Archivy: Kříže

Kříž před zastávkou

Kříž vpravo dole před zastávkouKříž vpravo dole před zastávkouKříž vpravo dole před zastávkou

Kříž vpravo dole před zastávkouKříž vpravo dole před zastávkou

Kříž vpravo před zastávkou, 1906

Na jednom stupni stojí sokl nesoucí odstupněný hranolový podstavec. Horní nižší část podstavce má v čelní straně vloženou desku s textem: (…) Gottes gewidmet von Anna Knappe 1906. Na podstavec nasedá hranolový dřík zdobený v rytém rámci reliéfem Panny Marie Bolestné. Dřík je zakončen trojúhelným štítem, který nese kříž s litinovým Kristem. Uprostřed štítu je v čelní straně kovová rozeta.

 

STAV: pískovec je zelený od mechu, kovové prvky jsou zrezivělé, první slovo textu je nečitelné

 

MATERIÁL: pískovec, litina

 

Fotografie ze dne 16. 4. 2018, Ivana Valentová.

 
 

Areál kostela – kříž s Ježíšem

Areál kostela kříž s JežíšemAreál kostela kříž s JežíšemAreál kostela kříž s JežíšemAreál kostela kříž s Ježíšem

Kříž u kostela, nedatováno, 19. století

Na dvou stupních, přičemž vrchní je při horní hraně rozšířený, je posazen hranolový sokl. Na něj navazuje podstavec, který má v čelní straně v mělké nice reliéf Panny Marie Bolestné. Podstavec zakončuje trojúhelný štít, uvnitř něhož je reliéf Božího oka. Na štít navazuje nízký dřík, který je zdoben reliéfem s motivem kalicha s vinnou révou a obilnými klasy. Menší trojúhelný štít odděluje dřík od kříže s tělem ukřižovaného Krista.

 

STAV: dobrý, na několika místech mezi stupni a soklem skvrny po mechu

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 15. 4. 2018, Ivana Valentová.

 

Sv. obrázek při staré cestě z Crhova

Sv. obrázek při staré cestě z CrhovaSv. obrázek při staré cestě z CrhovaSv. obrázek při staré cestě z Crhova

Svatý obrázek, sv. Anna, při staré cestě do Crhova

Na plotovém sloupku je umístěn dřevěný rámeček, zadní strana je v dolní části ozdobně vyřezána, v přední straně je rámeček na jednom boku zdoben soustruženým sloupkem (na druhé straně byl pravděpodobně také). Vrchní část je zakončena do půlkruhu a krytá plechem, kopírujícím tvar půlkruhu, ve středu plochy je malý kovový jetelový křížek. Uvnitř pod sklem je barevný tisk zobrazující Sv. Annu učitelku – vpravo žena v zeleném plášti, červených šatech, přes hlavu má tmavě modrou kapuci, nad hlavou svatozář. Pravou ruku má ohnutou v lokti a druhou rukou drží kolem ramen dívku. Dívka stojící vedle sv. Anny (Panna Marie) má dlouhé vlasy a je oděna do červeného šatu, ruce má sepnuté před sebou a vzhlíží k ženě.

 

STAV: dobrý, chybí soustružený sloupek z rámečku

 

MATERIÁL: dřevo, papír, sklo, kov

 

Fotografie ze dne 2. 9. 2018, Ivana Valentová.

 

Svatý obrázek pod Koubkovými

Svatý obrázek pod KoubkovýmiSvatý obrázek pod KoubkovýmiSvatý obrázek pod Koubkovými

Svatý obrázek pod Koubkovými

Na stromě je v čtvercovém dřevěném rámečku se stříškou pod sklem umístěn barevný tisk s námětem mladé ženy držící na prsou spící dítě. Žena má tmavé vlasy, na hlavě barevný (žluto-červený) šátek, oděna je do modrého šatu. Dítě má světlé vlasy a je oblečeno do světle modré košilky. Pod obrázkem je zavěšen dřevěný hranatý truhlík na květináč s květinou.

 

STAV: dobrý

 

MATRIÁL: dřevo, papír, sklo

 

Fotografie ze dne 12. 6. 2018, Ivana Valentová.

 

Křížek na lípě za hřbitovem

Křížek na lípě za hřbitovemKřížek na lípě za hřbitovem

Kříž na lípě za hřbitovem, nedatováno

Na kmeni lípy je připevněn kamenný kříž s ukřižovaným tělem Krista, které je bíle natřeno. Trnová koruna a rouška jsou zlaceny. Kříž je zespodu podepřen dřevěnou podpěrou a ke stromu je připevněn pomocí dvou kovových pásů umístěných na podélném břevnu v horní a dolní části.

 

STAV: kříž je v horní části pod křížením ramen napříč prasklý, zlacení na Kristovi je setřené, umístění kříže je nepůvodní

 

MATERIÁL: kámen, kov

 

Fotografie ze dne 12. 6. 2018, Ivana Valentová.

 

Kříž u silnice

Crhov - kříž u silniceCrhov - kříž u silniceCrhov - kříž u silniceCrhov - kříž u silnice

Crhov - kříž u silniceCrhov - kříž u silnice

Kříž u silnice, 1908

Na jednom zahloubeném stupni stojí hranolový sokl, který je v horní části odstupněný. V čelní straně má rytý nápis: „Darováno od dobrodinců L.P. 1908“. Na sokl navazuje podstavec se zahloubenou mělkou nikou, ve které je litinový reliéf Panny Marie Bolestné. Reliéf i rámec niky jsou natřeny zlatavou barvou. V horní části podstavce je pomocí očka připevněna kovová lucerna. Podstavec zakončuje jednoduchá římsa nesoucí nízký kónický dřík, který je zdoben reliéfem kalicha s hostií v zahloubeném rámci. Kalich i rámec jsou natřeny zlatavou barvou. Kříž nese pískovcový plastický korpus ukřižovaného Krista.

 

STAV: pískovec je místy zvětralý, rytý nápis je těžko čitelný, Kristovi chybí prsty na rukou; tělo Krista, reliéf P. Marie Bolestné a kalich jsou natřeny zlatavou barvou, na kříži jsou zelené skvrny (pravděpodobně od měděné barvy)

 

MATERIÁL: pískovec, litina, plech

 

Fotografie ze dne 12. 6. 2018, Ivana Valentová.

 

Kříž pod Valentovým mlýnem

Kříž pod Valentovým mlýnem - za odbočkou na CrhovKříž pod Valentovým mlýnem - za odbočkou na CrhovKříž pod Valentovým mlýnem - za odbočkou na CrhovKříž pod Valentovým mlýnem - za odbočkou na CrhovKříž pod Valentovým mlýnem - za odbočkou na CrhovKříž pod Valentovým mlýnem - za odbočkou na Crhov

Kříž pod Valentovým mlýnem - za odbočkou na CrhovKříž pod Valentovým mlýnem - za odbočkou na CrhovKříž pod Valentovým mlýnem - za odbočkou na CrhovKříž pod Valentovým mlýnem - za odbočkou na Crhov

Kříž pod Valentovým mlýnem, 1896

Na jednom stupni stojí hranolový sokl o půdorysu kříže. V čelní části soklu je rytý nápis: „Pochválen buď Ježíš Kristus“. Na sokl nasedá hranolový podstavec, který je po stranách podepřen volutovými křídly. Křídla jsou zdobena plastickým rostlinným dekorem. V čelní straně podstavce je v zahloubeném rámci reliéf Nejsvětější Trojice, pod kterou jsou dvě okřídlené hlavičky andělů. Rámec je zdoben festony. Plocha zadní strany volutových křídel zdobena není, pouze rytý dekor na volutách. Na těle zadní strany podstavce je v rytém rámci nápis: „Opraveno Ke cti a chvále Boží od Jana a (…)eo(a)lie Havelkových 1896“. Pod tímto nápisem je v dolní části ještě druhý rytý text, bohužel již špatně čitelný: „… od Josefa a …Valentových“. Vrchol podstavce zdobí reliéf okřídlených hlaviček dvou andělů, nad kterými se klene segmentovitě prohnutá profilovaná římsa, ve středu římsy je kovové očko na zavěšení lucerny. Na římsu nasedá členitý dřík, který je v dolní části rozšířen a zdoben reliéfem se stylizovaným palmovým listem (palmetou). Po stranách dříku jsou do obloučku prohnuté konzoly, které původně nesly další sochy. Horní část dříku je na bocích a zadní straně zdobena rytými rámci a v čelní straně reliéfem se symboly eucharistie – kalich s hostií, obilnými klasy a vinnou révou. Pod kalichem jsou dvě okřídlené hlavičky andělů. Dřík zakončuje profilovaná římsa, nesoucí původně kříž, ze kterého se zachovala pouze patka. K ní je druhotně pomocí kovových pásů připevněn litinový kříž s ukřižovaným tělem Krista. V dolní části novogotického kříže je ženská postava, pravděpodobně Panna Marie.

 

STAV: pískovec je zvětralý, ryté nápisy jsou místy nečitelné, chybí původní kamenný kříž, chybí také dvě sochy světců, které stály na konzolách

 

MATERIÁL: pískovec, litina

 

Původní podoba kříže je zachycena na fotografii z období 1. republiky po stavbě silnice a mostu do Crhova.

 

Kříž je zdařilou prací kameníka nebo kamenické dílny z konce 19. století.

 

Fotografie ze dne 2. 9. 2018, Ivana Valentová.

 

Internetové zdroje:

http://www.drobnepamatky.cz/node/12068

 

Fotografie a podklady Ivana Valentová.

 

Kříž na hřbitově

Crhov, kříž na hřbitověCrhov, kříž na hřbitověCrhov, kříž na hřbitověCrhov, kříž na hřbitově

Crhov, kříž na hřbitověCrhov, kříž na hřbitově

Kříž na hřbitově, 1904

Na dvou stupních stojí dvakrát odstupněný sokl, v jehož spodní části je datace 1904 a v horní text: „Já jsem vzkříšení i život, kdo věří ve mne byl tak, umřel živ bude.“ Uprostřed při horní hraně soklu je nad textem připevněna kovová rozeta. Na sokl nasedá hranolový podstavec, který je v horní části přerušen úzkým odskočením, ve zbývající části je v čelní i bočních stranách plastický dekor meandru. Podstavec je v přední straně zdoben litinovým reliéfem Panny Marie Bolestné v pseudogotické mělké nice. Profilovaná, do segmentu vypnutá římsa zakončuje podstavec, v místě prohnutí je rytý dekor ve tvaru květiny. Římsa nese hranolový dřík, který má v čelní straně v zahloubeném rámci reliéf se symboly eucharistie – kalich s hostií, obilné klasy a vinnou révu. Na nízké římse je posazen jednoduchý kříž s plastickým korpusem ukřižovaného Krista. V dolní rozšířené části kříže je rytý nápis: DOKONÁNO JEST!

 

STAV: dobrý, kříž je pravděpodobně po nedávné opravě

 

MATERIÁL: pískovec, litina

 

Fotografie ze dne 12. 6. 2018, Ivana Valentová.

 

Pozn.: Typologicky je kříž shodný s Joklíkovým křížem z roku 1908, shodná je i výzdoba kříže, jedná se pravděpodobně o stejného autora, případně kamenickou dílnu.

 

Fotografie a podklady Ivana Valentová.

 

Joklíkův kříž

Joklíkův křížJoklíkův křížJoklíkův křížJoklíkův křížJoklíkův křížJoklíkův kříž

Joklíkův kříž, 1908

Na třech stupních je postaven obdélný sokl s vytesaným textem, písmena jsou vybarvena červenou barvou: „Tento kříž jest postaven ku cti a slávě Boží od manželů Aloise a Kateřiny Joklíkových L. P. 1908.“ Na sokl nasedá vyšší hranolový podstavec, který je zdoben litinovým reliéfem Panny Marie Bolestné v pseudogotické mělké nice. Podstavec je v horní části přerušen úzkým odskočením, pak následuje druhá, menší část podstavce s plastickým dekorem meandru v čelní i v bočních stranách. Podstavec je zakončen profilovanou, do segmentu vypnutou římsou. Pod obloukovým vypnutím římsy je rytá červeně natřená ozdoba ve tvaru květiny. Římsa nese hranolovitý dřík zdobený v čelní straně zahloubeným rámcem s reliéfem se symboly eucharistie – kalich s hostií, obilným klasem a vinnou révou. Kříž s plastickým korpusem ukřižovaného Krista je posazen na nízké římse. Spodní část kříže je rozšířena a nese červený nápis: DOKONÁNO JEST!

 

STAV: pískovec je celkem v dobrém stavu, podstavec je patrně renovovaný

 

MATRIÁL: pískovec, kov

 

Fotografie ze dne 12. 6. 2018, Ivana Valentová.

 

Internetové zdroje:

http://www.drobnepamatky.cz/node/17509

 

Fotografie a podklady Ivana Valentová.

 

Rozcestí Březná–Heroltice

Rozcestí Březná - HerolticeRozcestí Březná - HerolticeRozcestí Březná - HerolticeRozcestí Březná - HerolticeRozcestí Březná - Heroltice

Rozcestí Březná - HerolticeRozcestí Březná - Heroltice

Kříž na rozcestí Březná–Heroltice, 1802

Na jednom stupni, zahloubeném pod povrchem, je postaven sokl s předsunutou konvexně prohnutou střední částí. Přední část je zdobena rytým rámcem s ornamentem a se špatně čitelnou datací: A 1802. Na sokl nasedá podstavec s konvexně prohnutou střední částí, podepřený z bočních stran volutovými křídly zdobenými šrafováním a lístky. Podstavec má v dolní části rytý rámec zdobený pletencem. Ve střední části je reliéf s námětem Panny Marie Bolestné, který je po stranách lemován ornamentem. Nad reliéfem je zavěšen plastický nahoře stočený klasicistní feston, který přechází na boční stěny volutových křídel, kde je symetricky zavěšen. Nad festonem je ve střední části podstavce úzká profilovaná, do segmentu prohnutá římsa, nad kterou pokračuje zbývající část podstavce. Široká profilovaná římsa, ve středu segmentově prohnutá, je ve spodní části zdobena zubořezem a nese nízký dřík. Dřík je v dolní části rozšířený a v přední i v bočních stranách má kanelury s vloženými píšťalami. V čelní straně je umístěn plastický reliéf s lebkou a zkříženými hnáty. Plocha dříku má rytý rámec s reliéfem květin, lístků a dvou růží. Dřík zakončuje profilovaná, do segmentu prohnutá římsa, ve středu přerušená a stočená do rozvilin, která je na středu zdobena rokajem. Římsa nese jednoduchý kříž s tělem ukřižovaného Krista.

 

STAV: pískovec je na několika místech zvětralý, střední část římsy mezi podstavcem a dříkem je uražena, sokl a spodní část podstavce jsou porostlé mechem, špatně čitelná datace

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 16. 4. 2018, Ivana Valentová.

 

Kříž je typologicky podobný kříži v Březné u Wonků, výzdoba se až na malé detaily shoduje, klasicistní práce s barokními prvky.

 

Kříž u Wonků

Kříž u WonkůKříž u WonkůKříž u WonkůKříž u WonkůKříž u Wonků

Kříž u Wonků, 1802

Na jednom stupni je postaven sokl s předsunutou konvexně prohnutou střední částí, v čelní straně je zdoben rytým rámcem a reliéfem ve tvaru emblému s lístkovým dekorem a s datací: A 1802. Podstavec podpírají ze dvou stran volutová křídla zdobená lístky a kvítky. Dolní část podstavce je v zahloubeném rámci zdobena pletencem. Přední část podstavce s reliéfem Panny Marie Bolestné je po stranách lemována ornamentem a ve spodní části plastickým rostlinným dekorem. Nad reliéfem visí plastický nahoře stočený klasicistní feston, který přechází na boční stěny volutových křídel, kde je symetricky zavěšen. Boční stěny jsou dále zdobeny rytým rámcem. Podstavec je zakončen profilovanou římsou, ve středu segmentově prohnutou a stočenou do tvaru rokaje. Římsa je dále zdobena zubořezem a nese hranolový dřík, který je ve spodní části rozšířený, s plastickým reliéfem lebky se zkříženými hnáty, od níž se vine vzhůru had. Čelní strana je dále lemována ornamentem a plastickým květinovým dekorem. Boční strany mají ryté rámce a při spodní části čtyři kanely. Dřík zakončuje profilovaná, do segmentu prohnutá římsa nesoucí jednoduchý kříž s tělem ukřižovaného Krista.

 

STAV: klasicistní práce s barokními vlivy, po rekonstrukci

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 16. 4. 2018, Ivana Valentová.

 

Opravená sv. Trojice, ren. 2017, zapsaná v Seznamu

Březná opravená sv. TrojiceBřezná opravená sv. TrojiceBřezná opravená sv. TrojiceBřezná opravená sv. TrojiceBřezná opravená sv. Trojice

Březná opravená sv. TrojiceBřezná opravená sv. TrojiceBřezná opravená sv. TrojiceBřezná opravená sv. Trojice

Sousoší Nejsvětější Trojice, 1803

Na dvou stupních je postaven odstupněný sokl s předsunutou konvexně prohnutou střední částí. Spodní část soklu je zdobena rytými rámci, sokl je v ploše zdoben vodorovným šrafováním, v čelní straně je v oválu nízký reliéf s námětem Adama a Evy v ráji, Adam stojí pod stromem poznání, na druhé straně sedí zamyšlená Eva. Celý ovál je lemován lístky a květy, uprostřed nahoře přechází rostlinný reliéf na římsu zakončující sokl. Profilovaná římsa nese vysoký bohatě zdobený podstavec, který podpírají ze dvou stran volutová křídla, zdobená v čelní straně vodorovným šrafováním a květinovým dekorem z girlandy. Přední část podstavce je zdobena třemi zavěšenými stylizovanými větvičkami, nad nimi ve střední části je reliéf – oblaka, nad nimi zeměkoule se dvěma hlavičkami andělů. Na zeměkouli stojí Panna Marie v rozevlátém šatu, v pravé ruce drží lilii a levou si přidržuje plášť na prsou, bosýma nohama zašlapuje draka. Reliéf s Pannou Marií je po stranách lemován svislým pletencem. Nad reliéfem je zavěšena girlanda tvořená lístky, kvítky a čtyřmi růžemi, která přechází na boční stěny volutových křídel, kde je symetricky zavěšena. Podstavec je zakončen úzkou profilovanou římsou, ve středu segmentově prohnutou, která nese tvarově přizpůsobený vlys s jednoduchým rostlinným dekorem. Nad tím je druhá, mohutnější profilovaná římsa, opět segmentově prohnutá ve středu, zdobena je zubořezem a po stranách nese plastiky modlících se andílků. Navazuje dřík zdobený v dolní části vystupujícím reliéfem polopostav dvou andílků, nad nimi emblém s písmeny IHS, který je lemován květy a lístky. Následuje jednoduchá římsa a na ní je posazeno samotné sousoší Nejsvětější Trojice – Bůh Otec s papežskou korunou na hlavě drží mezi koleny kříž s ukřižovaným tělem Krista, ruce má na příčném břevnu. U paty kříže je zobrazena holubice – Duch svatý, po stranách jsou okřídlené hlavičky andílků. Bůh má přes ramena plášť, který tvoří pozadí celého sousoší, na prsou je sepnutý a je sochařsky ztvárněný i na zadní straně sousoší. Na zadní straně podstavce je rytý černě vyvedený nápis: „O heiligste Dreifaltigkeit erhalte uns in Einigat und nach geendigten Lebens lauf nihm uns in den Himel auf 1803“.

 

STAV: klasicistní plastika s barokními vlivy, po renovaci v roce 2017

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 16. 4. 2018, Ivana Valentová.

 

 

LITERATURA:

Sousoší Nejsvětější Trojice bylo prohlášeno za nemovitou kulturní památku v roce 2003, evidováno pod číslem 100197.

 

Č. parc. 128, k. ú. Březenský Dvůr, Štíty-Březná

https://www.pamatkovykatalog.cz/?element=540818&sequence=10&mode=fulltext&keywords=olomouck%C3%BD&region%5B0%5D=Olomouck%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=%C5%A0umperk&municipality%5B0%5D=%C5%A0t%C3%ADty&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

 

Internetové zdroje:

http://www.drobnepamatky.cz/node/21766

 

Sv. Jan Nepomucký, pod zámkem

Úsov, sv. Jan Nepomucký pod zámkem, cesta do části PodlesíÚsov, sv. Jan Nepomucký pod zámkem, cesta do části PodlesíÚsov, sv. Jan Nepomucký pod zámkem, cesta do části Podlesí

Úsov, sv. Jan Nepomucký pod zámkem, cesta do části PodlesíÚsov, sv. Jan Nepomucký pod zámkem, cesta do části PodlesíÚsov, sv. Jan Nepomucký pod zámkem, cesta do části Podlesí

Sv. Jan Nepomucký pod zámkem, cesta do části Podlesí, pol. 18. století

Na jednom stupni je posazen obdélný sokl o půdorysu kříže (celková délka soklu = 110 cm, délka delší strany soklu = 68 cm, celková šířka soklu = cca 60 cm), sokl je v horní části odstupněný. Nasedá na něj hranolový podstavec, který je z obou stran podepřený volutovými bohatě dekorovanými křídly. Křídla jsou zdobená andělíčky a akantovými ratolestmi. Střední část podstavce (v = 85 cm, š = 52 cm) je zdobená v čelní straně akantovým dekorem, v kartuši je erb, ale nelze blíže určit, o který rod se jedná (pískovec je zvětralý). Jednoduchá profilovaná římsa odděluje podstavec od dříku (v = 60 cm, š = 61 cm v základně), který je bohatě zdobený rostlinným dekorem, po stranách je prohnutý s volutovým vlysem. Dřík zakončuje jednoduchá římsa nesoucí plastiku sv. Jana Nepomuckého, který má u nohou tři hlavičky andílků (jednu okřídlenou v čelní části, druhou na pravé straně a třetí na levé). V levé ruce drží sv. Jan kříž s tělem Krista, který mu přidržuje další anděl. Jan je oděn do barokního kněžského šatu, na hlavě má biret.

 

STAV: Pískovec je zvětralý, detaily jsou málo čitelné, některé vůbec, sv. Janovi chybí prsty na levé ruce, má pokřivenou svatozář.

MATERIÁL: pískovec, kov

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

 

LITERATURA:

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století, zpracováním podobná dílům předního barokního sochaře Johanna Strumera, je k vidění pod zámeckým kopcem.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/cil/218/

 

Socha sv. Jana Nepomuckého je od 17. 3. 2004 prohlášena za nemovitou kulturní památku.

NKP č.

Č. parc. 293/3

 

Sousoší z maletínského pískovce s datací 1714 bylo vytvořeno na dvoustupňovém podstavci. Jeho čelní stranu zdobí reliéfní kartuš s bohatým akantovým ornamentem a pentlí. Figuru světce doprovází anděl.

Zdroj: http://pamatkovykatalog.cz/?element=540570&sequence=9&mode=fulltext&keywords=olomouck%C3%BD&region%5B0%5D=Olomouck%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=%C5%A0umperk&municipality%5B0%5D=%C3%9Asov&municipalityPart%5B0%5D=%C3%9Asov&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

 

Památkově chráněno od 17. 3. 2004.

 

Sv. Jan Nepomucký, naproti zámku

Úsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámkuÚsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámkuÚsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámkuÚsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámku

Úsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámkuÚsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámkuÚsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámkuÚsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámku

Úsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámku

Sv. Jan Nepomucký naproti zámku, 1724

Na dvou stupních o půdorysu osmihranu stojí na soklu a podstavci socha sv. Jana Nepomuckého. Podrobnější popis viz níže.

 

STAV: po restaurování

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

LITERATURA:

Socha sv. Jana Nepomuckého je zapsána do Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1171.

 

Úsov: Socha sv. Jana Nepomuckého v parku naproti zámku

NKP č. 1171

Č. parc. 319/1

Na dvou kamenných stupních je čtyřhranný sokl se zkosenými hranami. Ve čtvrtině výšky dělí profilovaná patka hladkou spodní část od horní části soklu, zdobené na zkosených hranách pilastry s volutou. Dolní část soklu je zdobena pásem akantových květů, plochy soklu vyplňují plastické kartuše. Na přední straně je rolverkově zdobený dělený erb Františka Václava z Thanenbergu (dole stromek, nahoře dvě šesticípé hvězdy, v klenotu orličí křídla s hvězdami a přední polovinou koně). Na pravé straně je nápis kapitálou: MANGO / FAMA / PERI:/ CLITANTIVM / PATRONO / INVICTO SIGILLI / CONFESSIONIS / SECRETARIO / MARTIRI / STELLIS / CORONATO/, 

Na levé straně: D: FRANC : / WENCES : NOBIL : /  DE THANENBERG / TVNCTEMPORIS / SERENISSIMI / OPAVIE ACARNOVIAE / REGNANTIS DVCIS / et  GVBERNATORIS / DOMUS LICHTENSTEIN / CONSILIARIVS / ÖECONOMICVS et/ COMPLVRIVM / DOMINIRVM / INSPECTOR/

Na zadní straně nápis s chronogramem HVNC / COLLOSSVM / DEVOTIONIS / ERGO DEDICAT / ANNO CANO: / NIZATIONIS /  DIVI IOANNIS NEPOMUCENI / PATRONI / SVI / . Pod kartuší je letopočet 1724.

Podstavec zakončuje římsa půdorysně odpovídající tvaru soklu, nad ní je kulatý soklík zdobený čtyřmi volutovými křídly. Světec je obvyklého ikonografického typu: v tradičním oděvu, stojí v kontrapostu, v levé ruce drží biret, pravou má na prsou, kolem hlavy kovovou svatozář s hvězdami, u nohou má andílka, který mu podává krucifix. Celé dílo je umístěno na cihlové podnoži, vybudované zřejmě při přemísťování z původního místa u dnešního obecního úřadu.

Zdroj:http://pamatkovykatalog.cz/?element=539114&sequence=6&mode=fulltext&keywords=olomouck%C3%BD&region%5B0%5D=Olomouck%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=%C5%A0umperk&municipality%5B0%5D=%C3%9Asov&municipalityPart%5B0%5D=%C3%9Asov&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

 

 

Sv. Jan Nepomucký u zámku

Socha sv. Jana Nepomuckého s andělem držícím kříž s korpusem Krista, osazená

na válcovém podstavci s volutovými křídly. Na podstavci je erb Františka Václava

z Thanenberku a tři latinské nápisy s letopočtem. Barokní socha pochází z roku 1724,

je zhotovena z maletínského pískovce, který se od 15. století těžil v nedalekém Maletíně

a v širokém okolí jej kameníci používali ke zhotovování kamenných křížů a soch. Socha je umístěna na návrší před zámkem v Úsově. Její okolí najdete upravené, s žulovým chodníkem a lavičkami. Úprava byla provedena v roce 2000 zároveň s nově vybudovaným parkovištěm pro návštěvníky zámku.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-sochy-usov

 

Kříž u kostela

Úsov, kříž u kostelaÚsov, kříž u kostelaÚsov, kříž u kostela

Úsov, kříž u kostelaÚsov, kříž u kostelaÚsov, kříž u kostela

Kříž u kostela, 1764

Na jednom stupni je umístěn obdélný sokl (d = 99 cm, š = 75 cm) nahoře odstupněný, který nese ze stran konkávně vybraný podstavec. Podstavec je zdobený volutovým vlysem, je zakončen profilovanou vypnutou římsou, ve středu přerušenou a stočenou do rozvilin, doplněnou zavěšenou mušlí. Stejné zdobení je i ze zadní strany podstavce. Na římsu navazuje dřík, který je dole volutově rozšířen a po stranách lemován lištami, dole volutově stáčenými. V takto vzniklém rámci je dole mezi volutami umístěna plastika P. Marie Bolestné, která stojí na kartuši s datací 1764. Z vrcholu dříku visí páska zakončená zvonečkem, boční strany jsou zdobené rytými rámci. Dřík zakončuje římsa nesoucí kříž s trojlaločně ukončenými rameny, na kříži tělo Krista. Tělo Krista je disproporční, krátké nohy, lidové provedení (svaly na břiše a žebra), stejně tak disproporce u P. Marie Bolestné, nepřiměřeně velké dlaně.

 

STAV: dobrý, v kartuši velice špatně čitelná písmena F.L.

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

 

LITERATURA:

Kříž je zapsán v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1166/2, popis viz níže.

 

Úsov: Kříž u kostela sv. Jiljí

NKP č. 1166/2

Č. parc. 249

U paty schodiště je přistavěn kamenný pískovcový kříž, asi 3,5 m vysoký. Sokl kříže je hranolový, z bloku konkávně probraný, doplněný volutami a ukončený římsou, doplněnou zavěšenou mušlí. Ve spodu zdobený volutami a nese na římse nasazený kříž s trojlaločně ukončenými rameny s korpusem Krista. U paty jehlanu na konsole postava Bolestné PM v bohatě zvlněném rouchu, stojí na kartuši s vytesaným monogramem F.L. a letopočtem 1764 (F.L. – donátor Franz Lang).

Kvalitní rokokový kříž.

 

Kříž na cestě do Police

Úsov, kříž na levé straně silnice do PoliceÚsov, kříž na levé straně silnice do PoliceÚsov, kříž na levé straně silnice do Police

Úsov, kříž na levé straně silnice do PoliceÚsov, kříž na levé straně silnice do Police

Kříž na levé straně silnice do Police, 1. polovina 19. století

Na jednom stupni je posazen hranolový sokl s předsunutou střední částí. Na čelní straně je ve vpadlém rámci reliéf s nástroji mučení Krista (kopí a houba) a věncem. Sokl je v horní části odstupněný a nasedá na něj hranolový podstavec podepřený volutovými křídly. Podstavec je zdobený reliéfem Jana Křtitele (atribut – beránek u nohou) v mělké nice. Podstavec zakončuje trojúhelný štít, ve středu čelní strany je reliéf trojúhelníku s božím okem. Na štít navazuje široká profilovaná římsa, v rozích zdobená akantovými lístky. Krátký dřík je v dolní části volutově rozšířený, v přední části s reliéfem eucharistie a je zakončený širokou profilovanou římsou s okřídlenou hlavičkou anděla na čelní straně. Následuje jednoduchý kříž s Kristem.

 

STAV: dobrý, po rekonstrukci, pískovec je mírně zvětralý

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

Kříž k Polici je mohutný pískovcový kříž z maletínského pískovce. Pochází z 1. poloviny

19. století. Opravený kříž najdete na návrší mezi Úsovem a Policí. Je majetkem města Úsov.

V roce 2002 byl kříž ze sbírek občanů a města opraven a slavnostně za přítomnosti jednoho sta občanů i vysvěcen knězem ze Zábřeha.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-krize-usov

 

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2008, Mária Kudelová.

 

Kříž v části Pančava

Úsov, kříž u novostaveb, čtvrť PančavaÚsov, kříž u novostaveb, čtvrť PančavaÚsov, kříž u novostaveb, čtvrť Pančava

Úsov, kříž u novostaveb, čtvrť PančavaÚsov, kříž u novostaveb, čtvrť Pančava

Kříž u novostaveb, čtvrť Pančava, 1903

Kříž je ve spodní části zahloubený mimo terén, nelze proto říci, zda stojí na stupni. Odkryta je pouze římsa, která zakončuje spodní sokl, je profilovaná a uprostřed se stáčí do dvou volut. Na ni navazuje druhý, nižší sokl, také zakončený profilovanou římsou. Podstavec je hranolový, v čelní straně je v mělké nice reliéf P. Marie Bolestné. Po stranách je podstavec zdoben úzkými pilastry, které jsou nahoře zakončené 2 volutami (vždy na každém pilastru 2 volutky). Na zadní straně podstavce je vyryta datace MCMIII. Následuje jednoduchá profilovaná římsa, která je ve středu zdobena 4 palmovými ratolestmi. Krátký dřík je v dolní části volutově rozšířený a v horní části je zdobený reliéfem v oválu se symboly eucharistie – pohár, hostie, obilné klasy a vinná réva. Zakončuje jej jednoduchá římsa ve středu vypnutá a zdobená sponou. Vrchol tvoří kříž s litinovým tělem Krista.

 

STAV: Spodní sokl je zahlouben pod úrovní terénu, P. Marii Bolestné chybí část dlaní, Kristovi chybí prsty na pravé ruce, římsa podstavce má uražený levý roh, kříž je pravděpodobně nepůvodní (dodatečně osazený).

MATERIÁL: pískovec, litina

 

LITERATURA:

http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-krize-usov

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

Kříž směrem na Stavenici

Úsov, kříž na levé straně silnice ze Stavenice do ÚsovaÚsov, kříž na levé straně silnice ze Stavenice do ÚsovaÚsov, kříž na levé straně silnice ze Stavenice do ÚsovaÚsov, kříž na levé straně silnice ze Stavenice do Úsova

Kříž na levé straně silnice ze Stavenice do Úsova, 1849

Na dvou stupních stojí obdélný hranolový nahoře odstupňovaný sokl o půdorysu kříže. Na něj nasedá podstavec stejného půdorysu, v čelní straně v mělké nice je reliéf P. Marie Bolestné a vzadu nápis v rytém rámci: Errichtet zur ehre Gottes und Maria von Franz und Maria Czulik in Jahre 1849. Podstavec zakončuje rozšířená profilovaná římsa nesoucí dřík. Dřík je v dolní části volutově rozšířený a zdobený akantovým ornamentem. Ve střední části dříku je vpadlý rámec s reliéfem kalicha s hostií, obilnými klasy a vinnou révou (symboly eucharistie). Dřík zakončuje trojúhelný štít, který nese kříž s tělem Krista.

 

STAV: dobrý, restaurováno

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 19. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

LITERATURA:

http://www.znatemapu.cz/drobne-pamatky-krize-usov

http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-krize-usov

 

Kříž na návsi

Úsov, kříž na návsiÚsov, kříž na návsiÚsov, kříž na návsi

Úsov, kříž na návsiÚsov, kříž na návsiÚsov, kříž na návsi

Kříž na návsi, 1839

Kříž stojí na kamenném stupni, na němž je umístněn hranolový sokl zdobený v čelní straně rámcem s vykrojenými rohy. Na sokl nasedá odstupněný podstavec, v čelní straně s reliéfem v mělké nice – Panna Marie Bolestná – polopostava na oblaku. Na bocích v nikách reliéfy – sv. Josef s lilií a sv. Barbora (rovněž polopostavy na oblaku). Na zadní straně podstavce je dedikační nápis: ERRICHTET / von / Joseph Dobratski / Anno / 1839. Podstavec je zakončen profilovanou rovnou římsou a na ni nasedá dřík kříže, který je ve spodní části zdobený volutami, ve středu mezi nimi je akantový list, nad ním reliéf kalicha. Dřík je zakončen segmentovitě do oblouku vzepjatou římsou a na ni nasedá jednoduchý kříž s Kristem a nápisem INRI.

 

STAV: Kříž byl v nedávné době restaurován.

MATERIÁL: maletínský pískovec

 

 

Fotografie ze dne 16. 6. 2010, Mária Kudelová.

 

LITERATURA:

http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-krize-usov

http://www.znatemapu.cz/drobne-pamatky-krize-usov

 

Kaple sv. Rocha

Úsov, kaple sv. RochaÚsov, kaple sv. RochaÚsov, kaple sv. Rocha

Úsov, kaple sv. RochaÚsov, kaple sv. RochaÚsov, kaple sv. RochaÚsov, kaple sv. Rocha

Kaple sv. Rocha, 1624

Raně barokní zděná jednolodní kaple, došková střecha se zvoničkou, na plechových dveřích datace 1624.

 

STAV: dobrý, nová střecha

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

LITERATURA:

STOKLAS, E.: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, (V. sborník pro mládež župy olomoucké), ročník VII, číslo 4, prosinec 1928, str. 81.

Kaplička sv. Barbory u Úsova

(Podle vypravování Terezie Vidrmanové, výměnice v Třeštině, zaznamenal Fr. Vidrman)

Když u Úsova nestála ještě kaple sv. Rocha, poblíž toho místa stávala kaplička sv. Barbory. Když Švédové přitáhli na Moravu, zalíbila se jim kaplička vysoko položená, od níž z prostorného místa byl krásný rozhled. Udělali si z ní zásobárnu na potraviny a zbraně. Proto jim někdo z okolí kapličku zapálil. Po válce lidé kapličku obnovili, ale poněkud dále a ke cti sv. Rocha.

 

STOKLAS, E.: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, (V. sborník pro mládež župy olomoucké), ročník VII, číslo 5, leden 1929, str. 76.

O kapli té mezi lipami na holém vrchu se vypravuje:

Roku 1624 strašně zuřil v Úsově mor. Kněžna Anna z Lichtenšteina si umínila, že postaví na odvrácení nemoci kostel ke cti sv. Rocha, patrona morového. Vhodné místo měla jí poradit sestra její na hradě Bouzově. Ale když tam Anna jela, na místě, kde dnes stojí kaple, klesli koně na kolena a nechtěli dále. Kněžna viděla v tom pokyn boží a postavila tam kapli sv. Rocha. Švédové ji vydrancovali a za časů josefinských byla skladištěm, ale v novější době obnovena vábí k sobě v den sv. Rocha (16. srpna) tisíce poutníků.

(Podrobněji pojednal jsem o ní v „Litovelském kraji“ 7. srpna 1925.)

Jiní vypravují, že kapličku zbudovala kněžna zázračně uzdravena.

 

http://www.drobnepamatky.cz/node/11605

http://pamatkovykatalog.cz/?element=12498468&sequence=11&mode=fulltext&keywords=olomouck%C3%BD&region%5B0%5D=Olomouck%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=%C5%A0umperk&municipality%5B0%5D=%C3%9Asov&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

 

Kaple je zapsána do Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1172, popis viz níže.

 

Kaple sv. Rocha

NKP č. 1172

Č. par. 234 st.

 

Mimořádně hodnotná architektura raného baroka. Z větší části původní zděné konstrukce, cenný raně barokní oltář, původní štuková výzdoba interiéru s nástěnnými malbami, původní vstupní portál, portál mezi lodí a apsidou, cenná nástěnná výzdoba. Je významnou krajinotvornou dominantou.

Jde o zděnou orientovanou jednolodní stavbu s obdélnou lodí, ukončenou půlkruhovou apsidou. Zdivo je smíšené, u apsidy se z podkroví jeví z větší části jako kamenné. Omítka je novodobá, hladká, světlé barvy. Sokl a nároží jsou vytvořeny pomocí bosáže. Průběžná římsa, oddělující přízemní sokl po celém obvodu stavby, je z pískovce a je v podobě jednoduchého oblounu. Přibližně v horní třetině je fasáda ze všech čtyř stran prolomena kruhovými okenními otvory, opatřenými šambránami sestavenými z pískovcových bloků ve tvaru dvou různě velikých klenáků. Korunní římsa je bohatě zdobená. Horní řadu římsové profilace odděluje pás, tektonicky vyplněný volutovými konzolami. V omítce apsidy těsně nad oblounovou římsou je vryt letopočet 1962. V soklové části jižní zdi apsidy je proražen obdélný otvor s kovovými dveřmi, kterým je možné vstoupit do interiéru apsidové části. V jižní zdi v místě, kde apsida zaobleně přechází do zdi lodi, jsou proraženy 2 klíčové střílny, které odpovídají vnitřní chodbě, která vede do podkroví. Hlavní vchod do kaple prostřednictvím bohatě zdobeného portálu uvozuje schodiště se třemi pískovcovými stupni. Hlavní průčelí zakončuje volutový štít o třech horizontálních polích, která dělí dvě profilované římsy. Horizontální členění lizénových rámů (s využitím úzkých štukových lišt) vyrovnává centrální osa zřetězená ze tří typů plastických článků a dvojice dalších štukových prvků. V nejnižším poli obdélníky, v jejichž povrchu jsou vyryty linie obdélníku s konvexně vydutou půlkoulí, která jako by byla usazena na mělce vyhloubeném pásku. Následují svisle řazené obdélníky s diamantováním a ve vrcholu štítu pilastr bez patky s antropomorfní hlavicí, maskaronem. V dolním poli jsou v omítce vyhloubeny dvě niky s mušlí pokrývající konchu v symbolicky armovaných rámech. Ve středovém poli je pár kruhových otvorů se šambránami v podobě čtyř klenákových ramen. Nevysoký pilastr ve vrcholku zdobí z každé strany pár florálních prvků. Na volutových křídlech v boku štítu stojí čtyři homolové čučky. Zastřešení je sedlové, na apsidové části zvonové, hřeben v jedné rovině. Přibližně v první třetině střechy nad lodí je umístěn dřevěný šestiboký sanktusník s lucernou a cibulí. Krytinou je hnědě natřený šindel.

 

Boží muka na konci obce, směrem na Stavenici

Úsov, boží muka na křižovatce hlavní silnice do Stavenice a ústí do ulice PančavaÚsov, boží muka na křižovatce hlavní silnice do Stavenice a ústí do ulice PančavaÚsov, boží muka na křižovatce hlavní silnice do Stavenice a ústí do ulice Pančava

Úsov, boží muka na křižovatce hlavní silnice do Stavenice a ústí do ulice Pančava

Boží muka na křižovatce hlavní silnice do Stavenice a ústí do ulice Pančava, 2. polovina 18. století

Masivní zděná trojboká boží muka stojí na jednom stupni. Fasáda je cca v polovině výšky členěná jednoduchou římsou, ze všech stran jsou v dolní polovině obdélné prázdné niky v horní části zaklenuté. V horní polovině jsou ze všech tří stran okna stejného tvaru jako niky. Boční hrany jsou zešikmené a zvýrazněné z obou stran žlábky. Fasády jsou zakončené jednoduchou římsou. Stříška je trojboká, ale vrch má useknutý, vyrůstá z něj kovový kříž s květinovou ozdobou. Délka strany stupně = 266 cm, délka strany stavby = 152 cm, nižší nika v = 132 cm, š = 85 cm.

 

STAV: dobrý, boží muka nově natřená okrovou barvou, která na více místech odprýskává

MATERIÁL: cihly, kov

 

LITERATURA:

Trojboká zděná barokní boží muka pochází ze 2. poloviny 18. století, najdete je v Úsově při vjezdu ve směru od Mohelnice.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-bozi-muka-usov

 

Mezi drobné památky města Úsov patří trojboká zděná boží muka z 2. poloviny 18. stol., stojí na kraji obce při cestě do Mohelnice.

Zdroj: http://www.znatemapu.cz/drobne-pamatky-usova

 

http://www.usov.cz/vismo/galerie3.asp?u=17478&id_org=17478&id_galerie=1476&id_fotopary=2189&p1=1629

 

http://www.drobnepamatky.cz/node/11417

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

 

Památka je zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1168, popis viz níže.

 

Úsov: Boží muka na cestě k Stavenici

NKP č. 1168

Č. par. 1305

 

Na nízké podnoži trojboký pilíř se zkosenými hranami. Postavena z cihlového zdiva, omítnuta hladkou vápennou omítkou. Ve stěnách slepé výklenky s půlkruhovými odsazenými záklenky. Kaplice oddělena kordonem, otevřena na všech stranách otvory se sraženými osazenými záklenky, zastřešena nízkým trojbokým stanem, bobrovky. Na vrcholu železný kříž. Po obvodu stavby provedena drenáž štěrkem.

 

Lidová stavba z 2. poloviny 18. století.

 

Sloupová boží muka v poli

Úsov, sloupová boží muka v poli na pravé straně cesty ze Stavenice do ÚsovaÚsov, sloupová boží muka v poli na pravé straně cesty ze Stavenice do Úsova

Sloupová boží muka v poli na pravé straně cesty ze Stavenice do Úsova, 1667

Pískovcová pilířová boží muka mají půdorys čtverce, sokl je zdoben ze všech stran diamantovým motivem a je zakončen profilovanou římsou. Na ni nasedá hranolový dřík o stejném půdorysu jako sokl, hrany má sražené a je zakončený profilovanou úzkou římsou, která nese hranolový vrcholový díl. Ten má ze všech stran mělké niky, z čelní strany je v nice reliéf Krista na kříži a nad tím datace: Anno 1667, v protilehlé nice je reliéf s křížem, kopím, houbou a žebříkem – nástroje mučení Krista. Vrchol tvoří profilovaná římsa ze všech stran vypnutá do trojúhelníku.

 

 

STAV: Pískovec je narušen zvětráním, dřík se soklem zpevňují železné pásy, římsa na vrcholu dříku má uražené 2 rohy.

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

Raně barokní pilířová boží muka z r. 1667 naleznete 200 metrů za obcí v poli na cestě do Stavenice.

Zdroj: http://www.znatemapu.cz/drobne-pamatky-usova

 

http://www.drobnepamatky.cz/node/11418

http://pamatkovykatalog.cz/?element=538394&sequence=1683&page=68&action=element&presenter=ElementsResults

 

Moravský sever č. 6, 7. únor 2000.

 

Zapsáno v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1169, parc. číslo 752 o. p.

 

Fotografie ze dne 19. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Sloup se sv. Trojicí v centru

Rájec, sloup se sv. Trojicí ve středu obceRájec, sloup se sv. Trojicí ve středu obceRájec, sloup se sv. Trojicí ve středu obce

Rájec, sloup se sv. Trojicí ve středu obce

Sloup se sv. Trojicí ve středu obce, 1892

Na dvou stupních je umístěn podstavec čtvercového půdorysu, který přechází v šestihran, nahoře odstupňovaný. Na něj nasedá sokl stejného půdorysu, každá strana je zdobena zahloubeným obdélným rámcem. V čelní straně je uprostřed zasazena tabulka s textem: „Sousoší Nejsvětější Trojice bylo postaveno v roce 1892 na náklady manželů Josefa a Anny Chrastilových z Rájce, čp. 32 a předáno do opatrovnictví obce Velkorájecké. Na přelomu let 1999 a 2000 bylo sousoší opraveno, částečně nákladem obce a částečně nákladem občanů, prostřednictvím dobrovolné obecní sbírky. Obci Rájci bylo sousoší Nejsvětější Trojice předáno po opravě v dubnu roku 2000. Opravy prováděli Lubomír Tesák a Martin Beneš – kamenosochaři z Olomouce. Tabulku s nápisem vyhotovil Jan Malucha – kamenosochař ze Zábřeha.“ Následuje jednoduchá římsa, na kterou nasedá šestihranný sloup, spodní část je zdobena zahloubenými rámci a oddělena jednoduchou římsou. Zbytek sloupu se nahoru zužuje a je po celé délce také zdoben zahloubenými rámci, čelní rámec je zdoben květinovým ornamentem. Sloup je zakončen akantovou hlavicí, která nese sousoší Nejsvětější Trojice – vlevo Kristus, vpravo Bůh Otec, mezi nimi je sluneční kotouč s paprsky a s holubicí uprostřed.

 

STAV: celkem dobrý, po renovaci

 

MATERIÁL: pískovec

 

 

LITERATURA:

Manželé zdejší Josef a Anna Chrastilovi dali r. 1892 svým nákladem postaviti sochu Nejsvětější Trojice z pískovce, kterou zhotovil Josef Kubíček, sochař v Maletíně. Revers obce z 20. června 1893, zemského výboru z 2. IX. 1893 č. 37 320. Dne 5. července 1894 v den sv. věrozvěstů Cyrila a Metoděje posvětil P. Vincenc Tesař, děkan zvolský, za asistence P. Jana Kolčavy, faráře postřelmovského, a dp. Františka Klemše, faráře cotktytelského, kříž u školy a sochu sv. Trojice.

Valentin Fridrich: Kronika vesnice Rájce, I. díl, s. 23, rukopis, 1924.

 

http://www.drobnepamatky.cz/node/15254

 

 

Fotografie ze dne 12. 5. 2013, Mária Kudelová.

 

Kříž v centru u školy

Rájec, kříž v centru obce u školyRájec, kříž v centru obce u školyRájec, kříž v centru obce u školy

Rájec, kříž v centru obce u školyRájec, kříž v centru obce u školyRájec, kříž v centru obce u školy

Kříž v centru obce u školy, 1892

Na dvou stupních, z nichž spodní je součástí okolního terénu, je nízký hranolový sokl zdobený rytou linkou, na něj nasedá druhý. Ten je v horní části rozdělen nízkou jednoduchou volutově zakončenou římsou. V čelní spodní části je sokl zdoben reliéfem ve tvaru festonu, v horní části rytými malými volutami. Na soklu je umístěn podstavec s reliéfy v mělkých nikách, po obou stranách nad nikami jsou v nízkém reliéfu zpracované větvičky vavřínu. V čelní straně je v nice reliéf Panny Marie Bolestné, vpravo reliéf s postavou sv. Metoděje (pod ním je nápis s jeho jménem) a vlevo postava sv. Cyrila (atributy – kniha, kříž). Sokl ukončuje široká profilovaná římsa, na všech čtyřech stranách uprostřed zvednutá do špičky, na kterou nasedá hranolový dřík v čelní straně zdobený reliéfem s kalichem a hostií s písmeny IHS, po bocích vinná réva a obilný klas. Dřík je opět zakončen širokou profilovanou římsou, stejnou jako u soklu. Římsa nese kříž dole rozšířený s nápisem „Dokonáno jest“. Kříž je v ramenou zakončený do tří obloučků.

 

STAV: Kristus má uražená chodidla, kámen je na několika místech zčernalý (především v špičkách na římsách).

 

MATERIÁL: bílý slezský mramor

 

 

LITERATURA:

Kříž nechala postavit v říjnu 1892 obec za přispění několika místních obyvatel. Kříž zhotovil Jan Fietz, sochař z Lindewiese (Lipová-lázně) v okrese Frývaldovském ve Slezsku. Revers obce z 20. června 1893, zemského výboru z 2. září 1893 č. 37 320.

 

Valentin Fridrich: Kronika vesnice Rájce, I. díl, s. 23, rukopis, 1924.

 

http://www.drobnepamatky.cz/node/11844

 

 

Fotografie ze dne 12. 5. 2013, Mária Kudelová.

 

Kříž u silnice na konci obce směrem na Zvoli

Rájec, kříž u silnice na konci obce směrem na ZvoliRájec, kříž u silnice na konci obce směrem na Zvoli

Rájec, kříž u silnice na konci obce směrem na ZvoliRájec, kříž u silnice na konci obce směrem na Zvoli

Kříž u silnice na konci obce směrem na Zvoli, 1804

Na hranolovitém soklu nahoře odstupněném je v čelní straně vyryt nápis „JOSEPF DIBLIK Z DROZDOWA 1804“. Na sokl je posazen hranolový podstavec, který je ve spodní části odstupněn, plocha stran podstavce je zdobena rytým rámcem v rozích s vybráním. Na čelní straně je reliéf P. Marie Bolestné. Podstavec je zakončen profilovanou římsou, na kterou nasedá hranolový kónický dřík zdobený zahloubenými rámci ze tří stran. Na přední straně dříku je reliéf s nástroji mučení Krista: v horní části – provaz, houba a kopí, v dolní části – řetěz, důtky a svazek třtiny. Dřík zakončuje širší profilovaná římsa nesoucí jetelový kříž s korpusem Krista. Nad Kristem je rytý nápis INRI.

 

STAV: Ulomen roh spodní římsy, chybí část chodidel (prsty Krista), pískovec narušen zvětráním.

 

MATERIÁL: pískovec

 

 

LITERATURA:

Kamenný kříž v Teodorově dal postaviti Josef Diblík z Drozdova r. 1804.

Valentin Fridrich: Kronika vesnice Rájce, I. díl, s. 23, rukopis, 1924.

 

V roce 1787 byl rozparcelován knížecí arcibiskupský dvůr a na jeho pozemcích, v těsném sousedství Rájce, byla založena osada Teodorov, na počest prvního olomouckého arcibiskupa Theodora Colloreda Waldsee.

Lolek, C. Rájec – obrázky z minulosti obce. Vydal Obecní úřad Rájec u příležitosti I. sjezdu rodáků v roce 1997.

 

Dnes je Teodorov část obce od křižovatky směrem na jih ke Zvoli. Od roku 1867 až do období První republiky měl Teodorov obecní samosprávu, tzn. že v té době existovaly v těsné blízkosti dvě samostatné obce – Rájec a Teodorov. Spojením obou dříve samostatných vsí vznikl dnešní Rájec.

http://rajec.zabrezsko.cz/dokumenty/54-Dejiny-vesnice-a-skoly-Rajec-1.cast.pdf (PDF)

 

Fotografie ze dne 12. 5. 2013, Mária Kudelová.

 

Sv. Jan Nepomucký

Police, sv. Jan NepomuckýPolice, sv. Jan NepomuckýPolice, sv. Jan NepomuckýPolice, sv. Jan Nepomucký

Sv. Jan Nepomucký, 1908

Na dvou stupních je posazen dvakrát odstupněný hranolový sokl. Na horním stupni je vpravo nahoře v rohu text: V. Spurný Litovel. Dolní část soklu nese mramorovou destičku s textem: „Kdo chce milovati život a vidět dobré dne, zdržuj jazyk svůj, od zlého a rty jeho ať nemluví lstí. Sv.Petr 3,10“. V horní, užší části, soklu je zbytek (očko) kovového závěsu. Na sokl nasedá podstavec, který je v bocích v polovině dělen vystupující lištou. V dolní polovině je podstavec podepřen volutovými křídly, která jsou z boku zdobená akantovým listem. V horní polovině boční stran jsou stylizovaná volutová křídla. Na čelní straně je do ornamentálního rámce vsazená mramorová deska s textem: „Sv. Jene Nepomuku oroduj za nás“ Na zadní straně podstavce je ve vpadlém rámci rytý text: „Věnováno rodinou Koppovou z čís.43. 1908.“ Podstavec zakončuje profilovaná římsa nesoucí plastiku sv. Jana oděného v kněžský šat. Postava je pojata staticky, jakoby zamyšleně.

 

STAV: dobrý

MATERIÁL: pískovec, mramor

 

Fotografie ze dne 19.7.2007.

 

Pieta na návsi

Police, kříž s Pietou, na návsiPolice, kříž s Pietou, na návsiPolice, kříž s Pietou, na návsiPolice, kříž s Pietou, na návsi

Police, kříž s Pietou, na návsiPolice, kříž s Pietou, na návsiPolice, kříž s Pietou, na návsi

Kříž s Pietou na návsi, 1843

Na dvou stupních je osazen masivní sokl obdélného půdorysu, v horní části odstupněný, na přední straně reliéf s nástroji mučení Krista (v proutěném koši důtky, hřeby, kladivo a kleště, diagonálně pak je kopí a hubka na tyči). Na sokl nasedá hranolový podstavec, který je zdobený reliéfy – v čelní straně je mělké obdélné nice sv. Florián. Nika je z obou stran lemována pilastrem s dekorem palmových ratolestí, pilastry podpírají klasicistní trojúhelníkový štít. Na pravé straně podstavce je reliéf s sv. Gotthardem a vlevo reliéf se sv. Janem Nepomuckým. Navazuje hranolový dřík, dole rozšířený do volut a zdobený volutovým vlysem, mezi volutami je kruhový medailón – ozdobná písmena IHS, pod nimi srdce probodnuté třemi hřeby, a to celé je v kotouči obklopeném plameny. Na dříku je z čelní strany v mělké nice reliéf modlícího se Krista v zahradě getsemanské, nad ním je anděl, který drží kalich. Na levé straně dříku je rytý text: Cÿrill Kutzer Bildhauer von Loschitz fertigt 1843. Vpravo text: Diese Stasch errichten die (nečitelné) von hier Anna Hloch Karl Hloch Nro=6 Egidy Holch u. sein Ehweil(?) Josepha Nro =42. Vrchol tvoří jednoduchý kříž, u jeho paty je sousoší piety, Panna Marie má srdce probodnuté sedmi meči. Sousoší je propracováno do detailů.

 

STAV: dobrý, restaurováno

MATERIÁL: pískovec

 

Literatura a odkazy:

 

Autorem je loštický sochař Cyril Kutzer, náleží do známé rodiny Kutzerů (bratr Bernharda Kutzera, řezbáře a sochaře, učil se v jeho dílně, která byla významná v 19.století v regionu severní Moravy a Slezska).

 

Kříž je zapsaný v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 2144. Kvalitní sochařská práce z 1. poloviny 19. století. Hodnotu zvyšuje signatura umělce a jména donátorů.

http://pamatkovykatalog.cz/

 

Fotografie ze dne 19.7.2007, Jaromír Mašek.

 

Kříž u pily

Police, kříž u pilyPolice, kříž u pilyPolice, kříž u pilyPolice, kříž u pily

Kříž u pily, 19. století

Za plotem v areálu pily je kříž, který je na podstavci zdobený v čelní straně mělkou nikou s reliéfem P. Marie Bolestné. Podstavec zakončuje profilovaná do segmentu prohnutá římsa, která nese dřík s reliéfem nástrojů mučení Krista (houba a kopí). Následuje profilovaná ve středu vypnutá římsa nesoucí jednoduchý kříž s tělem Krista. V patce kříže je v rytém rámci text: „ES IST VOLBRAHT“.

 

STAV: Ke kříži se nedá dostat, je v areálu pily, kolem dokola zarostlý, takže nebyl možný podrobnější průzkum. Kristovi chybí část chodidla levé nohy.

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

Kříž u kostela

Police, kříž před kostelem sv. MikulášePolice, kříž před kostelem sv. MikulášePolice, kříž před kostelem sv. MikulášePolice, kříž před kostelem sv. Mikuláše

Police, kříž před kostelem sv. MikulášePolice, kříž před kostelem sv. Mikuláše

Kříž před kostelem sv. Mikuláše, 1830

Na jednom stupni stojí obdélný nahoře odstupněný sokl s předsunutou střední částí. Na čelní straně soklu je reliéf s rostlinným motivem. Podstavec je ve stejném půdorysu, ve střední části je reliéf P. Marie Bolestné, umístěný v mělké nice, boční části jsou zdobené visícími festony a v bočních stranách podstavce jsou tři kanelury. Pod reliéfem je rytý text: „TENTO KŘIŽ GEST POSTAWENY Z POZUSTALOSTY IAKUBA WIDRMANNA W ROKU 1830.“ Podstavec zakončuje do segmentu prohnutá, profilovaná a bohatě zdobená římsa, která nese dřík po stranách s konzolami zdobenými volutami a rozvilinami. Spodní část dříku vyplňuje reliéf s motivem eucharistie (kalich, vinná réva a obilné klasy), horní část je zdobena dvěma okřídlenými hlavičkami andílků. Dřík je zakončen profilovanou římsou, na kterou navazuje jetelový kříž s tělem Krista.

STAV: Pískovec místy zvětralý a oprýskaný, kříž je u patky zpevněn dvěma kovovými pásy, chybí plastiky na konzolách – sv. Florián, světec s holí a knihou (?).

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

LITERATURA:

http://www.drobnepamatky.cz/node/16981

 

Kříž zapsaný v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1090/2. V záznamech je uvedena chybná datace 1850.

http://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1140457

 

Kaple sv. Trojice

Police, kaplička Nejsvětější TrojicePolice, kaplička Nejsvětější TrojicePolice, kaplička Nejsvětější TrojicePolice, kaplička Nejsvětější Trojice

Kaplička Nejsvětější Trojice, 1818

Zděná sakrální památka se nachází mezi stromy na pravé straně silnice z Úsova do Police. Kaplička je obdélného půdorysu (d = cca 180 cm, š = 283 cm) s polygonálním zakončením. Fasáda je bez zdobení, jednoduchá, zakončená oběžnou korunní římsou. Štít ve tvaru trojúhelníku má v čelní straně čtvercovou niku. Střecha pokryta lámanou břidlicí. Vstup je obdélný, dveře nejsou, místo nich kovaná mříž. Uvnitř je přes celou zadní část zděný podstavec (obložený červeným cihlami), uprostřed je v čelní straně bílý kříž, podlaha z lámaného kamene. Vstupní práh je také z cihel, položených vedle sebe na šířku.

 

STAV: rekonstruováno, nově natřeno, nová střecha

MATERIÁL: cihly, břidlice, kov

 

 

LITERATURA:

Kaplička je zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1091.

Č. parcely 141 vpravo od silnice Úsov–Police před rybníkem.

Zaklenuta valenou klenbou, přecházející v konchu. V průčelí vchod se segmentovým záklenkem. Průběžná hlavní římsa je v průčelí zastřešena pultovou stříškou břidlice. Drobná empírová stavba zlidovělého charakteru z roku 1818.

http://pamatkovykatalog.cz/?element=538122&sequence=12058&page=483&action=element&presenter=ElementsResults

 

U kaple roste Urbánkova lípa, chráněný strom. Vysazena kolem roku 1918 u kapličky na místě staré lípy, která se rozpadla. Novou lípu vysadil statkář Jan Urbánek. Prapředek Jana Urbánka na tomto místě shodil z koně správce panství a usekl mu hlavu rýčem kvůli sporu o vrácení polického rybníka do majetku rodiny Urbánkovy. Rybník i s usedlostí č. p. 44 rodině připadly zpět na základě občanského zákoníku Josefa II. z roku 1811, což vrchnost odmítala akceptovat. Spor vyústil v již zmíněnou tragédii. Na místě, kde se odehrála, vystavěla rodina roku 1818 kapli. Kaple je zasvěcena Nejsvětější Trojici.

 

Stav v roce 2016 – doplněn do niky obrázek Nejsvětější Trojice.

http://www.drobnepamatky.cz/node/12403

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.