Archivy: Kříže

Kříž u čp. 82

Nové Losiny, kříž u čp. 82Nové Losiny, kříž u čp. 82Nové Losiny, kříž u čp. 82

Kříž u čp. 82, 1876

Ke kříži vedou čtyři schody, na nich je postaven na nízkém a nahoru se zvedajícím, soklu obdélný podstavec. Podstavec je v čelní straně zdobený mělkým zahloubeným rámcem uvnitř s reliéfní výzdobou v podobě rozviliny. Na podstavec nasedá hranolový dřík, který má v čelní straně mělkou pseudogotickou niku. Boční strany dříku jsou zdobené rytými ornamenty ve tvaru rozvilin. V nice je rytý nápis: „Es ist vollbracht. Vater in dein Hände, enpfele ich meinen Geist“. V překladu: Dokonáno jest. Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha. Po stranách rámce je rytá girlanda z břečťanových listů, ve středu se stylizovanou růží. Dřík zakončuje profilovaná římsa nesoucí kříž s litinovým tělem Krista, ramena kříže jsou zakončena do špičky.

 

STAV: Dřík kříže je v patce prasklý, chybí nápisová páska na rameni kříže, původně byly nápis a výzdoba obtaženy zlatou barvou.

 

MATERIÁL: mramor, litina

 

LITERATURA:

Kříž nechal postavit majitel přilehlé usedlosti Albert Frömel v roce 1876, jak dokládá fundační smlouva, sepsaná ve Starém Městě pod Sněžníkem dne 4. 5. 1876. Stavba byla financována z nadace zakladatele ve výši 60 zlatých. Ve smlouvě zavazuje sebe a pozdější majitele usedlosti pečovat o mramorový kříž.

SOkA Šumperk, fond FÚ Nové Losiny (fond nezpracován), kart. č. 1, Revers-Altstadt  am 4. Mai  1876.

 

Fotografie a podklady Josef Faltičko, 2017.

 

Kříž u čp. 36

Nové Losiny, kříž u čp. 36Nové Losiny, kříž u čp. 36Nové Losiny, kříž u čp. 36

Nové Losiny, kříž u čp. 36Nové Losiny, kříž u čp. 36

Kříž u čp. 36, 1872

Na třech nových, betonových a jednom původním stupni je postaven nízký obdélný sokl se zkosenými předními rohy. Na něj nasedá nízký podstavec, který je v horní části odstupněný. Dřík je hranolový, v přední straně s nikou s reliéfem Panny Marie Bolestné, po bocích zdobené reliéfní výzdobou. Na pravé i levé straně dříku jsou také niky, ale prázdné. Na dřík navazuje jednoduchá profilovaná římsa, na kterou nasedal kříž. Na zadní straně dříku je vyryt letopočet 1871. V současnosti je usazena patka kříže s nápisem: „Es ist vollbracht“.

 

STAV: Kříž je v současné době v rekonstrukci, nika a reliéf P. Marie Bolestné jsou poškozeny, dřík má příčnou prasklinu. Po odchodu německého obyvatelstva kříž téměř zanikl.

 

MATERIÁL: pískovec?

 

LITERATURA:

Podle reversu byl kříž podobný tomu, který stojí u kostela. V zakládací listině se zavazují majitel usedlosti č. p. 36 Josef Weisser a jeho syn Franz za sebe i za pozdější majitele domu, že budou kříž udržovat. K tomu účelu založili nadaci na údržbu ve výši 135 zl. Kříž byl posvěcen v roce 1872.

SOkA Šumperk, fond FÚ Nové Losiny (fond nezpracován), kart. č. 1, Revers-Neu Ullersdorf am 2. Februar 1872.

 

Kříž měl po 18 letech projít obnovou. SOkA Šumperk, fond FÚ Nové Losiny (fond nezpracován), kart. č. 1, Verzeichnis der Kreuze und Kapellen.

 

Fotografie a podklady Josef Faltičko, 2017.

 

Kříž na hřbitově

Nové Losiny, kříž na hřbitověNové Losiny, kříž na hřbitověNové Losiny, kříž na hřbitově

Kříž na hřbitově, 1877

Na jednom stupni stojí hranolový, nahoře odstupněný sokl nesoucí mramorový podstavec se zahloubeným rámcem. Rámec má horní rohy zešikmené, v ploše je rytý nápis – německy, z novozákonního Zjevení Janova: „Seelig sind die Todten die im Hern sternem. Offenb 14,13“. V překladu: „Blahoslavení jsou mrtví, kteří umírají v Pánu. Zj, 14,13“. Na zadní straně rytý nápis: „Errichtet von David u. Mariana Christ 1877“. Podstavec zakončuje trojúhelný štít, jehož střední vrchol je rovný. Na podstavec navazuje kříž (pisánský?) s litinovým tělem Krista.

 

STAV: na zadní straně mramorového podstavce je rezavá skvrna

 

MATERIÁL: mramor, litina

 

LITERATURA:

Kříž na hřbitově je zmiňován v roce 1868 jako dřevěný, v říjnu 1877 byl nahrazen mramorovým.

SOA Šumperk, fond FÚ Nové Losiny (fond nezpracován), kart. č. 1, Verzeichnis der Kreuze und Kapellen; Jména fundátorů jsou napsána na zadní straně kříže.

 

Fotografie a podklady Josef Faltičko, 2017.

 

Samota Bělidlo, dřevěný kříž

 

Samota Bělidlo, dřevěný kříž, 2003

Asi 2 m vysoký dřevěný kříž je připevněn ke stromu, v křížení obou ramen kříže je na dřevěném podkladu připevněna reprodukce ikony Korunování Panny Marie v doprovodu sv. Cyrila a Metoděje. Ikona je krytá jednoduchou stříškou, ve které jsou nad obrazem vyryty dva letopočty – 1915 a 2003, mezi nimi je rytý křížek. Kříž nechal vztyčit v roce 2003 sochař Otmar Oliva, který zde vlastní chatu. První letopočet vyrytý na kříži odkazuje na rok vzniku samoty po zániku textilního podniku v roce 1915. U kříže stojí jednoduchý dřevěný oltářík.

 

STAV: dobrý

MATERIÁL: dřevo

 

Podklady a fotografie Josef Faltičko, 2017.

 

Kaple Panny Marie

Nové Losiny, kaple Panny MarieNové Losiny, kaple Panny MarieNové Losiny, kaple Panny Marie

Kaple Panny Marie, 1864

Za novolosinským hřbitovem na kamenné podezdívce stojí bíle omítnutá čtyřboká zděná kaplička, která má v přední části výklenek. Stříška je jednoduchá, sedlová, pokrytá černou asfaltovou lepenkou. Okraje stříšky jsou zpevněny plechovými pásky. V čelní straně v místě spojení obou částí stříšky je umístěn jednoduchý kříž. Výklenek je v horní části půlkruhový, uvnitř se nachází bronzový reliéf Panny Marie s Ježíškem od uherskohradišťského sochaře Vladislava Vaculky.

 

STAV: Kaplička je po rekonstrukci, omítka na některých místech opadává. Stejný reliéf se nachází i na Vřesové studánce.

 

MATERIÁL: cihly, kámen

 

 

LITERATURA:

Kapli nechal postavit majitel rychty Josef Vogl v roce 1864, stavba se nacházela na pozemcích této usedlosti. Měla být postavena z kamene a zasvěcena sv. Barboře.

SOkA Šumperk, fond FÚ Nové Losiny (fond nezpracován), kart. č. 1, Revers-Neu Ullersdorf am 29. April 1864.

 

Nejpozději v meziválečném období se její zasvěcení změnilo na mariánské.

FRÖMEL, Franz et al.: Kleine Chronik: Kirch-Sprengel. Giessen 1988, s. 452.

 

Po roce 1945 kaplička zanikla, ale byla v 90. letech 20. století obnovena jako zděná výklenková kaplička.

 

Podklady a fotografie Josef Faltičko, 2017.

 

Drechslerův kříž u čp. 77

Nové Losiny, Drechslerův kříž u čp. 77Nové Losiny, Drechslerův kříž u čp. 77Nové Losiny, Drechslerův kříž u čp. 77Nové Losiny, Drechslerův kříž u čp. 77

Nové Losiny, Drechslerův kříž u čp. 77Nové Losiny, Drechslerův kříž u čp. 77

Drechslerův kříž u čp. 77, 1858

Na třech stupních je posazen obdélný sokl, střední část je mírně předsunutá. Ve střední části je v rytém rámci nápis německy: „Errichtet von Johann und Theresia Drechsler im Jahre 1858.“ Čelní části bočních dílů jsou také zdobeny rytým rámcem. Sokl je nahoře odstupněný a nese členěný hranolovitý podstavec s nikou, ve střední části ukončenou archivoltou s gotizujícími vloženými pásy. Po stranách pilíře jsou pod konzolami, zdobenými listy, plastiky Panny Marie Bolestné a sv. Isidora. Podstavec zakončuje jednoduchá profilovaná římsa s trojúhelníkovým štítem, uvnitř je Boží oko. Nízký kónický dřík je zdoben reliéfem se symboly eucharistie (kalich, hrozen vína a obilí) a nese jetelový kříž s tělem Krista. Původně byly na římse po stranách dříku umístěny plastiky adorujících andělů, ty již scházejí.

 

STAV: Původně stál kříž před usedlostí čp. 77, ale po konci 2. světové války usedlost zanikla. Po roce 2000 byl na parcele čp. 77 postaven nový dům. V 90. letech 20. století byl kříž zpevněn ocelovou konstrukcí proti naklánění. Zpevnit jej nechal hanušovický farář P. Ignác Lakomý. Dnes jsou patrné zbytky polychromie v nice, sokl je porostlý mechem. Kříž je zapsán v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1064.

 

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

Ke kříži se dochoval také revers, ve kterém je uveden pouze Johann Drechsler, v listě se zavazuje za sebe i následující majitele usedlosti kříž udržovat.

SOA Šumperk, fond FÚ Nové Losiny (fond nezpracován), kart. č. 1, Revers-Neu Ullersdorf am 15. August 1858.

 

Melzer, M. – Schultz, J. a kol.: Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk 1993, s. 368–369.

Samek, B.: Umělecké památky Moravy a Slezska. Díl 2, J – N, Praha 1999, s. 113.

 

https://www.turistika.cz/mista/nove-losiny-kriz-se-svatym-isidorem/detail

 

Fotografie a podklady Josef Faltičko, 2017.

 

Litinový kříž u hřbitova

Třeština, litinový kříž u hřbitovaTřeština, litinový kříž u hřbitova

Litinový kříž u hřbitova, nedatováno

Na jednom stupni je posazen hranolový odstupněný sokl, na který nasedá dvakrát odstupněný podstavec. Podstavec má půdorys šestihranu. Horní část podstavce je užší a ve všech plochách je zdobena gotizujícími rámci. Podstavec zakončuje zubatá římsa, která je na vrcholcích zdobená stylizovanými růžicemi, prostřední vrcholek nese postavičku modlícího se anděla. Nízký dřík o shodném půdorysu jako podstavec a se stejným zdobením s gotizujícími rámci je zakončen profilovanou římsou, která přechází plynule do věžičky. Vrchol tvoří kříž s tělem Krista.

 

STAV: dobrý

MATERIÁL: litina

 

LITERATURA:

http://www.drobnepamatky.cz/node/11527

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

Kříž u kulturního domu naproti domu čp. 111

Třeština, kříž u kulturního domu naproti domu č.p. 111Třeština, kříž u kulturního domu naproti domu č.p. 111Třeština, kříž u kulturního domu naproti domu č.p. 111

Kříž u kulturního domu naproti domu čp. 111, 1839

Hranolový sokl má na čelní straně dataci 1839, v horní části je odstupněný a zdobený ornamentálním dekorem. Postavec je obdélný, v čelní straně je v mělké nice  reliéf – Pieta, levá strana podstavce je také zdobena reliéfem v mělké nice – sv. Antonín Paduánský (mnich drží malého Krista) a vpravo je reliéf se sv. Floriánem. Pozadí reliéfů je modré a samotné postavy jsou natřené okrem. Podstavec zakončuje profilovaná římsa, která nese hranolový dřík, dole volutově rozšířený a zdobený volutovým vlysem, mezi volutami je stylizovaná mušle. Na přední straně dříku je ve vpadlém rámci reliéf s nástroji mučení Krista (kladivo, kleště, houba, kopí, svazek třtiny, žebřík, důtky a ?), pozadí je modré, reliéf je natřen okrově. Dřík odděluje od kříže profilovaná římsa v přední části s trojúhelným štítem. Vrchol tvoří jetelový kříž s tělem Krista, kříž je po bocích zpevněn dřevěnými latěmi.

 

STAV: celkem dobrý, kříž je zpevněn dřevěnými latěmi, na pravém rameni kříže chybí prostřední z laloků trojlístku. Pozadí všech nik a čelních ploch dříku je natřeno modře, reliéfy zase okrově, na soklu byl původně černý malovaný nápis – již nečitelný.

 

MATERIÁL: pískovec, dřevo

 

LITERATURA:

Kříž u kulturního domu je  z maletínského pískovce a  z roku 1839. Je umístěn v parčíku, který přiléhá ke kulturnímu domu v Třeštině. Do historie se dá napsat, že v sedmdesátých letech, kdy byl postaven kulturní dům, byly schody, které ke kříži patřily, zazděny do ohradní zdi. V roce 2009 prováděla obec celkovou rekonstrukci a výstavbu nových komunikací pro pěší. Došlo ke zbourání zdi a obec se tím vrátila k původní podobě umístění kříže.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/o/krize-trestina

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

Kříž u kostela v zahradě domu čp. 16

Třeština, kříž u kostela v zahradě domu č.p. 16Třeština, kříž u kostela v zahradě domu č.p. 16Třeština, kříž u kostela v zahradě domu č.p. 16

Kříž u kostela v zahradě domu čp. 16, datace neurčena

Kříž stojí na jednom stupni, sokl je nízký, obdélný a nasedá na něj hranolový, po stranách konkávně vybraný, podstavec. V čelní straně podstavce je reliéf P. Marie Bolestné, vypnutá římsa je na středu přerušená a stočená do rozvilin. Kónický hranolový dřík kříže je dole volutově rozšířen a po stranách lemován lištami v dolní části volutově stáčenými. Mezi volutami je stylizovaná mušle, z vrcholu dříku visí akantový ornament. Dřík zakončuje rozšířená římsa, která nese kříž s korpusem Krista. Datace nebyla určena, ale na základě srovnání s jinými typologicky podobnými kříži by mohl být z konce 18. století až počátku 19. století.

 

STAV: Pískovec je narušený zvětráním, vzhledem k umístění kříže na soukromém pozemku nebylo možno zjistit případné nápisy.

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

http://www.regionmohelnicko.cz/o/krize-trestina

 

Fotografie ze dne 19. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Kříž směrem na Mohelnici

 Třeština, gotizující kříž v obci směrem od Mohelnice, na rozcestí k družstvuTřeština, gotizující kříž v obci směrem od Mohelnice, na rozcestí k družstvuTřeština, gotizující kříž v obci směrem od Mohelnice, na rozcestí k družstvu

Gotizující kříž v obci směrem od Mohelnice, na rozcestí k družstvu, 1886

Sokl o půdorysu čtverce je zdobený dvěma obdélnými zahloubenými rámci a je zakončen profilovanou římsou. Na ni nasedá osmihranný podstavec (podstavec má ve čtyřech rozích předsunuté hrany ve tvaru trojúhelníku), jednotlivé plochy podstavce jsou rámované zahloubenými gotizujícími rámci. V pseudogotických nikách jsou umístěné reliéfy. V čele P. Marie Bolestná, vlevo sv. Antonín a vpravo sv. Josef s Ježíškem. Vzadu na podstavci není žádný rámec a je zde nápis: „Ke cti a chvále Boží postavil Antonín a Jozefa Merta čís.2 v Třeštině L.P. 1886.“ Nad reliéfy je pás zahloubených gotizujících obdélných rámců ve tvaru stylizovaných čtyřlístků a podstavec je zakončen zubatou římsou. Následuje krátký dřík o stejném půdorysu, dole rozšířený, který je také zdobený zahloubenými gotizujícími rámci, v čelní straně je reliéf kalicha s hostií. Dřík zakončuje stejná zubatá římsa jako na podstavci. Jednoduchý kříž, nesoucí litinové tělo Krista, má v dolní rozšířené části vsazenou mramorovou destičku.

 

STAV: pískovec je místy narušen zvětráním, chybí část římsy na soklu, reliéfy a Kristus jsou natřeni stříbřenkou, nápis je černě malován, pod barvou jsou zbytky zlacení.

MATERIÁL: pískovec, litina.

 

LITERATURA:

http://www.regionmohelnicko.cz/o/krize-trestina

http://www.drobnepamatky.cz/node/13100

 

Fotografie ze dne 19. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Kříž směrem na Háj

Třeština, kříž severozápadně od obce na pravé straně silnice směrem na HájTřeština, kříž severozápadně od obce na pravé straně silnice směrem na HájTřeština, kříž severozápadně od obce na pravé straně silnice směrem na Háj

Kříž severozápadně od obce na pravé straně silnice směrem na Háj, 1803

Na dvou stupních je postaven obdélný odstupňovaný sokl, na který nasedá odstupněný podstavec. Podstavec a horní část soklu mají sražené hrany. Na čelní ploše podstavce je v rytém rámci s ornamentálním dekorem nápis: „Ke cti a chvále Boží“. Nápis pokračuje dole na podstavci: „postavili manželé František a Františka Merta čís.3 v Třeštině roku 1803“. Podstavec je moderně řešený, v horní třetině jsou boční strany nižší a zkosené, střední část je vyšší a přechází do hranolku s moderně pojatou rozetou. Na podstavec původně nasedal kamenný kříž, dnes je místo něj dosazen jednoduchý, litinový kříž s tělem Krista.

 

STAV: Pískovec je zvětralý, na nápise jsou zbytky stříbřenky, litinový kříž s Kristem je napaden korozí.

MATERIÁL: pískovec, litina.

 

LITERATURA:

Kříž na cestě k Háji „Postavili manželé František a Františka Merta čís.5 v Třeštině roku 1805 Ke cti a chvále boží“. Kříž z počátku devatenáctého století je částečně z kamene, vrchní část kříže s Kristem je kovová, nápis je vytesán na čelní spodní straně. Stojí u malého háječku, bývá zarostlý travou, takže si ho možná ani nevšimnete. Tato drobná památka je pouze místního významu, přesto krajinu kolem Třeštiny svojí podobou zdobí.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/o/krize-trestina

http://www.drobnepamatky.cz/node/12821

 

Fotografie ze dne 19. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Hamalova boží muka

Třeština, trojboká zděná boží muka u cesty mezi Třeštinou a Policí

Trojboká zděná boží muka u cesty mezi Třeštinou a Policí, tzv. Hamalova boží muka, 2. pol. 18. století

Tzv. Hamalova boží muka stojí v polích na malém pahorku směrem k Úsovu, za bývalým JZD u polní cesty do Police. Jedná se o trojboká boží muka z 2. poloviny 18. století. Boží muka jsou v dolní polovině předělená jednoduchou římsou, z každé strany jsou niky a v horní polovině jsou z každé strany průhledy (okna) ve stejném tvaru jako niky. Střecha je stanová, krytá červenými pálenými taškami, ze středu vystupuje zdobený kovový žlutě natřený kříž. Fasáda je zakončená oběžnou korunní římsou. Stavba je omítnuta a nalíčena bíle.

 

STAV: v roce 2008 byla boží muka opravena a nově omítnuta

MATERIÁL: cihly

 

LITERATURA:

Tzv. Hamalova boží muka jsou v polích na malém pahorku směrem k Úsovu, za bývalým JZD u polní cesty do Police. Jedná se o trojboká boží muka z 2. poloviny 18. století.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/cil/227/

 

Pamětní kniha 1936, Archiv obce Třeština, s. 310, obrázek s. 195.

Boží muka /Hamalova/ jsou v polích třeštinských na malém pahorku směrem k Úsovu. Jsou podobného tvaru jako „Boží muka“ zv. „Blankovou kaplí“ u dědiny Stavenice při silnici vedoucí k Úsovu. Tyto Boží muka jsou jednoduše zdobeným železným křížem opatřena – jehož střed tvořil věneček. Střecha v růžku průčelním vyvyšena – kdež patrně v letech dřívějších i menší znamení (s letopočtem?) bylo. Výklenky jsou tu dvojí – tj. v hořejší

i dolejší části, dolejší jsou opatřeny obrázky. Podle vypravování, jak jsem sám slyšel, pochází z doby, kdy na úsovsku – v polích směrem k „stavenickým Uhliskám“ – se velké boje odbývaly (kol. roku 1431). – Viz obraz na straně 195. Hamalův grunt čís. 33 „na dolní straně“, dříve Mertův grunt – podle něhož se dříve ty „Boží muka“ nazývaly.

Zdroj: http://www.trestina.nasekronika.cz/book/003-Kronika-1-dil-AO-Trestina-1936

 

Jedná se o unikátní typ božích muk. Pozdně barokní zděná boží muka s otevřenou kaplicí. Vznikla při zaniklé křižovatce cest.

http://www.drobnepamatky.cz/node/11651

http://www.regionmohelnicko.cz/o/bozi-muka-trestina

http://www.drobnepamatky.cz/node/12821

 

Fotografie ze dne 30. 4. 2011, foto Mária Kudelová.

 

N49 47.843

E16 58.213

269 m

 

Boží muka na křížovatce Třeština, Police a Dubicko, tzv. Vysoudilova kaple

Třeština, boží muka na křižovatce silnice z Police do Třeštiny a z Dubicka do Třeštiny, tzv. Vysoudilova kapleTřeština, boží muka na křižovatce silnice z Police do Třeštiny a z Dubicka do Třeštiny, tzv. Vysoudilova kapleTřeština, boží muka na křižovatce silnice z Police do Třeštiny a z Dubicka do Třeštiny, tzv. Vysoudilova kapleTřeština, boží muka na křižovatce silnice z Police do Třeštiny a z Dubicka do Třeštiny, tzv. Vysoudilova kaple

Boží muka na křižovatce silnice z Police do Třeštiny a z Dubicka do Třeštiny, tzv. Vysoudilova kaple, 2. polovina 18. století

V době dokumentace v roce 2007 ležela boží muka rozbořená na zemi mezi stromy. Následující popis odpovídá stavu božích muk v roce 2007: Boží muka jsou hranolová, zděná, bíle omítnutá, v době dokumentace v roce 2007, rozbořená. Druhá třetina je rámována dvěma polosloupky, třetí třetina obsahuje niky osazené plechovými obrazy – bíle zatřené. Stříška je stanová, pískovcová, z jejího středu vyrůstá jednoduchý plechový křížek.

 

STAV 2007: rozbořeno

MATERIÁL: cihly, pískovec, plech

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

Další fotografie z 30. 4. 2011, foto Mária Kudelová.

STAV 2011: Boží muka byla opravena, v nikách doplněna malbami Pavla Herciga Dubického, asi z let 2009–2010, malby Svatá trojice (Otec a Syn s křížem sedí v oblacích, ve středu nad nimi holubice); sv. Cyril a Metoděj; polopostava Madony s dítětem; sv. Antonín Paduánský s dítětem a lilií.

 

LITERATURA:

http://www.drobnepamatky.cz/node/12821

http://mesta.obce.cz/trestina/vismo/galerie3.asp?u=17079&id_org=17079&id_galerie=3298&id_fotopary=20898&p1=3631

 

Tzv. Vysoudilova kaple, netradičně pojatá klasicistní zděná trojboká boží muka ukončená stanovou střechou, stojí u rozcestí na Dubicko a Polici. Byla zde postavena v roce 1745. Je zdobena obrázky sv. Rocha, Panny Marie Křtinské a sv. Trojice. Stojí mezi chráněnými lípami malolistými.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/cil/227/

 

Pamětní kniha 1936, Archiv obce Třeština, s. 311, obr. s. 301.

Boží muka („Vysoudilova kaple“) na silničním rozcestí směrem k Dubicku a Polejci, jsou stavěna ve zvláštním slohu – uprostřed mezi krásnými, košatými lípami. Obdiv jejich činí jejich tvar i poloha sama. Jsou stavěny ve slohu barokovém a mají čtyři výklenky s obrázky svatých. Střecha, kdysi křížem opatřena nese nyní obrázek. Tato stará památka pochází patrně z těchž smutných časů jako předešlé. – Zdá se však, že byla začátkem 17. století přestavěna, čemuž i stavebniny novější doby nasvědčují. V urbářích třeštinských činí se zmínka o těchto Božích mukách při označení jména tratí roku 1745. Viz obraz str. 301.

Zdroj: http://www.trestina.nasekronika.cz/book/003-Kronika-1-dil-AO-Trestina-1936

 

Boží muka jsou zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1158, popis viz níže.

 

Třeština

Boží muka zv. „Vysoudilova kaple“

NKP 1158

Na rozcestí za Třeštinou na Dubicko a Polici, č. parc. 1003/2

 

Vlastník: Vít Vysoudil, Třeština 8

 

Hranolová boží muka stojící na rozcestí mezi stromy. Zdivo cihelné, omítka bílé barvy, hladká vápenná. Na jednoduchém soklu jsou na každé straně vždy dva jednoduché polopilíře nesoucí horní část stavby s mělkými, půlkruhově ukončenými výklenky na každé straně. Ve výklencích umístěny špatně čitelné kopie původních obrazů na plechu (sv. Roch, Immaculata…), originály obrazů jsou uloženy ve farním kostele v Třeštině. Nárožní horní část stavby s půlkruhovým zaoblením hran je ukončena zkosením a stanovou stříškou z kamene (pískovec), původní vrcholový kříž chybí.

 

Barokní založení z roku 1745 s pozdějšími úpravami.

 

N49 48.285

E16 58.148

263 m

 

Krejčíř, J.: Třeština v minulosti a současnosti 1353 – 1983. Vydal MěstNV Mohelnice, s. 35.

Boží muka u polní cesty za hřbitovem. Zděná, trojboká, výklenková boží muka, ukončená stanovou střechou se železným křížem. Kaplice je ukončena třemi obloukově ukončenými výklenky. V dolní části pilíře jsou mělké výklenky. Jedná se o stavbu z druhé poloviny 19. století postavenou v klasicistním slohu.

 


 

STOKLAS, E.: Ohnivý muž, Pověsti z našeho kraje, Příloha k 1. číslu Vlastivědného sborníku střední a severní Moravy, září 1928, str. 16

(Podle vypravování paní Terezie Poštulkové z Třeštiny zapsal stud. Zdeněk Poštulka.)

U kaple Vysoudilovy se dělí cesty: jedna vede do Dubicka a druhá do Police. O tom místě se vypravuje:

Jakási dívka Johana z Třeštiny chodívala sem o 11 hodinách v noci a scházívala se tu s ohnivým mužem. Modlívala se pak různé modlitby po několik týdnů a ohnivý muž stával se tmavším a tmavším. Jedné noci jí řekl, že příštího dne bude již vysvobozen, aby tedy přišla naposledy. Když té noci dívka skončila své modlitby, ohnivý muž děkoval Johaně za své vysvobození a prosil ji, aby mu podala ruku, ale aby ji zabalila třikrát ferťochem. Dívka tak učinila a doma viděla, že se jí ruka ohnivého muže vpálila do ferťochu.

 

 

Třeština:

STOKLAS, E: Světýlka, Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, (V. sborník pro mládež župy olomoucké), ročník VII, číslo 4, prosinec 1928, str. 81

Na místě, kde nyní stojí osada Háj, patřící k obci Třeštině, byly bažiny, nyní z části vysušené. Stával tam jenom mlýn. Děvečka ze mlýna šla jednou do Třeštiny k muzice. Když se vracela, bylo již k půlnoci. Na místě polní cesty bývala stezka uprostřed polí. Děvečka najednou uviděla světýlko. Myslela si, že je to světlo ze mlýna, i šla za ním, sešla s pravé cesty a tak utonula v bažinách. Farář třeštinský ji nechtěl pochovati, i pochovali ji příbuzní na poli mezi cestami, z nichž jedna vede do Dubicka a druhá do Police. A vystavěli jí tam kapličku, která je tam dosud.

 

Kříž v poli mezi Újezdem a Vyšehorkami

Újezd, kříž v poli mezi Újezdem a VyšehorkamiÚjezd, kříž v poli mezi Újezdem a VyšehorkamiÚjezd, kříž v poli mezi Újezdem a VyšehorkamiÚjezd, kříž v poli mezi Újezdem a Vyšehorkami

Kříž v poli mezi Újezdem a Vyšehorkami, 30. léta 19. století

Na dvou stupních stojí v poli kamenný kříž. Dvakrát odstupněný sokl má půdorys čtverce a nese v čelní straně částečně čitelný nápis: (-) 1834 (9?), pod tím (-) wurde  (-)tz errichtet von Joseph und Catharina Risster aus Ojezd No.6. Na sokl nasedá hranolový podstavec zdobený ze tří stran rytými rámci s vykrojenými horními rohy a s reliéfy – v čele Panna Marie Bolestná, vlevo sv. Rodina s holubicí a vpravo pravděpodobně sv. Florián. Na zadní straně byl původně černě psaný nápis, který je již nečitelný. Podstavec zakončuje široká profilovaná segmentově vypnutá římsa, v jejímž středu je umístěn reliéf okřídlené hlavičky andílka. Na římsu nasedá kónický hranolový dřík, který je v přední části zdobený reliéfem nástrojů mučení Krista – kopí, houba, důtky, svazek třtiny a provaz. Dřík přechází v rozšířenou profilovanou římsu a nese druhotně umístěný jednoduchý kříž (žulový?) s pravděpodobně litinovým korpusem Krista.

 

STAV: pískovec je silně narušen zvětráním a je oprýskaný. Sokl má část uraženou, text na něm je nečitelný, podstavec má uražený levý přední roh. Reliéfy jsou poničené zvětráním, detaily tváří jsou nečitelné a nesou zbytky zlacení, text na zadní straně podstavce je také nečitelný. Kříž je pravděpodobně druhotně umístěný. Zezadu je dřík a kříž zpevněn kovovou oporou.

MATERIÁL: pískovec, litina, žula

 

Kříž stojí na bývalé tzv. pivovarské cestě z Litovle do Loštic přes Újezd.

 

Fotografie ze dne 19. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Kříž u kapličky

Veselí, kříž u kapličkyVeselí, kříž u kapličkyVeselí, kříž u kapličkyVeselí, kříž u kapličky

Kříž u kapličky, 1. polovina 19. století (?)

Sokl obdélného půdorysu stojí na jednom stupni a je v horní části odstupněný. Na něj nasedá hranolový podstavec, který je zdobený v mělkých gotizujících nikách reliéfy. V čele je reliéf Panny Marie Bolestné, vlevo Marie Magdaléna (u vchodu do jeskyně, atributy kříž a lebka) a vpravo sv. Florián (muž ve vojenském oděvu, s putnou, hasící střechu domu). Podstavec je zakončený úzkou profilovanou římsou, která nese dole odstupněný dřík, který je ze stran podepřený volutovými křídly. Dřík je zdobený v čelní straně reliéfem kalicha s hostií, kotvou a křížem a zakončuje jej profilovaná do segmentu vypnutá římsa, ze které vyrůstá jetelový kříž s tělem Krista. Kříž je oplocen nízkým kovaným plotem.

 

STAV: pískovec je zvětralý, dřík je stažený železným pásem, postavy na reliéfech jsou natřené stříbřenkou, stejně jako reliéf na dříku a tělo Krista. Plot je také natřen stříbřenkou. Pískovec je z velké části zčernalý.

MATERIÁL: pískovec, kov

 

Fotografie ze dne 10. 10. 2006, foto Jaromír Mašek.

 

Kříž na začátku obce

Veselí, kříž po pravé straně silnice před obcíVeselí, kříž po pravé straně silnice před obcíVeselí, kříž po pravé straně silnice před obcí

Kříž po pravé straně silnice před obcí, 1865

Na jednom stupni stojí sokl o půdorysu obdélníku a nese nápis ANNO 1865. Sokl je v horní části odstupněný, na sokl nasedá hranolový podstavec zdobený v čelní straně reliéfem – v zahloubeném rámci Panna Marie Bolestná. Nad ním je úzká profilovaná římsa, která podstavec člení na dvě části. Celý podstavec zakončuje další profilovaná římsa, na ni nasedá nahoře i dole odstupňovaný dřík s reliéfem symbolů eucharistie – poháru s hostií, obilnými klasy a vinnou révou, reliéf je umístěn v zahloubeném rámci s vykrojenými rohy. Kříž s plastickým korpusem Krista je posazen na nízké římse. Hrany podstavce i dříku jsou zešikmené.

 

STAV: pískovec je zvětralý, oprýskává, reliéfy jsou natřené stříbřenkou včetně těla Krista. Celkově špatný stav.

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 10. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Kaplička se zvoničkou

Veselí, kaplička se zvoničkouVeselí, kaplička se zvoničkouVeselí, kaplička se zvoničkouVeselí, kaplička se zvoničkou

Kaplička se zvoničkou

Zděná památka stojí ve středu obce, má obdélný půdorys vzadu zakončený do půlkruhu.  Fasáda není nijak zdobená, pouze zakončená oběžnou korunní římsou, která nese v čelní straně trojúhelníkovitý štít s mělkou nikou, ve které je vsazen zasklený obraz mistra Jana Husa na kazatelně. Střecha je pokrytá štípanou břidlicí, zvonička je šestiboká, s obdélnými otvory v každé ze stran a je zakončená do tvaru cibule. Na vrcholu zvoničky je dvouramenný kříž. V přední straně jsou dřevěné dveře, které jsou v horní polovině rozdělené na dvě poloviny a prosklené. Kaplička je po celém obvodu spodní části odsazená nízkým soklem.

 

STAV: fasáda je břízolitová

MATERIÁL: cihly, břidlice

 

Fotografie ze dne 10. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Kříž u domu č. 48

Stavebnice, kříž na konci obce před domem č. p. 48, na levé straně na silnici do ÚsovaStavebnice, kříž na konci obce před domem č. p. 48, na levé straně na silnici do Úsova

Kříž na konci obce před domem č. p. 48, na levé straně na silnici do Úsova, 1816

Na jednom stupni je posazen dvakrát odstupňovaný sokl s předsunutou konvexně prohnutou střední části, na čelní straně je v dolní části nečitelný nápis, horní část soklu je zdobena ornamentálním pleteným reliéfem. Zdobený podstavec je ze stran podepřen volutovými křídly s květinovým reliéfem a je členěn několika rámci. Spodní část je vyplněna rozvilinovým dekorem, ve střední části lemované ornamentem je reliéf Marie Magdaleny jako kajícnice. Nad reliéfem visí plastický klasicistní, nahoře stočený feston rozevřený do stran k volutovým křídlům. Na levé straně je v zahloubeném rámci nápis s chronogramem (-) „…Christi Liberos et solvos nos fecit“ (bohužel není čitelný celý), na pravé straně také text s chronogramem „ECCe CrVX RedeMtorIs (1816)“. Vzadu na podstavci jsou dva nápisy, horní černě malovaný „Obnoven z nakladu Františka a jeho manželky Marije Merta v roce 1864(?)“, mezi řádky je vidět ještě jeden nápis, ale není celý čitelný, pouze datace 1900. Níže pod malovaným nápisem je další rytý text „Tento kŕÿss ge postawen dne 3. Jůlý 1816“. Podstavec zakončuje profilovaná segmentově vypnutá římsa, v jejímž středu je umístěn reliéf holubice, spodní část římsy je členěna ornamentem „M“. Na dříku, který na je vrcholu zdoben květinovým dekorem a dvěma hlavičkami okřídlených andílků, je plastika světice (Panna Marie?) a po stranách byly původně další sošky andílků (dnes již nezvěstné). Vrchol tvoří jetelový kříž s tělem Krista.

 

STAV: Pískovec je narušený zvětráním, reliéfní zdobné prvky jsou poškozené, některé části chybí (pravý roh římsy), nápisy nečitelné, zbytky zlacení v ornamentální výzdobě.

 

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu. Šumperk 1990.

 

Pískovcový kříž u silnice uprostřed vsi před domem č. p. 48 je skvostnou kamenosochařskou empírovou prací z roku 1816. Zatímco většina podobných křížů působí poněkud fádně, stavenický kříž zaujme výraznými až expresionistickými rysy sošek truchlících andílků a Panny Marie i kající se Marie Magdaleny na reliéfu podstavce.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/cil/224/

 

Fotografie ze dne 19. 10. 2006

 

Boží muka v zátáčce směrem na Úsov

Stavebnice, boží muka v zatáčce směrem na Úsov

Boží muka v zatáčce směrem na Úsov, konec 18. století

Sakrální zděná stavba, třístupňová hranolová boží muka. Jednotlivé stupně jsou vždy odsazené a přechod mezi nimi je zvýrazněn jednoduchou zděnou římsou. V dolním stupni se nachází prázdná nika, ve středním je prázdná obdélná nika a v třetím je na každé straně jedna prázdná obdélná nika. Stavba je krytá stanovou stříškou, z jejíhož vrcholu vyrůstá kovový patriarší křížek.

 

STAV: Dobrý, nově obíleno. Památka je zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1139.

 

MATERIÁL: cihly

 

Dvoje trojpatrová pilířová boží muka z konce 18. století, jedna stojící uprostřed vsi a druhá v poli za hřbitovem po pravé straně silnice na Úsov.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/cil/224/

 

Také

http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-stavenice

 

Fotografie ze dne 19. 10. 2006

 

Boží muka mezi Stavenicí a Úsovem

Stavebnice, boží muka mezi Stavenicí a Úsovem po pravé straně silniceStavebnice, boží muka mezi Stavenicí a Úsovem po pravé straně silniceStavebnice, boží muka mezi Stavenicí a Úsovem po pravé straně silnice

Boží muka mezi Stavenicí a Úsovem po pravé straně silnice, 2. pol. 18. století

Drobná sakrální zděná památka, třístupňová pilířová boží muka, jednotlivé stupně jsou odsazené a přechod mezi nimi je zvýrazněn jednoduchou zděnou římsou. V nejspodnějším stupni je prázdná nika, ve střední části jsou ze všech stran prázdné mělké niky a ve třetím stupni se nachází ze všech stran prázdné obdélné mělké niky. Stavba je krytá stanovou stříškou, z jejíhož vrcholu vyrůstá kovový jetelový křížek.

 

STAV: špatný, omítka oprýskaná, jsou vidět cihly a kameny, v nikách zbytky omítek. Památka je zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 1170.

MATERIÁL: cihly, kámen, kov

 

Dvoje trojpatrová pilířová boží muka z konce 18. století, jedna stojící uprostřed vsi a druhá v poli za hřbitovem po pravé straně silnice na Úsov.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/cil/224/

http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-stavenice

 

Boží muka byla v roce 2009 opravena. Stojí v poli a jsou nepřehlédnutelná. Před opravou proto, že byla ve velmi špatném stavu, v současnosti proto, že září čistotou a upraveností.

Zdroj: http://www.turistika.cz/mista/stavenice-zdena-bozi-muka

 

Fotografie ze dne 19. 10. 2006

 

Kříž směrem na Vyšehorky, 1881

Podolí, kříž na pravé straně silnice na kraji obce směrem od VyšehorekPodolí, kříž na pravé straně silnice na kraji obce směrem od Vyšehorek

Kříž na pravé straně silnice na kraji obce směrem od Vyšehorek, 1881

Na dvou stupních stojí hranolový sokl o půdorysu čtverce, na čelní straně s německým nápisem „Errichtet zur Ehre Gottes von milden Spendern der Ehrsammen Gemeinde Grosspoidl“. Pod tím vpravo dole „F. Schilhan 1881“. Na sokl nasedá hranolový podstavec, který je zdobený ze tří stran mělkými nikami s reliéfy – v čele P. Marie Bolestná s nápisem „O Mutter Christi bitt für uns“, na levé straně sv. Josef s Ježíškem v náručí, který v ruce drží jablko a pod nimi text „H. Josef bitt für uns“, vpravo je reliéf sv. Jana s nápisem „H. Johannes bitt für uns“. Zadní strana původně měla černý, dnes již nečitelný nápis. Podstavec je v horní části rozdělen úzkou římsou, která vytváří prostor pro pás s ornamentem. Navazuje profilovaná římsa nesoucí krátký konický hranolový dřík zdobený reliéfem kalicha s hostií, vinnou révou a svazkem obilí (symboly eucharistie). Dřík zakončuje opět profilovaná římsa, na ni nasedá jednoduchý kříž s tělem Krista, dole je kříž rozšířen a má nápis „Est ist vollbracht“. Kamenný kříž je oplocen kovaným nízkým plotem.

 

STAV: Pískovec je hodně narušený zvětráním, narezlý, oprýskaný, nečitelný opadaný nápis na podstavci, zbytky polychromie – modrá barva na pozadí a plášti na reliéfu P. Marie Bolestné, na pozadí reliéfu sv. Jana i sv. Josefa s Ježíškem také zbytky modré barvy, zbytky zlacení jsou patrné na všech reliéfech včetně pásu s ornamentem. Plot je rezavý.

 

MATERIÁL: pískovec, kov

 

http://www.regionmohelnicko.cz/o/podoli-cast-mesta-mohelnice

 

Fotografie ze dne 10. 10. 2006

 

Kříž směrem na Mohelnici

Podolí, kříž na levé straně na konci obce směrem na MohelniciPodolí, kříž na levé straně na konci obce směrem na MohelniciPodolí, kříž na levé straně na konci obce směrem na Mohelnici

Kříž na levé straně na konci obce směrem na Mohelnici, 1836

Sokl o půdorysu čtverce nese hranolový podstavec v čelní straně zdobený reliéfem P. Marie Bolestné v mělké nice. Na zadní straně vyrytý nápis: Anton Ehrenberger 1836. Podstavec zakončuje profilovaná, do segmentu vypnutá římsa, ve středu s reliéfem okřídlených hlaviček andílků. Na římsu nasedá hranolový kónický dřík, v čelní straně v zahloubeném rámci s prolamovanými rohy je reliéf s nástroji mučení Krista – houba, kopí, důtky, svazek třtiny, provaz vycházející z nádobky podobné džbánu(?). Dřík zakončuje široká profilovaná římsa, ze které vyrůstá kříž, dole rozšířený s ornamentem. Na kříži plastické tělo Krista.

 

STAV: Pískovec je zvětralý, oprýskává, chybí část obličeje P. Marie a jednoho z andílků. Zbytky polychromie na Kristovi – nohy, tělo, tvář, bederní rouška.

MATERIÁL: pískovec

 

http://www.regionmohelnicko.cz/o/podoli-cast-mesta-mohelnice

 

Fotografie ze dne 10. 10. 2006

 

Kaplička

Podolí, kaple Nejsvětější Trojice se zvoničkou ve středu obcePodolí, kaple Nejsvětější Trojice se zvoničkou ve středu obcePodolí, kaple Nejsvětější Trojice se zvoničkou ve středu obce

Kaple Nejsvětější Trojice se zvoničkou ve středu obce, 1768

Barokní kaple je zděná, s výklenkem vzadu, boční fasády jsou v zadní části konkávně prohnuté a přechází do konvexního prohnutí. Čelní strana je zdobená po bocích pilastry, na kterých je datace 1768. Fasády jsou ukončeny oběžnou profilovanou korunní římsou, nad kterou je z čelní strany štít na vrcholu do obloučku. Zvonička má na vrcholu kovový patriarší kříž. Vstupní dveře jsou dvoukřídlé plechové s kováním. Uvnitř se nachází zbytek torza barokního oltáře (stolec), stůl a po stranách při zdi lavice a vpravo na zdi visí obraz P. Marie.

 

STAV: Fasády bíle natřeny, omítka z vnější i vnitřní strany opadává, nová střecha z umělého šindele, dveře rezavé. Památka je zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 2143.

 

MATERIÁL: cihly

 

http://www.mu-mohelnice.cz/kaplicky/gs-13293/p1=76843

http://www.regionmohelnicko.cz/o/podoli-cast-mesta-mohelnice

 

Fotografie ze dne 10. 10. 2006

 

Zhánělův kříž u mateřské školy

Moravičany, Zhánělův kříž, u Mateřské školyMoravičany, Zhánělův kříž, u Mateřské školy

Zhánělův kříž u mateřské školy, 1806

Na dvou stupních je postaven hranolový, v horní části odstupněný, sokl, na něj nasedá masivní ze stran konkávně vybraný podstavec s volutovým vlysem, v horní části jsou boky zpevněny volutovými křídly. Na čelní ploše podstavce je vyryt česky nápis: „Pohleď ty člověče…“ Pod tím černě rytý nápis: „TENTO KRISS GEST POSWECEN OD P. P. PHILIPA LINDNERA TOHO ČASU W. P. FARAŘE“. Podstavec zakončuje profilovaná vypnutá římsa, ve středu přerušená a stočená do rozvilin, pod nimi několik menších rozvilin. Na římse jsou na bocích na nízkých podstavcích sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty (?). Na římsu nasedá kónický hranolovitý dřík, který je dole volutově rozšířen, jeho spodní část je zdobena volutově stáčenými lištami, vnitřní lišta vytváří uprostřed tvar mandle s reliéfem listu. Tělo dříku je hladké, uprostřed je zlacený reliéf eucharistie (kalich s hostií, obilnými klasy a vinnou révou). Dřík je ukončen profilovanou římsou, na niž nasedá kříž s Kristem, dole nápis: „DOKONÁNO JEST“.

 

STAV: původní kříž se sochou Krista byl pravděpodobně nahrazen novým po poškození bouří v roce 1895, (lišty na dříku jsou nedokončené), sochy jsou polychromovány, stav dobrý

MATERIÁL: kámen

 

LITERATURA:

Novák, J.: Dějiny Moravičan a Doubravice. Obecní úřad Moravičany, 1993, s. 120.

Kamenný kříž u bývalé polní cesty do Loštic (Farov), území moravičanské, dal postavit František Zháněl, jak svědčí zakládací listina z 12. 9. 1806. 15. května 1895 byl kříž za bouře poškozen a opravil jej pak majitel statku č. 62 Josef Homolák se svou manželkou Marií, rozenou Zhánělovou.

 

Novák, J.: Paměti moravičanského chrámu sv. Jiří a jiných náboženských památek v moravičanské farnosti. Loštice 1940, s. 16.

Uvádí, že při vichřici před sv. Martinem roku 1869 byl kříž vyvrácen a kromě spodního kamene celý nový postaven. Farní kronika uvádí, že roku 1895 udeřil do tohoto kříže blesk a rozrazil kříž, tělo Spasitele, na kusy, sošky Panny Marie i sv. Jana poškodil. Dle reversu nechali manželé Josef a Marie Homolákovi zhotovit nový kříž i sošky. Ten byl 7. července 1895 farářem Kadláčkem posvěcen.

 

Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině. Diplomová práce, ČZU Praha, Fakulta životního prostředí, 2013.

 

Kříž u MŠ

Foto Nina Koudelková, 30. 8. 2012

 

Socha Panny Marie na návsi, 1897

Moravičany, socha Panny Marie na návsi

Socha Panny Marie na návsi, 1897

Odstupněný sokl je umístěn na jednom stupni, v pravém dolním rohu stupně je nápis: „HAVLÁSEK OLOMOUC“.  Na sokl navazuje hranolovitý podstavec, který má v čelní části mramorovou desku ze zlatým nápisem: „MARIA! ÚTOČIŠTĚ HŘÍŠNÍKU, POTĚŠENÍ ZARMOUCENÝCH, POMOCNICE KŘESŤANŮ, ORODUJ ZA NÁS!“ Vzadu na podstavci je zlatě datace: 1897. Profilovaná římsa odděluje podstavec od kanelovaného dříku zakončeného korintskou hlavicí, na kterou nasedá socha P. Marie s Ježíškem a se svatozáří. Sloup je oplocen nízkým želeným plůtkem.

 

STAV: na sloupu jsou zbytky původní polychromie – červená barva šatů P. Marie, zlacení ozdob hlavice, pískovec místy zvětrán

MATERIÁL: pískovec, kov

 

LITERATURA:

Novák, J.: Dějiny Moravičan a Doubravice. Obecní úřad Moravičany 1993, s. 119.

Starší nese nápis a letopočet: „Zhotovil Jan Malek 1703.“ Roku 1897 měla být socha odstraněna, ježto sloup, na němž stála, byl rozpukaný a sešlý. Dobrodinci přispěli na novou sochu, kterou zhotovil olomoucký kameník Havlásek za 700 zlatých. Socha byla postavena před dům č. 62. Reversem, který podepsal starosta Vincenc Navrátil s jedenácti členy obecního výboru dne 13. dubna 1898, zavázala se obec udržovat sochu „vždy v dobrém stavu“. Stará socha měla být postavena do výklenku v průčelí kněžské hrobky. Sousedé však si nedali památnou sochu vzít, a tak zůstaly na návsi obě.

 

Fotografie z 5. 10. 2006.

 

N 49° 45,403‘

E 16° 57,621‘

257 m

Garmin GPSmap 60CSx

 

Socha Panny Marie na návsi, 1703

Socha P. Marie na návsi, barokní, 1703

Na jednom stupni odstupňovaný nízký sokl, na který navazuje hranolovitý podstavec. Ve spodní části podstavce nápis: „JAN MALEK 1703“. Nad ním v kartuši radlice, zbývající tři strany jsou zdobeny diamantovým motivem. Podstavec je zakončený profilovanou římsou, ze které vyrůstá vysoký válcovitý dřík – toskánský sloup. Vrchol tvoří sousoší P. Marie držící v jedné ruce Ježíška, v druhé jablko.

 

STAV: drobné nečistoty a pískovec zvětrán na některých místech, sloup P. Marie je uveden v seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 1059

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

Novák, J.: Dějiny Moravičan a Doubravice. Obecní úřad Moravičany 1993, s. 119.

Starší nese nápis a letopočet: „Zhotovil Jan Malek 1703“. Roku 1897 měla být socha odstraněna, ježto sloup, na němž stála, byl rozpukaný a sešlý. Dobrodinci přispěli na novou sochu, kterou zhotovil olomoucký kameník Havlásek za 700 zlatých. Socha byla postavena před dům č. 62. Reversem, který podepsal starosta Vincenc Navrátil s jedenácti členy obecního výboru dne 13. dubna 1898, zavázala se obec udržovat sochu „vždy v dobrém stavu“. Stará socha měla být postavena do výklenku v průčelí kněžské hrobky. Sousedé však si nedali památnou sochu vzít, a tak zůstaly na návsi obě.

 

Sloup se sochou Panny Marie z roku 1703 má své osudy spojené s mariánským sloupem stojícím na náměstí. Roku 1897 bylo rozhodnuto, že sloup bude odstraněn, byl v té době rozpukaný a socha měla být přemístěna do niky kartuziánské kaple na hřbitově. Následující rok zde byl postaven druhý mariánský sloup, zbožní občané však starý strhnout nenechali, a tak tu podnes stojí vedle sebe oba dva.

http://www.regionmohelnicko.cz/cil/241/popis

 

Fotografie z 5. 10. 2006.

 

N 49° 45,414‘

E 16° 57,597‘

257 m

Garmin GPSmap 60CSx

 

Panna Marie Immaculata

Moravičany, sousoší P. Marie Immaculata, sv. Florián a sv. Jan NepomuckýMoravičany, sousoší P. Marie Immaculata, sv. Florián a sv. Jan Nepomucký

Sousoší P. Marie Immaculata, sv. Florián a sv. Jan Nepomucký, 1676

Za železným mostem přes Třebůvku stojí na dvou stupních sousoší, horní schodek je odstupněný, spodní schod neobíhá kolem celého sousoší, je pouze ze tří stran. Stupně jsou ve tvaru šestiúhelníku a horní stupeň je v rozích předsunutý. Na stupních stojí hranolovitý dvoudílný sokl s předsunutou střední částí. V předsunuté dolní části je nika ve tvaru čtyřlístku, nad ní rytá datace 1676, sokl je zakončen profilovanou římsou nesoucí podstavec o stejném půdorysu jako sokl. Plochy předních částí jsou zdobené zahloubenými rámci s rokajově vykrojenými rohy. Navazuje profilovaná římsa, na které sedí dva andílci – levý drží krucifix a pravý mitru. Na římse stojí samostatně sochy světců – vlevo sv. Jan Nepomucký, vpravo sv. Florián. Mezi nimi uprostřed na stlačeném nízkém podstavci zdobeném kartuší je oblak se třemi okřídlenými hlavičkami andílků a P. Marie Immaculaty v tradičním pojetí – na zeměkouli ovinuté hadem.

 

STAV: nově restaurováno v roce 2006, chybí obrázek sv. Rodiny, který byl původně v nice, sousoší je uvedeno v seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 1060

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

Novák, J.: Dějiny Moravičan a Doubravice. Obecní úřad Moravičany 1993, s. 119.

Kamenné sousoší u železného mostu přes Třebůvku tvoří sochy Panny Marie, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Dole uprostřed sousoší je výklenek s obrázkem Svaté rodiny, malovaným na dřevě, s malbou již sešlou. V seznamu z roku 1833 ke zprávě o neznámém zakladateli je dodatečně připsáno „Dar karthusianů obci Moravičany“. Nad výklenkem je dosti nezřetelně vyryt letopočet 1676. Profesor Ambrož se domnívá, že letopočet mohl být vyryt při opravě později a že sousoší je starší. Socha sv. Jana Nepomuckého pochází teprve z roku 1724, jak svědčí zpráva v obecním archivu, o její postavení se přičinili Jan Krbec z Moravičan a jeho bratr Bartoloměj z Doubravice. Svatý Jan vystřídal v sousoší jiného světce, který prý je zazděn a zabílen ve statku č. 79.

Sousoší Panny Marie, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z roku 1676, které stojí u mostu přes Třebůvku, darovali obci kartuziáni. Mariánská socha stojí na vrcholu pilíře, na bocích je postava sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého, která nahradila roku 1724 původní sochu neznámého světce.
Zdroj: turistické stránky mikroregionu Mohelnicko

Sousoší Panny Marie, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z roku 1676, které stojí u mostu přes Třebůvku, darovali obci kartuziáni.

http://www.regionmohelnicko.cz/cil/241/popis

 

Fotografie z 5. 10. 2006.

 

N 49° 45,316‘

E 16° 57,805‘

256 m

Garmin GPSmap 60CSx

 

Kříž po straně na silnici do Loštic

Moravičany, kříž u silnice po pravé straně od LošticMoravičany, kříž u silnice po pravé straně od Loštic

Kříž u silnice po pravé straně od Loštic, 1896

Kříž stojí na dvou stupních, hranolovitý sokl je v dolní části odstupněný a nahoře je zakončený římsou, která je vypnutá a ve středu přerušená a stočená do rozvilin. Vzadu na soklu je nápis: Postaven od Josefa a Jenovéfy Jarolímových 1896. Navazuje nižší soklík se zaoblenými hranami a v čelní straně zdobený ratolestí, hranolový podstavec odděluje jednoduchá římsa. Podstavec je vpředu po stranách členěn dvěma rámci nahoře zakončenými volutou. V mělké nice se nachází reliéf světice – Panna Marie Lurdská. Postavec je zakončen jednoduchou širokou římsou, ze které vystupuje dřík, dole po stranách rozšířený do volut. Římsu i spodní část dříku zdobí v části kartuš s rozvilinou, v horní části nízkého dříku je ovál s reliéfem kalicha a dřík je ukončen římsou uprostřed prohnutou a ozdobenou plastickou volutou. Původní kamenný kříž není zachovaný a místo něj je dřevěný jednoduchý kříž, který má vzadu nápis: Beneš J. 1992, vpředu na ramenech je nápis: AD GLORIAM DEI.

 

STAV: Světice v reliéfu má poničenou tvář, původní kamenný kříž byl nahrazen dřevěným od řezbáře Jaroslava Beneše z Loštic.

MATERIÁL: pískovec, dřevo

 

LITERATURA:

Novák, J.: Dějiny Moravičan a Doubravice. Obecní úřad Moravičany 1993, s. 120.

Kříž u silnice k Lošticím. Dokud nebyla okresní silnice, vedla tu takzvaná horní cesta do Loštic. U ní stál na území moravičanském dřevěný kříž se železným obrazem Ukřižovaného. Byl postaven nákladem Mariany, vdovy po Františku Křoupalovi z čísla 69 v Moravičanech, dle zakládací listiny ze dne 12. 10. 1906. Roku 1896 byla cesta změněna v silnici a kříž byl posunut dále do pole. Majitelé č. 69 Josef Jarolím a jeho manželka Jenovefa, rozená Křoupalová, dali postavit nový kříž s figurami umučeného Spasitele a Panny Marie Lurdské.

 

Novák, J.: Paměti moravičanského chrámu sv. Jiří a jiných náboženských památek v moravičanské farnosti. Loštice 1940, s. 16.

Kříž byl postaven za faráře Mašíčka Josefem Křoupalem z č. 69. Tento kříž byl vyvrácen při vichřici před sv. Martinem roku 1869.

 

Kronika obce Moravičany:

1896. Ten rok byl takový vichr před sv. Martinem, že se první kamenný kříž za dědinou, patřící k č. 34, svalil a celý se roztloukl, že musel být zcela nový vytesaný, krom spodního kamene.

 

Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině. Diplomová práce, ČZU Praha, Fakulta životního prostředí, 2013.

 

Fotografie z 5. 10. 2006.

 

Kaple v poli u Moravičan

Moravičany, kaplička v poli u Moravičan, po pravé straně směrem od LošticMoravičany, kaplička v poli u Moravičan, po pravé straně směrem od LošticMoravičany, kaplička v poli u Moravičan, po pravé straně směrem od Loštic

Kaplička v poli u Moravičan, po pravé straně směrem od Loštic, 18. století

Zděná stavba, kaplička je zdobena dvěma pilastry s patkami a hlavicemi, vstupní dřevěné dvoukřídlé dveře. Kolem celé stavby široká profilovaná korunní římsa, ve štítu prázdná nika, ve vrcholu štítu letopočet 2003 (rok restaurování kapličky). Uvnitř fresková výzdoba od Petra Herziga z roku 2004, uprostřed je Cyril a Metoděj, po jejich pravé straně v oválu kapr a štika a po jejich levé straně taktéž v oválu kytice z klasů s vlčími máky.

 

STAV: Kaplička byla obnovena a restaurována v roce 2003, výmalba z roku 2004, kaplička je v seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 1061.

MATERIÁL: cihly

 

Motiv kapličky použil malíř Adolf Kašpar na velikonoční pohlednici, která se nachází ve sbírce PAK v Lošticích  inv. č. AK 1963. Stejný námět sloužil k olejomalbě Odpočinek na cestě od A. Kašpara, ve sbírce PAK pod inv. č. AK 2135.

 

LITERATURA:

Kunstfeld, J.: Moravičanské kapličky. Hanácký kalendář, Olomouc 2006, s. 110–114.

Kaplička u bývalé cesty do Loštic (dnes je cesta rozorána), nevýhodou je, že k ní není přístup. Kaplička byla postavena kolem roku 1713, kdy řádil na Moravě mor. V kapličce byl starobylý obraz 14 svatých pomocníků. Kaplička byla již ve stavu rozpadlém, ale k výročí 120 let od založení hasičů byla opravena a vysvěcena. Patronem jsou sv. Cyril a Metoděj, které opět maloval Petr Herzig.

 

Novák, J.: Dějiny Moravičan a Doubravice. Obecní úřad Moravičany 1993, s. 117.

Kaplička u bývalé spodní cesty do Loštic byla podle Jakuba Lolka postavena kolem roku 1713, kdy řádil na Moravě mor. Nasvědčoval by tomu i pěkný barokní obraz čtrnácti svatých pomocníků, i dřevěná barokní socha Panny Marie, která je nyní na faře, obraz je v kostele. Kaplička, kterou kdysi maloval Adolf Kašpar, je odsouzena k zániku. Roku 1915 byla přebudována Václavem Přečkalem.

 

Klasicistní kaplička byla postavená při původní spodní cestě do Loštic kolem roku 1713. V době morové epidemie (roku 1815) byla přebudována. Kaple byla donedávna téměř rozpadnutá, nyní je po rekonstrukci. V kostele lze nalézt barokní obraz 14 svatých pomocníků pocházející z této kaple, v kapli též stála socha Panny Marie (dnes je umístěna na faře).

Zdroj: turistické stránky mikroregionu Mohelnicko

 

http://www.moravicany.cz/fotky/index.htm – foto z opravy kapličky

 

Fotografie z 5. 10. 2006.

 

Kaple sv. Floriána

Moravičany, kaplička sv. Floriána u křižovatky na Mohelnici a Loštice

Kaplička sv. Floriána u křižovatky na Mohelnici a Loštice, 1. polovina 18. století

Zděná stavba, kaplička je po bocích členěna vystupujícími rámci natřenými na bílo, vnitřní plochy jsou oranžově červené. Vstupní dveře jsou dřevěné dvoukřídlé, horní část do půlkruhu je paprskovitá. Ve spodní části stavby (do výšky cca 1 m) je zdivo po celém obvodu rozšířeno a natřeno šedou barvou. Ve štítu je v oválu reliéf sv. Floriána. Fasády jsou ukončeny oběžnou korunní profilovanou římsou, ve středu segmentově prohnutou. Nad prohnutím je štít. Vnitřní fresková výmalba od Petra Herziga představuje obec Moravičany s významnými budovami (kostel, záložna, sokolovna, náves…), nad tím uprostřed stropu sv. Florián hasí hořící střechu jednoho z domů. Boky kapličky jsou vymalovány do výšky cca 150 cm, výmalba má imitovat mramor. V kapličce je stůl, opět malovaný Petrem Herzigem, imitující dřevo. Sedlová středa z červeného umělého šindele.

Kaplička byla vymalována v roce 2005.

Místní název kapličky je „Florejánek.

 

STAV: restaurováno a obnoveno obcí Moravičany

MATERIÁL: cihly

 

LITERATURA:

 

Kunstfeld, J.: Moravičanské kapličky. Hanácký kalendář, Olomouc 2006, s. 110–114.

Kaplička sv. Floriána není přesně datována, ale její vznik sahá jistě do 18. století a vzhledem k místu, kde stojí, není vyloučeno, že na jejím místě stávala i stavba starší. Již v době faráře Vraclavského se k ní konaly průvody a v roce 1858 byla pokryta tvrdou krytinou, další oprava je doložena v roce 1881. Dnešní stav je po opravě z roku 1993 a vnitřek je vymalován lidovým umělcem Petrem Herzigem. Motivem malby je sv. Florián vylévající vodu z loštického poháru na hořící dům. Kruhový obraz znázorňuje starší zástavbu obce. Kaplička byla vymalována před oslavami stodvacetiletého výročí založení Spolku dobrovolných hasičů, které se konaly 5. 7. 2005, během nichž byl posvěcen před kaplí nový hasičský prapor. Místní název kapličky je ve zdejším nářečí „Florejánek“.

 

Novák, J.: Dějiny Moravičan a Doubravice. Obecní úřad Moravičany 1993, s. 118.

Kaplička sv. Floriána na horním konci vesnice byla zbudována obcí neznámo kdy. Ale už v době faráře Vraclavského (1731–1777) konaly se k ní průvody. Posledně byla kaplička opravena roku 1945 a střecha potom roku 1956.

 

Kronika obce Moravičany, SOKA Šumperk

1851. Ten rok byla kaple sv. Floriána kamením pokryta a uvnitř opravena.

 

 

N 49° 45,491‘

E 16° 57,460‘

259 m

Garmin GPSmap 60CSx

 

Fotografie z 5. 10. 2006.