Archivy: Kříže

Hynčina, torzo kříže na polní cestě nad obcí, 1815

Hynčina, torzo kříže na polní cestě nad obcí Hynčina, torzo kříže na polní cestě nad obcí Hynčina, torzo kříže na polní cestě nad obcí

 

Torzo kříže, 1815 (1813?)

Kříž stojí na polní cestě nad obcí směřující k Bradlu. Kříž byl pravděpodobně zbořen a jeho jednotlivé segmenty byly na sebe poskládány nepůvodně. Na hranolovém soklu jsou na dvou přilehlých stranách v rytých rámcích s vybranými rohy umístěny nápisy. Jeden je zcela nečitelný, na druhém je jméno a datace: Johan Emer / 1815 (nebo 1813?). Na sokl nasedá jednoduchý hranolový podstavec s reliéfem Bolestné Panny Marie stojící na konzole. Na podstavec nasedá profilovaná římsa a na ni je posazen dřík kříže. Dřík je dole volutovitě rozšířený a zdobený vlisovanými volutami, plocha dříku má v čelní straně rytý rámec. Dřík zakončuje široká profilovaná římsa. Kříž s korpusem Krista chybí.

STAV: Špatný, jednotlivé segmenty jsou poskládány nepůvodně, podstavec je mírně pootočen ze středové osy, římsa nad podstavcem je také posunuta a dřík je otočen o 90 stupňů doprava proti reliéfu na podstavci, pískovec je narušen zvětráním, nápisy jsou špatně čitelné, hrana podstavce a dříku je na několika místech ulomena, spodní část dříku je rozlomena, kříž s tělem Krista chybí, jedná se o torzo kříže.

MATERIÁL: maletínský pískovec

(236)   N 49° 51,335‘

E 16° 47,165‘

540 m n. m.

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

 

Internetové zdroje:

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/hyncina/hyncina.htm

https://hyncina.zabrezsko.cz/1552-kulturni-pamatky

https://olomouc.rozhlas.cz/malebna-hyncina-ma-dnes-pouhou-desetinu-puvodniho-osidleni-7804834

https://www.drobnepamatky.cz/node/13117

 

Hynčina, sv. Jan Nepomucký, na začátku obce

Hynčina, sv. Jan Nepomucký, na začátku obce Hynčina, sv. Jan Nepomucký, na začátku obce Hynčina, sv. Jan Nepomucký, na začátku obce

 

Sv. Jan Nepomucký na začátku obce, 1871

Socha stojí v zahradě u statku čp. 9 – Kalmánovi. Na dvou stupních je členěný hranolový sokl křížového půdorysu. Na něj nasedá masivní podstavec o stejném půdorysu. V přední části se nachází v hlubším oválu reliéf – výjev shození sv. Jana z mostu; nad reliéfem je v zahloubeném rámci s vykrojenými rohy rytý nápis kurzívou: Errichtet von dem Eheleuten / Johann u. Rosalia Elgner / 1871/. V úrovni nápisu je podstavec na bocích zdoben dvěma volutami, jejichž horní část je stlačená a dolní pravoúhlá. Podstavec zakončuje širší předsazená římsa, na které je osazen nižší dřík zdobený v čelní straně čtvercovým rámcem s plastickým reliéfem arkády se dvěma oblouky – zpověď královny (kněz naslouchající klečící panovnici). Dřík je ukončen segmentově vzepjatou římsou, ve středu pod ní je reliéf božího oka, ve vlysu nad božím okem je dekor snítek vinné révy s hrozny. Po stranách dříku jsou na stočených volutových podstavcích dva klečící andělé – levý má ukazováček pravé ruky na rtech, v levé ruce drží pochodeň; pravý anděl svírá v levé ruce hada, pravou drží na prsou dopis. Vrchol sousoší tvoří sv. Jan Nepomucký v kontrapostu, na hlavě má biret, dvěma prsty pravé ruky přidržuje kříž s korpusem Krista, který podpírá levou rukou, v níž má palmovou ratolest.

STAV: dobrý, uprostřed dolní části dříku je kovový trn na zavěšení lucerny

MATERIÁL: maletínský pískovec

(233)   N 49° 50,927‘

E 16° 47,570‘

571 m n. m.

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu. VM Šumperk 1990.

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Severní Morava, sv. 62, Šumperk 1991, s. 41–52.

 

Socha sv. Jana Nepomuckého je zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 898.

Příklad velmi dobré sochařské práce lidového umělce. Neobvyklé je takto pozdní zasvěcení sochy. Estetický prvek s náboženským obsahem.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/sousosi-sv-jana-nepomuckeho-539966

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/13158

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/hyncina/hyncina.htm

https://hyncina.zabrezsko.cz/1552-kulturni-pamatky

https://www.turistika.cz/mista/hyncina-sousosi-sv-jana-nepomuckeho/detail

 

Hynčina, Panna Marie Immaculata

Hynčina, Panna Marie Immaculata Hynčina, Panna Marie Immaculata Hynčina, Panna Marie Immaculata

Hynčina, Panna Marie Immaculata

 

Panna Maria Immaculata, 1776

Socha stojí u silnice na svahu u lesa. Na hranolový, nahoře odstupněný sokl dosedá podstavec, který je v čelní straně zdoben reliéfem světce – biskupa s mitrou a berlou; pod ním je majuskulou rytý nápis S: VALTINIUS (sv. Valentinus?). Na zadní straně je rytý text s datací: 1776 / FRANCA / ANTON. A. /. Podstavec je ukončen segmentově vzepjatou profilovanou římsou. Na římsu nasedá další, nižší podstavec ve tvaru zúženého hranolu, který je v čelní straně zdoben rytým rámcem. Na podstavci je umístěna socha Panny Marie. Ta je ztvárněna jako mladá žena s rozpuštěnými vlasy a s rukama složenýma na prsou, stojící na zeměkouli s drakem, který má v tlamě jablko. Šat Panny Marie je široce rozevlátý.

STAV: Pískovec poškozen zvětráváním, ruce Panny Marie jsou ulomeny, zeměkoule má praskliny a větší díru v levé části, na horním podstavci je v čelní straně zbytek kovového trnu na zavěšení lucerny.

MATERIÁL: pískovec

(239)   N 49° 51,094‘

E 16° 46,898‘

496 m n. m.

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

 

Socha Panny Marie Immaculaty je zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek pod č. 100199. Památkově chráněno od roku 2003. Parc. č. 2591/12, katastrální území Hynčina.

Pozdně barokní socha vrcholící Pannou Marií Immaculatou se zbytky polychromie. Čelo podstavce nese reliéf sv. Valentina, vzadu je datace 1776.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/socha-panny-marie-immaculaty-540718

 

Internetové zdroje:

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/hyncina/hyncina.htm

https://hyncina.zabrezsko.cz/1552-kulturni-pamatky

https://www.drobnepamatky.cz/node/13154

https://www.turistika.cz/mista/hyncina-immaculata/detail

 

Hynčina, boží muka na hřbitově

Hynčina, boží muka na hřbitově Hynčina, boží muka na hřbitově Hynčina, boží muka na hřbitově

 

Boží muka na hřbitově, upravená jako náhrobní kámen

Náhrobní kámen stojí na hřbitově u kostela mezi tújemi. Do kamenného podstavce tvaru komolého jehlanu s nerovným povrchem – upraveno jako skála – je v horní části vsazena mramorová náhrobní deska se jménem Marie Kezniklová a s daty narození a úmrtí. Na podstavec nasedá hranol s rytými nepravidelnými vlnovkami v celé ploše. V dolní i horní části je hranol oddělen kruhovými patkami z černého hladkého kamene. Čelní strana hranolu je zdobena mramorovou deskou s plastickým reliéfem modlící se Panny Marie. Na horní kruhovou patku je upevněna kamenná čtyřboká kaplice se stříškou a křížkem, kaplice je v celé ploše kanelovaná a má zvýrazněné hrany. V čelní straně kaplice je zahloubený výklenek s barevným mozaikovým obrázkem Božího Srdce.

Kaplice pravděpodobně pochází z blíže neurčených božích muk, přestavěných v polovině 20. století na náhrobek.

STAV: Pískovec narušen zvětráním, mramorová náhrobní deska má praskliny, reliéf je znečištěn prachem a mechem, praskliny na horní kruhové patce jsou zpevněny tmelem, Kristus na křížku na vrcholu kaplice má jednu ruku částečně uraženou.

MATERIÁL: pískovec, mramor, leštěný hladký kámen

(241)   N 49° 51,133‘

E 16° 46,930‘

517 m n. m.

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

 

Internetové zdroje:

https://hyncina.zabrezsko.cz/1552-kulturni-pamatky

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/hyncina/hyncina.htm

 

Křižanov, kříž u kaple na návsi

Křižanov, kříž u kaple na návsi  Křižanov, kříž u kaple na návsi Křižanov, kříž u kaple na návsi

Křižanov, kříž u kaple na návsi

 

Kříž u kaple na návsi, 1798

Na jednom kamenném stupni stojí sokl s předsunutou střední částí, na něm rytý nápis FRANZ ELGNER / ANNO 1798. Na sokl nasedá podstavec, který je ze stran podepřen volutovými křídly, v čelní straně je zdobený: v zahloubeném rámci s vykrojenými rohy je reliéf sv. Medarda. Světec stojí na oblacích, v levé ruce drží berlu a pravou žehná. Dívá se vpravo vzhůru, kde je v oblacích znázorněn blesk. Pod ním je nápis S. MEDARDVS. Podstavec je ukončen obloukovitě vzepjatou římsou, v jejímž středu je lastura. Na římsu nasedá v spodní části profilovaný dřík, který přechází do tvaru komolého hranolu. V jeho čelní straně je v zahloubeném rámci reliéf s nástroji Kristova umučení (v dolní části se nachází metla, důtky a řetěz, nad nimi provaz, kopí a houba na kopí) a zcela nahoře visí dva akantové střapce. Dřík zakončuje širší profilovaná římsa a na ni nasedá kříž s jetelovým ukončením ramen, nesoucí tělo Krista. Vzadu na podstavci kapitálkou písmeno E.

(244)   N 49° 50,206‘

E 16° 47,687‘

551 m n. m.

STAV: dobrý

MATERIÁL: maletínský pískovec

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu. VM Šumperk 1990.

Gába, Z.: Medardovská pranostika vytesaná v kameni. In: Vlastivědné listy 11, č.1/1985, s. 38.

 

Kříž je zapsán na Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 2130.

Výtvarný prvek z konce 18. století s náboženským obsahem, který se příznivě uplatňuje na veřejném prostranství.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/kriz-539906

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/21348

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/krizanov/krizanov.htm

https://hyncina.zabrezsko.cz/1552-kulturni-pamatky

 

Křižanov – Dlouhá Ves, kříž u kaple

Křižanov - Dlouhá Ves, kříž u kaple Křižanov - Dlouhá Ves, kříž u kaple Křižanov - Dlouhá Ves, kříž u kaple Křižanov - Dlouhá Ves, kříž u kaple

 

Dlouhá Ves, kříž u kaple, 1819

Kříž stojí u kaple na jednom kamenném stupni, sokl má půdorys kříže a v čelní straně nese v rytém rámci nápis: Zur Verehrung und Anbetzung des gekreutzigten Heiland Jesu Christi. Errichtet von der Gemeind und den Wöhltäther Johann Riedl 1819. Na soklu je podstavec zdobený v čelní straně reliéfem Panny Marie Bolestné. Reliéf je dole a na bocích orámován pletencem, v horní části je zdoben rokaji, z nichž visí růže. Boky podstavce jsou podepřeny volutovými křídly zdobenými květinovým reliéfem. Podstavec je ukončen vzepjatou římsou s karnýzovým obloukem. Na římsu navazuje profilovaný sokl s dekorem jednoduchých volut. Nízký sokl přechází v dřík zdobený ve spodní části lebkou, zkříženými hnáty a hadím ocasem. Nad tím je v čelní ploše dříku reliéf s nástroji Kristova umučení – sloupem, provazem, řetězem, důtkami, koštětem, kopím a kopím s houbou. Dřík je ukončen římsou a na ni nasedá kříž s jetelovitě ukončenými rameny. Tělo Krista je pojato neproporcionálně – velká hlava, krátké ruce. Vzadu na dříku jsou kapitálkou písmena K R.

STAV: kříž je za plotem, špatně přístupný

MATERIÁL: maletínský pískovec

(245)   N 49° 49,720‘

E 16° 47,689‘

561 m n. m.

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

 

LITERATURA:

Dílo vykazuje shodné prvky se sochami sv. Jana Nepomuckého v Dolním Bušínově z roku 1819 a se sochou sv. Jana Nepomuckého v Bludově a dále s křížem ve Slavoňově z roku 1820. Obsahují stejné zdobné znaky jako pilíř nesoucí mariánské reliéfy v Lanškrouně z roku 1811. Pocházejí pravděpodobně z dílny kamenického mistra Františka Melnického z Lanškrouna.

John, F. – Pátek, A.: Drobné sakrální památky Zábřeha a okolí. Zábřeh 2005.

Podle popisu památku v Lanškrouně vytvořila dílna Kristiana Hahna (signatura), na kříži v Dlouhé Vsi je signatura KR – (?) může být KH.

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu. VM Šumperk 1990.

Unsere Heimat, Blätter für die Heimatskunde der Bezirke Hohenstadt, Müglitz und Schildberg. Hohenstadt 1935, s. 48–49.

 

Kříž je zapsán v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 971.

Pozoruhodná práce lidového kameníka ze začátku 19. století.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/kriz-534374

 

Internetové zdroje:

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/krizanov/krizanov.htm

https://www.drobnepamatky.cz/node/33056

 

Kříž na konci obce u silnice směrem na Krchleby

Pobučí - Krchleby Pobučí - Krchleby Pobučí - Krchleby

 

Pobučí, kříž na konci obce, 1794

Samostatně u kraje silnice do Krchleb stojící pískovcový kříž. Na hranolový sokl nasedá nízký podstavec po stranách konkávně tvarovaný, v přední části zdobený reliéfem Madony, který je silně zvětralý a už jen těžko rozpoznatelný. Na zadní straně podstavce je rytý nápis: „VON DEN WOHLTHAETER WENTZL VNZEI / TIG ERBAVET.“ Na soklu je letopočet 1794. Podstavec je ukončen segmentově vzepjatou profilovanou římsou. Římsa nese dvoudílný sokl, který je ve spodní části hranolový a směrem nahoru se zužuje. Vrchol tvoří jednoduchý kříž s korpusem Krista.

STAV: V roce 2009 byl pískovec narušen zvětráním, v kameni byly praskliny, pravá dolní část podstavce byla rozlomená, ale ulomené části byly položeny na soklu, reliéf v čelní straně podstavce byl obtížně rozpoznatelný, Kristus měl uražená chodidla.

V roce 2022 byl kříž restaurován.

MATERIÁL: pískovec

Evidenční list NKP

(211) N 49° 50,470‘

E 16° 50,895‘

482 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

Fotografie ze dne 30. 7. 2009, Iva Tylová.

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu. VM Šumperk 1990.

Kobza, M.: Putování Zábřežskem po stezkách legend a příběhů. Praha 2018.

 

Kříž je zapsán v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 1085.

Pozdně rokoková kamenická lidová práce. Estetický prvek v krajině s náboženským obsahem.

Restaurátorská dokumentace z roku 2022 od Martina Parobka.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/kriz-538566

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/21548

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/pobuci/pobuci.htm

 

Torzo kříže na polní cestě nad obcí, 1871

Hynčina - torzo kříže na polní cestě  Hynčina - torzo kříže na polní cestě Hynčina - torzo kříže na polní cestě Hynčina - torzo kříže na polní cestě

Hynčina - torzo kříže na polní cestě Hynčina - torzo kříže na polní cestěHynčina - torzo kříže na polní cestě

 

Torzo kříže, 1871

Kříž stojí na polní cestě nad obcí směřující k Bradlu, a to na pravé straně cesty. Na jednom kamenném stupni stojí dvoudílný hranolový sokl, v jehož horní čelní straně je vytesán nápis: …Statue ist gewidmet zur Ehre / … im Jahre 1871 von dem Eheleuten (následuje svislá linka, dělící sokl na dvě části s nápisy) Alois u. Theresie / Schneider /; v druhé polovině: Johann u. Paulina / Schertler/. Na sokl nasedá podstavec zdobený ze tří stran reliéfy. V čelní straně v mělké nice je sv. Isidor – muž s rozsívkou přes rameno, levou rukou rozsévající obilí. Na pravé straně je sv. Jan Nepomucký – v tradičním pojetí s křížem v rukách – a na levé straně sv. Alois – klečící na klekátku u kříže. Pod reliéfy jsou vždy nápisy označující jednotlivé světce. Podstavec zakončuje profilovaná římsa nesoucí dřík kříže – ten posléze v dolní části čtvercového půdorysu přechází do osmibokého kanelovaného sloupu. Kříž chybí.

STAV: Špatný, sokl je na levé straně částečně uražený, jednotlivé části kříže jsou popraskané, nápis není celý, chybí kříž s tělem Krista, pískovec je narušen zvětráním a zašpiněn černou vrstvou prachu a dalších nečistot, jedná se o torzo.

MATERIÁL: pískovec

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

(237)   N 49° 51,419‘

E 16° 46,582‘

            559 m n. m.

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/13118

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/hyncina/hyncina.htm

https://hyncina.zabrezsko.cz/1552-kulturni-pamatky

https://olomouc.rozhlas.cz/malebna-hyncina-ma-dnes-pouhou-desetinu-puvodniho-osidleni-7804834

 

Torzo kříže na polní cestě nad obcí, 1868

Hynčina - torzo kříže na polní cestě Hynčina - torzo kříže na polní cestě Hynčina - torzo kříže na polní cestě Hynčina - torzo kříže na polní cestě

Hynčina - torzo kříže na polní cestě 

 

Torzo kříže na polní cestě nad obcí, 1868

Kříž stojí na polní cestě nad obcí směrem k Bradlu, a to na pravé straně cesty. Na dvou kamenných stupních stojí hranolový sokl, který je na čelní straně zdoben zahloubeným rámcem s reliéfem s nástroji Kristova umučení: kopím s houbou, kopím, žebříkem, koštětem, důtkami, kleštěmi, hřeby a provazem. Na sokl nasedá hranolový podstavec, jenž je ze tří stran zdoben reliéfy v mělkých nikách zakončených trojlistým obloukem. V čelní straně je Panna Marie Bolestná, rohy nad obloukem jsou zdobeny rozvilinovým ornamentem. Na levé straně je sv. Antonín Paduánský s Ježíškem v náručí, v druhé ruce drží lilii a za pasem má růženec. Na pravé straně je světice v šlechtickém oděvu s pláštěm (Jana z Valois (Francouzská)?), na hlavě má korunu a v levé ruce drží knihu. Na zadní straně podstavce je vyrytý nápis: Zur Ehre Gottes erricht = / tet durch die Eheleute / Anton u. Johanna Nagl / im Jahre 1868/. Podstavec zakončuje profilovaná římsa zespodu zdobená ze tří stran vejcovcem, v přední a zadní části je segmentově zvednutá do trojúhelníku a v čelní ploše trojúhelníku je akantový dekor. Římsa nese hranolový dřík, který je ve spodní rozšířené části ozdoben listovcem, nad ním je v ploše dříku reliéf – dvě okřídlené hlavy andílků a nad nimi kalich s hostií, obilnými klasy a vinnou révou. Horní část dříku je poškozena a chybí kříž s tělem Krista.

STAV: Pískovec narušen zvětráním, horní část dříku je uražena a zcela chybí kříž s tělem Krista, uraženy jsou i některé drobné detaily výzdoby, jedná se o torzo kříže.

MATERIÁL: pískovec

(238)   N 49° 51,367‘

E 16° 46,536‘

551 m n. m.

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/13119

https://olomouc.rozhlas.cz/malebna-hyncina-ma-dnes-pouhou-desetinu-puvodniho-osidleni-7804834

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/hyncina/hyncina.htm

https://hyncina.zabrezsko.cz/1552-kulturni-pamatky

 

Torzo kříže u hostince v centru obce

Hynčina - torzo kříže u hostince Hynčina - torzo kříže u hostince Hynčina - torzo kříže u hostince

Hynčina - torzo kříže u hostince

 

Torzo kříže v centru obce, 1895

Torzo kříže stojí na pravé straně cesty směrem do Tatenice, v centru obce u hostince a obchodu. Na dvou kamenných stupních stojí hranolový sokl s předsunutou střední částí, ve které je vyrytý nápis: Errichtet zur Ehre Gottes von / BLASIUS MEITNER / im Jahre 1895 /. Na sokl nasedá podstavec s reliéfem Panny Marie v gotizující mělké nice, z obou stran je podstavec zdoben tvarovanými křídly. V horní střední části podstavce je vlys se svisle kanelovaným dekorem. Navazuje rovná profilovaná římsa v čelní straně se štítem s dvěma volutami stočenými do středu, z nichž vycházejí dva zvonečky. Římsa nese dřík s rytým rámcem, v čelní ploše je dřík zdoben reliéfem – v kartuši ozdobené listy, volutami a nahoře mušlí je monogram IHS, nad příčkou H se nachází křížek a pod H je planoucí srdce. Kříž s tělem Krista chybí.

STAV: Pískovec je narušen zvětráním, na levé části podstavce je nápis červeným sprejem nebo barvou, také je patrné znečištění prachem a dalším nečistotami, kříž s korpusem Krista chybí.

MATERIÁL: maletínský pískovec

(234)   N 49° 51,093‘

E 16° 47,297‘

534 m n. m.

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/23431

https://olomouc.rozhlas.cz/malebna-hyncina-ma-dnes-pouhou-desetinu-puvodniho-osidleni-7804834

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/hyncina/hyncina.htm

https://hyncina.zabrezsko.cz/1552-kulturni-pamatky

 

Kříž u kostelní zdi

Hynčina - kříž u kostelní zdi Hynčina - kříž u kostelní zdi

 

Kříž u kostelní zdi, 1791

Kříž je vsazen do výklenku hřbitovní zdi. Na dvou kamenných stupních se nachází hranolový obdélný sokl s předsunutou přední částí, ve které je vyrytý nápis: Errichtet zur Ehre Gottes von Wenzl Hofmann / im Jahre 1761 / Renovirt von der Kirchengemiende 1894 /. Na sokl nasedá hranolový podstavec s reliéfem Panny Marie Bolestné v mělké nice, podstavec je z obou stran zdoben tvarovanými křídly. V horní části podstavce pod římsou je svisle kanelovaný vlys. Profilovaná římsa se v čelní části zvedá do volutového štítu, voluty jsou stočené do středu a vycházejí z nich zvonečky. Římsa nese hranolový dřík zdobený rytým rámcem s vybranými rohy, uprostřed čelní strany dříku se nachází reliéf – kartuš ozdobená listy a volutami, nahoře lasturou a dole festonem, uvnitř kartuše je monogram IHS. Nad příčkou H je křížek a pod H je planoucí srdce. Dřík je zakončen profilovanou římsou nesoucí jednoduchý kříž s korpusem Krista. Pod patkou kříže jsou plasticky znázorněny kameny.

STAV: Spodní stupeň je odsunutý, pískovec je na několika místech poškozen zvětráním a porostlý mechem.

MATERIÁL: maletínský pískovec

(240)   N 49° 51,132‘

E 16° 46,940‘

511 m n. m.

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

Kříž vykazuje shodné kamenické prvky jako torzo kříže v Hynčině u obchodu (234).

 

Internetové zdroje:

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/hyncina/hyncina.htm

 

Kříž pod křižovatkou od Jestřebí

Hynčina - kříž pod křižovatkou Hynčina - kříž pod křižovatkou Hynčina - kříž pod křižovatkou Hynčina - kříž pod křižovatkou

Hynčina - kříž pod křižovatkou 

 

Kříž na levé straně cesty, 1857 (7?)

Kamenný pískovcový kříž stojí na levé straně cesty na začátku obce, pod křižovatkou od Jestřebí směrem do Tatenice. Na hranolovém, v horní části odstupněném soklu je umístěn podstavec s reliéfem Panny Marie Bolestné v mělké nice. Na zadní straně podstavce je špatně čitelná datace, pravděpodobně 1857. Podstavec je ukončen profilovanou římsou, která je v čelní straně vzepjatá do trojúhelníku. Plocha trojúhelníkového štítu je ozdobena božím okem. Římsa nese dřík, který je dole rozšířený a zdobený stlačenými volutami, mezi nimiž je plastický listový dekor. V čelní straně dříku se nachází reliéf s výjevem Krista v Getsemanské zahradě – klečící modlící se Kristus, nad ním kalich. Dřík zakončuje jednoduchá profilovaná římsa, na kterou nasedá jetelový kříž s korpusem Krista. V patce kříže je v rytém rámci nápis: Es ist / Vollbracht.

STAV: Podstavec s reliéfem Panny Marie Bolestné je narušen zvětráním, datace na zadní straně podstavce je špatně čitelná.

MATERIÁL: maletínský pískovec

(235)   N 49° 50,950‘

E 16° 47,513‘

564 m n. m.

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

 

Internetové zdroje:

https://hyncina.zabrezsko.cz/1552-kulturni-pamatky

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/hyncina/hyncina.htm

 

Kaple na polní cestě nedaleko kostela

Hynčina - kaple na polní cestě Hynčina - kaple na polní cestě

 

Kaple na polní cestě nedaleko kostela

Kaple stojí na levé straně u polní cesty pod kostelem, asi 100 m od hlavní cesty. Čtvercový půdorys s polygonálním závěrem, střecha je sedlová, také s polygonálním závěrem. Zděná stavba z červených cihel v neogotickém stylu, neomítnutá. V čelní straně jsou dveře s lomeným záklenkem, v bocích kaple je vždy jedno menší okno, rovněž s lomeným záklenkem. V průčelí nade dveřmi ze zdiva plasticky vystupuje kříž z červených cihel. Dveře jsou dvoukřídlé, dřevěné, s vyřezávaným geometrickým dekorem, horní část nad příčníkem dveří je zdobena dřevěnými vyřezávanými motivy napodobujícími gotickou kružbu. Uvnitř kaple je na zdech barevná výmalba.

STAV: Střecha je pokryta térovým papírem, na kterém jsou přibity dřevěné zpevňovací desky, vnitřní malba je oprýskaná a špinavá, okna i dveře jsou rozbité.

MATERIÁL: cihly, dřevo, térový papír

(242)   N 49° 51,079‘

E 16° 46,800‘

509 m n. m.

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

 

Internetové zdroje:

Wolfbauerova kaple. Cihlová jednoduchá neogotická stavba, dvě okna a dvoukřídlé dveře s lomeným obloukem. Asi 200 m po asfaltové cestě vlevo, která odbočuje u staré fary (čp. 76) do kopce. Postavili Franz a Aloisia Nimmrichterovi po první světové válce.

Zdroj:http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/hyncina/hyncina.htm

 

https://www.drobnepamatky.cz/node/13110

 

Boží muka na konci obce

Hynčina - boží muka na konci obce Hynčina - boží muka na konci obce Hynčina - boží muka na konci obce Hynčina - boží muka na konci obce

Hynčina - boží muka na konci obce Hynčina - boží muka na konci obce

 

Boží muka na konci obce směrem na Křižanov, 1703

Sloupková boží muka stojí na konci obce Hynčina, a to na pravé straně u hlavní silnice směrem na Křižanov. Na odstupněném čtvercovém soklu je posazen hladký sloup s patkou a prstenci, který se směrem nahoru zužuje. Sloup je zakončen čtvercovou deskou nesoucí čtyřbokou kaplici s výraznou stanovou stříškou, která je zakončena kovovým křížkem s trnovou korunou a kopím (houba chybí). Ve všech čtyřech bocích kaplice jsou reliéfy v mělkých nikách: na čelní straně Ukřižovaný s nápisem INRI, vlevo reliéf Panny Marie, vpravo sv. Jan (Jan Evangelista?), vzadu sv. Josef s liliovou ratolestí. Uprostřed čelní strany sloupu je vytesán nápis majuskulí s datací: A 1703 HAT GOTT/  VNDT MARIA ZV LOB / VNDT EHR IOANNES / SIGEL SCHAFFER / ZV HANSENDORF / VNDT SEIN WEIB / VRSVLA DIESE SAVLE / SETZEN LASEN/.

STAV: Na soklu je prasklina, pískovec je narušen zvětráním, kovový křížek je napaden korozí.

MATERIÁL: maletínský pískovec

(243)   N 49° 50,703‘

E 16° 47,665‘

574 m n. m.

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu. VM Šumperk 1990.

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Severní Morava, sv. 62, Šumperk 1991, s. 41–52.

John, F.: Kamenná boží muka v okrese Šumperk. Severní Morava, sv. 96, Šumperk 2010, s. 18–32.

Boží muka jsou zapsaná v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 899.

Kvalitní příklad barokních božích muk. Estetický prvek s náboženským obsahem dokládající zbožnost tehdejších obyvatel.

Volně stojící, cca 3 m vysoká pískovcová boží muka osazená na nízký plint. Na kvádrovém soklu stojí na nízkém, o něco menším plintu sloup. Patku tvoří tři oblounové prstence, hlavice je toskánská. Dřík má entazi. Na abakusu spočívá čtyřboká kaplice s jehlancovou střechou, v níž je na soklíku osazený železný kříž s kopím a tyčí na houbě vedenými od jeho paty ke koncům ramen. Přes křížení ramen je položená trnová koruna. Stříška je vyložená s římsou profilovanou podbrádkou a žlábkovnicí. V mělkých nikách ukončených obloukem a zploštělou konchou v kaplici je vpředu reliéf ukřižovaného s nápisem „IN/RI“, vlevo Panny Marie v kontrapostu se zahalenou hlavou a pravou rukou na srdci, vpravo Máří Magdalena utírající si tvář, vzadu sv. Jan s palmovou ratolestí v pravé ruce a levou přidržující si plášť přehozený přes pravé rameno. Uprostřed dříku nápis kapitálkou „A 1703 HAT GOTT/VNDT MARIA ZV LOB/VNDT EHR IOANNES/SIGEL SCHAFFER/ZV HAN?EN DORF/VNDT SEIN WEIB/VRSCHULA DIESE SAVL/BAUEN LASSEN“

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/bozi-muka-536546

 

Internetové zdroje:

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/hyncina/hyncina.htm

https://hyncina.zabrezsko.cz/1552-kulturni-pamatky

https://www.drobnepamatky.cz/node/11529

https://www.turistika.cz/mista/hyncina-barokni-bozi-muka/detail

 

Torzo kříže, 1882

Pobučí - torzo kříže Pobučí - torzo kříže Pobučí - torzo kříže

 

Pobučí, torzo kříže v centru obce u stavení č. 14, 1882

Na jednom kamenném stupni stojí hranolový dvoudílný odstupněný sokl, na něj nasedá podstavec, který v čelní straně zdobí reliéf sv. Jana Nepomuckého umístěný ve vpadlém rámci. Na zadní straně je nápis: Erichtet / von dem / Eheleuten / Johann u. Therezia / Heger / 1882 /. V horní části je ze tří stran vlys a v něm na každé straně tři rozetky. Na podstavec nasedá profilovaná rovná římsa, která je na několika místech prasklá a zpevněná obručemi. Kříž chybí.

STAV: Chybí kříž s korpusem Krista; římsa a horní část podstavce po vlys jsou příčně prasklé, obě části jsou staženy kovovou obručí, pískovec narušen zvětráním, nápis je špatně čitelný kvůli rezavým skvrnám na podkladu.

MATERIÁL: pískovec

(226)   N 49° 50,628‘

E 16° 51,064‘

456 m n. m.

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/21326

 

Kříž u kaple

Pobučí - Kříž u kaple Pobučí - Kříž u kaple Pobučí - Kříž u kaple Pobučí - Kříž u kaple

 

Pobučí, kříž u kaple, 1820

Kříž stojí před vchodem do kaple v Pobučí, je orientovaný čelem k cestě. Na dvou kamenných stupních je hranolový sokl, na který nasedá podstavec, jenž je po bocích mírně konkávně vybraný. V dolní i horní části je ozdoben jednoduchým boltcem. V čelní straně, v plasticky tvarovaném rámci zakončeném obloukem, je reliéf Panny Marie Bolestné. Na zadní straně podstavce nápis: 1820 / JOS KNIRSH / H. No 3 /. Na podstavec dosedá ze tří stran profilovaná vypnutá římsa, která je ve středu přerušená a stočená do rozvilin. Pod volutami je ozdobená stylizovanou mušlí. Na římsu nasedá dřík, který je ve spodní části rozšířený a zdobený vlisovanými volutami, v čelní straně s reliéfem kalicha s hostií. Pod kalichem jsou tři malé rozetky a z horní části dříku visí zvonek. V boční stranách jsou ryté rámce bez výzdoby. Dřík je v horní třetině zpevněný kovovým pásem. Na dřík navazuje profilovaná římsa nesoucí kříž s jetelovým zakončením ramen a korpusem Krista v tradičním pojetí. V patce kříže se nachází reliéf s vyobrazením Krista v Getsemanské zahradě.

STAV: Kříž je na třech místech zpevněn kovovým pásem – dvakrát na dříku a jednou nad patkou kříže; na zadní straně kříže jsou kovové pásy spojeny vertikálně širším kovovým pásem.

MATERIÁL: pískovec

(227)  N 49° 50,586‘

           E 16° 51,063‘

           460 m n. m.

 

Fotografie ze dne 14. 9. 2009, Iva Tylová.

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/21547

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/pobuci/pobuci.htm

 

Dřevěný kříž nad obcí

Pobučí - dřevěný kříž

 

Pobučí, dřevěný kříž nad obcí

Na nedalekém vrchu Kalvárie se nachází jednoduchý dřevěný kříž. Dle informací z internetových zdrojů byl původní kříž postaven v roce 1850 a současný v roce 2005.

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/21154

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/pobuci/pobuci.htm

https://www.turistika.cz/mista/pobuci-bozi-muka-a-kalvarie/detail

 

Díky úsilí členů SDH Pobučí se podařilo v roce 2005 vyměnit poškozený dřevěný kříž na kopci Kalvárie.

Zdroj:https://www.obecjestrebi.cz/obec/spolky-sdruzeni/sdh-jestrebi-a-pobuci-1/

 

Boží muka, 1672

Pobučí Boží muka Pobučí Boží muka Pobučí Boží muka Pobučí Boží muka

 

Pobučí, boží muka, 1672

Samostatně stojící kamenná sloupková boží muka v obci vpravo od cesty do Jestřebí.

Na jednom stupni stojící nízký čtvercový sokl nese toskánský sloup, na němž je osazena čtyřboká kaplice s výraznou profilovanou římsou. Kaplice je zakončena stříškou, jejíž vrchol je čtyřbokého cibulovitého tvaru a plynule přerůstá do kříže s jetelovým zakončením ramen. Kaplice je na jednotlivých stranách zdobena v naznačených nikách reliéfy, jimiž jsou ukřižování, monogram IHS a stylizovaný nápis MARIA pod písmenem omega. Na zadní straně je rytý nápis: Anno 1672 hat / Martin Pirkel und / dorothea Pirkelin / dis Kreiz gott Zu ehr / verlobt danken ihr / gott aus grosser kranck /= heit Zur gesundheit / geholffen hat.

STAV: dobrý, v roce 2004 byla boží muka restaurována (viz restaurátorská zpráva NPÚ)

MATERIÁL: maletínský pískovec

(212) N 49° 50,592‘

          E 16° 51,308‘

          455 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

Fotografie ze dne 30. 7. 2009, Iva Tylová.

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu. VM Šumperk 1990.

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Severní Morava, sv. 62, Šumperk 1991, s. 41–52.

John, F.: Kamenná boží muka v okrese Šumperk. Severní Morava, sv. 96, Šumperk 2010, s. 18–32.

Unsere Heimat, Blätter für die Heimatskunde der Bezirke Hohenstadt, Müglitz und Schildberg. Hohenstadt 1935, s. 48.

 

Boží muka jsou zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 2142.

Příklad sloupkových kamenných božích muk z konce 17. století, s kaplicí nezvykle doplněnou o cibulovou báň. Dokládá zbožnost tehdejších obyvatel a připomíná uzdravení Martina a Doroty Pirklových.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/bozi-muka-539430

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/11395

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/pobuci/pobuci.htm

https://www.turistika.cz/mista/pobuci-bozi-muka-a-kalvarie/detail

 

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Vlachov Trojice Vlachov Trojice Vlachov Trojice

Vlachov Trojice Vlachov Trojice

 

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, 1835

Samostatně stojící sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na křižovatce hlavní cesty z Vlachova do Zvole a silnice na Slavoňov. Na jednom stupni je osazen hranolový, nahoře odstupňovaný sokl, který má na přední straně nečitelný nápis: …zur Ehre Gottes… Na sokl nasedá podstavec zdobený na čelní straně v mělké nice reliéfem Immaculaty. Na bočních stranách jsou v mělkých nikách pouze zbytky výmalby – postavy se svatozářemi. Na zadní straně je datace: Anno / 1835. Podstavec je zakončen římsou, na niž nasedá patka sloupu. Hladký sloup zakončuje jónská hlavice, pod kterou se nachází reliéf s okřídlenou hlavičkou andílka. Sousoší Nejsvětější Trojice má vertikální kompozici – Bůh Otec s tiárou na hlavě a v plášti drží mezi koleny v rukou kříž s Kristem. Zadní stranu sousoší tvoří plášť, který má Bůh Otec přes ramena. Holubice je umístěna mezi volutami hlavice sloupu.

STAV: Pískovec je narušen zvětráním, Bůh Otec má uraženou levou ruku, společně s částí ramena kříže a s rukou Krista, nápisy a malby jsou nezřetelné. Stupeň je zpevněn železnými pásy.

MATERIÁL: maletínský pískovec

(200) N 49° 49,352‘

          E 16° 54,324‘

          241 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

Fotografie ze dne 30. 7. 2009, Iva Tylová.

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu. VM Šumperk 1990.

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice je zapsán v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 1016.

Datovaná malebná kamenická práce v typickém pojetí ve zdejším kraji.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/sloup-se-sousosim-nejsvetejsi-trojice-534494

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/13176

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/vlachov/vlachov.htm

http://schoenhengstgau.eu/orte/hoh/wolledorf/

 

Kříž u kostela

Kříž u kostela, 1807 Kříž u kostela, 1807 Kříž u kostela, 1807

Kříž u kostela, 1807 Kříž u kostela, 1807  

 

Kříž u kostela, 1807

Na jednom stupni se zaoblenými hranami stojí hranolový sokl obdélného půdorysu, který je v horní části odstupněný. Na něj nasedá masivní, ze stran konkávně vybraný podstavec. Ten má v čelní straně reliéf P. Marie Bolestné v zahloubeném rámci s prolamovanými rohy, kolem rámce je květinový dekor. Vzadu je v zahloubeném rámci kopírujícím tvar podstavce rytý německý nápis: Dieses kreVß hat errichten lassen die polxina sladki N von vierhöf ao 1807. Podstavec ukončuje široká, profilovaná, segmentově vypnutá, ve středu (v čelní i zadní straně) přerušená a do rozvilin stočená římsa. Kónický hranolový dřík je dole rozšířen a po stranách lemován lištami dole volutově stáčenými. V takovémto rámci je z čelní strany reliéf s motivem nástrojů mučení Krista – kopím a houbou; naspod dříku mezi volutami je stylizovaná mušle a z vrcholu dříku visí dva zvonečky. Zadní strana dříku je zdobena ornamentem pásky, ze které na vrcholu visí dva zvonečky zakončené křížkem, uprostřed v průniku pásky je květina a ve spodní části dříku jsou písmena IHS s křížem, pod břevnem písmena H jsou tři hřeby a pod nimi opět ornament se zvonečkem. Dřík je zakončen širokou profilovanou římsou, na kterou nasedá jetelový kříž s tělem Krista, dole rozšířený a zdobený vyrytým rámcem s písmeny IHS.

STAV: V roce 2006 je pískovec narušen zvětráním – detaily na reliéfu podstavce nečitelné, podstavec má praskliny, na reliéfu jsou zbytky zlacení, příp. polychromie; stupeň, na kterém stojí sokl, je zpevněn kovovými pásy.

MATERIÁL: pískovec

Fotografie ze dne 10. 10. 2006, Jaromír Mašek.

Kříž je zapsán v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod evid. číslem 998/3 jako součást areálu kostela Všech svatých.

Dobrá práce lidového kameníka, na níž v zlidovělém podání přežívá barokní ornamentika

/páska, mušle/, její cenu zvyšuje přesné vročení v dedikačním nápise. Kříž velmi dobře oživuje prostor mezi bránou na bývalý hřbitov a jižním bokem kostela.

Celkově dobrý, starší polychromie a zlacení sešlé.

Zdroj: https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1140485, https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-vsech-svatych-533666

 

Internetové zdroje:

https://www.mohelnice.cz/mohelnicky-zpravodaj-unor-2006/d-201409

https://www.turistika.cz/mista/vysehorky-lisnice-kriz-u-kostela/detail

https://www.drobnepamatky.cz/node/28115

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/vysehorky/vysehorky.htm

 

Kříž směrem na Studenou Loučku

Kříž směrem na Studenou Loučku Kříž směrem na Studenou Loučku Kříž směrem na Studenou Loučku Kříž směrem na Studenou Loučku Kříž směrem na Studenou Loučku

 

 

Kříž na rozcestí směrem na Studenou Loučku, 1827

Sokl o půdorysu čtverce je posazen na jednom stupni, na který nasedá hranolový podstavec, jenž má v čelní straně reliéf planoucího srdce v rytém rámci a pod ním prázdný obdélný rytý rámec. Na zadní straně je rytý německý nápis ERRICHTET DEN 18 MAY 1827 a pod tím další nápis německy černě NACH 1945 ZERSTÖRT WIEDER ERRICHTET 1996 ZUR EHRE GOTTES VON DEM EHEMALIGEN BEWOHNER VON ALLERHEILIGEN FRANZ SCHWARZ NR. 25. Podstavec je zakončen širokou profilovanou římsou, ze které vyrůstá kónický hranolový dřík zdobený reliéfem se symboly mučení Krista – kopím, houbou, důtkami, svazkem třtiny a provazem. Dřík od kříže nesoucího tělo Krista odděluje široká profilovaná římsa. Kříž je oplocen nízkým dřevěným laťkovým plotem natřeným tmavě hnědou barvou.

STAV: V roce 2006 – pískovec je zvětralý, oprýskává, na reliéfu podstavce zbytky zlacení, levý roh římsy podstavce je uražený, spodní čelist Krista také uražená.

MATERIÁL: pískovec, dřevo

Fotografie ze dne 10. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/28113

https://www.turistika.cz/mista/vysehorky-kriz-v-obci/detail

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/vysehorky/vysehorky.htm

 

Svinov

Svinov Svinov Svinov Svinov

 

 

Kříž, 1797

Sokl o půdorysu čtverce je v horní části odstupněný a nese hranolový podstavec dole rozšířený a zdobený ze všech stran volutovým vlysem. Čelní strana podstavce je ve středu zdobená reliéfem s medailonem s rovnoramenným jednoduchým křížem, nad ním je stylizovaná mušle. Mezi volutami je také motiv větší stylizované mušle. Vzadu na podstavci je rytá datace 1797. Boční strany jsou lemovány lištami dole volutově stáčenými, v takto vzniklém rámci je vespodu stylizovaná mušle a odshora visí pětice zvonečků, z horních rohů začíná páska spojená do půloblouku a pod ním je malý rovnoramenný křížek. Podstavec ukončuje úzká, profilovaná, do nízkého segmentu vypnutá římsa, která je ve středu přerušená a stočená do rozvilin. Na ni nasedá hranolový kónický dřík, který je v horní části uražený (stav v roce 2006), a na něj přímo navazuje kříž. Dřík je na přední straně zdobený zahloubeným rámcem s reliéfem pletence zakončeného visícím zvonečkem. Vnitřní kruhové plochy pletence jsou zdobené rostlinným motivem. Kříž je v dolní části odstupněný a zdobený reliéfem probodnutého planoucího srdce, kamenný kříž nenese tělo Krista, ale je v něm hluboko rytý kříž.

STAV:

V roce 2006 – pískovec je značně poškozený, zvětralý, uražené rohy s volutami na podstavci, číslice datace jsou vyčerněné asfaltem, také podstavec je poničený kapajícím asfaltem, vrchol dříku chybí. Na kříži zbytky černého nátěru. Kříž je nepůvodní, dodán později.

V roce 2017 byl kříž restaurován za přispění Olomouckého kraje. Kříž byl postaven na jeden stupeň s oblými hranami, byl doplněn chybějící zbytek dříku a celý kříž byl očištěn.

MATERIÁL: pískovec

Fotografie ze dne 10. 10. 2006, Jaromír Mašek.

Dotace Olomouckého kraje z programu Obnova staveb drobné architektury ve výši 50 000 Kč na částečné uhrazení výdajů na restaurování. Viz usnesení č. 18 ze zasedání Zastupitelstva obce Pavlov ze dne 7. 6. 2017.

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/28008

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/svinov/svinov.htm

 

Kříž za statkem č.31

Kříž za statkem č.31 Kříž za statkem č.31 Kříž za statkem č.31

 

 

Kříž na louce za usedlostí č. 31, 1846

Na jednom stupni stojí hranolový, dvakrát odstupněný sokl. Spodní stupeň má v horní třetině sražené rohy, které jsou tvarovány do špičky. V čelní straně druhého stupně je jednoduchý rytý rámec a v něm text zvýrazněný žlutou barvou: Renofirt / von / Josef u. Anna Fritscher / N=22 / Zu Ehre Gottes.. / 1883. Na zadní straně stejného soklu nápis v rámci: Gestisfet / Josof u. MAria Sokele / zur Ehre Gotte / 1846. Na sokl nasedá hranolový podstavec v čelní straně s mělkou nikou zakončenou lomeným obloukem, ve které byl původně reliéf Bolestné Panny Marie (špatně dochovaný). Podstavec je ukončen dekorativním páskem a profilovanou římsou, která nese kónický dřík, který je v bocích dolní části konkávně vybraný. Ve středu dříku je hlubší nika ukončená lomeným obloukem, v nice je kalich s božím tělem (hostií). Dřík nese jednoduchý kříž s litinovým tělem Krista, tabulka s rytým nápisem JNKJ je kamenná a nápis je zvýrazněn žlutou barvou.

STAV: v roce 2009 chybí reliéf Bolestné Panny Marie, kříž pravděpodobně po opravě

MATERIÁL: pískovec

(252)   N 49° 45,862‘

E 16° 49,076‘

549 m n. m.

Fotografie ze dne 17. 9. 2010, foto Mária Kudelová.

V roce 2007 byla usedlost č. 31 i s přilehlými pozemky a křížem prohlášena za kulturní památku.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/venkovska-usedlost-se-zahradou-540314

 

Internetové zdroje:

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/studenaloucka/studenaloucka.htm

https://www.drobnepamatky.cz/node/30057

https://hrebecsky-grunt.webnode.cz/o-nas/

 

Kříž u kostela,1844

Kříž u kostela, 1844 Kříž u kostela, 1844 Kříž u kostela, 1844

Kříž u kostela, 1844 Kříž u kostela, 1844 Kříž u kostela, 1844

 

 

Kříž u kostela, 1844

Kamenný pískovcový kříž stojící u kostela vedle komunikace. Na jednostupňovém základu stojí hranolový, nahoře odstupněný sokl. Sokl má v čelní straně nápis: Gestiftet von / Josef Fritscher / Anno / 1844. Na sokl nasedá podstavec, který je zdoben ze tří stran reliéfy v mělké nice zakončené menším obloukem. V čelní straně se nachází sv. Trojice ve vertikální kompozici – nahoře je Bůh Otec s tiárou na hlavě, v rukou drží kříž s Kristem, pod ním je holubice (Duch svatý) v oblaku. Na pohledově levé straně je reliéf sv. Josefa s malým dítětem (Ježíšem) v náručí, v druhé ruce drží květy lilií. Na pravé straně je Matka Boží s dítětem v náručí, v ruce drží jablko, oba mají na hlavách koruny (Matka Boží Vambeřická).

Podstavec zakončuje jednoduchá profilovaná římsa, nahoře v čelní straně zakončená trojúhelníkovým tympanonem s reliéfem srdce s křížem, po stranách reliéfu ozdobná (snad) písmena II / RS (?). Na římsu nasedá dřík kříže, který je ve spodní části rozšířený a zdobený vlisovanými volutami, mezi volutami se nachází reliéf listového závěsu ve středu s bobulemi. Dřík je zakončený obloukovitě vzepjatou římsou, v čelní straně dříku je reliéf Bolestné Panny Marie. Dřík nese kříž s rameny jetelovitě zakončenými, korpus Krista je mírně disproporční a nad ním je tabulka s nápisem INRI.

STAV: v roce 2009 celkem dobrý, místy je pískovec zvětralý

MATERIÁL: pískovec

(254)   N 49° 46,152‘

E 16° 49,105‘

551 m n. m.

Fotografie ze dne 17. 9. 2010, foto Mária Kudelová.

 

V roce 2007 byl kříž jako součást areálu kostela sv. Maří Magdaleny zapsán jako kulturní památka.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-mari-magdaleny-540410

 

Internetové zdroje:

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/studenaloucka/studenaloucka.htm

https://www.drobnepamatky.cz/node/30054

 

Kříž u kostela

Kříž u kostela, 1776 Kříž u kostela, 1776 Kříž u kostela, 1776

 

 

Kříž u kostela, 1776

Na základu je hranolový, nahoře odstupněný podstavec, v čelní straně s rytou linkou v rozích s obloučky. Podstavec nese dřík ve spodní části rozšířený, zdobený na bocích vlisovanými volutami, následuje hranol s rytým rámcem v rozích s obloučky, rámec je černě zvýrazněný a ve středu s rytým letopočtem 1776. V horní části má dřík tvar komolého jehlanu, v čelní straně je zdoben rovněž rytým rámcem, uvnitř kterého je ve spodní části rytý rostlinný dekor – tulipán vyrůstající z trojúhelníkového základu. Dřík je zakončen římsou nesoucí kříž s kamenným korpusem Krista, který má za hlavou kovové paprsky svatozáře. Ramena kříže mají jetelovité zakončení, nad Kristem je tabulka s nápisem INRI. Bederní rouška Krista nese zbytky žluté polychromie. Na zadní straně dříku je vyrytý letopočet 1967 (pravděpodobně datum restaurování).

STAV: V roce 2009 stav dobrý, místy lehké zvětrání povrchu pískovce, na bederní roušce Krista jsou zbytky polychromie. Od roku 2012 je areál kostela sv. Maří Magdaleny památkově chráněn.

MATERIÁL: pískovec

(253)   N 49° 46,140‘

E 16° 49,084‘

550 m n. m.

Fotografie ze dne 17. 9. 2010, foto Mária Kudelová.

 

Internetové zdroje:

https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-mari-magdaleny-540410

https://www.drobnepamatky.cz/node/30052

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/studenaloucka/studenaloucka.htm

 

Kříž na horním konci obce, u č.7

Kříž, 1840 Kříž, 1840 Kříž, 1840 Kříž, 1840 Kříž, 1840

 

 

Kříž, 1840

Kříž stojí na okraji obce u komunikace vedoucí do obce, konkrétně mezi dvěma starými kaštany naproti statku č. 7 (u cesty k zájezdní hospodě).

Na jednom stupni se zaoblenými horními hranami stojí jednoduchý hranolový sokl, který je odstupněný. Horní část se zužuje směrem nahoru, v čelní části je letopočet: Ano 1840. Sokl je zakončen oblou římsou, na kterou nasedá hranolový podstavec zdobený v čelní straně reliéfem Bolestné Panny Marie, reliéf je orámován dekorativním rámcem zakončeným obloukem. Rámec je bohatě zdoben rostlinným dekorem. Na zadní straně soklu je špatně čitelný německý nápis: …das Kreuz / …wir /…ben / (dále nečitelné). Podstavec je zakončen profilovanou, do segmentu vypnutou římsou, v čelní straně je reliéf dvou okřídlených hlaviček andílků. Na římsu nasedá dřík tvaru komolého jehlanu s bohatou čelní reliéfní výzdobou – nástroji Kristova umučení seřazenými v řadách nad sebou, nahoře je překřížené kopí a houba na kopí. Dřík je zakončen římsou nesoucí jednoduchý kříž s korpusem Krista, nad ním tabulka s nápisem INRI.

STAV: Stupeň, na kterém je postaven sokl, je tvořen ze čtyř částí spojených železnými pásky, některé části jsou propadnuté, rytý nápis na zadní straně podstavce není čitelný kvůli zvětrání pískovce, na zadní straně podstavce je prasklina.

MATERIÁL: maletínský pískovec

(255)   N 49° 46,342‘

E 16° 49,141‘

573 m n. m.

Fotografie ze dne 17. 9. 2010, foto Mária Kudelová.

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/30050

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/studenaloucka/studenaloucka.htm

http://www.regionmohelnicko.cz/o/studena-loucka-cast-mesta-mohelnice

 

Sloup sv. Trojice nad obcí

Sloup sv. Trojice, nad obcí Sloup sv. Trojice, nad obcí Sloup sv. Trojice, nad obcí Sloup sv. Trojice, nad obcí Sloup sv. Trojice, nad obcí

 

 

Sloup sv. Trojice, 1809

Samostatně stojící sloup sv. Trojice u polní cesty nad obcí Slavoňov směrem na Pobučí.

Na jednom kamenném stupni je postaven hranolový, nahoře odstupněný sokl, na který dosedá hranolový podstavec zdobený reliéfy ze tří stran: v průčelí Immaculatou, na bocích sv. Janem Nepomuckým a sv. Antonínem Paduánským. Na zadní straně je rytá datace 1809. Podstavec je ukončen profilovanou římsou a na ni nasedá toskánský sloup. Na jeho vrcholu je hranolová deska – abakus – nesoucí sousoší sv. Trojice ve vertikální kompozici: Bůh Otec s tiárou (v roce 2009 měl uraženou hlavu) drží mezi koleny krucifix a u nohou, mezi hlavičkami andílků, má holubici, představující Ducha svatého. Zadní stranu sousoší tvoří plášť, který má Bůh Otec přes ramena.

Sousoší oplotil p. Knisch ze Slavoňova, podle ústního podání hlavu ustřelil v roce 1945 nějaký Rus.

STAV: V roce 2009 byl sloup ve spodní části prasklý a zpevněný ocelovými pásy a obručemi. Celý podstavec byl prasklý, Bohu Otci chyběla část hlavy a obličeje. V roce 2019 byl sloup za přispění Olomouckého kraje restaurován.

MATERIÁL: maletínský pískovec

(203) N 49° 49,634‘

          E 16° 54,085‘

          363 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

Fotografie ze dne 30. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

Internetové zdroje:

https://www.lukavicenamorave.cz/fotogalerie/784-2019-oprava-sakralnich-pamatek-svata-trojice-nad-slavonovem

https://www.drobnepamatky.cz/node/14558

 

Kříž u kaple

Kříž u kaple Kříž u kaple Kříž u kaple Kříž u kaple Kříž u kaple Kříž u kaple

Kříž u kaple Kříž u kapleKříž u kaple

 

 

Kříž u kaple, 1885

Na jednom kamenném stupni je postaven hranolový sokl, na pravé straně se signaturou kameníka J. Kubitschek, Moletein. Na soklu je podstavec zdobený reliéfy v zahloubených rámcích. Na spodní čelní straně podstavce je nápis: Erichtet zur Ehre Gottes / von den Eheleuten / Johann und Anna Domes / 1885. V průčelí podstavce je reliéf Panny Marie Mariazellské, z bočních stran jsou reliéfy vzkříšeného Krista a světice s knihou (snad sv. Anna?). Podstavec je u horní části zdoben po celém obvodu plastickými pruhy listovce a vejcovce. Na zadní straně je pod ozdobným pásem černě text: Stafirt L. Tauletz (..?) Müglitz 1885 (?). Ze všech čtyř stran zakončuje podstavec profilovaná římsa s tympanonem. Nízký hranolový dřík sloupu je v čelní straně zdoben reliéfem kalicha, vinnou révou a obilnými klasy, zakončen je římsou, na kterou nasedá jednoduchý kříž s korpusem Krista.

STAV: dobrý

MATERIÁL: pískovec

(202)   N 49° 49,154‘

            E 16° 53,561‘

281 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

Fotografie ze dne 30. 7. 2009, Jaromír Mašek.

Kříž signovaný stejným kameníkem se nachází také v Křemačově u kaple, datovaný je do roku 1881.

 

LITERATURA:

Kříž ve Slavoňově
Jeho zakladatelem byl Jan Domes, který jej nechal v roce 1885 postavit u kaple. Na jeho udržování uložil v obligacích 50 zlatých.

Zdroj: http://www.mohelnickyzpravodaj.cz/2016/06/30/vybirame-z-mohelnicke-farni-kroniky-4/

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/17017

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/slavonov/slavonov.htm

 

Kříž – torzo, 1820

Torzo kříže, 1820 Torzo kříže, 1820 Torzo kříže, 1820 Torzo kříže, 1820 Torzo kříže, 1820 

 

Torzo kříže, 1820

Samostatně stojící kříž v poli mezi Slavoňovem a hlavní silnicí Vlachov–Zvole. Původně zde vedla polní cesta. Na sokl s předsunutou konvexně prohnutou střední částí nasedá podstavec. V dolní části podstavce je rytý rámec s rozvilinovým dekorem. Střední část je zdobena reliéfem Panny Marie se zcela zničenou hlavou. Reliéf je orámován ozdobnými ornamenty: v horní části jsou zdobené oblouky stočené ve středu do volut, pod volutami se nachází část rozety; po stranách jsou boltce a pod nimi listy a květy, dále směrem dolů penízkový ornament. Podstavec podpírají dvě volutová křídla, která jsou zakončena dole i nahoře volutami a zdobena rostlinným ornamentem a plastickými liniemi. Na bocích podstavce jsou ryté rámce v rozích s kolečkem. Na zadní straně nápis: Dieses Kreutz ist / erichtet von / Franz Mannel / im Jahre 1820.

Podstavec je zakončen bohatě členěnou segmentově vypnutou římsou, v jejímž středu je reliéf holubice. Na římsu nasedá dřík kříže, který má ve spodní části reliéf kamení, na kterém je lebka se zkříženými kostmi, hadem a jablkem. V horní části je dřík zdoben květinovým reliéfem a zakončen římsou. Kříž je ulomený, jeho dvě části leží na zemi vedle podstavce.

STAV: V roce 2009 stav před restaurováním, torzo; v roce 2010 byl kříž restaurován za přispění Olomouckého kraje, darů farníků a Římskokatolické farnosti Mohelnice a byl přemístěn o několik metrů dále.

MATERIÁL: pískovec

(201)   N 49° 49,397‘

            E 16° 53,971‘

274 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Fotografie ze dne 30. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

Dílo vykazuje shodné prvky se sochou sv. Jana Nepomuckého v Dolním Bušínově z roku 1819 a se sochou sv. Jana Nepomuckého v Bludově. Pocházejí pravděpodobně z dílny kamenického mistra Františka Melnického z Lanškrouna.

Viz John, František – Pátek, Aleš: Drobné sakrální památky Zábřeha a okolí, 2005.

 

Vykazuje shodné prvky i s křížem v Dlouhé Vsi (245) z roku 1819, kde je signatura KH nebo KR.

V létě 2009 OÚ ve Slavoňově jednal o opravě památky a jejím přemístění na náves.

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/14575

https://www.lukavicenamorave.cz/fotogalerie/431-restaurovani-kamenneho-krize-u-slavonova-v-roce-2009

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/slavonov/slavonov.htm

 

Boží muka u silnice směrem na Květín

Boží muka, u silnice směrem na Květín Boží muka, u silnice směrem na Květín Boží muka, u silnice směrem na Květín Boží muka, u silnice směrem na Květín Boží muka, u silnice směrem na Květín Boží muka, u silnice směrem na Květín

 

Boží muka, 1707

Samostatně stojící kamenná boží muka na konci obce Slavoňov, po levé straně cesty dovětína. Na jednom kamenném stupni je posazen čtvercový sokl, který nese toskánský sloup zakončený čtverhrannou deskou, na níž je osazena čtyřboká kaplice s výraznou profilovanou římsou. Římsa nese mohutnější kříž s jetelovým zakončením břeven. Kaplice je zdobena vpadlými rámci s reliéfy zobrazujícími v čelní straně ukřižování Krista a na bocích sv. Floriána a žehnajícího biskupa s berlou, na zadní straně nápis v rámci: 1707/ HAT IACOB / EHRENPERGER / NACHT BAR / IN SCHITZEN / DORF DIESE / SAULEN SET= / ZEN LASSEN. Kříž je v čelní straně zdoben reliéfem srdce se třemi zaraženými hřeby.

STAV: v roce 2009 – uražená část rohu římsy, pískovec na několika místech zvětralý

MATERIÁL: maletínský pískovec

(205)   N 49° 49,001‘

            E 16° 53,540‘

315 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

Fotografie ze dne 30. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

LITERATURA:

Gába, Z: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Severní Morava, sv. 62, Šumperk 1991, s. 41–52.

John, F.: Kamenná boží muka v okrese Šumperk. Severní Morava, sv. 96, Šumperk 2010, s. 18–32.

 

Boží muka jsou zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1121.

Barokní drobná památka z maletínského pískovce, která obsahuje dedikační nápis, dataci a svědčí o někdejší cestě z Květína do Slavoňova. Drobná architektura doplňující krajinu.

Na podnoží sloup nesoucí kapličku s reliéfy Kalvárie, sv. Floriána, sv. Biskupa. Kaplice zakončena přestupující římsou a kamennou stříškou ve formě komolého jehlanu zakončeného kamenným jetelovým křížem. Čelní strana kříže lemovaná páskou, v křížení reliéf bolestného srdce. Hranolovitý sokl, na něm pomocí jehlanu upevněný plintus se sloupem s patkou a dórskou hlavicí, na které hranolek božích muk s reliéfy a nápisem na zadní straně v rytém rámku: 1707/ HAT IACOB/ EHRENPERGER/ NACHTBAR/ IN SCHITZEN/ DORF DIE SE/ SAULEN SET/ ZEN LASSEN//.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/bozi-muka-534970

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/12818

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/kvetin/kvetin.htm