Archivy: Kříže

Kříž na Obectov

Napsal zeman dne .

Loštice, kamenný kříž „na Lušti“ u Hájku při silnici na Obectov Loštice, kamenný kříž „na Lušti“ u Hájku při silnici na Obectov Loštice, kamenný kříž „na Lušti“ u Hájku při silnici na Obectov

Kamenný kříž „na Lušti“ u Hájku při silnici na Obectov, 1821

Kříž stojí nad městem u silnice na Obectov. Stojí na vyvýšeném terénním náspu u pole. Je zaznamenán v mapách 3. vojenského mapování i indikační skice z roku 1834. (Koudelková, N., 2013, str. 74). Jak zobrazuje ilustrace Adolfa Kašpara z roku 1931, je kříž postaven na vyvýšeném místě s výhledem na panoramu města i širokého okolí. V současném stavu tomu brání vzrostlá zeleň.
Ke kamennému kříži stoupají tři schody, na kterých je hranolový nahoře odstupněný sokl s nápisem v čelní straně: ioseph herold messtan lossticki tentiz kriz swaty tv zalozil leta pane 1821. Na sokl nasedá hranolový podstavec s reliéfem P. Marie Bolestné a nad ním je blíže neurčený nápis (uprostřed „A“ a pod ním zprava „R“ „I“ „A“ – monogram Maria?) zaklenutý do segmentu prohnuté profilované římsy ve středu přerušené a stočené do rozvilin, která podstavec zakončuje. Navazuje hranolový kónický dřík ve spodní části volutově rozšířen, mezi volutami akantové listy a po stranách je dřík lemován rytými rámci. Ozdobu tvoří reliéf s nástroji mučení Krista – kopí, houba, důtky a svazek třtiny a v horní části prázdný medailon. Dřík zakončuje širší profilovaná římsa nesoucí kříž s korpusem Krista v dolní části rozšířený a zdobený rostlinným dekorem.
 
STAV: pískovec zvětralý, schody zarostlé, místy pískovec popraskán.
MATERIÁL: pískovec.
 
Literatura:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
 „Na Lušti“ u Hájku při silnici k Obectovu stojící kříž hlásá: Josef Herold z č.118 miesstan Lossticki tentýž kříž swatý tu založil. Léta Páně 1821.  
 
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Na Lušti u Hájku při silnici k Obectovu na p.č. 375 stojí kamenný kříž s nápisem: Josef Herold miesstan Lossticki tentýž kříž tu založil. Léta Páně 1821.
 
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 74.
 
 
Fotografie ze dne 9.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie ze dne 2.10.2013, Mária Kudelová
 
N 49° 44,327‘
E 16° 55,988‘
308 m
Garmin GPSmap 60CSx
 

Kříž na Olomoucké ulici

Napsal zeman dne .

Loštice, kamenný kříž na Olomoucké ulici v Závodí Loštice, kamenný kříž na Olomoucké ulici v Závodí Loštice, kamenný kříž na Olomoucké ulici v Závodí

Kamenný kříž na Olomoucké ulici v Závodí, 1770

Sokl má půdorys čtverce a je posazen na dvou stupních, na něj nasedá podstavec ve spodní části odstupněn a se zaoblenými hranami. Podstavec je zdoben na všech stranách vlnitými rytými rámci, v čele je nápis: RENOWATVM MDCCCLX. Vzadu je v rámci datace 1770. Následuje profilovaná úzká římsa, která nese vysoký hranolový kónický dřík s rytými rámci ze všech stran. Dřík je v čelní straně na spodu zdobený reliéfem P. Marie Bolestné a v horní části je motiv rokaje. Vzadu na spodu dříku je malovaný nápis: OBNOVEN 1814. Profilovaná římsa zakončuje dřík a z ní vyrůstá jetelový kříž s tělem Krista.
 
STAV: zbytky původní polychromie a zlacení na reliéfu P. Marie Bolestné a na malovaném nápise na dříku. Pískovec narušen zvětráním.
MATERIÁL: pískovec
 
Literatura:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
Kříž v Závodí (proti Karafiátovi) byl postaven 1770, renovatum 1860. Stojí na p.č.1239/5.
 
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709
V Závodí proti Karafiátovi byl kříž kamenný a stál tam hned r. 1755, nově postaven 1770, renovatum 1860 na p.č. 1239/5.
 
Fotografie ze dne 9.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie ze dne 2.10.2013, Mária Kudelová
 
N 49° 44,560‘
E 16° 56,155‘
250 m
Garmin GPSmap 60CSx
 

Kříž u ZD

Napsal zeman dne .

Loštice , kamenný kříž u ZD Loštice , kamenný kříž u ZD Loštice , kamenný kříž u ZD

Loštice , kamenný kříž u ZD Loštice , kamenný kříž u ZD Loštice , kamenný kříž u ZD

Kamenný kříž u ZD, 1876

Kříž stojí u cesty, která zde končí. Původně tato cesta vedla po poli na Doubravici kříž byl již za městem. Nyní je součástí intravilánu. Je zaznamenaný na indikační skice z roku 1834 i v císařských otiscích.
Na dvou stupních je posazen hranolový sokl zdobený v čelní straně mramorovou tabulkou s nápisem: TENTO KŘÍŽ BYL POSTAVEN NÁKLADEM JOSEFA A MAGDALENY ROSTY L.P. 1876. V horní části je sokl odstupněný a nasedá na něj hranolový podstavec s reliéfy v mělkých nikách. V čelní straně je P.Marie Bolestná, vlevo reliéf s postavou Dominika (atributy – kniha, růženec, lilie), vzadu Petr Mučedník (atribut – krucifix, dominikánský šat, u pasu růženec), vpravo je světice se sepjatýma rukama, u nohou má kalich. Podstavec je zakončený profilovanou římsou a nese nízký dřík zdobený kalichem. Kříž s plastickým korpusem Krista je posazen na nízké profilované římse. Kříž je po celém obvodu oplocen nízkým kovovým plotem.
 
STAV: pískovec je v reliéfech poškozen, rysy světců jsou špatně čitelné, pískovec je zvětrán, popraskán, P. Marie Bolestná se zbytky polychromie, nápis má nově červeně vybarvená písmena, plot je natřený stříbrnou barvou.
MATERIÁL: pískovec, kov
 
Literatura:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
Fischer, R. Kříže a boží muka v Lošticích. Separát. 4 str.
Za Lošticemi při polní cestě do Doubravice je kříž s označením: Kříž tento vystaven jest nákladem Josefa a Magdaleny Rosty r. 1876. Udržovací fond je vtělen na domě č.2.
 
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Za Lošticemi při polní cestě do Doubravice na p.č. 487/3 je kamenný kříž se železným zábradlím dokola s označením: Kříž tento vystaven jest nákladem Josefa a Magdaleny Rostových r. 1876. Udržovací fond je vtělen na poli č.698 a na domě č.2.
 
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 76.
 
 
Fotografie ze dne 9.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie ze dne 2.10.2013, Mária Kudelová
 
 
N 49° 44,468‘
E 16° 56,573‘
247 m n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Pieta na silnici k Moravičanům

Napsal zeman dne .

Loštice, Pieta na silnici k Moravičanům Loštice, Pieta na silnici k Moravičanům Loštice, Pieta na silnici k Moravičanům

Pieta na silnici k Moravičanům, 1735

Socha stojí na konci města, na okraji pole, vedle silnice, která vede nad dálnicí a dále na Moravičany. Původně zde byla křižovatka s bývalou cestou v poli kolem kapličky v Moravičanech, která však byla zrušena, čímž byl původní význam sochy potlačen. Kolem sochy jsou vysazené dvě Lípy srdčité.
Na jednom stupni je posazen dvakrát odstupňovaný hranolovitý sokl, na který navazuje podstavec v čelní části zdobený reliéfem. Přední boční hrany postavce mají rytý rámec, který přechází v horní polovině do voluty, pod kterou jsou tři zvonečky (místo hrany). Ve středu plochy podstavce je plastickou volutou podepřená reliéfní kartuš s nápisem a chronogramem: SANCTA MATER IESV TIBI ASERVO TVO IOANNE PVDILLAVS ATQVE HONOR.
Vzadu je reliéfní kříž, který má v ramenech vyrytu dataci 1735, vlevo od kříže černě malovaný nápis: Obnoveno skrzevá Rozáliji Pleskalovu z Loštic. V pravé části od kříže nápis taktéž černě malovaný: L.P. 185 (-) malováno od Františka Havelky.
Vlevo na straně k Palonínu je nápis v rytém rámci s prolamovanými rohy: „Kteří lide tou cestou gidete pozdravte Krista pana, maticku bozi a u nich milost nagedete“.
Vpravo na straně k Mohelnici je nápis v rytém rámci s prolamovanými rohy: DIE IRAL HIR VOR BEI GEHET CRISET DIE MUTTER IESU BEI IR WERDT IR GNADT FINDEN.
Sousoší piety od postavce odděluje širší profilovaná římsa.
 
STAV: pískovec je zvětrán, podstavec zpevněn kovovými pásy, sokl je v horní části vydrolený.
MATERÁL: pískovec, kov
 
Literatura:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.13.
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
 
Barokní pieta stojí na pozemku p.č. 838, bez záruční listiny. Podle literatury by měly být nápisy na jiných stranách a některé zde již nejsou.
 
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
Socha P. Marie sedmibolestné (u silnice k Moravičanům) má na straně k Lošticím latinský nápis Sancta Mater IesU, TIbI a serVo tUo Joanne PUDIl IaUs atqUe honor.
 
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 64.
 
 
Pověst
Pověst hovoří o záchraně vojáků, kteří tudy procházeli a ve vánici málem zmrzli, když se před nimi zjevila socha Piety, pod kterou si sedli. Za chvíli pro ně přijel vůz, který je zachránil. ZA to prý vojáci nechali sloužit k poctě Panny Marie několik mší
Záznam v kronice: V roce 1917 byl ubytován v Lošticích regiment kontingent vojáků, vzpamatovávajících se ze zranění i nemocí. Šlo o vojáky z Haliče a Bukoviny. V únoru 1917 byla tuhá zima. Vojáci z Kostic se vydali bůhvíproč do Moravičan. Trpěli však hladem a byli tak zesláblí, že když měli jít zpět do Loštic, nemohli dojít. Dobelhali se tedy sotva k soše Matky Boží na půl cestě. Zde zůstali bez hnutí ležet. Byli by dozajista zmrzli, kdyby to nezjistili loštičtí starousedlíci. Šli pro vojáky, odvezli je domů a ze skrovných prostředků je postavili zase na nohy.
Literatura: Pověst o záchraně polozmrzlých vojáků Pannou Marií má reálný základ, Moravský sever č.7, 14.2.2000, str.5
 
Fotografie z 5.10. 2006, Jaromír Mašek,
Foto Nina Koudelková, 30.8.2012, Mária Kudelová 2.10.2013
 
N 49° 45,024‘
E 16° 56,326‘
254 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Sv. Jan Nepomucký na mostě přes Třebůvku

Napsal zeman dne .

Loštice, socha sv. Jana Nepomuckého u mostu přes Třebůvku Loštice, socha sv. Jana Nepomuckého u mostu přes Třebůvku Loštice, socha sv. Jana Nepomuckého u mostu přes Třebůvku

Socha sv. Jana Nepomuckého u mostu přes Třebůvku, 1735

Na dvou stupních stojí hranolový sokl, který je odstupňován v hranolový podstavec. Na podstavci je z přední strany latinský nápis s chronogramem vytesaný v zahloubeném rámci: dive ioannes nepomvcene protector honoris nostri sit tibi honor a transevntibvs pie orantibvs. V chronogramu datace 1735. Na levé straně je ve vyrytém rámci vytesán český text: Swaty iene nepomvczky stanislaw krbecz mneisstan loschiczky. Podstavec přechází vyprofilovanou římsou v nízký konvexně prohnutý dřík, který zdobí v čelní straně v kartuši reliéf Panny Marie s Ježíškem v náručí, ostatní strany mají rytý rámec s vykrajovanými horními rohy. Vrchol tvoří socha světce. Svatý Jan Nepomucký je oděn do barokního kněžského roucha, kolem hlavy má svatozář z pěti hvězd. V pravé ruce položené na prsou drží křížek s korpusem Krista, levá ruka chybí (pravděpodobně v ní držel biret).
 
STAV: pískovec je narušený, zvětralý, místy odrolený a prasklý, místy koroze, chybí část levé ruky světce, zbytky zlacení na reliéfu v kartuši a nápisech.
MATERIÁL: pískovec
 
Literatura:
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Socha sv.Jana Nepomuckého u železného mostu přes Třebůvku těsně u domu č. 247 na p.č. 1239/2 s nápisy: k severu: Svatý Jene Nepomucký Stanislav Krbec, měšťan loštický r.1735. v čele: Dive Joannes Nepomucene, protektor honoris, nostri sit tibi honor a transeuntibus pie orantibus. V nápise je utajen letopočet 1734.
 
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
Stanislav Krbec vlastnil dům č. 62, zemřel 1731.
 
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
U železného mostu přes Třebůvku těsně u domu čp. 247 stojí kříž s nápisy (k severu): Svatý Jene Nepomucký – Stanislav Krbec, měšťan loštický r. 1735. (vlastnil dům č. 62, zemřel 1731). Včele (k silnici hlavní) je latinský nápis: Dive Joannes Nepomucene protector honoris nostri sit tibi honor a transeuntibus pie orantibus. 1734.
 
Jedná se o zdařilou práci se smyslem pro detail.
Fotografie ze dne 9.10.2006, Jaromír Mašek
 
 
N 49° 44,660‘
E 16° 55,856‘
254 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Boží muka u Chloumku na polní cestě do Žádlovic – zaniklá

Napsal zeman dne .

Boží muka Na Budíně – na Hoplíčkově louce 

Boží muka Na Budíně – na Hoplíčkově louce

Boží muka jsou zaznamenaná v mapách 3. vojenského mapování. Zanikla v 30. letech 20. století.
 
LITERATURA
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 79.
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941.
Zmiňuje zděný sloup podobný boží muce stojící při cestě k Budínu. Vzhledem ke svému havarijnímu stavu byl tento sloup dle autora ve 30. letech 20. století z bezpečnostních důvodů odstraněn.
 

Kříž u kostela sv. Prokopa, tzv. misionářský

Napsal zeman dne .

Loštice, kamenný kříž u kostela sv. Prokopa tzv. misionářský Loštice, kamenný kříž u kostela sv. Prokopa tzv. misionářský

Kamenný kříž u kostela sv. Prokopa, tzv. misionářský, 1801

Na levé straně od vchodu stojí na třech stupních sokl ve tvaru kříže, na jeho čelní straně je vsazena mramorová deska s nápisem: Nepověsíme-li existenci světa na Krista, můžeme ji pověsit na hřebík! RNDr. Jiří Mrázek, CSc.“ Sokl přechází v hranolový podstavec podepřený po stranách volutovými křídly. Podstavec je zdobený ve vpadlém rámci s vykrajovanými rohy reliéfem P. Marie Bolestné. Vzadu na podstavci nápis: „IOHANN PVDIL VON REICHNAV ANNO 1801“. Nad reliéfem je stylizovaná mušle zakomponovaná do profilované římsy uprostřed segmentově prohnuté.Hranolový konický dřík je ve spodní části volutově rozšířen, v rozích jsou ryté voluty, tento vzniklý rámec je zdoben v čele jemnou girlandou. Následuje jednoduchá římsa a nad ní vyrůstá dřík se zahloubenými rámci, v čelní straně je reliéf s motivem rokaje, pásky a v horní části zvoneček. Dřík je od jetelového kříže s plastickým korpusem Krista oddělen širokou profilovanou římsou.
 
STAV: Stupně stažené kovovými pásy, pískovec poničen kyselými dešti, rez, profilované římse mezi podstavcem a dříkem chybí roh vzadu na pravé části.
MATRIÁL: pískovec
 
Literatura:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.14.
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
 
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát, 4 str.
Johann Pudil, loštický rodák, z Rychnova. Na postavení se sbíralo r. 1780, poslední dar dal P.
 
Fotografie z 5.10.2006, Jaromír Mašek
 
N 49° 44,757‘
E 16° 55,832‘
252 m n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Boží muka při cestě z Loštic na Pešť

Napsal zeman dne .

Boží muka Na Pešti 

Boží muka Na Pešti

Boží muka jsou zaznamenaná v mapách 3. vojenského mapování. Stávala u silnice směrem k Pešti. V nedávné době byla zbořena při autonehodě. Socha sv. Antoníčka se po letech našla v poli, byla opravena a nyní je v soukromé sbírce.
 
LITERATURA
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 78.
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941.
Zmiňuje zděný sloup u silnice, který nemá nápis, ale je opatřen novým obrázkem sv. Antoníčka.
 

Kaplička na Chloumku

Napsal zeman dne .

Loštice, kaplička na Chloumku. Loštice, kaplička na Chloumku. Loštice, kaplička na Chloumku. Loštice, kaplička na Chloumku. Loštice, kaplička na Chloumku.

Loštice, kaplička na Chloumku

Zděná kaplička se nachází v poli nad Lošticemi po levé straně směrem do Žádlovic. Kalička stojí na zvlněném terénu, který je obdělávaný jako pole. Je viditelná z okolí a vytváří dobře zapamatovatelný orientační bod v krajině. U kapličky rostou čtyři Lípy srdčité. Vzhledem k tomu, že původní vazba na cestu zanikla, je v období vegetace nepřístupná.
Původní barokní stavba již zanikla, na jejím místě je obnovená kaplička. Půdorys obdélníku, sedlová střecha je pokrytá pálenými taškami – typ bobrovka. V přední části jsou po straně dva pilíře, přední strana zdobena po celé délce třemi římsami. Nad poslední římsou je štít se dvěma pilíři, štít je zakončený do obloučku. Dolní část kapličky je do výšky cca 60 cm zesílena, horní část zdobena z tří stran širokou oběžnou korunní římsou. V bocích jsou půlkulatá okna s mříží. Kaplička je opatřena kovovou mříží, uvnitř kaple je umístěn jednoduchý dřevěný kříž.
 
STAV: dobrý, po rekonstrukci
MATERIÁL: cihly
 
 
LITERATURA:
 
Fischer, R. Kříže a boží muka v Lošticích. Separát. 4 str.
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 62.
 
Kaple „na Chloumku“ byla postavena někdy před r.1719 a měla zvonek, jehož hlas doprovázel odsouzence k smrti na popraviště, které tam stávalo. Je tam symbolický obrázek sv. Jana Křtitele se sťatou hlavou. Stojí na p. č. 1010 a „Haftet auf dem Acker“ stojí v záznamu z r. 1834.
Kaplička je zaznamenaná v indikační skice z roku 1834.
 
Fotografie ze dne 2.10.2013, Mária Kudelová
 
N49 44.794
E16 55.082
298 m.n.m
Garmin GPSmap 60CSx
 

Kristus, ul. Moravičanská

Napsal zeman dne .

Loštice, Kristus Vítězný, ulice Moravičanská Loštice, Kristus Vítězný, ulice Moravičanská

Kristus Vítězný, ulice Moravičanská, nedatováno

Na dvou stupních je hranolový sokl v horní části odstupněný, který přechází v osmihranný podstavec. Na podstavci se střídá v obdélných plochách umělý kámen a pískovec. Postava stojícího Krista je taktéž z umělého kamene.
 
STAV: Kristovi chybí prsty na levé zdvižené ruce, jinak stav dobrý, pravděpodobně restaurováno.
MATERIÁL: pískovec, umělý kámen.
 
Fotografie ze dne 2.10.2013, foto Mária Kudelová
 
N49 44.878
E16 55.948
257 mn.m
Garmin GPSmap 60CSx
 

Kříž U Valchy, směrem na Žádlovice

Napsal zeman dne .

Loštice, kamenný kříž „U valchy“ na cestě směrem do Žádlovic, 1760. Loštice, kamenný kříž „U valchy“ na cestě směrem do Žádlovic, 1760. Loštice, kamenný kříž „U valchy“ na cestě směrem do Žádlovic, 1760.

Kamenný kříž „U Valchy“ na cestě směrem do Žádlovic, 1760

Kříž stojí před rodinným domem u silnice na Žádlovice. Kříž je zaznamenaný v mapách stabilního katastru z roku 1834, kde stojí na hranicích pozemku č. 1051 majitele Drlíka a pozemku č. 1244 označeného jako silnice bez příkopu.
Na sokl čtvercového půdorysu nahoře odstupněný nasedá krátký podstavec, který plynule přechází v hranolový kónický dřík. Sokl nese v čelní straně nápis: Renov 1824 Alex Derlik. Na čelní straně podstavce je v zahloubeném rámci s vykrojenými horními rohy reliéf P.Marie Bolestné, po obou stranách jsou ryté rámce s vykrojenými rohy, v levém jsou vyryta písmena BU(S?).Vzadu na podstavci je nápis: ANTON DRLEK 1760. Vysoký dřík je ze tří stran zdoben zahloubenými rámci, z průčelí je v rámci ornament pásky zakončené zvonečkem. Vrchol dříku zakončuje široká profilovaná římsa, která nese kříž s tělem Krista, dole rozšířený a z čelní strany s písmeny IHS.  
 
STAV: pískovec zvětralý, reliéf P. Marie Bolestné je natřený hnědou barvou z pod níž vystupuje stříbřenka, detaily obličeje P. Marie nečitelné, páska na dříku natřená stříbřenkou, Kristus vykazuje velké disproporce. V roce 2013 byla již na domě hotova nová fasáda.
MATERIÁL: pískovec
 
Literatura:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
U býv. soukenické valchy, jež měla č. 94 a nyní před domem čp.289 stojí kamenný kříž, na němž čteme nápis: Anton Drlík (z č. 81) 1760 (zbudoval), renovatum 1824 Alex Derlik (syn budovatele). Udržovací revers je vtělen na poli.
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 72
 
 
POZN.: stejný typ kříže se nachází v poli mezi Palonínem a Lošticemi, shodná výzdoba i s datací spadá do stejného období, pravděpodobně se jedná o jednoho autora.
 
Fotografie ze dne 19.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie ze dne 2.10.2013, Mária Kudelová
 
N49° 44,115‘
E16° 55,288‘
289 mn.m
Garmin GPSmap 60CSx
 

Obrázek sv. Františka v Lišinách

Napsal zeman dne .

Loštice, obrázek sv. Františka v Líšinách, 1935. Loštice, obrázek sv. Františka v Líšinách, 1935.

Obrázek sv. Františka v Líšinách, 1935

Obrázek se sv. Františkem se nachází v lese za Lošticemi, za kamenolomem, místu se říká Líšiny. Na betonovém čtyřhranném sloupku je umístěn obrázek sv. Františka. Sloup je v dolní části odstupněn a zesílen, na je na něm datace 1935. Obrázek sv. Františka je pod sklem, olejomalba, sv. František rozmlouvá s vlkem (liškou). Obrázek je kryt stříškou a ke sloupu je připevněn pomocí objímky. Sloup je nahoře zakončen do obloučku a na něm je umístěn jednoduchý křížek.  
 
STAV: dobrý, po opravě, okolí upraveno.
MATERIÁL: beton
 
LITERATURA:
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 81.
 
 
Fotografie ze dne 2.10.2013, foto Mária Kudelová
 
 
N 49° 43,656‘
E 16° 54,724‘
400 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Pieta naproti pivovaru

Napsal zeman dne .

Loštice, kamenný kříž s pietou proti pivovaru, 1857. Loštice, kamenný kříž s pietou proti pivovaru, 1857. Loštice, kamenný kříž s pietou proti pivovaru, 1857.

Kamenný kříž s pietou proti pivovaru, 1857

Vedle barokního domu bývalé koželužny stojí kříž se sousoším piety. Na jednom stupni je posazen sokl, který má v čelní straně destičku s nápisem: „Ke cti a chvále bolestné panny Marie postavená tato socha od Prokopa a Kateřiny manželů Pudilových roku 1857“. Na odstupňovaný sokl navazuje podstavec, který je v přední části zdobený v mělké nice reliéfem sv.Prokopa s mitrou na hlavě, berlou, držícího ďábla na řetězu. Podstavec je zakončen širokou profilovanou římsou a nese kratší dřík. Sousoší P. Marie s položeným Kristem na kolenou je posazeno na nízké římse. Truchlící P. Marie má kovovou svatozář a opírá se o jednoduchý kříž s drapérií za jejími zády. Sousoší je ze tří stran oploceno nižším kovovým plůtkem.
 
STAV: Pískovec je místy zvětralý a odloupnutý, na reliéfu jsou zbytky zlacení a polychromie.
MATERÁL: Pískovec, kov.
 
LITERATURA:
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.14.
Socha bolestné P. Marie stojí při domě č. 96 na p.č. 1239/11. Prokop Pudil byl řezník z č. 96. Udržovací fond činil původně 90 zl.
 
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
Proti pivovaru stojí socha bolestné P. Marie při domě č. 96 na p. č. 1239/11 s označením: Ke cti a chvále bolestné P. Marie postavena tato socha od Prokopa a Kateřiny Pudilových r. 1857. V půli pomníku je pozlacený reliéf sv. Prokopa držícího čerta na řetězu. Prokop Pudil byl řezník z č. 96. Udržovací fond byl 90 zl.
 
Fotografie z 4.10.2006, foto Mária Kudelová
 
 
N 49° 44,536‘
E 16° 55,612‘
258 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Socha Panny Marie na sloupu

Napsal zeman dne .

Loštice, sloup se sochou P. Marie na polní cestě k Palonínu, 1779. Loštice, sloup se sochou P. Marie na polní cestě k Palonínu, 1779. Loštice, sloup se sochou P. Marie na polní cestě k Palonínu, 1779.

Sloup se sochou P. Marie na polní cestě k Palonínu, 1779

Socha stojí před rodinným domem na hranici intravilánu města. Původně stála v poli u cesty na Palonín, na pozemku č. 540, označeném jako obecní pastvina. Je zaznamenána v mapách stabilního katastru z roku 1834. Vzhledem k rovinaté krajině je socha vizuálně propojená s křížem, který stál u původní cesty (dnes v poli), tak jako tato socha s kapličkou sv. Pavlíny v Paloníně. (Koudelková,N., 2013)
Mariánský sloup je postaven na hranolovitém soklu, na kterém je usazen podstavec. V horní části odstupněný podstavec posunut a pootočen oproti soklu a nese na pravé straně na vyšším segmentu nápis: FVNDIRET VON CAROLVS PATSCH a ve druhém řádku nápis: IOHANN NEP. 1779 HLADISCH. Na spodním segmentu je datace 1816. Z podstavce vyrůstá hladký sloup (toskánský), který na patce nese nápis: HATLÁNEK. Sloup je zakončený plastikou modlící se P. Marie. Světice má přehozený plášť přes ramena, ruce má sepnuté k modlitbě a přes pravé předloktí má navlečený růženec.
 
STAV z roku 2006: pískovec je narušený, na podstavci zvětralý, částečně odpadaná horní vrstva, u patky sloupu část chybí, P. Marie má bílý šat. Vzadu na soše exkrementy holubů. Pootočení bylo způsobeno pravděpodobně při obhospodařování pole, ve kterém socha stojí.
Socha byla v roce 2011 restaurována.
MATERIÁL: pískovec
 
LITERATURA:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
 
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
 
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Na cestě k Palonínu stojí kamenný sloup se sochou P. Marie od Karla Patsche z domu č. 13, postavený r. 1779. Udržovací fond je 6 zl. 30 kr. Má nápis Fundirat von Caroslu Patsch – Johanes Hladisch 1779.
 
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str. 68.
 
Fotografie ze dne 9.10.2006, foto Mária Kudelová
 
N 49° 44,281‘
E 16° 56,632‘
277 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 

Socha sv. Barbory – zaniklá

Napsal zeman dne .

Loštice, lokalita „na Masnicích“, socha sv.Barbory Loštice, lokalita „na Masnicích“, socha sv.Barbory Loštice, lokalita „na Masnicích“, socha sv.Barbory Loštice, lokalita „na Masnicích“, socha sv.Barbory

Lokalita „na Masnicích“, socha sv. Barbory, zaniklá, obnovená v roce 2006

Na jednom stupni je umístěn hranolový sokl, nahoře odstupněný. Na něj nasedá obdélný podstavec, který je zakončený jednoduchým křížem. Obrázek sv. Barbory od autora Zdenka Slouky je malován na překližce, jedná se o olejomalbu a je krytý plexisklem. Obrázek je datovaný 2006.
Původně zde na p.č. 1242/1 stála socha sv. Barbory (patronka hrnčířů) s nápisem „Sv.Barboro oroduj za nás“. Masnice poskytovaly loštickým hrnčířům dobrou hlínu a sv. Barbora byla patronkou hrnčířů. Socha byla postavena r. 1864 cechem hrnčířů a po obnově 1896 byla posvěcena loštickým rodákem P. Janem Špičkou, farářem v Mor. Ostravě. Udržovací fond odvětitele per 40 K. Viz. Uvedená literatura.
 
STAV: dobrý, po rekonstrukci, která se uskutečnila v roce 2006, viz. příspěvek do Hlasu Loštic, jaro 2007, str. 7.
MATERIÁL: kámen
 
Literatura:
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.15.
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát, 4 str. Socha byla posvěcena 8/9 1896.
 
Fotografie z 4.10.2006 a ze dne 2.10.2014, foto Jaroslav Mašek a Mária Kudelová
N 49° 44,456‘
E 16° 54,360‘
320 m. n.m.
Garmin GPSmap 60CSx
 
 
Pk : Masnice a sv. Barbora, Hlas Loštic, jaro 2007, str.7
Místo zvané Masnice nese název odvozený z hlíny, kterou zde dolovali žádlovičtí, loštičtí a pavlovští hrnčíři. První zmínka o hrnčířích v Žádlovicích je z roku 1131. Slávu středověkého loštického hrnčířství založila hlína dobývaná u Svinova, odkud ji hrnčíři brali a mísili s hlínou masnickou. Roku 1567 bylo hrnčířům na přímluvu pana Jindřicha Podstatského z Prusinovic obnoveno právo dolování hlíny. Z této hlíny pak byly mistrně zhotovovány tzv. „Loštické poháry“, které proslavily město ve světě. Když bohužel časem jejich sláva pominula, jak to bývá, byla na místě dolování založena zahrádkářská osada zvaná „Barborka“. Kdysi, patrně loštickými hrnčíři, byla zhotovena socha sv. Barbory, patronky horníků. Časy socialismu ale nepřály takovýmto místům a památka byla poničena, torzo vyvráceno. Díky srdci a kumštu Zdenka Slouky Brauna, byla na původním místě zhotovena boží muka s obrazem sv. Barbory. Dne 9. 12. 2006 ji za účasti autora díla a asi třiceti občanů blízkého okolí požehnal P.Pavel Kavec, CM, loštický farář.
 
 

Kříž na Bradlci na Vlčice

Napsal zeman dne .

Loštice, kamenný kříž na kopci „Bradlci“ u silnice mezi Lošticemi a Vlčicemi, 1883. Loštice, kamenný kříž na kopci „Bradlci“ u silnice mezi Lošticemi a Vlčicemi, 1883. Loštice, kamenný kříž na kopci „Bradlci“ u silnice mezi Lošticemi a Vlčicemi, 1883.

Kamenný kříž na kopci „Bradlci“ u silnice mezi Lošticemi a Vlčicemi, 1883

Kříž stojí na vyvýšené terénní poloze vedle silnice do Vlčic v aleji stromů (Třešeň ptačí). Kovový kříž je zapleten do koruny třešně a jeho vizuální projev je potlačen výsadbou, která jej nerespektuje.
Na jednom stupni sokl půdorysu kříže, na který přímo nasedá podstavec o stejném půdorysu. Podstavec je zdoben reliéfem P. Marie Bolestné. Na zadní straně je již nečitelný text. Nízký dřík a podstavec odděluje profilovaná uprostřed segmentově prohnutá římsa ve stejném půdorysu jako sokl a podstavec. Vpředu na dříku jsou špatně čitelná písmena IHS a přímo do dříku je vsazen litinový kříž s korpusem Krista. Ve spodní části kříže po stranách andělé na skále a uprostřed mezi nimi postava.
 
STAV: Reliéf P. Marie Bolestné je v horní třetině poškozen, převážně obličejová partie je téměř zničená. Postavě mezi anděly u základny litinového kříže chybí hlava.
MATERIÁL: pískovec, litina
 
Literatura:
Jílek, F. H. Památky farního chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Loštice 1941, s.14.
Dnes nečitelný nápis původně zněl: Tento kříž postavili manželé Libor a Magdalena Mollik k památce své jediné dcery Ludmily Lenhartové, která touto cestou k věčnému odpočinku vezena byla r. 1883.
 
Fischer, R. Kříže a boží muky v Lošticích. Separát. 4 str.
Soupis památek města Loštic. Strojopis, Havelkovo muzeum v Lošticích H 4709.
Dnes nečitelný nápis původně zněl: Tento kříž postavili manželé Libor a Magdalena Mollik k památce své jediné dcery Ludmily Lenhartové, která touto cestou k věčnému odpočinku vezena byla r. 1883.
Udržovací fond původně 36 zl. 14 kr. r.m. Ludmila Mollikova z domu č.120 se r.1871 provdala za Karla Lenharta, mlynáře „na dole“ (nar.17/6 1848 a zemř. 14/3 1883, pohřbena 26/3 1883).
 
Koudelková, N.: Drobná sakrální architektura v krajině, diplomová práce, Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny, 2013, str.70.
 
Fotografie z 4.10.2006, Jaromír Mašek
Fotografie z 2.10.2013, Mária Kudelová
 
N 49° 44,299‘
E 16° 54,793‘
310 m
Garmin GPSmap 60CSx
 

Boží muka na kraji obce

Napsal zeman dne .

obrázekobrázek

Boží muka na kraji obce

Drobná zděná sakrální památka. Boží muka jsou výklenková, mají půlkruhový půdorys, v čelní části je fasáda zakončena trojúhelníkovitým štítem. V hluboké nice uzavřené prosklenými dvířky je obrázek P. Marie Bolestného Srdce (?).

 

STAV: oprýskaná omítka

 

MATERIÁL: cihly, dřevo

 

Fotografie ze dne 10. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Literatura a internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/17829

https://www.turistika.cz/mista/pavlov-vacetin-drobne-pamatky/detail

 

Kříž u kaple

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

obrázekobrázekobrázek

Kříž u kaple, polovina 19. století

Na jednom stupni stojí sokl o půdorysu čtverce; na přední straně v rytém rámci byl dnes již nečitelný nápis, dochovala se pouze část datace 18(-); vzadu také nečitelný nápis a datace 1853 (?), pod tím text psaný černě: Opraven r. 1930 (-) A R. 1975 O(-) HD. Na sokl nasedá hranolový podstavec v čelní straně zdobený v mělké nice reliéfem P. Marie Bolestné. Profilovaná římsa odděluje podstavec od kónického hranolového dříku, který je z čelní strany zdobený reliéfem kalicha s hostií. Na pravé straně dříku je reliéf se dvěma zkříženými holemi s důtkami svázanými stuhou, pod nimi jsou kleště a kladívko – nástroje umučení Krista. Následuje široká, profilovaná, do segmentu vypnutá římsa, která je ve středu přerušená a stočená směrem dolů do rozvilin. Z ní vyrůstá kříž v patce rozšířený a zdobený ve vpadlém rámci reliéfem srdce probodnutého třemi hřeby a obepnutého trnovou korunou. Jetelový kříž nese tělo Krista. Plocha kříže je členěna horizontálními i vertikálními plastickými linkami.

 

STAV: pískovec je zvětralý, oprýskaný, nápisy jsou nečitelné, zbytky zlacení na Kristovi a reliéfu kalicha s hostií, zbytky po stříbřence – reliéfy podstavce, dříku a patky u kříže a také na těle Krista.

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 10. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Literatura a internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/17841

https://www.turistika.cz/mista/pavlov-vacetin-drobne-pamatky/detail

http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-krize-pavlov

 

Kaplička se zvoničkou

Napsal zeman dne .

obrázekobrázek

obrázekobrázek

Kaple sv. Barbory se zvoničkou, 1838

Zděná stavba obdélného půdorysu, v zadní části zakončená do půlkruhu. Fasáda je šedá, břízolitová, v bočních stranách jsou půlkruhová okna, vstupní dveře jsou dřevěné, dvoukřídlé, zdobené řezbou. Fasáda je zakončena korunní oběžnou římsou, v čelní straně je trojúhelníkový štít s datací MDCCCXXXVIII (1838) a pod tím 1971 (pravděpodobně datum renovace). Uvnitř se nachází křížová cesta a oltářík s obrazem P. Marie s Kristem.

 

STAV: dobrý

 

MATERIÁL: cihly

 

Fotografie ze dne 10. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Literatura a internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/17840

https://www.turistika.cz/mista/pavlov-vacetin-drobne-pamatky/detail

https://olomouc.rozhlas.cz/vacetin-kdysi-jmenovali-i-dvacetinem-jmeno-mu-vsak-dal-patrne-zakladatel-vacata-8029505

 

Kříž po levé straně na Vyšehorky

Napsal zeman dne .

obrázekOBRÁZEKOBRÁZEKobrázek

obrázekobrázekobrázek

Kříž na silnici po levé straně směrem na Vyšehorky, 1884

Na dvou stupních je posazen sokl o půdorysu čtverce s nápisem v čelní straně: ZUR EHRE GOTTES ERRICHTET DURCH FRANZ STENZL FRANZ U. FRANZISKA DOLAK 1884. Na soklu je odsazený podstavec s reliéfy v mělkých nikách zvýrazněných polosloupy. Na čelní straně je sv. Trojice, pod ní nápis německy: Hl.Dreifaltigkeit, vlevo je P. Marie Bolestná a pod ní nápis: Hl. Maria, vpravo reliéf sv. Františka a pod ním německy text: Hl. Franziskus. Podstavec je v horní části po celém obvodu zdobený reliéfem s rozvilinovým dekorem a je zakončený úzkou profilovanou římsou, ze které vyrůstá kónický hranolový dřík. Dřík je v čele zdobený reliéfem kalicha s hostií, stojícího na otevřené knize, obilnými klasy a vinnou révou (symboly eucharistie). Na dřík je přímo nasazen kříž s tělem Krista. Na rozšířené dolní části kříže je rytý německý nápis: Es ist volbracht (Dokonáno jest). Na soklu na pravé straně vpravo dole je rytý nápis: H. Schilhan Moletein.

 

STAV: pískovec narušen zvětráním, oprýskaný, detaily tváří sv. Trojice částečně odrolené, v roce 2012 byl kříž restaurován.

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 10. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Literatura:

Líšnické ozvěny, obecní zpravodaj, únor 2007, s. 10.

Kříži se také říká „Dolákův kříž“ podle jednoho z donátorů.

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/14921

 

Dolákův kříž je památný tím, že až k němu chodíval vyšehorský farář naproti pohřebním průvodům z Líšnice.

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/lisnice/lisnice.htm

 

Kaple na křižovatce do Loštic

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

Kaplička na křižovatce od Loštic, pol. 19. století

Drobná sakrální památka, zděná, výklenková, půlkruhového půdorysu, v čelní části fasáda zakončená profilovanou římsou, na kterou navazuje trojúhelníkovitý štít zakončený kovovým dvojramenným křížem. V hluboké nice uzavřené prosklenými dvířky jsou obrázky P. Marie a Krista. Nika je orámována dřevěným rámem, dvířka jsou v dolní části členěna na menší plochy s kruhovým otvorem.

 

STAV v roce 2006: bíle natřená omítka je vzadu opadaná, v čelní straně drží. V roce 2018 fasáda bíle natřená, římsa natřená na béžovo, dolní část kapličky opatřená kamenným obložením. V nice umístěna soška Panny Marie.

 

MATERIÁL: cihly

 

Fotografie ze dne 9. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Literatura:

Líšnice, historie a současnost. Líšnice 1998.

Ze sakrálních staveb je zde nejvýznamnější kaplička z poloviny 19. století, stojící na křižovatce na okraji obce. Původní kaplička na návsi byla po druhé světové válce zbourána a na návsi zůstal jen kamenný kříž, který stál vedle ní. Další kříž, zvaný Dolákův, stojí na cestě do Vyšehorek a je památný tím, že až k němu chodíval vyšehorský farář naproti pohřebním průvodům z Líšnice.

 

Internetové zdroje:

Zdroj historické fotografie: http://schoenhengstgau.eu/c/archiv?B=/hoh/lexen/lexen.013

https://www.turistika.cz/mista/lisnice-kaplicka/detail

https://www.mohelnice.cz/kaplicky/gs-13293

 

Kaplička je zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 997.

 

Zděná, omítaná, na půdoryse půlkruhu. Čelní strana nečleněna, ukončená štítem. V ose mělký, zasklený výklenek. Krytina břidlice. 1985: Čelní stěna ukončena ve štuku vytaženou 4x odstupněnou římsou, pod nikou i ve štítu členěna plocha kosočtvercem z maltového štuku. Omítka hrubozrnná, odpadává, líčka původně bílá, naposledy modrá. Nika orámována dřevěným členěným rámem se zeleným nátěrem. Zdivo smíšené, převážně cihlové. Na vrcholu štítu dvojramenný kovový kříž. 2004: Krytina – měděný plech.

 

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/vyklenkova-kaplicka-538166

 

Kamenný kříž na návsi

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázekobrázek

obrázekobrázek

Kamenný kříž na návsi, 1765

Na dvou stupních je posazen sokl o půdorysu obdélníku, v horní části je odstupněný a v čelní straně je zdobený reliéfem – dva lvi drží v předních tlapách medailon s rytým německým nápisem: Des BetraChtVng Der LeIDens ChrIstI gesetzt Von Ioseph KneIfel. V chronogramu je datace 1765. Na sokl nasedá hranolový podstavec v dolní i horní části rozšířený a v čelní straně, v zahloubeném rámci, s reliéfem P. Marie Bolestné, který je po stranách zdobený motivem rokaje. Nad reliéfem jsou v oválu písmena S. M. O. Podstavec je zakončený profilovanou,  z čelní strany do segmentu vypnutou římsou, na středu ozdobenou květinovým motivem a rozvilinou. Navazuje kónický dřík dole rozšířený, vpředu a vzadu zdobený volutami, v čelní straně je reliéf s nástroji mučení Ježíše Krista (houba, kopí, důtky, svazek třtiny, provaz a řetěz, lucerna), nad reliéfem je květinový motiv. Pravá i levá strana dříku je zdobená rytým rámcem a  třemi plastickými zvonečky, zadní strana je v horní části opatřená květinovou girlandou. Dřík ukončuje široká profilovaná římsa, na kterou nasedá jetelový kříž s korpusem Krista, dolní část je zdobená reliéfem kartuše s planoucím srdcem (symbol křesťanské lásky).

 

STAV: celkem dobrý, místy pískovec odrolený, nápis na soklu černě vymalován

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 9. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Literatura a internetové zdroje:

Líšnice, historie a současnost. Líšnice 1998.

 

https://www.drobnepamatky.cz/node/14922

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/lisnice/lisnice.htm

 

Nový Maletín – Svojanov, kříž při cestě na Mírov

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

 obrázekobrázekobrázek

Svojanov, kříž na začátku chatové osady, 1879

Kříž se nachází ve Svojanově při cestě na Mírov. Svojanov je součástí obce Borušov, patřící do Pardubického kraje.

Na kamenné podezdívce je na jednom stupni posazen hranolový hladký sokl o půdorysu obdélníku. Na sokl navazuje hranolový podstavec zdobený ze tří stran reliéfy v mělkých nikách. V čelní straně je reliéf Bolestné Panny Marie, vpravo sv. Anna učitelka, vlevo světec v kněžském rouchu, s biretem v jedné ruce a monstrancí v druhé ruce. Na zadní straně podstavce je německý nápis: Restiftet / von / Jonatz u. A. Höta / 1879. Podstavec je zakončen profilovanou římsou, která je na středu segmentovitě vypnutá do tvaru trojúhelníku. Na ni nasedá kónický hranolovitý dřík kříže, který je v čelní straně zdoben mělkou nikou, jejíž boky přechází do pásky v dolní části stočené do volut. V nice je reliéf kalicha s obilnými klasy, révou a hostií. Dřík je zakončen profilovanou římsou nesoucí jednoduchý kříž s korpusem Krista.

 

STAV: v roce 2009 kamenná podezdívka částečně rozbitá, několik kamenů chybí, stupeň nesoucí sokl je v přední straně pozdvižen, pískovec je místy narušen zvětráním

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

Internetové zdroje:

https://www.drobnepamatky.cz/node/17188

http://www.borusov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=46&Itemid=53

 

 

(193) N 49° 46,499‘

E 16° 47,215‘

426 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Sv. Jan Nepomucký

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

obrázekobrázekobrázek

Socha sv. Jana Nepomuckého, 2. čtvrtina 18. století

Socha stojí samostatně v centru obce nedaleko kostela. Na odstupněném soklu s předsunutou přední částí je posazen hladký hranolový dřík o stejném půdorysu jako sokl. Horní část se rozšiřuje v bocích do volutových konzol, na kterých jsou reliéfy akantových rozvilin. V horní části soklu je vlys uprostřed s reliéfem knihy s palmou na pozadí. Dřík je zakončen profilovanou římsou nesoucí nižší hranolový sokl, který má na bocích křídla se stlačenými volutami. Sokl je nahoře ukončený římsou. Postava světce v pláštíku a s biretem na hlavě stojí na nízkém plintu se závěsným očkem, v pravé ruce drží palmovou ratolest. V druhé ruce držel světec původně křížek (chybí), kolem hlavy má jednoduchou kovovou svatozář.

 

STAV: Původně byli na římse na bočních volutových podstavcích dva andílci. Levý držel v jedné ruce psaní, v druhé hada, andílek vpravo pochodeň s plamenem, pravá ruka v gestu mlčení na ústech. Oba dnes chybí. V roce 2009 byl pískovec narušen zvětráním, chybí krucifix.

 

MATERIÁL: maletínský pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese, Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu, VM, 1990.

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Severní Morava, sv. 62, Šumperk 1991, s. 41–52.

 

Socha sv. Jana Nepomuckého je zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 1024.

Jedná se o umělecky hodnotnou sochu z 2. čtvrtiny 18. století. Je příkladem barokního sakrálního díla.

Samostatně stojící pískovcová socha vysoká cca 4,5 m. Na nízkém plintu stojí dvoustupňový hladký sokl půdorysu ve tvaru T. Je ukončený zvonovnicí, na kterou navazuje hladký hranolový dřík, po jehož bocích v zadní části jsou hranolová křídla. V horní části dříku je na čelní ploše vlys s otevřenou knihou na pozadí palmové ratolesti. Po stranách tohoto vlysu jsou na křídlech ploché volutové konzoly, z nichž vychází akantové rozviliny. Ve výšce cca 2,1 m je korunní římsa, profilovaná podbrádkou, podvalem, výrazným předsazením a žlábkovnicí. Nad konzolami podle původní evidenční karty byli dva klečící andílci, z nichž levý držel v jedné ruce psaní, ve druhé hada, pravý měl pravou ruku v gestu mlčení a v levé držel pochodeň s plamenem. V současnosti jsou oba andílci nezvěstní. Na římse je uložený hranolový sokl s patkou ukončenou převodkou a římsou profilovanou žlábkovnicí. Po stranách soklu jsou křídla se stlačenými dolními volutami. Vlastní socha je osazena na čtvercovém nízkém plintu. V kontrapostu stojící postava světce v obvyklém kanovnickém úboru, na hlavě biret, v pravé ruce drží palmovou ratolest, v levé držel v současnosti ztracený železný krucifix. Kolem hlavy, mírně otočené vlevo, má svatozář z železného prutu.

 

Socha se připisuje význačnému baroknímu moravskému sochaři J. H. Heinzovi. Sošky andílků jsou patrně práce maletínského kameníka Fr. Wankeho z 2. čtvrtiny 19. století.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho-536150

 

Internetové zdroje:

Sošky andílků vytvořil v 1. polovině 19. století maletínský kameník František Wanke.

Zdroj: https://www.turistika.cz/mista/maletin-socha-svjana-nepomuckeho/detail

 

http://www.regionmohelnicko.cz/cil/265/

https://www.drobnepamatky.cz/node/23433

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/maletin/maletin.htm

 

 

(194) N 49° 47,942‘

E 16° 47,169‘

521 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Kříž u kostela

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

Kříž u zdi kostela, 1750

Kříž stojí u ohradní zdi u východní brány kostela sv. Mikuláše – u budovy fary.

Na jednom stupni je posazen odstupňovaný a tvarovaný obdélný sokl, který nese pilířový dřík. V čelní straně soklu je rytá datace 1750. Dřík je zdoben ze všech stran vpadlými rámci s vykrojenými horními rohy, vnitřní plocha rámců má zdrsněný povrch. Profilovaná římsa zakončuje dřík a nese jednoduchý kříž s korpusem Krista.

 

STAV: v roce 2009 byl kříž téměř schovaný za vrostlou zelení a keři, stav byl dobrý, pouze patka kříže byla zpevněná želeným pásem

v roce 2014 bylo již okolí upravené

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese, Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu, VM, 1990.

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Severní Morava, sv. 62, Šumperk 1991, s. 41–52.

 

Areál kostela sv. Mikuláše je zapsán v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 1021, součástí je také tento kříž z roku 1750. Podrobnější popis kříže v záznamech není.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-mikulase-534362  

 

Internetové zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Mikul%C3%A1%C5%A1e_(Star%C3%BD_Malet%C3%ADn)

https://www.drobnepamatky.cz/node/28178

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/maletin/maletin.htm

http://www.regionmohelnicko.cz/o/kostel-sv-mikulase-maletin

 

 

(195) N 49° 47,918‘

E 16° 47,122‘

530 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Immaculata

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázekobrázek

obrázekobrázekobrázek

Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty, 1. polovina 18. století

Sloup s Pannou Marií Immaculatou samostatně stojící na návrší v centru obce. Na kamenné dlažbě z velkých kusů pískovce stojí dvoustupňový sokl, který je v dolní části odstupňován. Na sokl nasedá čtyřboký hranolový podstavec (dřík?) zdobený po stranách reliéfy ve výklencích. Reliéfy jsou: 1) Antonín Paduánský s knihou a lilií, který adoruje Ježíška; 2) sv. Václav s knížecí korunou na hlavě, držící v ruce korouhev s orlicí (?); 3) klečící postava světce se dvěma hlavičkami andílků nad hlavou; 4) biskup s berlou a knihou – sv. Mikuláš (?). Podstavec je ukončen profilovanou římsou, na kterou je nasazen toskánský sloup s patkou a nízkým plintem s iniciálami WS, sloup nese korintskou hlavici. Na dříku sloupu je reliéf Nejsv. Trojice v horizontální kompozici – Bůh Otec a Bůh Syn sedí vedle sebe, nad nimi ve středu holubice představující Ducha svatého. Pod nimi jsou dvě okřídlené hlavičky andělů a kartuš z palmových ratolestí s německým rytým nápisem: GELOBET SEY DIE HEILIGE DREYFALDIGKEIT. Sloup završuje socha Panny Marie Immaculaty.

 

STAV: v roce 2009 pískovec narušen zvětráním, reliéfy na několika místech odřené (tvář biskupa), původně byl sloup obehnán kamenným zábradlím, které již chybí

 

MATERIÁL: maletínský pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

LITERATURA:

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese, Závěrečná zpráva ústavního výzkumného úkolu, VM, 1990.

Gába, Z.: Materiál památkově chráněných plastik na šumperském okrese. Severní Morava, sv. 62, Šumperk 1991, s. 41–52.

 

Sloup je zapsán v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 1023.

Jedná se o hodnotnou barokní plastiku.

 

Uprostřed půdorysně čtvercové základny, v minulosti oklopené zábradlím s balustrádou, stojí sloup se sochou o výšce cca 6,7 m. V bezprostřední blízkosti je vzrostlý listnatý strom, který vhodně doplňuje celkovou kompozici. Základna je vyzděná v mírném svahu z drobných kvádříků. Na jejím povrchu jsou položené pískovcové desky. Kolem nich je rýha po ztracené balustrádě. Sokl je dvoustupňový. Jeho dolní část je odstupňovaná a ukončená vzpěrnicí, horní část je ve výšce cca 0,8 m rovněž ukončena vzpěrnicí. Na soklu je uložený hranolový dřík s obdélnými výklenky, které obsahují reliéfy naivně ztvárněných světců. Na jižní straně je z ánfasu sv. Mikuláš s mitrou, který se opírá pravou rukou o berlu a v levé drží knihu. Je výrazný krátkýma nohama a dlouhým trupem. Na východní straně je z pravého profilu reliéf klečícího sv. Antonína Paduánského ve františkánském rouchu. Na otevřené knize má složené sepjaté ruce. Nad knihou se vznáší Ježíšek. Na pozadí je lilie. Severní reliéf zpodobňuje sv. Václava. Postava v kontrapostu v pravé ruce svírá korouhev, na hlavě má korunu. Na západním reliéfu je klečící postava z ánfasu. Na pravé, k nebi vztyčené ruce má tornu či měšec. V oblacích nad hlavou jsou dvě hlavičky andílků. Může se jednat o zobrazení apoštola Matouše. Dřík je ve výšce cca 1,8 m ukončený výrazně předsazenou a profilovanou římsou. Seshora je zvonovnice, přecházející do nízkého plintu nesoucího sloup. Sloup má entazi, atickou patku a korintskou hlavici. Mezi volutami jsou hlavičky andílků. Na západní straně je na dříku reliéf Nejsv. Trojice. Na oblacích se dvěma okřídlenými hlavičkami andělů sedí vlevo Kristus s křížem, vpravo Bůh Otec. Vprostřed nad nimi je v oblacích holubice. Pod reliéfem je kartuše ve věnci z palmových ratolestí s nápisem kapitálkou „GELOB/ET=SEY DIE/HEILIGE/DREYFALD/=IGKEIT“. Ve výšce cca 5,6 m je osazená přímo na hlavici bez abakusu, západně orientovaná, socha Marie Panny Immaculaty v tradičním pojetí na zeměkouli obtočené hadem.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/sloup-se-sochou-panny-marie-536538

 

Internetové zdroje:

http://www.regionmohelnicko.cz/cil/265/

https://www.drobnepamatky.cz/node/16033

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/javori/javori.htm

https://cs.wikipedia.org/wiki/Malet%C3%ADn

 

 

(196) N 49° 47,939‘

E 16° 47,369‘

537 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Boží muka směrem na Javoří

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

obrázekobrázek

Maletín, boží muka, 2. polovina 18. století (?)

Samostatně stojící boží muka u silnice mezi obcemi Maletín a Javoří. Zděná čtyřboká hranolová boží muka jsou bíle omítnutá. Spodní část je dvakrát mírně odstupněná, v čelní ploše druhého stupně je vsazena kamenná deska s nápisem: Renoviert / 1935. V hladké ploše stěn ze všech čtyř stran jsou ve dvou řadách výklenky s půlkruhovým zakončením. Spodní řada výklenků je vyšší. V průčelí je v horním výklenku umístěn litinový korpus Krista a ve spodním je vsazena litinová polopostava Panny Marie s rostlinnými ornamenty po krajích (původně část z litinového kříže). Boží muka jsou zakončena oběžnou římsou a stanovou stříškou pokrytou červenými šablonami.

 

STAV: v roce 2009 na střeše nová umělá krytina, místy oprýskaná a popraskaná omítka

 

MATERIÁL: cihly

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

Internetové zdroje:

http://www.regionmohelnicko.cz/o/bozi-muka-javori-maletin

https://www.drobnepamatky.cz/node/12816

https://www.turistika.cz/mista/maletin-javori-bozi-muka/detail

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/javori/javori.htm

https://www.mohelnice.cz/mohelnicky-zpravodaj-leden-2005/d-201396/p1=98065

 

 

(197) N 49° 48,367‘

E 16° 48,328‘

559 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Mírovský Grunt, boží muka

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázekobrázek

Mírovský Grunt, boží muka, 1. polovina 19. století

Samostatně stojící zděná boží muka se nachází u cesty na Křemačov v části zvané Mírovský Grunt. Pilířová boží muka mají čtvercový půdorys, na nízký sokl nasedá čtyřboký pilíř. Fasáda je členěna na tři nesymetrické části. Dolní a střední část odděluje kordónová římsa, na které je v čelní straně uprostřed zbytek železného závěsu určeného pro zavěšení lampičky. Nároží dolní části je zvýrazněno lizénovými pásy. Ve střední části jsou ve všech čtyřech stranách niky, pouze v čelní straně je nika lemována torzem dřevěného rámu (původně otevíratelné okénko), nároží jsou zdobena pilastry s profilovanými hlavicemi. Plochy horního, nejužšího stupně mají obdélné vpadliny, které byly původně zdobeny květinovým ornamentálním dekorem (zachovaný pouze v bočních stranách). Fasáda je nahoře zakončena jednoduchou korunní římsou, na kterou nasedá stanová stříška.

 

STAV: V roce 2009 byla omítka opadaná, pouze místy zachovalé její zbytky, zachovalá původní barevnost v plochách horního stupně, a to oranžová a bílá, v nikách původně světle modrá, chybí také kovový křížek, který byl původně ve středu stanové stříšky.

V roce 2014 byla již boží muka po restaurování.

 

MATERIÁL: cihly

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

LITERATURA:

 

Boží muka jsou zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1030/2.

Jde o příklad drobné lidové architektury dotvářející kulturní krajinu.

Samostatně stojící pilířová boží muka, postavena z cihelného zdiva, omítnuta hladkou vápennou omítkou bílé barvy. Půdorys čtvercový. Na nízký sokl navazuje čtyřboký pilíř, dělený kordónovou římsou. Dolní část členěna lizénovými pásy na nárožích, horní pilastry s profilovanými hlavicemi. Mezi pilastry ze všech stran niky, nad nimi obdélné vpadliny s ornamentálním dekorem. Na profilovanou korunní římsu je osazena pískovcová stanová stříška.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/bozi-muka-536450

 

Internetové zdroje:

http://genealogie.janfila.com/data/fotoalbum-mirov1935cesky.pdf (PDF dokument)

https://www.drobnepamatky.cz/node/11768

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/mirov/mirov.htm

 

 

(192) N 49° 47,694‘

E 16° 51,116‘

325 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx

 

Míroveček, kříž

Napsal zeman dne .

obrázekobrázekobrázek

obrázekobrázekobrázekobrázek

Míroveček, kříž, 1886

Na dvou kamenných stupních stojí obdélný sokl, na který nasedá hranolový, v dolní části odstupněný podstavec. V průčelí soklu je rytý německý nápis: Errichtet zur Ehre Gottes / von der Eheleuten / Ignaz und Klara Ramert / No 3 1886. Podstavec je zdoben ze tří stran reliéfy v mělkých nikách, na čelní straně je sv. Trojice v horizontální kompozici – vedle sebe sedící Bůh Otec se Synem, který drží kříž, nad nimi ve středu Duch svatý v podobě holubice. Pod reliéfem nápis: Hl. Dreifaltigeit. Na bocích jsou v pseudogotických nikách reliéfy, vlevo sv. Josef s nápisem: Hl. Josef (bitt?) für uns. Vpravo je reliéf Panny Marie s nápisem: O Mutter …..für uns. Podstavec je zakončen profilovanou římsou a na ní je zbytek litinového kříže. Kříž je ohrazen kovovým plotem.

 

STAV: v roce 2009 chyběl litinový kříž, nápisy pod bočními reliéfy byly zčásti nečitelné, pískovec byl v těchto místech porušen mechanicky, kovový plot byl napaden korozí, v roce 2014 byl kamenný kříž restaurován a dále byl osazen kovový litinový křížek

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 22. 7. 2009, Jaromír Mašek.

 

 

Internetové zdroje:

http://genealogie.janfila.com/data/fotoalbum-mirov1935cesky.pdf (PDF dokument)

https://www.mohelnice.cz/assets/File.ashx?id_org=9803&id_dokumenty=222715

https://www.drobnepamatky.cz/node/11879

http://www.soupispamatek.com/okres_zabreh/foto/mirovecek/mirovecek.htm

 

 

(191) N 49° 47,766‘

E 16° 50,293‘

382 m n. m.

Garmin GPSmap 60CSx