Archivy: Kříže

Kříž U Valchy, směrem na Žádlovice

Napsal zeman dne .

Loštice, kamenný kříž „U valchy“ na cestě směrem do Žádlovic, 1760. Loštice, kamenný kříž „U valchy“ na cestě směrem do Žádlovic, 1760. Loštice, kamenný kříž „U valchy“ na cestě směrem do Žádlovic, 1760.

Kamenný kříž „U Valchy“ na cestě směrem do Žádlovic, 1760

Kříž stojí před rodinným domem u silnice na Žádlovice. Kříž je zaznamenaný v mapách stabilního katastru z roku 1834, kde stojí na hranicích pozemku č. 1051 majitele Drlíka a pozemku č. 1244 označeného jako silnice bez příkopu.
Na sokl čtvercového půdorysu nahoře odstupněný nasedá krátký podstavec, který plynule přechází v hranolový kónický dřík. Sokl nese v čelní straně nápis: Renov 1824 Alex Derlik. Na čelní straně podstavce je v zahloubeném rámci s vykrojenými horními rohy reliéf P.Marie Bolestné, po obou stranách jsou ryté rámce s vykrojenými rohy, v levém jsou vyryta písmena BU(S?).Vzadu na podstavci je nápis: ANTON DRLEK 1760. Vysoký dřík je ze tří stran zdoben zahloubenými rámci, z průčelí je v rámci ornament pásky zakončené zvonečkem. Vrchol dříku zakončuje široká profilovaná římsa, která nese kříž s tělem Krista, dole rozšířený a z čelní strany s písmeny IHS.  
 
STAV: pískovec zvětralý, reliéf P. Marie Bolestné je natřený hnědou barvou z pod níž vystupuje stříbřenka, detaily obličeje P. Marie nečitelné, páska na dříku natřená stříbřenkou, Kristus vykazuje velké disproporce. V roce 2013 byla již na domě hotova nová fasáda.
MATERIÁL: pískovec
 
Literatura:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
U býv. soukenické valchy, jež měla č. 94 a nyní před domem čp.289 stojí kamenný kříž, na němž čteme nápis: Anton Drlík (z č. 81) 1760 (zbudoval), renovatum 1824 Alex Derlik (syn budovatele). Udržovací revers je vtělen na poli.
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 72
 
 
POZN.: stejný typ kříže se nachází v poli mezi Palonínem a Lošticemi, shodná výzdoba i s datací spadá do stejného období, pravděpodobně se jedná o jednoho autora.
 
Fotografie ze dne 19.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie ze dne 2.10.2013, Mária Kudelová
 
N49° 44,115‘
E16° 55,288‘
289 mn.m
Garmin GPSmap 60CSx
 

Obrázek sv. Františka v Lišinách

Napsal zeman dne .

Loštice, obrázek sv. Františka v Líšinách, 1935. Loštice, obrázek sv. Františka v Líšinách, 1935.

Obrázek sv. Františka v Líšinách, 1935

Obrázek se sv. Františkem se nachází v lese za Lošticemi, za kamenolomem, místu se říká Líšiny. Na betonovém čtyřhranném sloupku je umístěn obrázek sv. Františka. Sloup je v dolní části odstupněn a zesílen, na je na něm datace 1935. Obrázek sv. Františka je pod sklem, olejomalba, sv. František rozmlouvá s vlkem (liškou). Obrázek je kryt stříškou a ke sloupu je připevněn pomocí objímky. Sloup je nahoře zakončen do obloučku a na něm je umístěn jednoduchý křížek.  
 
STAV: dobrý, po opravě, okolí upraveno.
MATERIÁL: beton
 
LITERATURA:
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 81.
 
 
Fotografie ze dne 2.10.2013, foto Mária Kudelová
 
 
N 49° 43,656‘
E 16° 54,724‘
400 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Pieta naproti pivovaru

Napsal zeman dne .

Loštice, kamenný kříž s pietou proti pivovaru, 1857. Loštice, kamenný kříž s pietou proti pivovaru, 1857. Loštice, kamenný kříž s pietou proti pivovaru, 1857.

Kamenný kříž s pietou proti pivovaru, 1857

Vedle barokního domu bývalé koželužny stojí kříž se sousoším piety. Na jednom stupni je posazen sokl, který má v čelní straně destičku s nápisem: „Ke cti a chvále bolestné panny Marie postavená tato socha od Prokopa a Kateřiny manželů Pudilových roku 1857“. Na odstupňovaný sokl navazuje podstavec, který je v přední části zdobený v mělké nice reliéfem sv.Prokopa s mitrou na hlavě, berlou, držícího ďábla na řetězu. Podstavec je zakončen širokou profilovanou římsou a nese kratší dřík. Sousoší P. Marie s položeným Kristem na kolenou je posazeno na nízké římse. Truchlící P. Marie má kovovou svatozář a opírá se o jednoduchý kříž s drapérií za jejími zády. Sousoší je ze tří stran oploceno nižším kovovým plůtkem.
 
STAV: Pískovec je místy zvětralý a odloupnutý, na reliéfu jsou zbytky zlacení a polychromie.
MATERÁL: Pískovec, kov.
 
LITERATURA:
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.14.
Socha bolestné P. Marie stojí při domě č. 96 na p.č. 1239/11. Prokop Pudil byl řezník z č. 96. Udržovací fond činil původně 90 zl.
 
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
Proti pivovaru stojí socha bolestné P. Marie při domě č. 96 na p. č. 1239/11 s označením: Ke cti a chvále bolestné P. Marie postavena tato socha od Prokopa a Kateřiny Pudilových r. 1857. V půli pomníku je pozlacený reliéf sv. Prokopa držícího čerta na řetězu. Prokop Pudil byl řezník z č. 96. Udržovací fond byl 90 zl.
 
Fotografie z 4.10.2006, foto Mária Kudelová
 
 
N 49° 44,536‘
E 16° 55,612‘
258 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Socha Panny Marie na sloupu

Napsal zeman dne .

Loštice, sloup se sochou P. Marie na polní cestě k Palonínu, 1779. Loštice, sloup se sochou P. Marie na polní cestě k Palonínu, 1779. Loštice, sloup se sochou P. Marie na polní cestě k Palonínu, 1779.

Sloup se sochou P. Marie na polní cestě k Palonínu, 1779

Socha stojí před rodinným domem na hranici intravilánu města. Původně stála v poli u cesty na Palonín, na pozemku č. 540, označeném jako obecní pastvina. Je zaznamenána v mapách stabilního katastru z roku 1834. Vzhledem k rovinaté krajině je socha vizuálně propojená s křížem, který stál u původní cesty (dnes v poli), tak jako tato socha s kapličkou sv. Pavlíny v Paloníně. (Koudelková,N., 2013)
Mariánský sloup je postaven na hranolovitém soklu, na kterém je usazen podstavec. V horní části odstupněný podstavec posunut a pootočen oproti soklu a nese na pravé straně na vyšším segmentu nápis: FVNDIRET VON CAROLVS PATSCH a ve druhém řádku nápis: IOHANN NEP. 1779 HLADISCH. Na spodním segmentu je datace 1816. Z podstavce vyrůstá hladký sloup (toskánský), který na patce nese nápis: HATLÁNEK. Sloup je zakončený plastikou modlící se P. Marie. Světice má přehozený plášť přes ramena, ruce má sepnuté k modlitbě a přes pravé předloktí má navlečený růženec.
 
STAV z roku 2006: pískovec je narušený, na podstavci zvětralý, částečně odpadaná horní vrstva, u patky sloupu část chybí, P. Marie má bílý šat. Vzadu na soše exkrementy holubů. Pootočení bylo způsobeno pravděpodobně při obhospodařování pole, ve kterém socha stojí.
Socha byla v roce 2011 restaurována.
MATERIÁL: pískovec
 
LITERATURA:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
 
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
 
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Na cestě k Palonínu stojí kamenný sloup se sochou P. Marie od Karla Patsche z domu č. 13, postavený r. 1779. Udržovací fond je 6 zl. 30 kr. Má nápis Fundirat von Caroslu Patsch – Johanes Hladisch 1779.
 
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 68.
 
Fotografie ze dne 9.10.2006, foto Mária Kudelová
 
N 49° 44,281‘
E 16° 56,632‘
277 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Socha sv. Barbory – zaniklá

Napsal zeman dne .

Loštice, lokalita „na Masnicích“, socha sv.Barbory Loštice, lokalita „na Masnicích“, socha sv.Barbory Loštice, lokalita „na Masnicích“, socha sv.Barbory Loštice, lokalita „na Masnicích“, socha sv.Barbory

Lokalita „na Masnicích“, socha sv. Barbory, zaniklá, obnovená v roce 2006

Na jednom stupni je umístěn hranolový sokl, nahoře odstupněný. Na něj nasedá obdélný podstavec, který je zakončený jednoduchým křížem. Obrázek sv. Barbory od autora Zdenka Slouky je malován na překližce, jedná se o olejomalbu a je krytý plexisklem. Obrázek je datovaný 2006.
Původně zde na p.č. 1242/1 stála socha sv. Barbory (patronka hrnčířů) s nápisem „Sv.Barboro oroduj za nás“. Masnice poskytovaly loštickým hrnčířům dobrou hlínu a sv. Barbora byla patronkou hrnčířů. Socha byla postavena r. 1864 cechem hrnčířů a po obnově 1896 byla posvěcena loštickým rodákem P. Janem Špičkou, farářem v Mor. Ostravě. Udržovací fond odvětitele per 40 K. Viz. Uvedená literatura.
 
STAV: dobrý, po rekonstrukci, která se uskutečnila v roce 2006, viz. příspěvek do Hlasu Loštic, jaro 2007, str. 7.
MATERIÁL: kámen
 
Literatura:
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát, 4 str. Socha byla posvěcena 8/9 1896.
 
Fotografie z 4.10.2006 a ze dne 2.10.2014, foto Jaroslav Mašek a Mária Kudelová
N 49° 44,456‘
E 16° 54,360‘
320 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 
 
Pk : Masnice a sv. Barbora, Hlas Loštic, jaro 2007, str.7
Místo zvané Masnice nese název odvozený z hlíny, kterou zde dolovali žádlovičtí, loštičtí a pavlovští hrnčíři. První zmínka o hrnčířích v Žádlovicích je z roku 1131. Slávu středověkého loštického hrnčířství založila hlína dobývaná u Svinova, odkud ji hrnčíři brali a mísili s hlínou masnickou. Roku 1567 bylo hrnčířům na přímluvu pana Jindřicha Podstatského z Prusinovic obnoveno právo dolování hlíny. Z této hlíny pak byly mistrně zhotovovány tzv. „Loštické poháry“, které proslavily město ve světě. Když bohužel časem jejich sláva pominula, jak to bývá, byla na místě dolování založena zahrádkářská osada zvaná „Barborka“. Kdysi, patrně loštickými hrnčíři, byla zhotovena socha sv. Barbory, patronky horníků. Časy socialismu ale nepřály takovýmto místům a památka byla poničena, torzo vyvráceno. Díky srdci a kumštu Zdenka Slouky Brauna, byla na původním místě zhotovena boží muka s obrazem sv. Barbory. Dne 9. 12. 2006 ji za účasti autora díla a asi třiceti občanů blízkého okolí požehnal P.Pavel Kavec, CM, loštický farář.
 
 

Kříž na Bradlci na Vlčice

Napsal zeman dne .

Loštice, kamenný kříž na kopci „Bradlci“ u silnice mezi Lošticemi a Vlčicemi, 1883. Loštice, kamenný kříž na kopci „Bradlci“ u silnice mezi Lošticemi a Vlčicemi, 1883. Loštice, kamenný kříž na kopci „Bradlci“ u silnice mezi Lošticemi a Vlčicemi, 1883.

Kamenný kříž na kopci „Bradlci“ u silnice mezi Lošticemi a Vlčicemi, 1883

Kříž stojí na vyvýšené terénní poloze vedle silnice do Vlčic v aleji stromů (Třešeň ptačí). Kovový kříž je zapleten do koruny třešně a jeho vizuální projev je potlačen výsadbou, která jej nerespektuje.
Na jednom stupni sokl půdorysu kříže, na který přímo nasedá podstavec o stejném půdorysu. Podstavec je zdoben reliéfem P. Marie Bolestné. Na zadní straně je již nečitelný text. Nízký dřík a podstavec odděluje profilovaná uprostřed segmentově prohnutá římsa ve stejném půdorysu jako sokl a podstavec. Vpředu na dříku jsou špatně čitelná písmena IHS a přímo do dříku je vsazen litinový kříž s korpusem Krista. Ve spodní části kříže po stranách andělé na skále a uprostřed mezi nimi postava.
 
STAV: Reliéf P. Marie Bolestné je v horní třetině poškozen, převážně obličejová partie je téměř zničená. Postavě mezi anděly u základny litinového kříže chybí hlava.
MATERIÁL: pískovec, litina
 
Literatura:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.14.
Dnes nečitelný nápis původně zněl: Tento kříž postavili manželé Libor a Magdalena Mollik k památce své jediné dcery Ludmily Lenhartové, která touto cestou k věčnému odpočinku vezena byla r. 1883.
 
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Dnes nečitelný nápis původně zněl: Tento kříž postavili manželé Libor a Magdalena Mollik k památce své jediné dcery Ludmily Lenhartové, která touto cestou k věčnému odpočinku vezena byla r. 1883.
Udržovací fond původně 36 zl. 14 kr. r.m. Ludmila Mollikova z domu č.120 se r.1871 provdala za Karla Lenharta, mlynáře „na dole“ (nar.17/6 1848 a zemř. 14/3 1883, pohřbena 26/3 1883).
 
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str.70.
 
Fotografie z 4.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie z 2.10.2013, Mária Kudelová
 
N 49° 44,299‘
E 16° 54,793‘
310 m
Garmin GPSmap 60CSx
 

Boží muka na kraji obce

Napsal zeman dne .

obrázekobrázek

Boží muka na kraji obce

Drobná zděná sakrální památka. Boží muka jsou výklenková, mají půlkruhový půdorys, v čelní části je fasáda zakončena trojúhelníkovitým štítem. V hluboké nice uzavřené prosklenými dvířky je obrázek P. Marie Bolestného Srdce (?).

 

STAV: oprýskaná omítka

 

MATERIÁL: cihly, dřevo

 

Fotografie ze dne 10. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Literatura a internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/17829

https://www.turistika.cz/mista/pavlov-vacetin-drobne-pamatky/detail

 

Kříž u kaple

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

obrázekobrázekobrázek

Kříž u kaple, polovina 19. století

Na jednom stupni stojí sokl o půdorysu čtverce; na přední straně v rytém rámci byl dnes již nečitelný nápis, dochovala se pouze část datace 18(-); vzadu také nečitelný nápis a datace 1853 (?), pod tím text psaný černě: Opraven r. 1930 (-) A R. 1975 O(-) HD. Na sokl nasedá hranolový podstavec v čelní straně zdobený v mělké nice reliéfem P. Marie Bolestné. Profilovaná římsa odděluje podstavec od kónického hranolového dříku, který je z čelní strany zdobený reliéfem kalicha s hostií. Na pravé straně dříku je reliéf se dvěma zkříženými holemi s důtkami svázanými stuhou, pod nimi jsou kleště a kladívko – nástroje umučení Krista. Následuje široká, profilovaná, do segmentu vypnutá římsa, která je ve středu přerušená a stočená směrem dolů do rozvilin. Z ní vyrůstá kříž v patce rozšířený a zdobený ve vpadlém rámci reliéfem srdce probodnutého třemi hřeby a obepnutého trnovou korunou. Jetelový kříž nese tělo Krista. Plocha kříže je členěna horizontálními i vertikálními plastickými linkami.

 

STAV: pískovec je zvětralý, oprýskaný, nápisy jsou nečitelné, zbytky zlacení na Kristovi a reliéfu kalicha s hostií, zbytky po stříbřence – reliéfy podstavce, dříku a patky u kříže a také na těle Krista.

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 10. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Literatura a internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/17841

https://www.turistika.cz/mista/pavlov-vacetin-drobne-pamatky/detail

http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-krize-pavlov

 

Kaplička se zvoničkou

Napsal zeman dne .

obrázekobrázek

obrázekobrázek

Kaple sv. Barbory se zvoničkou, 1838

Zděná stavba obdélného půdorysu, v zadní části zakončená do půlkruhu. Fasáda je šedá, břízolitová, v bočních stranách jsou půlkruhová okna, vstupní dveře jsou dřevěné, dvoukřídlé, zdobené řezbou. Fasáda je zakončena korunní oběžnou římsou, v čelní straně je trojúhelníkový štít s datací MDCCCXXXVIII (1838) a pod tím 1971 (pravděpodobně datum renovace). Uvnitř se nachází křížová cesta a oltářík s obrazem P. Marie s Kristem.

 

STAV: dobrý

 

MATERIÁL: cihly

 

Fotografie ze dne 10. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Literatura a internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/17840

https://www.turistika.cz/mista/pavlov-vacetin-drobne-pamatky/detail

https://olomouc.rozhlas.cz/vacetin-kdysi-jmenovali-i-dvacetinem-jmeno-mu-vsak-dal-patrne-zakladatel-vacata-8029505

 

Kříž po levé straně na Vyšehorky

Napsal zeman dne .

obrázekOBRÁZEKOBRÁZEKobrázek

obrázekobrázekobrázek

Kříž na silnici po levé straně směrem na Vyšehorky, 1884

Na dvou stupních je posazen sokl o půdorysu čtverce s nápisem v čelní straně: ZUR EHRE GOTTES ERRICHTET DURCH FRANZ STENZL FRANZ U. FRANZISKA DOLAK 1884. Na soklu je odsazený podstavec s reliéfy v mělkých nikách zvýrazněných polosloupy. Na čelní straně je sv. Trojice, pod ní nápis německy: Hl.Dreifaltigkeit, vlevo je P. Marie Bolestná a pod ní nápis: Hl. Maria, vpravo reliéf sv. Františka a pod ním německy text: Hl. Franziskus. Podstavec je v horní části po celém obvodu zdobený reliéfem s rozvilinovým dekorem a je zakončený úzkou profilovanou římsou, ze které vyrůstá kónický hranolový dřík. Dřík je v čele zdobený reliéfem kalicha s hostií, stojícího na otevřené knize, obilnými klasy a vinnou révou (symboly eucharistie). Na dřík je přímo nasazen kříž s tělem Krista. Na rozšířené dolní části kříže je rytý německý nápis: Es ist volbracht (Dokonáno jest). Na soklu na pravé straně vpravo dole je rytý nápis: H. Schilhan Moletein.

 

STAV: pískovec narušen zvětráním, oprýskaný, detaily tváří sv. Trojice částečně odrolené, v roce 2012 byl kříž restaurován.

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 10. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Literatura:

Líšnické ozvěny, obecní zpravodaj, únor 2007, s. 10.

Kříži se také říká „Dolákův kříž“ podle jednoho z donátorů.

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/14921

 

Dolákův kříž je památný tím, že až k němu chodíval vyšehorský farář naproti pohřebním průvodům z Líšnice.

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/lisnice/lisnice.htm

 

Kaple na křižovatce do Loštic

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

Kaplička na křižovatce od Loštic, pol. 19. století

Drobná sakrální památka, zděná, výklenková, půlkruhového půdorysu, v čelní části fasáda zakončená profilovanou římsou, na kterou navazuje trojúhelníkovitý štít zakončený kovovým dvojramenným křížem. V hluboké nice uzavřené prosklenými dvířky jsou obrázky P. Marie a Krista. Nika je orámována dřevěným rámem, dvířka jsou v dolní části členěna na menší plochy s kruhovým otvorem.

 

STAV v roce 2006: bíle natřená omítka je vzadu opadaná, v čelní straně drží. V roce 2018 fasáda bíle natřená, římsa natřená na béžovo, dolní část kapličky opatřená kamenným obložením. V nice umístěna soška Panny Marie.

 

MATERIÁL: cihly

 

Fotografie ze dne 9. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Literatura:

Líšnice, historie a současnost. Líšnice 1998.

Ze sakrálních staveb je zde nejvýznamnější kaplička z poloviny 19. století, stojící na křižovatce na okraji obce. Původní kaplička na návsi byla po druhé světové válce zbourána a na návsi zůstal jen kamenný kříž, který stál vedle ní. Další kříž, zvaný Dolákův, stojí na cestě do Vyšehorek a je památný tím, že až k němu chodíval vyšehorský farář naproti pohřebním průvodům z Líšnice.

 

Internetové zdroje:

Zdroj historické fotografie: http://schoenhengstgau.eu/c/archiv?B=/hoh/lexen/lexen.013

https://www.turistika.cz/mista/lisnice-kaplicka/detail

https://www.mohelnice.cz/kaplicky/gs-13293

 

Kaplička je zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 997.

 

Zděná, omítaná, na půdoryse půlkruhu. Čelní strana nečleněna, ukončená štítem. V ose mělký, zasklený výklenek. Krytina břidlice. 1985: Čelní stěna ukončena ve štuku vytaženou 4x odstupněnou římsou, pod nikou i ve štítu členěna plocha kosočtvercem z maltového štuku. Omítka hrubozrnná, odpadává, líčka původně bílá, naposledy modrá. Nika orámována dřevěným členěným rámem se zeleným nátěrem. Zdivo smíšené, převážně cihlové. Na vrcholu štítu dvojramenný kovový kříž. 2004: Krytina – měděný plech.

 

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/vyklenkova-kaplicka-538166

 

Kamenný kříž na návsi

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázekobrázek

obrázekobrázek

Kamenný kříž na návsi, 1765

Na dvou stupních je posazen sokl o půdorysu obdélníku, v horní části je odstupněný a v čelní straně je zdobený reliéfem – dva lvi drží v předních tlapách medailon s rytým německým nápisem: Des BetraChtVng Der LeIDens ChrIstI gesetzt Von Ioseph KneIfel. V chronogramu je datace 1765. Na sokl nasedá hranolový podstavec v dolní i horní části rozšířený a v čelní straně, v zahloubeném rámci, s reliéfem P. Marie Bolestné, který je po stranách zdobený motivem rokaje. Nad reliéfem jsou v oválu písmena S. M. O. Podstavec je zakončený profilovanou,  z čelní strany do segmentu vypnutou římsou, na středu ozdobenou květinovým motivem a rozvilinou. Navazuje kónický dřík dole rozšířený, vpředu a vzadu zdobený volutami, v čelní straně je reliéf s nástroji mučení Ježíše Krista (houba, kopí, důtky, svazek třtiny, provaz a řetěz, lucerna), nad reliéfem je květinový motiv. Pravá i levá strana dříku je zdobená rytým rámcem a  třemi plastickými zvonečky, zadní strana je v horní části opatřená květinovou girlandou. Dřík ukončuje široká profilovaná římsa, na kterou nasedá jetelový kříž s korpusem Krista, dolní část je zdobená reliéfem kartuše s planoucím srdcem (symbol křesťanské lásky).

 

STAV: celkem dobrý, místy pískovec odrolený, nápis na soklu černě vymalován

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 9. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Literatura a internetové zdroje:

Líšnice, historie a současnost. Líšnice 1998.

 

https://www.drobnepamatky.cz/node/14922

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/lisnice/lisnice.htm

 

Nový Maletín – Svojanov, kříž při cestě na Mírov

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

 obrázekobrázekobrázek

Svojanov, kříž na začátku chatové osady, 1879

Kříž se nachází ve Svojanově při cestě na Mírov. Svojanov je součástí obce Borušov, patřící do Pardubického kraje.

Na kamenné podezdívce je na jednom stupni posazen hranolový hladký sokl o půdorysu obdélníku. Na sokl navazuje hranolový podstavec zdobený ze tří stran reliéfy v mělkých nikách. V čelní straně je reliéf Bolestné Panny Marie, vpravo sv. Anna učitelka, vlevo světec v kněžském rouchu, s biretem v jedné ruce a monstrancí v druhé ruce. Na zadní straně podstavce je německý nápis: Restiftet / von / Jonatz u. A. Höta / 1879. Podstavec je zakončen profilovanou římsou, která je na středu segmentovitě vypnutá do tvaru trojúhelníku. Na ni nasedá kónický hranolovitý dřík kříže, který je v čelní straně zdoben mělkou nikou, jejíž boky přechází do pásky v dolní části stočené do volut. V nice je reliéf kalicha s obilnými klasy, révou a hostií. Dřík je zakončen profilovanou římsou nesoucí jednoduchý kříž s korpusem Krista.

 

STAV: v roce 2009 kamenná podezdívka částečně rozbitá, několik kamenů chybí, stupeň nesoucí sokl je v přední straně pozdvižen, pískovec je místy narušen zvětráním

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/17188

http://www.borusov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=46&Itemid=53

 

 

(193) N 49° 46,499‘

E 16° 47,215‘

426 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Sv. Jan Nepomucký

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

obrázekobrázekobrázek

Socha sv. Jana Nepomuckého, 2. čtvrtina 18. století

Socha stojí samostatně v centru obce nedaleko kostela. Na odstupněném soklu s předsunutou přední částí je posazen hladký hranolový dřík o stejném půdorysu jako sokl. Horní část se rozšiřuje v bocích do volutových konzol, na kterých jsou reliéfy akantových rozvilin. V horní části soklu je vlys uprostřed s reliéfem knihy s palmou na pozadí. Dřík je zakončen profilovanou římsou nesoucí nižší hranolový sokl, který má na bocích křídla se stlačenými volutami. Sokl je nahoře ukončený římsou. Postava světce v pláštíku a s biretem na hlavě stojí na nízkém plintu se závěsným očkem, v pravé ruce drží palmovou ratolest. V druhé ruce držel světec původně křížek (chybí), kolem hlavy má jednoduchou kovovou svatozář.

 

STAV: Původně byli na římse na bočních volutových podstavcích dva andílci. Levý držel v jedné ruce psaní, v druhé hada, andílek vpravo pochodeň s plamenem, pravá ruka v gestu mlčení na ústech. Oba dnes chybí. V roce 2009 byl pískovec narušen zvětráním, chybí krucifix.

 

MATERIÁL: maletínský pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese, Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu, VM, 1990.

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Severní Morava, sv. 62, Šumperk 1991, s. 41–52.

 

Socha sv. Jana Nepomuckého je zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 1024.

Jedná se o umělecky hodnotnou sochu z 2. čtvrtiny 18. století. Je příkladem barokního sakrálního díla.

Samostatně stojící pískovcová socha vysoká cca 4,5 m. Na nízkém plintu stojí dvoustupňový hladký sokl půdorysu ve tvaru T. Je ukončený zvonovnicí, na kterou navazuje hladký hranolový dřík, po jehož bocích v zadní části jsou hranolová křídla. V horní části dříku je na čelní ploše vlys s otevřenou knihou na pozadí palmové ratolesti. Po stranách tohoto vlysu jsou na křídlech ploché volutové konzoly, z nichž vychází akantové rozviliny. Ve výšce cca 2,1 m je korunní římsa, profilovaná podbrádkou, podvalem, výrazným předsazením a žlábkovnicí. Nad konzolami podle původní evidenční karty byli dva klečící andílci, z nichž levý držel v jedné ruce psaní, ve druhé hada, pravý měl pravou ruku v gestu mlčení a v levé držel pochodeň s plamenem. V současnosti jsou oba andílci nezvěstní. Na římse je uložený hranolový sokl s patkou ukončenou převodkou a římsou profilovanou žlábkovnicí. Po stranách soklu jsou křídla se stlačenými dolními volutami. Vlastní socha je osazena na čtvercovém nízkém plintu. V kontrapostu stojící postava světce v obvyklém kanovnickém úboru, na hlavě biret, v pravé ruce drží palmovou ratolest, v levé držel v současnosti ztracený železný krucifix. Kolem hlavy, mírně otočené vlevo, má svatozář z železného prutu.

 

Socha se připisuje význačnému baroknímu moravskému sochaři J. H. Heinzovi. Sošky andílků jsou patrně práce maletínského kameníka Fr. Wankeho z 2. čtvrtiny 19. století.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho-536150

 

Internetové zdroje:

Sošky andílků vytvořil v 1. polovině 19. století maletínský kameník František Wanke.

Zdroj: https://www.turistika.cz/mista/maletin-socha-svjana-nepomuckeho/detail

 

http://www.regionmohelnicko.cz/cil/265/

https://www.drobnepamatky.cz/node/23433

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/maletin/maletin.htm

 

 

(194) N 49° 47,942‘

E 16° 47,169‘

521 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Kříž u kostela

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

Kříž u zdi kostela, 1750

Kříž stojí u ohradní zdi u východní brány kostela sv. Mikuláše – u budovy fary.

Na jednom stupni je posazen odstupňovaný a tvarovaný obdélný sokl, který nese pilířový dřík. V čelní straně soklu je rytá datace 1750. Dřík je zdoben ze všech stran vpadlými rámci s vykrojenými horními rohy, vnitřní plocha rámců má zdrsněný povrch. Profilovaná římsa zakončuje dřík a nese jednoduchý kříž s korpusem Krista.

 

STAV: v roce 2009 byl kříž téměř schovaný za vrostlou zelení a keři, stav byl dobrý, pouze patka kříže byla zpevněná želeným pásem

v roce 2014 bylo již okolí upravené

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese, Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu, VM, 1990.

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Severní Morava, sv. 62, Šumperk 1991, s. 41–52.

 

Areál kostela sv. Mikuláše je zapsán v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 1021, součástí je také tento kříž z roku 1750. Podrobnější popis kříže v záznamech není.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-mikulase-534362  

 

Internetové zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Mikul%C3%A1%C5%A1e_(Star%C3%BD_Malet%C3%ADn)

https://www.drobnepamatky.cz/node/28178

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/maletin/maletin.htm

http://www.regionmohelnicko.cz/o/kostel-sv-mikulase-maletin

 

 

(195) N 49° 47,918‘

E 16° 47,122‘

530 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Immaculata

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázekobrázek

obrázekobrázekobrázek

Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty, 1. polovina 18. století

Sloup s Pannou Marií Immaculatou samostatně stojící na návrší v centru obce. Na kamenné dlažbě z velkých kusů pískovce stojí dvoustupňový sokl, který je v dolní části odstupňován. Na sokl nasedá čtyřboký hranolový podstavec (dřík?) zdobený po stranách reliéfy ve výklencích. Reliéfy jsou: 1) Antonín Paduánský s knihou a lilií, který adoruje Ježíška; 2) sv. Václav s knížecí korunou na hlavě, držící v ruce korouhev s orlicí (?); 3) klečící postava světce se dvěma hlavičkami andílků nad hlavou; 4) biskup s berlou a knihou – sv. Mikuláš (?). Podstavec je ukončen profilovanou římsou, na kterou je nasazen toskánský sloup s patkou a nízkým plintem s iniciálami WS, sloup nese korintskou hlavici. Na dříku sloupu je reliéf Nejsv. Trojice v horizontální kompozici – Bůh Otec a Bůh Syn sedí vedle sebe, nad nimi ve středu holubice představující Ducha svatého. Pod nimi jsou dvě okřídlené hlavičky andělů a kartuš z palmových ratolestí s německým rytým nápisem: GELOBET SEY DIE HEILIGE DREYFALDIGKEIT. Sloup završuje socha Panny Marie Immaculaty.

 

STAV: v roce 2009 pískovec narušen zvětráním, reliéfy na několika místech odřené (tvář biskupa), původně byl sloup obehnán kamenným zábradlím, které již chybí

 

MATERIÁL: maletínský pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese, Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu, VM, 1990.

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Severní Morava, sv. 62, Šumperk 1991, s. 41–52.

 

Sloup je zapsán v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 1023.

Jedná se o hodnotnou barokní plastiku.

 

Uprostřed půdorysně čtvercové základny, v minulosti oklopené zábradlím s balustrádou, stojí sloup se sochou o výšce cca 6,7 m. V bezprostřední blízkosti je vzrostlý listnatý strom, který vhodně doplňuje celkovou kompozici. Základna je vyzděná v mírném svahu z drobných kvádříků. Na jejím povrchu jsou položené pískovcové desky. Kolem nich je rýha po ztracené balustrádě. Sokl je dvoustupňový. Jeho dolní část je odstupňovaná a ukončená vzpěrnicí, horní část je ve výšce cca 0,8 m rovněž ukončena vzpěrnicí. Na soklu je uložený hranolový dřík s obdélnými výklenky, které obsahují reliéfy naivně ztvárněných světců. Na jižní straně je z ánfasu sv. Mikuláš s mitrou, který se opírá pravou rukou o berlu a v levé drží knihu. Je výrazný krátkýma nohama a dlouhým trupem. Na východní straně je z pravého profilu reliéf klečícího sv. Antonína Paduánského ve františkánském rouchu. Na otevřené knize má složené sepjaté ruce. Nad knihou se vznáší Ježíšek. Na pozadí je lilie. Severní reliéf zpodobňuje sv. Václava. Postava v kontrapostu v pravé ruce svírá korouhev, na hlavě má korunu. Na západním reliéfu je klečící postava z ánfasu. Na pravé, k nebi vztyčené ruce má tornu či měšec. V oblacích nad hlavou jsou dvě hlavičky andílků. Může se jednat o zobrazení apoštola Matouše. Dřík je ve výšce cca 1,8 m ukončený výrazně předsazenou a profilovanou římsou. Seshora je zvonovnice, přecházející do nízkého plintu nesoucího sloup. Sloup má entazi, atickou patku a korintskou hlavici. Mezi volutami jsou hlavičky andílků. Na západní straně je na dříku reliéf Nejsv. Trojice. Na oblacích se dvěma okřídlenými hlavičkami andělů sedí vlevo Kristus s křížem, vpravo Bůh Otec. Vprostřed nad nimi je v oblacích holubice. Pod reliéfem je kartuše ve věnci z palmových ratolestí s nápisem kapitálkou „GELOB/ET=SEY DIE/HEILIGE/DREYFALD/=IGKEIT“. Ve výšce cca 5,6 m je osazená přímo na hlavici bez abakusu, západně orientovaná, socha Marie Panny Immaculaty v tradičním pojetí na zeměkouli obtočené hadem.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/sloup-se-sochou-panny-marie-536538

 

Internetové zdroje:

http://www.regionmohelnicko.cz/cil/265/

https://www.drobnepamatky.cz/node/16033

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/javori/javori.htm

https://cs.wikipedia.org/wiki/Malet%C3%ADn

 

 

(196) N 49° 47,939‘

E 16° 47,369‘

537 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Boží muka směrem na Javoří

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

obrázekobrázek

Maletín, boží muka, 2. polovina 18. století (?)

Samostatně stojící boží muka u silnice mezi obcemi Maletín a Javoří. Zděná čtyřboká hranolová boží muka jsou bíle omítnutá. Spodní část je dvakrát mírně odstupněná, v čelní ploše druhého stupně je vsazena kamenná deska s nápisem: Renoviert / 1935. V hladké ploše stěn ze všech čtyř stran jsou ve dvou řadách výklenky s půlkruhovým zakončením. Spodní řada výklenků je vyšší. V průčelí je v horním výklenku umístěn litinový korpus Krista a ve spodním je vsazena litinová polopostava Panny Marie s rostlinnými ornamenty po krajích (původně část z litinového kříže). Boží muka jsou zakončena oběžnou římsou a stanovou stříškou pokrytou červenými šablonami.

 

STAV: v roce 2009 na střeše nová umělá krytina, místy oprýskaná a popraskaná omítka

 

MATERIÁL: cihly

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

Internetové zdroje:

http://www.regionmohelnicko.cz/o/bozi-muka-javori-maletin

https://www.drobnepamatky.cz/node/12816

https://www.turistika.cz/mista/maletin-javori-bozi-muka/detail

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/javori/javori.htm

https://www.mohelnice.cz/mohelnicky-zpravodaj-leden-2005/d-201396/p1=98065

 

 

(197) N 49° 48,367‘

E 16° 48,328‘

559 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Mírovský Grunt, boží muka

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázekobrázek

Mírovský Grunt, boží muka, 1. polovina 19. století

Samostatně stojící zděná boží muka se nachází u cesty na Křemačov v části zvané Mírovský Grunt. Pilířová boží muka mají čtvercový půdorys, na nízký sokl nasedá čtyřboký pilíř. Fasáda je členěna na tři nesymetrické části. Dolní a střední část odděluje kordónová římsa, na které je v čelní straně uprostřed zbytek železného závěsu určeného pro zavěšení lampičky. Nároží dolní části je zvýrazněno lizénovými pásy. Ve střední části jsou ve všech čtyřech stranách niky, pouze v čelní straně je nika lemována torzem dřevěného rámu (původně otevíratelné okénko), nároží jsou zdobena pilastry s profilovanými hlavicemi. Plochy horního, nejužšího stupně mají obdélné vpadliny, které byly původně zdobeny květinovým ornamentálním dekorem (zachovaný pouze v bočních stranách). Fasáda je nahoře zakončena jednoduchou korunní římsou, na kterou nasedá stanová stříška.

 

STAV: V roce 2009 byla omítka opadaná, pouze místy zachovalé její zbytky, zachovalá původní barevnost v plochách horního stupně, a to oranžová a bílá, v nikách původně světle modrá, chybí také kovový křížek, který byl původně ve středu stanové stříšky.

V roce 2014 byla již boží muka po restaurování.

 

MATERIÁL: cihly

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

LITERATURA:

 

Boží muka jsou zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1030/2.

Jde o příklad drobné lidové architektury dotvářející kulturní krajinu.

Samostatně stojící pilířová boží muka, postavena z cihelného zdiva, omítnuta hladkou vápennou omítkou bílé barvy. Půdorys čtvercový. Na nízký sokl navazuje čtyřboký pilíř, dělený kordónovou římsou. Dolní část členěna lizénovými pásy na nárožích, horní pilastry s profilovanými hlavicemi. Mezi pilastry ze všech stran niky, nad nimi obdélné vpadliny s ornamentálním dekorem. Na profilovanou korunní římsu je osazena pískovcová stanová stříška.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/bozi-muka-536450

 

Internetové zdroje:

http://genealogie.janfila.com/data/fotoalbum-mirov1935cesky.pdf (PDF dokument)

https://www.drobnepamatky.cz/node/11768

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/mirov/mirov.htm

 

 

(192) N 49° 47,694‘

E 16° 51,116‘

325 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Míroveček, kříž

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

obrázekobrázekobrázekobrázek

Míroveček, kříž, 1886

Na dvou kamenných stupních stojí obdélný sokl, na který nasedá hranolový, v dolní části odstupněný podstavec. V průčelí soklu je rytý německý nápis: Errichtet zur Ehre Gottes / von der Eheleuten / Ignaz und Klara Ramert / No 3 1886. Podstavec je zdoben ze tří stran reliéfy v mělkých nikách, na čelní straně je sv. Trojice v horizontální kompozici – vedle sebe sedící Bůh Otec se Synem, který drží kříž, nad nimi ve středu Duch svatý v podobě holubice. Pod reliéfem nápis: Hl. Dreifaltigeit. Na bocích jsou v pseudogotických nikách reliéfy, vlevo sv. Josef s nápisem: Hl. Josef (bitt?) für uns. Vpravo je reliéf Panny Marie s nápisem: O Mutter …..für uns. Podstavec je zakončen profilovanou římsou a na ní je zbytek litinového kříže. Kříž je ohrazen kovovým plotem.

 

STAV: v roce 2009 chyběl litinový kříž, nápisy pod bočními reliéfy byly zčásti nečitelné, pískovec byl v těchto místech porušen mechanicky, kovový plot byl napaden korozí, v roce 2014 byl kamenný kříž restaurován a dále byl osazen kovový litinový křížek

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

Internetové zdroje:

http://genealogie.janfila.com/data/fotoalbum-mirov1935cesky.pdf (PDF dokument)

https://www.mohelnice.cz/assets/File.ashx?id_org=9803&id_dokumenty=222715

https://www.drobnepamatky.cz/node/11879

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/mirovecek/mirovecek.htm

 

 

(191) N 49° 47,766‘

E 16° 50,293‘

382 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Sv. Jan Nepomucký

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázekobrázek

obrázekobrázekobrázek

Socha sv. Jana Nepomuckého, 1776

Na začátku obce směrem od Řepové stojí na jednom stupni obdélný odstupňovaný sokl, který nese konkávně tvarovaný podstavec. Čelní strana podstavce je zdobena oválným medailonem s rytým latinským textem kapitálkou s chronogramem: CVLtVS / DebIt a qVe Cra / tIarVM aCtIo / Ita pertIIt/, pod ním kaligrafickou kurzívou písmena: J: F. B. V chronogramu datace 1776. Podstavec ukončuje římsa v přední části segmentovitě vypnutá a stočená do volut, pod volutami je dekor stylizované mušle. Římsa nese hranolový sokl, který je v horní části profilovaný, a v místě nad mušlí je vsazen kovový dekoračně esovitě stáčený závěs na lucernu, který pravděpodobně pokračoval na nízký plint. Na římsu navazuje nízký plint se sochou sv. Jana Nepomuckého v tradičním pojetí – s biretem na hlavě a křížem v levé ruce.

 

STAV: v roce 2009 chybí část kovového závěsu i s lucernou, zbytky polychromie na segmentově vypnuté římse, chybí hlava Krista na kříži, který drží sv. Jan Nepomucký

 

MATERIÁL: maletínský pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese, Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu, VM, 1990.

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Severní Morava, sv. 62, Šumperk 1991, s. 41–52.

 

Socha sv. Jana Nepomuckého je zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 2138.

Jedná se o ukázku kvalitního barokního sakrálního sochařství na venkově.

Samostatně stojící pískovcová skulptura asi 3,5 m vysoká. Přímo na zemi osazený postament s jedenkrát odstupňovaným soklem, konkávně vybraným dříkem, na jehož přední straně je oválná kontura, a s profilovanou římsou v přední části segmentově vzepjatou a stočenou do volut, pod nimiž je mušle. Na římsu navazuje hranolovitý sokl, nahoře s výžlabkem mezi dvěma oblouny, na kterém je plint se sochou sv. Jana Nepomuckého v tradičním pojetí – s biretem na hlavě, křížem v levém náručí. Nápis na dříku v kontuře kapitálou s chronogramem: CVLtVs / DebIt a qVe gra/ tIarVM aCtIo/Ita pertIIt//, pod ním kaligrafickou kurzívou: J: F: B:. Zbytky cihlově červené polychromie na lemech roucha.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho-534122

 

Internetové zdroje:

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/mirov/mirov.htm

http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-mirova

https://www.mohelnice.cz/vismo/gallery-viewer.asp?id_galerie=13299&width=412

https://www.drobnepamatky.cz/node/14663

http://genealogie.janfila.com/data/fotoalbum-mirov1935cesky.pdf (PDF dokument)

 

 

(185) N 49° 48,224‘

E 16° 51,293‘

407 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Sloup s P. M. Bolestnou

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

Sloup se sochou Panny Marie Bolestné, 1706

Na čtvercovém kamenném stupni je osazen postament s nízkým profilovaným soklem, na který dosedá hranolový podstavec. Boční strany podstavce jsou v podobě diamantové bosáže. Na čelní straně je oválná reliéfní kartuše, uprostřed s planoucím srdcem a okolo zdobená květy a stylizovanými listy. Ve spodní části jsou na jednom řádku kapitálkou písmena: I G. C. V. a pod nimi vročení: A: 1706. Podstavec je ukončen předsazenou profilovanou římsou nesoucí dřík sloupu. Dřík je hladký, asi ve dvou třetinách zpevněn kovovou obručí. Jednoduchá kruhová hlavice nese čtvercovou desku, na které je postava Panny Marie Bolestné (Mater Dolorosa) s kovovým mečem vetknutým do prsou. Svatozář je naznačena jednoduchým kruhem.

 

STAV: v roce 2009 pískovec na několika místech poškozený zvětráním, sloup zpevněný obručí

 

MATERIÁL: maletínský pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

LITERATURA:

V roce 2007 byl sloup prohlášen za nemovitou kulturní památku. Původně, tj. nejméně do roku 1959, stál sloup na náměstí pod hradem. Dnes stojí před vchodem do kostela Panny Marie pomocnice křesťanů.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/sloup-se-sochou-panny-marie-540258

 

Internetové zdroje:

https://www.turistika.cz/mista/mirov-sloup-se-sochou-panny-marie-bolestne/detail

https://www.drobnepamatky.cz/node/12693

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/mirov/mirov.htm

http://genealogie.janfila.com/data/fotoalbum-mirov1935cesky.pdf (PDF dokument)

 

 

(187) N 49° 47,926‘

E 16° 50,840‘

407 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Kříž u kostela

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázekobrázek

obrázekobrázek

Kříž u kostela, nedatován (konec 19. století?)

Kříž stál pravděpodobně původně na jiném místě (kde, to nevíme) a ke kostelu byl zřejmě přenesen druhotně.

Na jednom stupni je obdélný sokl a na něj dosedá vyšší hranolový podstavec. Podstavec má v čelní straně mělkou niku s reliéfem světice s rukama sepnutýma k modlitbě. Podstavec je zakončen profilovanou římsou, na které je na patce umístěn jednoduchý kříž s korpusem Krista.

 

STAV: levé rameno kříže i s rukou Krista je ulomeno, podstavec je na několika místech

prasklý

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

Internetové zdroje:

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/mirov/mirov.htm

https://www.mohelnice.cz/vismo/gallery-viewer.asp?id_galerie=13291&width=412

https://www.mohelnice.cz/krize/gs-13291

https://www.drobnepamatky.cz/node/19903

 

 

(188) N 49° 47,928‘

E 16° 50,831‘

409 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Boží muka u hřbitova

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázekobrázek

obrázekobrázekobrázekobrázek

Boží muka naproti hřbitovu, 1564

Samostatně stojící pilířová boží muka z pískovce. Na jednom stupni je posazený čtyřboký dřík, který je v dolní části odstupněný a zvýrazněný šikmou římsou. Na ni nasedá druhá část dříku, oddělená od kaplice stejnou šikmou římsou. Kaplice je půlkruhově zakončená a ve středu má osazený kovový kříž. Ve vpadlých obdélných plochách kaplice jsou reliéfy – v čelní straně Ukřižování s Pannou Marií a sv. Janem (Malá Kalvárie), vzadu je Navštívení Panny Marie, vpravo Zmrtvýchvstání Krista a vlevo německý nápis kapitálkou: ANNO 1564 IAR / ICH MERTEN MAI / ENIN VNTER MER / AV HAB DIE STAND / SEVLE GOT DEM / ALMECHTIGEN / ZV LOB VND EHR / AVF RICHTEN LASS / EN ZV EINER EW / IGEN GEDECHT/.

Vpředu dole na dříku rytý nápis: Obnoveno L.P. 1951 a 7/2008.

 

STAV: v roce 2008 byla restaurována

 

MATERIÁL: maletínský pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese, Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu, VM, 1990.

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Severní Morava, sv. 62, Šumperk 1991, s. 41–52.

John, F.: Kamenná boží muka v okrese Šumperk. Severní Morava, sv. 96, Šumperk 2010, s. 18–32.

 

Boží muka jsou zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1030/3.

Jedná se o renesanční boží muka, jedna z nejstarších v regionu, opatřená letopočtem a dedikačním nápisem.

Samostatně stojící pilířová boží muka z pískovce, cca 3 m vysoká. Přímo na zemi osazený čtyřboký dřík, v polovině výšky se zúženou částí, ukončenou prstencem ve tvaru stříšky, v horní části s abakusem téhož tvaru. Na něm je osazena vlastní kaplice s půlkruhovým zakončením, ve které je vetknut železný kříž. V orámovaných plochách kaplice jsou reliéfy – vpředu Ukřižování s Pannou Marií a sv. Janem, vpravo Zmrtvýchvstání, vzadu Navštívení P. Marie a vlevo nápis kapitálkou: ANNO 1564 IAR/ ICH MERTEN NAI/ ENIN VNTER MER/ AV HAB DIE STAND/ SEVLE GOT DEM/ ALMECHTIGEN/ CV LOB VND ER/ AVF RICHTEN LASS/ EN ZVEINER EW/ IGEN GEDECHT//.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/bozi-muka-536566

 

Internetové zdroje:

http://www.regionmohelnicko.cz/cil/257/popis

https://www.turistika.cz/mista/mirov-renesancni-bozi-muka/detail

https://www.mohelnice.cz/bozi-muka/gs-13294/p1=97830

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/mirov/mirov.htm

http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-mirova

 

 

(186) N 49° 48,005‘

E 16° 51,101‘

413 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Míroveček, boží muka na cestě od Mírova

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázekobrázek

obrázekobrázekobrázek

Boží muka u polní cesty na Míroveček, 1708

Sloupková pískovcová boží muka stojí na jednom stupni. Na nízký čtvercový sokl je postaven čtyřboký pilíř se zkosenými hranami. Pilíř je zakončen profilovanou římsou nesoucí hlavici s kaplicí, na kterou nasedá nízká jehlancovitá stříška s křížkem. V orámovaných plochách kaplice je v čelní straně reliéf Ukřižování, vpravo monogram IHS, vlevo MARIA a vzadu, směrem k cestě, je pod prázdným výklenkem nápis kapitálkou: HAT ADAM / IA DIESE / SAV / LEN SETZEN / LASSEN. V pravém a levém horním rohu kolem výklenku je datace 17 (výklenek) 08.

 

STAV: v roce 2009 byl stav dobrý

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese, Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu, VM, 1990.

Gába, Z: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Severní Morava, sv. 62, Šumperk 1991, s. 41–52.

John, F.: Kamenná boží muka v okrese Šumperk. Severní Morava, sv. 96, Šumperk 2010, s. 18–32.

 

Boží muka jsou zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1030/4.

Jde o boží muka z počátku 18. století. Příklad drobné barokní architektury dotvářející kulturní krajinu.

Samostatně stojící pilířová boží muka z pískovce, cca 3 m vysoká. Na nízký čtvercový plint navazuje čtyřboký pilíř s patkou, dříkem se zkosenými hranami a profilovanou hlavicí, na které je osazena kaplice s profilovanou římsou a nízkou jehlancovitou stříškou, v níž je vetknut železný kříž. V orámovaných plochách kaplice je reliéf Ukřižování, vpravo monogram IHS, vlevo Maria a vzadu pod prázdným mělkým výklenkem nápis kapitálkou: HAT ADAM/ IA DIESE SAV/ LEN SETSEN/ LASSEN.

Na původní evidenční kartě je uvedena také datace 1708.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/bozi-muka-538790

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/11767

https://www.turistika.cz/mista/mirov-drobne-pamatky/detail

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/mirov/mirov.htm

http://genealogie.janfila.com/data/fotoalbum-mirov1935cesky.pdf (PDF dokument)

 

 

(190) N 49° 47,772‘

E 16° 50,501‘

367 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Boží muka u centra

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázekobrázek

obrázekobrázekobrázek

Boží muka (výklenková kaplička) při polní cestě 100 m západně od vsi, 1601

Samostatně stojící drobná architektura je postavená z cihel, omítnutá hladkou vápennou omítkou s ličkou bílé barvy. Kaple čtvercového půdorysu stojí na pískovcové podnoži, má hluboký pravoúhlý záklenek a po stranách je zdobená volutovými křídly. V čelní straně jsou dvoukřídlé dřevěné dveře, v horní třetině je vyplňuje dřevěná mřížka a v dolních dvou třetinách je rám vyplněn dvěma fošnami. Nad dveřmi kolem celé kapličky obíhá pískovcová kordonová římsa, na kterou navazuje profilovaná korunní římsa nesoucí stříšku. Ve stanové střeše, kryté eternitem, je v čelní části hluboká nika s půlkruhovým záklenkem a klenákem (z pískovce), která nese hranolovitou pískovcovou kaplici zřejmě ze starších kamenných božích muk. Kaplici zakončuje profilovaná stříška, ve středu s dvouramenným železným křížem. Na plochách kaplice je v čelní straně český nápis kapitálkou: LE PANIE 1601 W PON / DIELI PO PAMATCE NARO / ZENI PANNY MARIE GEST / TATO BOZY MVKA ODE MNE / MARTINA PVHONCZIHO Z / PRZEDMOSTI PISARZE DV / CHODNIHO NA MIROWIE KE / CTI A CHWALE PANA BO / HA POSTAWENA /. Vlevo je v rámci reliéf prázdného kříže se žebříkem a nástroji umučení Ježíše Krista, vpravo je reliéf Malé Kalvárie, nad kterým je na římse stříšky erbovní štítek rodu Dietrichsteinů – dva postavené odvrácené vinařské nože.

 

STAV: v roce 2009 po renovaci, v dobrém stavu

 

MATERIÁL: cihly, pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

LITERATURA:

Novák, A.: Z doby českého Mírovska. Vlastivědný sborník pro mládež župy olomoucké, ročník VI., číslo 1, září 1927, s. 13.

Martin Půhončí z Předmostí, mírovský regent, t. j. vládce na celém zboží mírovském, patřícím kardinálu Františku z Ditrichštejnů, postavil u Mírova Boží muku a opatřil ji českým nápisem, ozdobnou gotikou.

– pravděpodobně v 2. čtvrtině 17. století.

 

Škaruda, D.: Český nápis u Mírova z roku 1601. Časopis vlasteneckého spolku musejního olomouckého, roč. 7, 1890, č. 28, s. 186.

 

John, F.: Kamenná boží muka v okrese Šumperk. Severní Morava, sv. 96, Šumperk 2010, s. 18–32.

 

Boží muka jsou zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 1030/1.

Jedná se o kapličku s fragmentem božích muk z počátku 17. století a renesančním dedikačním nápisem. Malebný doplněk kulturní krajiny.

 

Samostatně stojící drobná architektura, postavená z cihelného zdiva, omítnutá hladkou vápennou omítkou bílé barvy. Kaple čtvercového půdorysu na pískovcové podnoži s hlubokým pravoúhlým záklenkem, zdobená volutovými křídly, kordónovou římsou z pískovce a profilovanou korunní římsou. Ve stanové střeše, kryté eternitem, je v přední části vyzděná hluboká nika s půlkulatým záklenkem s klenákem (záklenek z pískovce), na němž je osazena hranolovitá pískovcová kaplice ze starších kamenných božích muk, zakončená profilovanou stříškou, v níž je vetknut dvouramenný železný kříž. Na plochách kaplice je vepředu nápis kapitálou: LE PANIE 1601 W PON/ DIELI PO PAMATCE NARO/ ZENI PANNY MARIE GEST/ TATO BOZI MVKA ODE MNE/ MARTINA PVHONCZIHO Z/ PRZEDMOST PISARZE DV/ CHODNIHO NA MIROWIE KE/ CTI A CHWALE PANNA BO/ HA POSTAWENA//, vlevo reliéf prázdného kříže se žebřem a nástroji umučení, vpravo ukřižování. 2004: Po opravě omítek, sokl a volutová křídla zakryta pozinkovaným plechem. Prostor kaple byl uzavřen dvoukřídlými dřevěnými dveřmi. Ve spodních 2/3 rám vyplňují dvě fošny s mezerami a v horní 1/3 dřevěná mřížka.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/vyklenkova-kaplicka-535462

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/11766

http://www.regionmohelnicko.cz/cil/257/popis

https://www.turistika.cz/mista/mirov-drobne-pamatky/detail

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/mirov/mirov.htm

http://genealogie.janfila.com/data/fotoalbum-mirov1935cesky.pdf (PDF dokument)

 

 

(189) N 49° 47,887‘

E 16° 50,768‘

393 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Sloup sv. Trojice

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázekobrázek

obrázekobrázekobrázekobrázek

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, sousoší pravděpodobně z konce 18. století, nosná část z roku 1847

Za obcí směrem na Krchleby, asi 1,5 km po zelené turistické značce; nachází se v katastru obce Řepová.

Samostatně stojící pískovcové sousoší, asi 5 m vysoké. Na jednom stupni čtvercového půdorysu stojí sokl v horní části odstupňovaný. Na něj nasedá čtyřhranný podstavec zdobený ze tří stran mělkými nikami syrského tvaru. Ve výklencích nik jsou reliéfy, v čelní straně je Bolestná Panna Marie, vlevo světice s mečem (sv. Kateřina?), vpravo sv. Jan Nepomucký. Podstavec je zakončen profilovanou římsou nesoucí osmiboký sloup nahoře se sousoším. Sousoší je ve vertikální kompozici – Bůh Otec s tiárou na hlavě; mezi koleny drží krucifix a u nohou má holubici. Zadní stranu sousoší tvoří plášť, který má Bůh Otec přes ramena. Na přední části soklu je rytý německý nápis kurzívou: Zur Ehre Gottes / Erichtet von den Eheleute Johann / und Pauline Winkler No. 40 von / Rippau im Jahre 1847.

 

STAV: v roce 2009 – celkově je pískovec místy narušen zvětráním, chybí obličej v reliéfu Panny Marie Bolestné, v reliéfu sv. Jana Nepomuckého chybí Kristovo tělo na kříži, prsty sv. J. N. a také jeho obličej, podstavec v levé části je prasklý, osmiboký sloup má prasklinu v horní čelní části pod sousoším, levý roh sousoší pod nohou Boha Otce je uražen, plášť Boha Otce je na pravé straně částečně v řasení vydrolený (chybí řasení)

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 30. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese, Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu, VM, 1990.

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Severní Morava, sv. 62, Šumperk 1991, s. 41–52.

 

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice je zapsán v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 2138.

Jedná se velmi dobrou kamenickou práci. Sousoší patrně vychází z šumperské Nejsvětější Trojice.

Nosná část z roku 1847, sousoší pravděpodobně z konce 18. století.

Zdroj: Evidenční list nemovité kulturní památky, Drahomír Polách, 1986.

 

Samostatně stojící pískovcové sousoší, cca 5 m vysoké. Na plint čtvercového půdorysu navazuje postament s jedenkrát odstupňovaným soklem, čtyřhranným dříkem, ze tří stran s mělkými výklenky se záklenky syrského tvaru a profilovanou římsou. Ve výklencích jsou reliéfy – vpředu Bolestná P. Marie, vlevo sv. Kateřina (?) s mečem, vpravo sv. Jan Nepomucký. Samostatné sousoší je osazeno na abaku osmibokého sloupu a tvoří je sedící Bůh Otec s tiárou na hlavě, mezi koleny drží krucifix, u nohou má holubici. Na přední části soklu nápis: Zur Uhre Gottes/ Errichtet von den Eheleute Johann/ und Pauline Winkler No. 40 von/Rippau im Jahre 1847.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/sloup-se-sousosim-nejsvetejsi-trojice-539218

 

Internetové zdroje:

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/repova/repova.htm

https://www.drobnepamatky.cz/node/14623

 

 

(207) N 49° 48,584‘

E 16° 50,889‘

449 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Kříž v centru obce

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

obrázekOBRÁZEKobrázekobrázek

Kříž, 1874 

Pískovcový kříž na jednom stupni stojí na zahradě usedlosti v centru obce. Na odstupněném vyšším obdélném dvoudílném soklu je posazen hranolový podstavec. Podstavec je zdoben na třech stranách reliéfy v mělkých nikách. Na čelní straně je reliéf Panny Marie Bolestné, vlevo je světec s krucifixem v ruce (sv. František Xaverský?) a vpravo je světice v řádovém rouchu (sv. Terezie?). Na zadní straně podstavce je rytý německý nápis: Errichtet / von / Franz u. Therezia / Jie…? / 1874. Podstavec je zakončen rovnou profilovanou římsou zdobenou po obvodu pásem vejcovce (níže) a listovce (výše). Na ni nasedá hranolový odstupněný dřík, který je zakončen římsou v čelní straně segmentovitě vypnutou. Čelní strana dříku je zdobena reliéfem s motivy eucharistie (vinná réva a obilné klasy a mezi nimi kalich s hostií). Římsa nese kříž s rozšířenými a zkosenými rameny s rytými linkami, v místě křížení ramen je kruhová vpadlina. Korpus Krista chybí.

 

STAV: v roce 2009 je v levé boční části prasklina na římse ukončující podstavec, chybí tělo Krista na kříži, nápis je částečně nečitelný, pískovec je narušen zvětráním

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/23667

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/repova/repova.htm

 

 

(199) N 49° 48,722‘

E 16° 51,542‘

382 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Kříž u kaple

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázekobrázek

Kříž u kaple, 1901

Kříž stojí u kaple na dolním konci Řepové směrem na Křemačov. Na dvou stupních stojí obdélný sokl, na něm je posazen hranolový podstavec s pseudogotickou nikou. V nice je rytý německý nápis: Errichtet / zur Ehre Gottes / von / Johann u Juliana / Cäsar / 1901. Podstavec je zakončen profilovanou římsou, která je uprostřed čelní a zadní strany vypnuta do obdélníku. Ve středu předního obdélného vypnutí je umístěn biskvitový medailón s plastikou hlavy Madony. Římsa nese jednoduchý kříž bez korpusu Krista.

 

STAV: v roce 2009 chybí korpus Krista na kříži, zbyly jen železné prvky upevňující postavu Krista a dále železná páska umístěná nad hlavou Krista

 

MATERIÁL: mramor hrubozrnný, bílé barvy

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/17685

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/repova/repova.htm

https://www.mohelnice.cz/vismo/gallery-viewer.asp?id_galerie=13291&width=412

 

 

(183) N 49° 48,382‘

E 16° 52,228‘

360 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Kříž na konci obce

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

obrázekobrázekobrázek

Kříž, 19. století

Kamenný pískovcový kříž stojící na konci obce u silnice směrem na Mírov. Na jednom stupni je umístěn obdélný sokl a na něm je posazen hranolový podstavec. Podstavec je zdoben reliéfy v mělkých nikách. V čelní straně se nachází reliéf Bolestné Panny Marie, na levém boku je reliéf sv. Jana Nepomuckého a na pravém reliéf světice s knihou v jedné ruce a křížem v druhé ruce (Kateřina Sienská?). Podstavec je zakončen profilovanou římsou, která nese kónický hranolový dřík. Dřík je dole rozšířen do volut, mezi nimiž je prohnutý stylizovaný list. V čelní straně je zdoben reliéfem kalicha s hostií, na které jsou písmena IHS, po stranách kalicha jsou obilné klasy a vinná réva. Dřík je zakončen trojúhelníkovou římsou, na kterou nasedá patka kříže. Jetelový kříž nese korpus Krista.

 

STAV: v roce 2009 měl Kristus uražená chodidla, chybí také část kříže, který drží sv. Jan Nepomucký, světici na pravé straně chybí prsty na ruce, v které drží kříž

 

MATERIÁL: maletínský pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

Internetové zdroje:

https://www.mohelnice.cz/krize/gs-13291

https://www.mohelnice.cz/vismo/gallery-viewer.asp?id_galerie=13291&width=412

http://www.regionmohelnicko.cz/o/repova-cast-mesta-mohelnice

https://www.drobnepamatky.cz/node/19823

 

 

(184) N 49° 48,284‘

E 16° 51,886‘

376 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Kříž u kaple

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázekobrázek

Kříž u kaple, 1807

Na nízkém soklu je posazen hranolový podstavec zakončený širokou, profilovanou, do segmentu vypnutou římsou, která je uprostřed přerušená a volutově stočená. Na čelní straně je podstavec zdoben reliéfem kalicha s hostií, na levé straně je v rytém rámci s vykrajovanými rohy malba světice (P. Marie Bolestná), na pravé straně je velmi poškozená malba postavy světce (nelze blíže určit). Zadní strana nese v rámci s vykrajovanými rohy nápis: Jos (-) B (Z?)e (-) Anno 1807, pod tím je černě psaný druhý text: Rennoviert zur Ehre Gottes von den Eholeuten Eduard u. Julie End im Jahre 1938. Na římsu navazuje hranolový kónický dřík, v dolní části rozšířený do volut. Dřík je v čelní straně zdoben reliéfem s nástroji mučení Krista – kopí, houba. V dolní partii jsou mezi volutami dva akantové listy. Horní část je zdobena reliéfem se třemi spuštěnými zvonečky. Boční strany mají pouze ryté rámce bez ozdob. Profilovaná římsa odděluje dřík a jetelový kříž s tělem Krista. Patka kříže je ve vpadlém rámci zdobena reliéfem s písmeny IHS.

 

STAV: Zbytky polychromie na bočních stranách podstavce neumožňují bližší určení postav, především na pravé straně, malba P. Marie Bolestné na levé straně je zachovalejší – červený šat, modrý plášť, na čelní straně podstavce jsou zbytky zlacení na kalichu a hostii, pozadí kolem kalicha je modré a okolí červené. Dále jsou zbytky zlacení na dříku – akantové listy a polychromie na pozadí reliéfu. Kristovi chybí obličej.

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 9. 10. 2006, Jaromír Mašek. 

 

 

Internetové zdroje:

https://olomouc.rozhlas.cz/busin-u-mohelnice-lezi-na-konci-neuveritelne-krasneho-sveta-8089418