Naše činnost

Sběr a dokumentace nových muzejních přírůstků patří mezi základní povinnosti kurátorů sbírek. Plánem činnosti VM a strategií sbírkotvorné činnosti VM je vymezen úkol kurátorů zachraňovat ohrožené předměty a koncepčně doplňovat (zkvalitňovat) stávající muzejní fondy. Výběr předmětů je dán mj. jejich muzejní povahou, regionální příslušností, unikátností, využitelností pro instalaci na výstavách a v expozicích a fyzickým stavem. Přednostně jsou do sbírek doplňovány předměty se vztahem k regionu (výrobky regionálních výrobců, příp. předměty užívané konkrétními majiteli z regionu). Po schválení v Poradním sboru pro sbírkotvornou činnost (PSSČ) a zápisu do Centrální evidence sbírek (CES) se tyto přírůstky stávají muzejními sbírkovými předměty.

• Sbírka Havelkova muzea v Lošticích (SHL/002-04-11/073002)
• Sbírka Lovecko-lesnického muzea v Úsově (SMÚ/002-04-11/076002)
• Sbírka Památníku A. Kašpara v Lošticích (PKL/002-04-11/072002)
• Sbírka šumperského muzea v Šumperku (VMŠ/002-04-11/071002)
• Sbírka mohelnického muzea v Mohelnici (SMO/002-04-11/074002)
• Sbírka zábřežského muzea v Zábřehu (SMZ/002-04-11/075002)

SBÍRKY A PODSBÍRKY EVIDOVANÉ V CES

SBÍRKA ŠUMPERSKÉHO MUZEA – EVID. Č. VMŠ/002–04–11/071002

• podsbírka historická – vznikala od konce 19. století jako typická vlastivědná kolekce, která zahrnovala předměty z oboru historie, numismatiky, etnografie, archeologie a umělecké historie. Doplňovány byly předměty denní potřeby z 1. pol. 20. století. Soustavně byla budována kolekce regionální literatury a sbírky uměleckých děl, fotografií a pohlednic z regionu. Systematický sběr se nyní zaměřuje zejména na doplňování předmětů denní potřeby, dokumentaci společenských, politických a jiných významných událostí v regionu a dokumentaci vývoje významné výrobní činnosti. Sbírku výtvarného a užitého umění tvoří díla regionálního charakteru.
• podsbírka jiná–současnost – jako samostatná podsbírka fungovala v letech 1973–1983, nyní se již jedná o uzavřenou podsbírku, která není dále nijak rozšiřována; zahrnuje doklady tehdejšího společenského, politického, hospodářského i kulturního vývoje regionu.
• podsbírka archeologická – vznikla v roce 2015, shromažďuje artefakty z období od mladší doby kamenné po vrcholný středověk, materiál pochází především z rozsáhlých záchranných archeologických výzkumů prováděných VM v Šumperku od roku 2002 v okolí Šumperka. 
• podsbírka zoologická – sbírkové předměty pocházejí převážně z Jeseníků, méně z Moravskoslezských Beskyd, Šumavy a Velké Fatry, starší exempláře obratlovců jsou bez údajů, hmyz byl sbírán ve 30. a 40. letech 20. století, nové sbírky vznikají od 60. let 20. století do současnosti.
• podsbírka botanická – zahrnuje herbářové položky hub, lišejníků, mechorostů a cévnatých rostlin, perokresby a akvarely rostlin. Je tvořena od konce 19. století do současnosti, sběrnou oblastí je převážně severní Morava.
• podsbírka geologická – dokumentuje geologický vývoj jesenické oblasti, v podstatě šumperský a jesenický okres; její součástí je specializovaná sbírka souvků moravskoslezské oblasti jako jediná veřejná sbírka tohoto druhu v ČR.

SBÍRKA MOHELNICKÉHO MUZEA – EVID. Č. SMO/002–04–11/074002

• podsbírka archeologická – obsahuje sbírky pocházející z rozsáhlých záchranných výzkumů prováděných na pohřebišti z doby lužické v Moravičanech, na místě slovanské osady u Mohelnice nebo středověkých dílen v Lošticích.
• podsbírka historická – jedná se o typickou vlastivědnou sbírku, zahrnuje širokou paletu předmětů získaných do muzea od roku 1923. Sběry se v posledních letech zaměřují na předměty denní potřeby a na dokumentaci ikonografie města a změn společnosti.

SBÍRKA ZÁBŘEŽSKÉHO MUZEA – EVID. Č. SMZ/002–04–11/075002

• podsbírka historická – je původně vlastivědnou sbírkou městského muzea. Obsahuje předměty etnografické povahy, doklady místní historie, numismatiky a ikonografie města. Systematický sběr se nyní zaměřuje na dokumentaci všedního dne v regionu a ikonografie města, stejně jako strukturálních změn průmyslu a dopravy.

SBÍRKA LOVECKO-LESNICKÉHO MUZEA V ÚSOVĚ – EVID. Č. SMÚ/002–04–11/076002

• podsbírka historická – obsahuje předměty pocházející z oblasti Úsovska a dalších panství Lichtenštejnů na Moravě a v Dolním Rakousku. Kolekce vznikla na počátku 20. století z darů do zakládaného muzea, po roce 1945 byla doplněna o archeologický materiál z výzkumů hradu a doklady vývoje lesnictví na Moravě. Na dokumentaci lesnictví v regionu se sběry zaměřují i v současnosti.
• podsbírka zoologická – zahrnuje kolekci obratlovců a bezobratlých z oblasti Afriky, střední Evropy a ojediněle i Ameriky (trofeje, preparáty, entomologické kolekce). Předměty pocházejí převážně z přelomu 19. a 20. století. Podsbírka je již uzavřená.
• podsbírka botanická – sbírkové předměty pocházejí z celé ČR, většina je srovnávacího charakteru, bez podrobnější lokace, převážně z počátku 20. století až do 1. pol. 20. století. Sloužila jako sbírka didaktického materiálu používaná k výuce lesnického personálu. Podsbírka je již uzavřená.
• podsbírka geologická – obsahuje sbírkové předměty pocházející z lichtenštejnských panství na Moravě, ve Slezsku a Dolním Rakousku, převážně z doby vzniku muzea kolem roku 1900. Předměty kompletně dokumentují geologické vědy. Podsbírka je již uzavřená.

SBÍRKA HAVELKOVA MUZEA V LOŠTICÍCH – EVID. Č. SHL/002–04–11/073002

• podsbírka historická – zahrnuje drobné kolekce předmětů připomínajících historii města, mezi nimi cechovní předměty, fotografie a doklady řemeslné hrnčířské práce od středověku až do počátku 20. století, také unikátní sbírku tzv. loštických pohárů. Systematický sběr se zaměřuje na dokumentaci předmětů denní potřeby a ikonografie města.

SBÍRKA PAK V LOŠTICÍCH – EVID. Č. PKL/002–04–11/072002

• podsbírka výtvarného umění – obsahuje uměleckou tvorbu a dokumenty k životu a dílu našeho významného ilustrátora zejména děl národních buditelů. Vedle knižních ilustrací jsou obsahem fondu i jeho osobní předměty. Předměty vztahující se k dílu a životu A. Kašpara jsou získávány z území celé republiky.

PORADNÍ SBOR PRO SBÍRKOTVORNOU ČINNOST (PSSČ)

PSSČ je poradním orgánem ředitele VM v Šumperku, jehož členy jsou odborní pracovníci VM v Šumperku a externí spolupracovníci s potřebnou kvalifikací pro posouzení hodnoty a ceny předmětů navržených do zařazení do muzejních sbírek. Schází se dle potřeby, většinou 1x za tři měsíce. Sbírkové předměty jsou získávány vlastním sběrem odborných muzejních pracovníků, koupí (po předchozí domluvě prodávajícího a kurátora sbírkového fondu a schválení v PSSČ) nebo darem od majitele – vlastníka předmětu.

ČLENOVÉ PSSČ VM V ŠUMPERKU

Mgr. Mária Kudelová – předseda, VM v Šumperku
PhDr. Tomáš Niesner – Muzeum v Bruntále
Mgr. Alena Turková – Muzeum silnic ve Vikýřovicích u Šumperka
Jana Lněničková – SOA Šumperk
Mgr. Michaela Kollerová – VM v Šumperku
Irena Vepřková – VM v Šumperku
Robert Lubina – VM v Šumperku
Mgr. Jakub Halama Ph.D. – VM v Šumperku

Vědecko-výzkumná činnost má ve Vlastivědném muzeu v Šumperku mnohaletou tradici (v tomto textu je používán současný název muzea bez ohledu na to, jak se muzeum v dané době právě jmenovalo) a zapojuje se do ní většina odborných pracovníků s vysokoškolskou kvalifikací (dnes geolog-zoolog, botanik, archeologové, etnograf, historikové a historikové umění).

Ve Vlastivědném muzeu v Šumperku jsou řešeny takové vědecko-výzkumné úkoly, které mají souvislost se sbírkovým fondem: buď jsou při řešení úkolu sbírky získávány, nebo výzkumný úkol vychází ze stávajících sbírek. Kromě rozšiřování sbírek jsou výstupem vědecko-výzkumných úkolů také publikace a výstavy.

Přehled nejdůležitějších směrů a témat vědecko-výzkumné činnosti ve Vlastivědném muzeu v Šumperku

GEOLOGIE

Ve funkci geologa byl v muzeu od roku 1967 RNDr. Zdeněk Gába, který svou vědecko-výzkumnou činnost zaměřil především na studium ledovcových souvků, tj. drobnějších kamenů, které k nám byly přisunuty ledovcem ze severu Evropy. Výsledky výzkumu byly dokumentovány a shrnuty v mnoha vědeckých i populárních statích. Za celoživotní práci v tomto oboru bylo RNDr. Z. Gábovi uděleno čestné členství v evropské společnosti pro výzkum souvků se sídlem v Hamburku. V roce 2010 nastoupil do muzea Mgr. Milan Dvořák, který se zaměřuje na studium říčních valounů na území šumperského okresu.

BOTANIKA

V tomto vědecko-výzkumném oboru byla funkce ve VM v Šumperku obsazena již od jeho počátku, ovšem vědecko-výzkumná činnost v užším slova smyslu byla na poli botaniky realizována teprve od roku 1984, s příchodem RNDr. Magdy Zmrhalové, která svou pozornost hned od počátku věnovala mechorostům. Její předchůdkyně, promovaná bioložka Hana Janáčková, se zabývala převážně sbírkotvornou (vyšší rostliny) a organizátorskou prací. V roce 2021 nastoupila na místo botaničky Bc. Jana Uhlířová, která se věnuje regionálnímu floristickému výzkumu zaměřenému na cévnaté rostliny.

ZOOLOGIE

V prvních letech po vzniku Vlastivědného ústavu v Šumperku byla vědecko-výzkumná činnost zaměřena na ptáky a drobné savce (RNDr. Karel Šťastný a A. Novotný). Od konce 60. let 20. století, po nástupu RNDr. Ivana Tuši, CSc., se hlavním objektem výzkumu v zoologii stali vodní bezobratlí živočichové a ekologie tekoucích vod. Krátkodobě byla věnována pozornost také obojživelníkům a pavoukům. Tímto oborem se zabývala Mgr. I. Chvátalová. Od roku 2010 se zoologické vědecko-výzkumné činnosti věnuje Mgr. Milan Dvořák, který se specializuje na plošný zoogeografický průzkum šumperského okresu se zaměřením na entomofaunu.

ARCHEOLOGIE

V oboru archeologie se organizace věnuje především ochraně a také záchraně pozůstatků lidských činností z dob dávno minulých, které se nacházejí (zejména) na území okresu Šumperk a jsou ohroženy stavebními aktivitami. Mimo jiné tak již od roku 2010 probíhá soustavný záchranný výzkum na významné polykulturní sídlištní lokalitě na katastru obce Dubicko, kde vznikají nové ulice a rodinné domy. Dlouholetého pracovníka a archeologa PhDr. Vladimíra Goše, CSc., po jeho odchodu do důchodu v polovině roku 2008 vystřídal na pozici archeologa Mgr. Jakub Halama, Ph.D. V 90. letech 20. století krátkodobě v muzeu pracovala PhDr. Marie Gronychová. Od roku 2014 se na záchraně památek spolupodílí také archeoložka Mgr. Barbora Tomešová.

ETNOGRAFIE

Tento obor nebyl soustavně po celou dobu existence VM v Šumperku zastoupen odborným pracovníkem. V 60. letech a počátkem 70. let 20. století zde jako etnograf začal působit PhDr. Miloš Melzer, CSc. Zabýval se některými otázkami hmotné lidové kultury. Později se PhDr. Miloslava Hošková, CSc., věnovala dělnickému bydlení a lidovým obyčejům na Zábřežsku a Šumpersku. Od roku 1999 pokračuje ve studiu, dokumentaci a prezentaci lidových obyčejů v regionu etnografka Mgr. Mária Kudelová. Kromě výzkumů obyčejové tradice se věnuje výzkumu rukodělné domácké a řemeslné výroby.

HISTORIE UMĚNÍ

V oboru historie umění se ve VM v Šumperku řadu let věnuje speciální pozornost výtvarným umělcům regionu. Práci na tomto tématu započala PhDr. Milena Filipová. Následně pokračovala v doplňování vytvořené jmenné kartotéky výtvarníků Mgr. Alena Turková. V roce 2012 nastoupila do muzea Mgr. Lenka Müllerová (rozená Kirkosová), která navazuje na práci svých předchůdkyň a zaměřuje se na rozšiřování sbírkového fondu o díla regionálních umělců. Tomuto úkolu se od roku 2017 věnuje i Mgr. Kristina Lipenská.

HISTORIE

V oboru historie byly po celou dobu existence muzea řešeny úkoly z několika tematických oblastí, zkoumaly se např. dějiny muzejnictví na Jesenicku; historie a současnost dopravy v regionu; dějiny turistiky a rozhledny na severní Moravě; historie čarodějnických procesů; dějiny města Šumperka; historie průmyslové výroby; odboj za druhé světové války; významné osobnosti okresu Šumperk; církevní stavby, církevní památky a církevní správa na severozápadní Moravě; historie textilního průmyslu na okrese Šumperk; historie ochotnického divadla na Mohelnicku, Zábřežsku a Šumpersku; lesnické školství na Moravě či dějiny města Úsova. Jednotlivým úkolům se věnovali Jiří Filip, doc. PhDr. František Spurný, CSc., doc. PhDr. Zdeněk Filip, CSc., Mgr. Zdeněk Brachtl, PaedDr. Jiřina Plášková, PaedDr. Zdeněk Doubravský, Mgr. Dagmar Tempírová. Od roku 2012 je vědecko-výzkumná činnost muzea převážně zaměřena na dokumentaci jednotlivých částí regionu – Šumperska, Zábřežska, Mohelnicka a Lošticka, na jejich společenský, průmyslový a kulturní vývoj od roku 1945 do současnosti. Na těchto úkolech pracují Mgr. Michaela Kollerová, Mgr. Zbyněk Žouželka, Ph.D., a Mgr. Pavlína Janíčková.

Pozn. Informace o vědecko-výzkumné činnosti do roku 2000 jsou převzaty z práce Ivana Tuši s názvem Vědecko-výzkumná činnost v Okresním vlastivědném muzeu v Šumperku, přednesené na konferenci Regionální výzkum a jeho využití v praxi v Muzeu dr. B. Horáka v Rokycanech, konané v září 2000 a publikované ve Sborníku Muzea Dr. B. Horáka v Rokycanech – Suppl. Historie č. 9/2000.

BADATELSKÝ ŘÁD KE STAŽENÍ