Archivy: Kříže

Kaple směrem na Doubravici

Napsal zeman dne .

Moravičany, kaplička Nejsvětější Trojice, na konci obce směrem k Doubravici

Kaplička Nejsvětější Trojice na konci obce směrem k Doubravici, 18. století

Zděná stavba, v bočních fasádách vždy jedno okno s půlkruhovým záklenkem. Dřevěné dvoukřídlé dveře, nahoře půlkruhovité, jsou zasazeny do portálu po stranách zdobeného pilastry a nahoře zakončeného segmentovitě prohnutou římsou. Fasáda celé kapličky je zdobena pilastrovými rámci bílé barvy, vnitřní plochy jsou růžové. Rámce jsou zakončené širokou oběžnou profilovanou korunní římsou, která v čelní straně nese jetelovitý štít s nikou vloženou mezi dvěma pilastry. Uvnitř je valená klenba bez výmalby.

 

STAV: obnoveno, restaurováno

MATERIÁL: cihly

 

LITERATURA:

Kunstfeld, J.: Moravičanské kapličky. Hanácký kalendář, Olomouc 2006, s. 110–114.

Kaplička u továrny u cesty do Doubravice byla postavena také v době moru, kolem roku 1713. Jako budovatel se uvádí Ignác Kopp, který přišel z Police a v roce 1828 se oženil v Moravičanech s Annou Bartákovou. V roce 1942 byla opravena továrníkem Václavem Kratochvílem. Dřevěný reliéfní obraz Nejsvětější trojice byl nahrazen ku poctě zemřelé továrníkovy manželky obrazem sv. Otilie, který maloval malíř Mráz. Poslední oprava je z roku 1993.

 

Novák, J.: Dějiny Moravičan a Doubravice. Obecní úřad Moravičany 1993, s. 118.

Jakub Lolek píše, že v těch místech byla postavena kaplička též roku 1713. To bude sotva pravda, protože o nynější kapličce je záznam v seznamu soch, křížů a kapliček z roku 1833, že ji vybudoval Ignác Kopp z čísla 6 (dnes 124). Koppové přišli do Moravičan z Police. Ignác Kopp se tu oženil s Annou Bartákovou roku 1828. Kapličku patrně nepostavil on, ale jeho otec nebo předek. Při opravě roku 1942 byl dřevěný reliéfní obraz Nejsvětější Trojice nahrazen obrazem sv. Otilie, malovaný otcem tehdejší vychovatelky u továrníka, Mrázem.

 

Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině. Diplomová práce, ČZU v Praze 2013.

Kaplička je zaznamenaná v mapových podkladech stabilního katastru na pozemku č. 196 označený jako pastvina. Kaplička byla v roce 2009 opravena, její současný stav je velmi dobrý.

 

Fotografie z 5. 10. 2006.

 

 

N 49° 45,193‘

E 16° 57,905‘

257 m

Garmin GPSmap 60CSx

 

Kamenný kříž směrem na Mohelnici

Napsal zeman dne .

Moravičany, kamenný kříž směrem na MohelniciMoravičany, kamenný kříž směrem na Mohelnici

Kamenný kříž směrem na Mohelnici, 1806

Odstupněný sokl má předsunutou střední část a přechází v hranolový podstavec podepřený ze stran volutovými křídly. Podstavec je z čelní strany zdobený reliéfem P. Marie Bolestné a na zadní straně je nápis: 1806 GREGORIUS MARTINETZ, Obnoveno roku 1869 od Františka a Vincencie Martinec. Podstavec je zakončený do segmentu prohnutou profilovanou římsou, ve středu přerušenou a stočenou do rozvilin s akantovým ornamentem. Krátký hranolový kónický dřík zdobí v čelní straně reliéf s motivem kalicha s hostií, vinné révy a obilných klasů. Pod těmito motivy eucharistie jsou reliéfní hlavičky andílků. Dřík zakončuje profilovaná římsa, na kterou nasedá kříž s plastickým tělem Krista.

 

STAV: pískovec místy narušen erozí a zvětráním

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

Novák, J.: Dějiny Moravičan a Doubravice. Obecní úřad Moravičany 1993, s. 120.

První kříž u silnice k Mohelnici, kamenný s kamenným tělem Kristovým, dal postavit na svém poli zvaném „hrubý díl“ Řehoř Martinec z Moravičan. Zakládací listina je z 23. 8. 1806.

 

Novák, J.: Paměti moravičanského chrámu sv. Jiří a jiných náboženských památek v moravičanské farnosti. Loštice 1940, s. 16.

Kříž byl obnoven v roce 1869, na své náklady obnovu provedli Františka a Vincencie Martinec.

 

Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině. Diplomová práce, ČZU Praha, Fakulta životního prostředí, 2013.

 

Fotografie ze dne 9. 10. 2006.

 

N 49° 45,669‘

E 16° 57,115‘

264 m

Garmin GPSmap 60CSx

 

Smírčí kříž

Napsal zeman dne .

Doubravice, smírčí křížDoubravice, smírčí kříž

Smírčí kříž, 16. století

Vzácně rovnoramenný kříž s rytinou kopí o rozměrech 76 x 66 x 27 cm stojí na konci obce (směr Mitrovice) u sochy sv. Jana Nepomuckého a na břevnu má vyryty letopočty 1171 a 1773. V roce 1980 byl  posunut asi o 20 m a přitom pod ním byly  nalezeny tři další menší křížky.

 

STAV: dobrý, kříž je zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 875.

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

 

Doubravický smírčí kříž zde stojí na paměť dvou morových období. Samotný kříž pochází nejspíše z 16. století, letopočty jsou ovšem mladší. Pískovcový smírčí kříž s krátkými tupými rameny stojí u sochy sv. Jana Nepomuckého u rozcestí z Doubravic do Palonína a Mitrovic. Jsou do něj vyryty dva letopočty 1171 a 1773, které podle ústního podání označují roky, kdy na Doubravice udeřil mor. Letopočty jsou provedeny barokní frakturou, kříž samotný pochází pravděpodobně ze 16. století.

Zdroj: turistické stránky mikroregionu Mohelnicko

 

Fotografie z 30. 4. 2011, Mária Kudelová.

 

N 49 44.656

E 16 58.347

260 m

 

Socha sv. Jana Nepomuckého

Napsal zeman dne .

Doubravice – sv. Jan Nepomucký, na křižovatce Mitrovice a LošticeDoubravice – sv. Jan Nepomucký, na křižovatce Mitrovice a Loštice

Sv. Jan Nepomucký, na křižovatce Mitrovice a Loštice, 1773

Na dvou stupních stojí nízký dvakrát odstupněný sokl s půdorysem kříže, na něj nasedá konkávně vybraný podstavec, který je ze stran podepřen volutovými křídly nahoře zdobenými soškami andělíčků. Podstavec nese v čelní straně reliéf s kartuší s latinským nápisem: IN victo famae defensori sacrilecorVm expvonatori divit:iarvmosori ignis et aqvae derisori domvs avstriae protectori divo martyti ioanni nepomvceno haec qve anthelmvs praeconiadixit. V chronogramu datace 1773. Vzadu na podstavci nápis: W (-)   Io (-) … 1808, v rozích číslice shora zleva 1773. Podstavec je zakončený horizontálně položenou segmentově prohnutou volutou, ze které vystupuje nízký dřík nesoucí sochu sv. Jana Nepomuckého oděného v  kněžské roucho. V pravé ruce drží biret a v levé křížek s korpusem Krista. Kolem hlavy má svatozář z hvězd. Na dříku je zbytek kovového závěsu sloužícího pro závěsnou lampu.

 

STAV: pískovec zvětrán, popraskaný (vzadu na podstavci), zčernalý, nečitelný nápis vzadu na podstavci, tam také množství jiných nečitelných vyrytých nápisů (zkratky, písmena atd.), křížek, který drží sv. Jan je zničený, chybí část ramen a vrchol, včetně hlavy Krista. Andělíček na pravé straně má uražený nos a andělíček na druhé straně nemá jednu ruku a má uražené prsty u nohy. Socha je zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 874.

 

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

Novák, J. Dějiny Moravičan a Doubravice. Obecní úřad Moravičany 1993, s. 119.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Doubravici. Zakládací listiny není, nápis na soše, který snad mluví o zakladateli, je nečitelný. Socha pochází z roku 1773 a snad ji dal postavit správce doubravického panství Jan Nepomucký Tkany.

 

Působivá barokní socha sv. Jana Nepomuckého od Jana Michaela Scherhauffa, olomouckého sochaře, který se mj. podílel na výzdobě olomouckého dómu. Nechal ji postavit roku 1773 tehdejší doubravický správce Jan Nepomuk Tkaný pravděpodobně na počest svého patrona.

http://www.regionmohelnicko.cz/cil/241/popis

 

také

http://www.turistika.cz/mista/doubravice-moravicany-socha-sv-jana-nepomuckeho

 

Působivá barokní socha sv. Jana Nepomuckého od Jana Michaela Scherhauffa, olomouckého sochaře, který se mj. podílel na výzdobě olomouckého dómu. Nechal ji postavit roku 1773 tehdejší doubravický správce Jan Nepomuk Tkaný pravděpodobně na počest svého patrona.

http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-moravican-sochy

 

Fotografie ze dne 9. 10. 2006.

 

N 49° 44,663‘

E 16° 58,350‘

262 m

Garmin GPSmap 60CSx

 

Kaple Nejsvětější Trojice

Napsal zeman dne .

Doubravice, kaple Nejsvětější Trojice

Kaple Nejsvětější Trojice, poč. 19. století

Zděná stavba, v bočních fasádách vždy jedno okno. Dřevěné dvoukřídlé dveře jsou zasazeny do jednoduchého žlutého portálu. Plocha dveří je rozdělena do 6 polí – 4 čtverce a 2 obdélníky, vždy dvě pole naproti sobě jsou stejně zdobené řezbou. Čelní strana je zdobena v rozích pilastry, kolem kaple obíhá profilovaná korunní římsa. Pilastry a římsa jsou žluté. Římsa nese štít, ve kterém je výklenek s oválným oknem. Na vrcholu štítu je posazena kamenná šiška. Kaple je se zvoničkou.

 

STAV: restaurováno v roce 2005.

MATERIÁL: cihly

 

LITERATURA:

Novák, J. Dějiny Moravičan a Doubravice. Obecní úřad Moravičany 1993, s. 118.

Zakládací listiny není. O kapli se však, jak je v seznamu z roku 1833 podotknuto, obec Doubravice. Obraz Panny Marie, který v ní býval, byl později (1893?) vyměněn za obraz Nejsvětější Trojice. Roku 1893 dal klenovický farář, doubravický rodák Tomáš Wiederman u příležitosti svého pětadvacetiletého kněžského jubilea důkladně kapli opravit zevně i zevnitř. Jeho bratr, obchodník v Bouzově, věnoval na udržování kaple 300 korun. MV v Doubravici kapli pěkně opravil.

 

Také:

http://www.turistika.cz/mista/doubravice-moravicany-kaple-nejsvetejsi-trojice

 

Kamenný kříž u kaple

Napsal zeman dne .

Doubravice, kamenný kříž u kaple na návsiDoubravice, kamenný kříž u kaple na návsi

Kamenný kříž u kaple na návsi, 19. století

Na jednom stupni hranolový sokl nahoře odstupněný, na který nasedá hranolový podstavec zdobený z čelní strany reliéfem P. Marie Bolestné, na pravé straně reliéf Sv. Ma (-) as držící planoucí srdce, na levé straně reliéf světce, nápis nečitelný, s kopím a knihou (Sv. Tadeáš?). Podstavec zakončuje široká profilovaná římsa, ze které vyrůstá konický hranolový dřík, v průčelí reliéf s nástroji umučení Krista (kopí, hůl s houbou, důtky, třtina). Dřík přechází přes profilovanou římsu v jetelový kříž s korpusem Krista.

 

STAV: pískovec místy narušen zvětráním, nápisy u světců špatně čitelné až nečitelné

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

Novák, J. Dějiny Moravičan a Doubravice. Obecní úřad Moravičany 1993, s. 120.

Kamenný kříž u doubravické kapličky byl zbudován Tomášem Krejčířem, zahradníkem č. 13 v Doubravici. Zakládací listina je z 5. září 1824. Udržování kříže je vtěleno v pozemkové knize katastrální obce Doubravice na č. 13.

 

Fotografie ze dne 9. 10. 2006.

 

N 49° 44,843‘

E 16° 58,541‘

262 m

Garmin GPSmap 60CSx

 

Kříž ve vsi u č. 533

Napsal zeman dne .

Žadlovice, kříž s P. Marií Bolestnou Žadlovice, kříž s P. Marií Bolestnou Žadlovice, kříž s P. Marií Bolestnou

Kříž s P. Marií Bolestnou u č. 533, 1908

Stojí na pozemku č.533 (Jílek F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. a nebo 553 dle Soupisu památek města Loštic …H 4709). Na jednom stupni, kamenný sokl s textem „KU CTI A CHVÁLE BOŽÍ ZBUDOVALI MANŽELÉ JAN A FILOMENA HOPLÍČKOVI A MANŽELÉ JAN A MARIE KOUDELKOVI ZE ŽADLOVIC L.P. 1908“. Sokl je zakončen profilovanou římsou, která se uprostřed stáčí do dvou volut. Navazuje druhý sokl, který má text po obou stranách i v čele.
Text na pravé straně (v pohledu od čela): „Tak už se zde podívej /nečitelné/ Krista rozjímej, hleď svůj život ….rány Krista“
Text na levé straně: nečitelný….pouze na dolním řádku ..Filomeny Hoplíčkové
Text v čelní straně: ….kolem jeli, bolest vaše jako bolest Má
Sokl od podstavce odděluje opět profilovaná římsa, na čelní straně podstavce je v jednoduchém orámování umístěn reliéf P.Marie Bolestné, po stranách jsou úzké pilastry zakončené 4 malými volutkami (vždy 2 dole a 2 nahoře, mezi nimi obdélník), navazuje jednoduchá profilovaná římsa, která je ve středu ozdobena 2 palmovými ratolestmi. Následuje jetelový kříž s tělem Krista. Mezi křížem a podstavcem je odstupněný nízký dřík, spodní díl je u základny zakončený po stranách 2 volutami, horní má ve středu v oválu kalich, navazuje římsa a na ni kříž. Celý kříž je oplocen nižším kovovým plůtkem ze tří stran.
 
STAV: texty jsou ve většině špatně čitelné nebo nečitelné, plot nenatřený, zarezlý.
MATERIÁL: pískovec.
 
LITERATURA:
Jilek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s. 15.
Kříž postavili manželé Hoplíčkovi ze Žadlovic, na místě, kde se říká „na Budíně“. Opravili jej manželé Koudelkovi r. 1933.
 
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
V Žádlovicích /na Budíně/ stojí na pozemku č.p. 553 vl.č. 92: Kamenný kříž postavili manželé Jan a Filoména Hoplíčkovi 1908, opravili Jan a Marie Koudelkovi. Obojí manželé ze Žádlovic. 
 
Fotografie z 4.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie z 2.10.2013, Mária Kudelová
 
N 49° 44,708‘
E 16° 54,745‘
294 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Kříž u kapličky

Napsal zeman dne .

Kříž u kapličky Kříž u kapličky Kříž u kapličky Kříž u kapličky Kříž u kapličky 

Kříž u kapličky Kříž u kapličky

Kříž u kapličky na návsi, 1859

Na jednom stupni je obdélný sokl, na který navazuje podstavec. Vpředu je mělké nice umístěn reliéf P. Marie Bolestné, na levé straně (z pohledu od čela) je v mělké nice reliéf sv. Floriána a na pravé straně sv. Jana Nepomuckého.
Vzadu je text : „Obnoveno r.1913“. Pod tím kurzívou další text: „Zakladatelé toho kříže jsou Johan a Mariana Wollek w roku 1859“.Podstavec je zakončený jednoduchou římsou v přední části vypnutou do tvaru trojúhelníku (klasicistní), navazuje nízký dřík, který je v čelní části zdoben kalichem. Dřík je zakončený profilovanou římsou v čelní straně segmentově prohnutou, na něj nasedá kamenný kříž s tělem Krista. Jednoduchý kříž, Kristus má bohatě řasenou a rozvlátou bederní roušku.
 
STAV: Schod částečně rozlomený, na celém kříži oprýskaná vrchní vrstva, zbytky polychromie a zlacení na plastikách a dříku.
MATERIÁL: pískovec, na některých částech silně zvětralý.
 
LITERATURA:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
 
Fotografie ze 4.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie ze dne 2.10.2013, Mária Kudelová
 
N 49° 44,743‘
E 16° 54,455‘
299 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Litinový kříž u papírny

Napsal zeman dne .

Vlčice, litinový kříž u papírny Vlčice, litinový kříž u papírny Vlčice, litinový kříž u papírny

Litinový kříž u papírny, 1866

Kříž stojí na dvou stupních, nízký hranolový sokl má obdélný půdorys a je zdobený 2 rytými rámci s vykrojenými rohy. Na sokl navazuje kónický podstavec, který má v čelní straně vsazenou mramorovou desku s nápisem: ERRICHTET VON FRAU THERESE FRITSCHER 1866. Podstavec zakončuje trojúhelný štít, ze kterého vyrůstá neogotický litinový kříž. V patě kříže je plastická postava světice držící kalich a kříž (sv. Barbora) umístěná mezi čtyřmi sloupy a pod gotickým baldachýnem. Kříž nese korpus Krista.
 
STAV: špatný, pískovcové stupně se rozpadají i přes zpevnění kovovými pásy, pískovec je narušen zvětráním, tělo Krista na kříži je ve značném stupni koroze.
MATERIÁL: pískovec, mramor, litina, železo
 
Fotografie ze dne 19.10.2006.
 
N 49° 44,087‘
E 16° 54,195‘
268 m
 

Kaplička se zvoničkou

Napsal zeman dne .

Vlčice, kaplička se zvoničkou Vlčice, kaplička se zvoničkou Vlčice, kaplička se zvoničkou Vlčice, kaplička se zvoničkou Vlčice, kaplička se zvoničkou Vlčice, kaplička se zvoničkou

Kaplička se zvoničkou, 1906

Zděná sakrální stavba obdélného půdorysu stojí po pravé straně silnice směřující od Loštic. Obdélný vchod nahoře je mírně segmentově prohnutý, boční fasády prolomeny jedním oknem s půlkruhovým záklenkem. Čelní strana je zdobená po bocích pilastry, které jsou zakončené úzkou profilovanou římsou, nad kterou je oběžná profilovaná korunní římsa nesoucí z trojúhelníkový štít s plastickým jetelovým křížem s datací 1906. Zvonička cibulového tvaru. Vstupní dveře jsou dřevěné dvoukřídlé.
 
STAV:nově opraveno a restaurováno.
MATERIÁL: cihly, dřevo.
 
LITERATURA:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
Kaple se zvonkem na Vlčici zbudována z darů dobrodinců a posvěcena r. 1906
 
Taťoun, P.A. Sto let kapličky ve Vlčicích. Hlas Loštic, červen 2006, s.16 – 17. 
 
Fotografie ze dne 19.10.2006, Jaromír Mašek.
 
N 49° 44,202‘
E 16° 54,383‘
274 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Socha sv. Jana Nepomuckého

Napsal zeman dne .

Palonín, sv. Jan Nepomucký Palonín, sv. Jan Nepomucký Palonín, sv. Jan Nepomucký

Sv. Jan Nepomucký, 1716

Na jednom stupni stojí mohutný hranolový sokl, ze kterého vychází dvakrát odstupněný podstavec a na něj navazuje hranolový dřík. Dřík je v čelní části zdoben reliéfem s kartuší, ve které je nápis: Honori divi iannis nepomvceni erecta. V chronogramu datace 1716. Profilovaná římsa zakončuje dřík, na který nasedá postava sv. Jana Nepomuckého oděná do barokního kněžského šatu. Na hlavě má biret a v levé ruce drží kříž s korpusem Krista, ukazováčkem a prostředníčkem pravé ruky se téměř dotýká kříže. Kolem hlavy má svatozář z hvězdiček.
 
STAV: pískovec je zvětralý, zbytky polychromie na šatu sv. Jana Nepomuckého a zlacení na těle Krista na kříži. Oprýskaná omítka na soklu z cihel. Stav v roce 2013 – socha je po restaurování, sejmuta polychromie.
MATERIÁL: pískovec, cihly.
 
Fotografie ze dne 9.10.2006, Jaromír Mašek
 
N 49° 43,839‘
E 16° 57,177‘
273 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Kříž na Trpíně

Napsal zeman dne .

Palonín, kříž za Palonínem na polní cestě směrem na Trpín Palonín, kříž za Palonínem na polní cestě směrem na Trpín Palonín, kříž za Palonínem na polní cestě směrem na Trpín

Kříž za Palonínem na polní cestě směrem na Trpín, 1816

Kříž je zaznamenaný v indikační skice z rku 1834, kde stojí v křižovatce dvou cest, dnes je zde zachována pouze jedna cesta.
Na jednom stupni je hranolový v horní části odstupněný sokl, na který navazuje hranolový nižší podstavec zdobený reliéfem P. Marie Bolestné v pletencovém rámci. V čelní části soklu je nápis: Tento křiž gest wystaweny z nakladu Františka Kussiho a manželky Terezie z Palonina roku 1816. Na pravé straně je podstavec zdoben rytým rámcem s vykrajovanými rohy. Široká profilovaná římsa odděluje podstavec a dřík, který nese reliéf se symboly mučení Krista (kopí, houba na holi, důtky, třtina a provaz) a ve spodní části džbán (symbol krve Krista). Na bocích jsou na dříku ryté rámce s vykrajovanými rohy. Dřík zakončuje rozšířená římsa ve středu s rozetou s písmeny IHS, na kterou nasedá litinový jetelový kříž s tělem Krista.
Palonínská kronika obsahuje záznam o kříži u polní cesty z Palonína do Hrabí, či k Červené Lhotě. Byl postaven roku 1816 a vysvěcen farářem Valentinem Frankem.
 
LITERATURA:
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 101.
 
STAV: pískovec je zvětralý, na některých místech praskliny, P. Marie Bolestná má uražený nos a část pletence také chybí.
MATERIÁL: pískovec, litina.
 
Fotografie ze dne 9.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie ze dne 2.10.2013, Mária Kudelová
 
N 49° 43,171‘
E 16° 57,593‘
286 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Kříž v poli mezi kapličkou u Palonína a sochou Panny Marie za Lošticemi

Napsal zeman dne .

Palonín, kříž na poli mezi kapličkou a Lošticemi Palonín, kříž na poli mezi kapličkou a LošticemiPalonín, kříž na poli mezi kapličkou a Lošticemi Palonín, kříž na poli mezi kapličkou a Lošticemi 

Kříž na poli mezi kapličkou u Palonína a sochou Panny Marie za Lošticemi, 1768

Kříž stojí uprostřed pole v rovinatém terénu, nevede k němu žádná přístupová cesta. Původní cesta od Loštic k Palonínu byla rozorána. Vedle kříže roste Lípa srdčitá.
Na jednom stupni hranolový sokl v horní části odstupněný a zužující se. Nasedá na něj nízký podstavec plynule přecházející v kónický dřík. Podstavec je ze tří stran zdobený rytým rámcem s vykrojenými rohy. Vzadu na podstavci je rytá datace 1768. Vysoký dřík je ze tří stran zdobený opět rytými rámci s vykrojenými rohy, v čelní straně je ornament tvořený páskem (stuhou), zakončený dole zvonečkem. Vrchol dříku je zakončený profilovanou římsou nesoucí jednoduchý dole rozšířený kříž s tělem Krista. Kristus má zvýrazněná žebra.
 
V reversním listu se píše: „Já Rozália, pozůstalá vdova po Bartoloměji Planeku, bývalém sousedu dědiny Palonína v Markrabství Moravském, k slavné kartuze Olomoucké patřící poddaná, známo činím týmto obec přede všemi, že jsem ku cti a chvále Boží, na moje vlastní outraty, dala při veřejnej cestě která od Palonína k Lošticím vede, právě při hranicích Loštických na konci roly Martina Šincla souseda Palonínského, postaviti kříž kamenný na kterém figura aneb kříž ten neb cokoliv při něm, za mého žití bejti v nějakém porušení a k zkáze, jakýmkoliv způsobem a příhodou mělo přijíti a žádný jiný dobrodinec, by se k toho popravení aneb vystavení nevynacházel, tak slibuji, že já na moje outraty vlastní zase figuru a kříž ten spraviti, aneb kdyby toho potřeba bylo, já toho nový zase postaviti dáti chci, že by ale na budoucí časy místo to křž a umučení spasitele našeho zaopatřena mohla býti, k chrámu Páně Moravičanskému deset rýnských na hotovy za mého živu bejti, pod roční interes zanechávám, aby na jisto bezpečné místo půjčené bejti mohly a ty roční interesní peníze, kdykoliv potom v budoucnu při tom vejš opáčeném kříži a figuře by následovala, aby ty interesní peníze na opravení téhož kříže a figury obrácené a vydané byly míti. Chci aby pak tejto připovědí a zřízení, tým lepší jistota a důvěrnost byla, dožádala jsem sobě celé pečeti obce Palonínské aby mne tento můj reversní list pečetí svou obecní potvrdili a se podepsali, jenž se stalo v dědině Palonín, dne 23 juni 1768.
Fabian Hausknecht, rychtář, Josef Vrtal purkmistr starosty a celá obec dědiny Palonín.“
Kříž vysvětil farář a kanovník Václav Bambula.
 
 
LITERATURA:
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 99.
 
STAV: pískovec, zvětralý, kříž je nakloněný na jednu stranu.
MATERIÁL: pískovec.
 
POZN.: typově stejný kříž se nachází také v Lošticích, lokalita „U Valchy“.
 
Fotografie ze dne 2.10.2013, Mária Kudelová
Fotografie ze dne 30.8.2012, Nina Koudelková
 
N 49° 44,115‘
E 16° 56,723‘
277 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Kříž u kostela

Napsal zeman dne .

Palonín, kříž u kostelaPalonín, kříž u kostela Palonín, kříž u kostela 

Kříž u kostela, 1825

Hranolový sokl je posazen na jednom stupni a v čelní části má nápis: „Toto gsou slova Ukřižovaného Spasitele k Matce Boží: Eghle Syn twug a k Janowy Eghle Matka twa 1825.“ Na odstupněný sokl navazuje hranolový podstavec po stranách podepřen volutovými křídly, která jsou v horní části zpevněná obdélníkovou destičkou s rytými rámci s vykrajovanými rohy. Postavec je z čelní strany ozdoben reliéfním vyobrazením Nejsvětější Trojice ve vpadlém rámci a zakončuje jej úzká profilovaná římsa s pletencovým dekorem. Dřík je hranolový konický a ze všech stran zdobený rytými rámci, v čelní straně je rámec vystříbřen a v horní části je reliéfní hrozen vína, také stříbrný. Po stranách dříku jsou samostatně stojící plastiky, na pravé straně Jan Evangelista (určen dle knihy, kterou drží v levé ruce) a na levé P. Marie. Na levé straně dříku je nápis: Tato …. dále nečitelné, protože nápis zakrývá plastika P. Marie. Dřík je zakončený širokou profilovanou římsou, vrchol tvoří kříž s tělem Krista.
 
STAV: pískovec je zvětralý, rysy tváří Nejs.Trojice jsou poškozené a nečitelné, na Trojici částečně původní zlacení, které je přetřené stříbřenkou.
MATERIÁL: pískovec.
 
Fotografie ze dne 9.10.2006, Jaromír Mašek
 
 
N 49° 43,695‘
E 16° 57,199‘
278 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Kříž u dálnice

Napsal zeman dne .

Palonín, kříž u dálnice Palonín, kříž u dálnice Palonín, kříž u dálnice

Kříž u dálnice, 1766

Kříž stojí na křižovatce původní silnice a nového nájezdu na rychlostní komunikaci u Palonína. Palonínská kronika zmiňuje kříž, který nechala postavit rodina Jarolímova z č. 15 roku 1766. Je zaznamenaný i na mapách stabilního katastru. Stojí na dvou stupních, hranolový sokl v přední části je zahloubený rámec, který je v horních rozích zdobený kvítkem, uvnitř rámce nečitelný nápis a datace 1876, vzadu datace 1903. Ze soklu přímo vyrůstá hranolový konický dřík, v dolní části odstupněný a mírně rozšířený, zdobený rytým rámcem s vykrajovanými rohy a datací 1766 na červeném podkladě, na levé straně v bílém okolí a ve stejném rámci nápis: FUNISATOR PAVEL JAROLIM F (- -) P. Vlastní dřík je zdobený také rytými rámci. Navazuje nepůvodní jednoduchý kamenný kříž s korpusem Krista natřeného stříbřenkou.
V roce 2008 byl kříž restaurován a nepůvodní kříž byl nahrazen úplně novým, vyhovujícím. Červený podklad v rámci byl odstraněn.
V roce 1975 bylo rozhodnuto o postavení rychlostní komunikace v místech, kudy původně vedla tzv. Hradská cesta z Loštic. Pozemky pod stvbou byly vykoupeny (kříž byl v té době na pozemku rodiny Pospíšilovy z Palonína č. 30) a roku 1978 začala stavba silnice. Kříž stál v trase stavby, byl proto rozebrán a po dokončení stavby znovu postaven, ovšem na jiné místo. Vrchní díl, údajně kovový kříž – se ztratil a byl nahrazen křížem náhradním, který pocházel z nějakého hrobu. V roce 2000 pan Josef Pospíšil zažádal o dotaci na obnovu kříže. V roce 2008 se po kladném vyřízení žádosti pustila restaurátorská firma René Seifrid do restaurátorských prací a hřbitovní kříž byl nahrazen novým.
 
LITERATURA: Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 103 – 104.
Lolek, J.: Paměti dědiny Palonína, 1913.
 
STAV: zbytky polychromie na nápise na soklu i na dříku (červená a bílá barva), pískovec narušený zvětráním, na vrcholu kříže nepůvodní kamenný kříž z leštěného kamene (žula?), Kristus natřen stříbřenkou
MATERIÁL: pískovec, žula (?)
 
POZN.: Podobný typ kříže (dříku) také v Lošticích lokalita „U Valchy“ a Palonín v poli mezi kapličkou a Lošticemi. Ke stejnému autorovi poukazuje i datace zmíněných křížů, Palonín 1768, Loštice 1760, Palonín u dálnice 1766.
 
Fotografie ze dne 9.10.2006, Jaromír Mašek
 
 
N 49° 44,080‘
E 16° 57,413‘
264 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Kaplička sv. Pavlíny směrem na Loštice

Napsal zeman dne .

Palonín, kaplička sv. Pavlíny, v poli směrem na Loštice Palonín, kaplička sv. Pavlíny, v poli směrem na Loštice Palonín, kaplička sv. Pavlíny, v poli směrem na Loštice

Kaplička sv. Pavlíny v poli směrem na Loštice

Výklenková barokní kaplička se nachází v poli mezi Palonínem a Lošticemi. Nevede k ní žádná přístupová komunikace. Původní cesta, u které stála byla rozorána. U kapličky je vzrostlá Lípa srdčitá. Kaplička je zaznamenaná v mapách stabilního katastru z roku 1834, pochází pravděpodobně z přelomu 17. a 18. století.
Zděná stavba, čelní strana zdobena po stranách pilastry, vchod tvoří dřevěné jednokřídlé dveře. Fasáda je zakončena oběžnou korunní římsou, na kterou navazuje v čelní části cibulový štít s prázdnou nikou, vrchol štítu tvoří kovový kříž. Uvnitř původně stál oltářík P. Marie, který dnes již chybí.
Palonínské kronice je zmínka o kapličce, stojící u cesty do Loštic, která byla postavena jakožto dílo záslužné. „Kterás rodina, hospodářivší na statku č. 32, v době nebezpečí nákazy morové učinila slib, že bude-li zachráněna, postaví ke cti a chvále patronů ochranitelů od morové rány svaté Pavlínce, svatmu Rochu a svatému Šebastiánu kapličku.“
 
 
LITERATURA:
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 97.
 
STAV: oprýskaná fasáda, dveře nezamčené, prasklina od niky směrem dolů ke dveřím. Stav v roce 2013 – kaplička má novou fasádu, nové dveře.
MATERIÁL: cihly
 
Fotografie ze dne 9.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie ze dne 2.10.2013, Mária Kudelová
 
N 49° 43,928‘
E 16° 56,945‘
278 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 
 

Sv. Jan Nepomucký směrem na Mohelnici

Napsal zeman dne .

Loštice, socha sv. Jana Nepomuckého Loštice, socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého, 1716

NKP č. 1004
 
Stojí na okraji města, na levé straně u komunikace do Mohelnice a slepé polní cestě. Vedle sochy je vysazen Jílovec maďal.
Na dvou stupních je dvakrát odstupňovaný sokl (v = 42 cm, š= 79 cm, v= 45,5 cm, š=69 cm), na nich teprve podstavec (v = 123 cm, š= 64 cm), na kterém stojí postava sv. Jana Nepomuckého.
Na podstavci na čelní straně (východní) k silnici je v kartuši znak IHS (Iesus Hominum Salvator – Ježíš spasitel lidí) a pod ním písmena C. L. J. P. L.1)
Na západní straně je latinský text: a Desto singVlaris patrone infama per iclitantibvs
Na jižní straně je text: Sancte Ioannes Nepomvcene tibi sit honorqvia defensor honoris
Na severní straně je text: et fac, ne in aeternvm confvndantvr
 
1) značí Carolus Leopoldus Jaich, parochus Lossticensis – /farář loštický/ – viz. Jílek, F.H. Památky farního chrámu sv.Prokopa v Lošticích. Vlastivědný časopis Mojmírova říše, ročník IV., číslo 6-7, Loštice 1941, s.13.
 
Stav: sv. Jan má uražený nos a 2 prsty pravé ruky, v levé drží kříž s tělem Krista, kterému chybí hlava a částečně paže. Na šatech sv. Jana zachována část polychromie a zlacení (na střapci pláště). Na podstavci na západní a jižní straně zbytky černé barvy.
Socha byla restaurována v roce 2013.
 
MATERIÁL: pískovec
 
Literatura:
Soupis památek města Loštic. Strojopis, autor neuveden, Havelkovo muzeum v Lošticích, H 4709.
Jílek, F.H. Památky farního chrámu sv.Prokopa v Lošticích. Vlastivědný časopis Mojmírova říše, ročník IV., číslo 6-7, Loštice 1941, s.13.
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
Socha původně stála do roku 1860 před vchodem do kostela na pravé straně, pak byla přeložena na stávající místo. Texty na všech stranách obsahují chronogram 1716. Do tohoto uvedené roku stála původně před starou školou, potom byla do r.1860 před vchodem do kostela a pak na levou stranu cesty do Mohelnice, na trať zvanou „lepinka“, kde předtím býval kříž, tehdy již zašlý.
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 66.
 
 
Fotografie z 4.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie z 14.9.2012, Nina Koudelková
 
Maletínský pískovec
Zdeněk Gába: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese, Závěrečná zpráva ústavního úkolu, Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku, 1990
 

Kříž na Obectov

Napsal zeman dne .

Loštice, kamenný kříž „na Lušti“ u Hájku při silnici na Obectov Loštice, kamenný kříž „na Lušti“ u Hájku při silnici na Obectov Loštice, kamenný kříž „na Lušti“ u Hájku při silnici na Obectov

Kamenný kříž „na Lušti“ u Hájku při silnici na Obectov, 1821

Kříž stojí nad městem u silnice na Obectov. Stojí na vyvýšeném terénním náspu u pole. Je zaznamenán v mapách 3. vojenského mapování i indikační skice z roku 1834. (Koudelková, N., 2013, str. 74). Jak zobrazuje ilustrace Adolfa Kašpara z roku 1931, je kříž postaven na vyvýšeném místě s výhledem na panoramu města i širokého okolí. V současném stavu tomu brání vzrostlá zeleň.
Ke kamennému kříži stoupají tři schody, na kterých je hranolový nahoře odstupněný sokl s nápisem v čelní straně: ioseph herold messtan lossticki tentiz kriz swaty tv zalozil leta pane 1821. Na sokl nasedá hranolový podstavec s reliéfem P. Marie Bolestné a nad ním je blíže neurčený nápis (uprostřed „A“ a pod ním zprava „R“ „I“ „A“ – monogram Maria?) zaklenutý do segmentu prohnuté profilované římsy ve středu přerušené a stočené do rozvilin, která podstavec zakončuje. Navazuje hranolový kónický dřík ve spodní části volutově rozšířen, mezi volutami akantové listy a po stranách je dřík lemován rytými rámci. Ozdobu tvoří reliéf s nástroji mučení Krista – kopí, houba, důtky a svazek třtiny a v horní části prázdný medailon. Dřík zakončuje širší profilovaná římsa nesoucí kříž s korpusem Krista v dolní části rozšířený a zdobený rostlinným dekorem.
 
STAV: pískovec zvětralý, schody zarostlé, místy pískovec popraskán.
MATERIÁL: pískovec.
 
Literatura:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
 „Na Lušti“ u Hájku při silnici k Obectovu stojící kříž hlásá: Josef Herold z č.118 miesstan Lossticki tentýž kříž swatý tu založil. Léta Páně 1821.  
 
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Na Lušti u Hájku při silnici k Obectovu na p.č. 375 stojí kamenný kříž s nápisem: Josef Herold miesstan Lossticki tentýž kříž tu založil. Léta Páně 1821.
 
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 74.
 
 
Fotografie ze dne 9.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie ze dne 2.10.2013, Mária Kudelová
 
N 49° 44,327‘
E 16° 55,988‘
308 m
Garmin GPSmap 60CSx
 

Kříž na Olomoucké ulici

Napsal zeman dne .

Loštice, kamenný kříž na Olomoucké ulici v Závodí Loštice, kamenný kříž na Olomoucké ulici v Závodí Loštice, kamenný kříž na Olomoucké ulici v Závodí

Kamenný kříž na Olomoucké ulici v Závodí, 1770

Sokl má půdorys čtverce a je posazen na dvou stupních, na něj nasedá podstavec ve spodní části odstupněn a se zaoblenými hranami. Podstavec je zdoben na všech stranách vlnitými rytými rámci, v čele je nápis: RENOWATVM MDCCCLX. Vzadu je v rámci datace 1770. Následuje profilovaná úzká římsa, která nese vysoký hranolový kónický dřík s rytými rámci ze všech stran. Dřík je v čelní straně na spodu zdobený reliéfem P. Marie Bolestné a v horní části je motiv rokaje. Vzadu na spodu dříku je malovaný nápis: OBNOVEN 1814. Profilovaná římsa zakončuje dřík a z ní vyrůstá jetelový kříž s tělem Krista.
 
STAV: zbytky původní polychromie a zlacení na reliéfu P. Marie Bolestné a na malovaném nápise na dříku. Pískovec narušen zvětráním.
MATERIÁL: pískovec
 
Literatura:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
Kříž v Závodí (proti Karafiátovi) byl postaven 1770, renovatum 1860. Stojí na p.č.1239/5.
 
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709
V Závodí proti Karafiátovi byl kříž kamenný a stál tam hned r. 1755, nově postaven 1770, renovatum 1860 na p.č. 1239/5.
 
Fotografie ze dne 9.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie ze dne 2.10.2013, Mária Kudelová
 
N 49° 44,560‘
E 16° 56,155‘
250 m
Garmin GPSmap 60CSx
 

Kříž u ZD

Napsal zeman dne .

Loštice , kamenný kříž u ZD Loštice , kamenný kříž u ZD Loštice , kamenný kříž u ZD

Loštice , kamenný kříž u ZD Loštice , kamenný kříž u ZD Loštice , kamenný kříž u ZD

Kamenný kříž u ZD, 1876

Kříž stojí u cesty, která zde končí. Původně tato cesta vedla po poli na Doubravici kříž byl již za městem. Nyní je součástí intravilánu. Je zaznamenaný na indikační skice z roku 1834 i v císařských otiscích.
Na dvou stupních je posazen hranolový sokl zdobený v čelní straně mramorovou tabulkou s nápisem: TENTO KŘÍŽ BYL POSTAVEN NÁKLADEM JOSEFA A MAGDALENY ROSTY L.P. 1876. V horní části je sokl odstupněný a nasedá na něj hranolový podstavec s reliéfy v mělkých nikách. V čelní straně je P.Marie Bolestná, vlevo reliéf s postavou Dominika (atributy – kniha, růženec, lilie), vzadu Petr Mučedník (atribut – krucifix, dominikánský šat, u pasu růženec), vpravo je světice se sepjatýma rukama, u nohou má kalich. Podstavec je zakončený profilovanou římsou a nese nízký dřík zdobený kalichem. Kříž s plastickým korpusem Krista je posazen na nízké profilované římse. Kříž je po celém obvodu oplocen nízkým kovovým plotem.
 
STAV: pískovec je v reliéfech poškozen, rysy světců jsou špatně čitelné, pískovec je zvětrán, popraskán, P. Marie Bolestná se zbytky polychromie, nápis má nově červeně vybarvená písmena, plot je natřený stříbrnou barvou.
MATERIÁL: pískovec, kov
 
Literatura:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
Fischer, R. Kříže a boží muka v Lošticích. Separát. 4 str.
Za Lošticemi při polní cestě do Doubravice je kříž s označením: Kříž tento vystaven jest nákladem Josefa a Magdaleny Rosty r. 1876. Udržovací fond je vtělen na domě č.2.
 
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Za Lošticemi při polní cestě do Doubravice na p.č. 487/3 je kamenný kříž se železným zábradlím dokola s označením: Kříž tento vystaven jest nákladem Josefa a Magdaleny Rostových r. 1876. Udržovací fond je vtělen na poli č.698 a na domě č.2.
 
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 76.
 
 
Fotografie ze dne 9.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie ze dne 2.10.2013, Mária Kudelová
 
 
N 49° 44,468‘
E 16° 56,573‘
247 m n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Pieta na silnici k Moravičanům

Napsal zeman dne .

Loštice, Pieta na silnici k Moravičanům Loštice, Pieta na silnici k Moravičanům Loštice, Pieta na silnici k Moravičanům

Pieta na silnici k Moravičanům, 1735

Socha stojí na konci města, na okraji pole, vedle silnice, která vede nad dálnicí a dále na Moravičany. Původně zde byla křižovatka s bývalou cestou v poli kolem kapličky v Moravičanech, která však byla zrušena, čímž byl původní význam sochy potlačen. Kolem sochy jsou vysazené dvě Lípy srdčité.
Na jednom stupni je posazen dvakrát odstupňovaný hranolovitý sokl, na který navazuje podstavec v čelní části zdobený reliéfem. Přední boční hrany postavce mají rytý rámec, který přechází v horní polovině do voluty, pod kterou jsou tři zvonečky (místo hrany). Ve středu plochy podstavce je plastickou volutou podepřená reliéfní kartuš s nápisem a chronogramem: SANCTA MATER IESV TIBI ASERVO TVO IOANNE PVDILLAVS ATQVE HONOR.
Vzadu je reliéfní kříž, který má v ramenech vyrytu dataci 1735, vlevo od kříže černě malovaný nápis: Obnoveno skrzevá Rozáliji Pleskalovu z Loštic. V pravé části od kříže nápis taktéž černě malovaný: L.P. 185 (-) malováno od Františka Havelky.
Vlevo na straně k Palonínu je nápis v rytém rámci s prolamovanými rohy: „Kteří lide tou cestou gidete pozdravte Krista pana, maticku bozi a u nich milost nagedete“.
Vpravo na straně k Mohelnici je nápis v rytém rámci s prolamovanými rohy: DIE IRAL HIR VOR BEI GEHET CRISET DIE MUTTER IESU BEI IR WERDT IR GNADT FINDEN.
Sousoší piety od postavce odděluje širší profilovaná římsa.
 
STAV: pískovec je zvětrán, podstavec zpevněn kovovými pásy, sokl je v horní části vydrolený.
MATERÁL: pískovec, kov
 
Literatura:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.13.
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
 
Barokní pieta stojí na pozemku p.č. 838, bez záruční listiny. Podle literatury by měly být nápisy na jiných stranách a některé zde již nejsou.
 
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
Socha P. Marie sedmibolestné (u silnice k Moravičanům) má na straně k Lošticím latinský nápis Sancta Mater IesU, TIbI a serVo tUo Joanne PUDIl IaUs atqUe honor.
 
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 64.
 
 
Pověst
Pověst hovoří o záchraně vojáků, kteří tudy procházeli a ve vánici málem zmrzli, když se před nimi zjevila socha Piety, pod kterou si sedli. Za chvíli pro ně přijel vůz, který je zachránil. ZA to prý vojáci nechali sloužit k poctě Panny Marie několik mší
Záznam v kronice: V roce 1917 byl ubytován v Lošticích regiment kontingent vojáků, vzpamatovávajících se ze zranění i nemocí. Šlo o vojáky z Haliče a Bukoviny. V únoru 1917 byla tuhá zima. Vojáci z Kostic se vydali bůhvíproč do Moravičan. Trpěli však hladem a byli tak zesláblí, že když měli jít zpět do Loštic, nemohli dojít. Dobelhali se tedy sotva k soše Matky Boží na půl cestě. Zde zůstali bez hnutí ležet. Byli by dozajista zmrzli, kdyby to nezjistili loštičtí starousedlíci. Šli pro vojáky, odvezli je domů a ze skrovných prostředků je postavili zase na nohy.
Literatura: Pověst o záchraně polozmrzlých vojáků Pannou Marií má reálný základ, Moravský sever č.7, 14.2.2000, str.5
 
Fotografie z 5.10. 2006, Jaromír Mašek,
Foto Nina Koudelková, 30.8.2012, Mária Kudelová 2.10.2013
 
N 49° 45,024‘
E 16° 56,326‘
254 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Sv. Jan Nepomucký na mostě přes Třebůvku

Napsal zeman dne .

Loštice, socha sv. Jana Nepomuckého u mostu přes Třebůvku Loštice, socha sv. Jana Nepomuckého u mostu přes Třebůvku Loštice, socha sv. Jana Nepomuckého u mostu přes Třebůvku

Socha sv. Jana Nepomuckého u mostu přes Třebůvku, 1735

Na dvou stupních stojí hranolový sokl, který je odstupňován v hranolový podstavec. Na podstavci je z přední strany latinský nápis s chronogramem vytesaný v zahloubeném rámci: dive ioannes nepomvcene protector honoris nostri sit tibi honor a transevntibvs pie orantibvs. V chronogramu datace 1735. Na levé straně je ve vyrytém rámci vytesán český text: Swaty iene nepomvczky stanislaw krbecz mneisstan loschiczky. Podstavec přechází vyprofilovanou římsou v nízký konvexně prohnutý dřík, který zdobí v čelní straně v kartuši reliéf Panny Marie s Ježíškem v náručí, ostatní strany mají rytý rámec s vykrajovanými horními rohy. Vrchol tvoří socha světce. Svatý Jan Nepomucký je oděn do barokního kněžského roucha, kolem hlavy má svatozář z pěti hvězd. V pravé ruce položené na prsou drží křížek s korpusem Krista, levá ruka chybí (pravděpodobně v ní držel biret).
 
STAV: pískovec je narušený, zvětralý, místy odrolený a prasklý, místy koroze, chybí část levé ruky světce, zbytky zlacení na reliéfu v kartuši a nápisech.
MATERIÁL: pískovec
 
Literatura:
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Socha sv.Jana Nepomuckého u železného mostu přes Třebůvku těsně u domu č. 247 na p.č. 1239/2 s nápisy: k severu: Svatý Jene Nepomucký Stanislav Krbec, měšťan loštický r.1735. v čele: Dive Joannes Nepomucene, protektor honoris, nostri sit tibi honor a transeuntibus pie orantibus. V nápise je utajen letopočet 1734.
 
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
Stanislav Krbec vlastnil dům č. 62, zemřel 1731.
 
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
U železného mostu přes Třebůvku těsně u domu čp. 247 stojí kříž s nápisy (k severu): Svatý Jene Nepomucký – Stanislav Krbec, měšťan loštický r. 1735. (vlastnil dům č. 62, zemřel 1731). Včele (k silnici hlavní) je latinský nápis: Dive Joannes Nepomucene protector honoris nostri sit tibi honor a transeuntibus pie orantibus. 1734.
 
Jedná se o zdařilou práci se smyslem pro detail.
Fotografie ze dne 9.10.2006, Jaromír Mašek
 
 
N 49° 44,660‘
E 16° 55,856‘
254 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Boží muka u Chloumku na polní cestě do Žádlovic – zaniklá

Napsal zeman dne .

Boží muka Na Budíně – na Hoplíčkově louce 

Boží muka Na Budíně – na Hoplíčkově louce

Boží muka jsou zaznamenaná v mapách 3. vojenského mapování. Zanikla v 30. letech 20. století.
 
LITERATURA
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 79.
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941.
Zmiňuje zděný sloup podobný boží muce stojící při cestě k Budínu. Vzhledem ke svému havarijnímu stavu byl tento sloup dle autora ve 30. letech 20. století z bezpečnostních důvodů odstraněn.
 

Kříž u kostela sv. Prokopa, tzv. misionářský

Napsal zeman dne .

Loštice, kamenný kříž u kostela sv. Prokopa tzv. misionářský Loštice, kamenný kříž u kostela sv. Prokopa tzv. misionářský

Kamenný kříž u kostela sv. Prokopa, tzv. misionářský, 1801

Na levé straně od vchodu stojí na třech stupních sokl ve tvaru kříže, na jeho čelní straně je vsazena mramorová deska s nápisem: Nepověsíme-li existenci světa na Krista, můžeme ji pověsit na hřebík! RNDr. Jiří Mrázek, CSc.“ Sokl přechází v hranolový podstavec podepřený po stranách volutovými křídly. Podstavec je zdobený ve vpadlém rámci s vykrajovanými rohy reliéfem P. Marie Bolestné. Vzadu na podstavci nápis: „IOHANN PVDIL VON REICHNAV ANNO 1801“. Nad reliéfem je stylizovaná mušle zakomponovaná do profilované římsy uprostřed segmentově prohnuté.Hranolový konický dřík je ve spodní části volutově rozšířen, v rozích jsou ryté voluty, tento vzniklý rámec je zdoben v čele jemnou girlandou. Následuje jednoduchá římsa a nad ní vyrůstá dřík se zahloubenými rámci, v čelní straně je reliéf s motivem rokaje, pásky a v horní části zvoneček. Dřík je od jetelového kříže s plastickým korpusem Krista oddělen širokou profilovanou římsou.
 
STAV: Stupně stažené kovovými pásy, pískovec poničen kyselými dešti, rez, profilované římse mezi podstavcem a dříkem chybí roh vzadu na pravé části.
MATRIÁL: pískovec
 
Literatura:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.14.
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
 
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát, 4 str.
Johann Pudil, loštický rodák, z Rychnova. Na postavení se sbíralo r. 1780, poslední dar dal P.
 
Fotografie z 5.10.2006, Jaromír Mašek
 
N 49° 44,757‘
E 16° 55,832‘
252 m n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Boží muka při cestě z Loštic na Pešť

Napsal zeman dne .

Boží muka Na Pešti 

Boží muka Na Pešti

Boží muka jsou zaznamenaná v mapách 3. vojenského mapování. Stávala u silnice směrem k Pešti. V nedávné době byla zbořena při autonehodě. Socha sv. Antoníčka se po letech našla v poli, byla opravena a nyní je v soukromé sbírce.
 
LITERATURA
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 78.
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941.
Zmiňuje zděný sloup u silnice, který nemá nápis, ale je opatřen novým obrázkem sv. Antoníčka.
 

Kaplička na Chloumku

Napsal zeman dne .

Loštice, kaplička na Chloumku. Loštice, kaplička na Chloumku. Loštice, kaplička na Chloumku. Loštice, kaplička na Chloumku. Loštice, kaplička na Chloumku.

Loštice, kaplička na Chloumku

Zděná kaplička se nachází v poli nad Lošticemi po levé straně směrem do Žádlovic. Kalička stojí na zvlněném terénu, který je obdělávaný jako pole. Je viditelná z okolí a vytváří dobře zapamatovatelný orientační bod v krajině. U kapličky rostou čtyři Lípy srdčité. Vzhledem k tomu, že původní vazba na cestu zanikla, je v období vegetace nepřístupná.
Původní barokní stavba již zanikla, na jejím místě je obnovená kaplička. Půdorys obdélníku, sedlová střecha je pokrytá pálenými taškami – typ bobrovka. V přední části jsou po straně dva pilíře, přední strana zdobena po celé délce třemi římsami. Nad poslední římsou je štít se dvěma pilíři, štít je zakončený do obloučku. Dolní část kapličky je do výšky cca 60 cm zesílena, horní část zdobena z tří stran širokou oběžnou korunní římsou. V bocích jsou půlkulatá okna s mříží. Kaplička je opatřena kovovou mříží, uvnitř kaple je umístěn jednoduchý dřevěný kříž.
 
STAV: dobrý, po rekonstrukci
MATERIÁL: cihly
 
 
LITERATURA:
 
Fischer, R. Kříže a boží muka v Lošticích. Separát. 4 str.
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 62.
 
Kaple „na Chloumku“ byla postavena někdy před r.1719 a měla zvonek, jehož hlas doprovázel odsouzence k smrti na popraviště, které tam stávalo. Je tam symbolický obrázek sv. Jana Křtitele se sťatou hlavou. Stojí na p. č. 1010 a „Haftet auf dem Acker“ stojí v záznamu z r. 1834.
Kaplička je zaznamenaná v indikační skice z roku 1834.
 
Fotografie ze dne 2.10.2013, Mária Kudelová
 
N49 44.794
E16 55.082
298 m.n.m
Garmin GPSmap 60CSx
 

Kristus, ul. Moravičanská

Napsal zeman dne .

Loštice, Kristus Vítězný, ulice Moravičanská Loštice, Kristus Vítězný, ulice Moravičanská

Kristus Vítězný, ulice Moravičanská, nedatováno

Na dvou stupních je hranolový sokl v horní části odstupněný, který přechází v osmihranný podstavec. Na podstavci se střídá v obdélných plochách umělý kámen a pískovec. Postava stojícího Krista je taktéž z umělého kamene.
 
STAV: Kristovi chybí prsty na levé zdvižené ruce, jinak stav dobrý, pravděpodobně restaurováno.
MATERIÁL: pískovec, umělý kámen.
 
Fotografie ze dne 2.10.2013, foto Mária Kudelová
 
N49 44.878
E16 55.948
257 mn.m
Garmin GPSmap 60CSx