Litinový kříž u hřbitova, nedatováno

Na jednom stupni je posazen hranolový odstupněný sokl, na který nasedá dvakrát odstupněný podstavec. Podstavec má půdorys šestihranu. Horní část podstavce je užší a ve všech plochách je zdobena gotizujícími rámci. Podstavec zakončuje zubatá římsa, která je na vrcholcích zdobená stylizovanými růžicemi, prostřední vrcholek nese postavičku modlícího se anděla. Nízký dřík o shodném půdorysu jako podstavec a se stejným zdobením s gotizujícími rámci je zakončen profilovanou římsou, která přechází plynule do věžičky. Vrchol tvoří kříž s tělem Krista.

STAV: dobrý

MATERIÁL: litina

LITERATURA:

http://www.drobnepamatky.cz/node/11527

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

Kříž u kulturního domu naproti domu čp. 111, 1839

Hranolový sokl má na čelní straně dataci 1839, v horní části je odstupněný a zdobený ornamentálním dekorem. Postavec je obdélný, v čelní straně je v mělké nice  reliéf – Pieta, levá strana podstavce je také zdobena reliéfem v mělké nice – sv. Antonín Paduánský (mnich drží malého Krista) a vpravo je reliéf se sv. Floriánem. Pozadí reliéfů je modré a samotné postavy jsou natřené okrem. Podstavec zakončuje profilovaná římsa, která nese hranolový dřík, dole volutově rozšířený a zdobený volutovým vlysem, mezi volutami je stylizovaná mušle. Na přední straně dříku je ve vpadlém rámci reliéf s nástroji mučení Krista (kladivo, kleště, houba, kopí, svazek třtiny, žebřík, důtky a ?), pozadí je modré, reliéf je natřen okrově. Dřík odděluje od kříže profilovaná římsa v přední části s trojúhelným štítem. Vrchol tvoří jetelový kříž s tělem Krista, kříž je po bocích zpevněn dřevěnými latěmi.

STAV: celkem dobrý, kříž je zpevněn dřevěnými latěmi, na pravém rameni kříže chybí prostřední z laloků trojlístku. Pozadí všech nik a čelních ploch dříku je natřeno modře, reliéfy zase okrově, na soklu byl původně černý malovaný nápis – již nečitelný.

MATERIÁL: pískovec, dřevo

LITERATURA:

Kříž u kulturního domu je  z maletínského pískovce a  z roku 1839. Je umístěn v parčíku, který přiléhá ke kulturnímu domu v Třeštině. Do historie se dá napsat, že v sedmdesátých letech, kdy byl postaven kulturní dům, byly schody, které ke kříži patřily, zazděny do ohradní zdi. V roce 2009 prováděla obec celkovou rekonstrukci a výstavbu nových komunikací pro pěší. Došlo ke zbourání zdi a obec se tím vrátila k původní podobě umístění kříže.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/o/krize-trestina

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

Kříž u kostela v zahradě domu čp. 16, datace neurčena

Kříž stojí na jednom stupni, sokl je nízký, obdélný a nasedá na něj hranolový, po stranách konkávně vybraný, podstavec. V čelní straně podstavce je reliéf P. Marie Bolestné, vypnutá římsa je na středu přerušená a stočená do rozvilin. Kónický hranolový dřík kříže je dole volutově rozšířen a po stranách lemován lištami v dolní části volutově stáčenými. Mezi volutami je stylizovaná mušle, z vrcholu dříku visí akantový ornament. Dřík zakončuje rozšířená římsa, která nese kříž s korpusem Krista. Datace nebyla určena, ale na základě srovnání s jinými typologicky podobnými kříži by mohl být z konce 18. století až počátku 19. století.

STAV: Pískovec je narušený zvětráním, vzhledem k umístění kříže na soukromém pozemku nebylo možno zjistit případné nápisy.

MATERIÁL: pískovec

LITERATURA:

http://www.regionmohelnicko.cz/o/krize-trestina

Fotografie ze dne 19. 10. 2006, Jaromír Mašek.

Gotizující kříž v obci směrem od Mohelnice, na rozcestí k družstvu, 1886

Sokl o půdorysu čtverce je zdobený dvěma obdélnými zahloubenými rámci a je zakončen profilovanou římsou. Na ni nasedá osmihranný podstavec (podstavec má ve čtyřech rozích předsunuté hrany ve tvaru trojúhelníku), jednotlivé plochy podstavce jsou rámované zahloubenými gotizujícími rámci. V pseudogotických nikách jsou umístěné reliéfy. V čele P. Marie Bolestná, vlevo sv. Antonín a vpravo sv. Josef s Ježíškem. Vzadu na podstavci není žádný rámec a je zde nápis: „Ke cti a chvále Boží postavil Antonín a Jozefa Merta čís.2 v Třeštině L.P. 1886.“ Nad reliéfy je pás zahloubených gotizujících obdélných rámců ve tvaru stylizovaných čtyřlístků a podstavec je zakončen zubatou římsou. Následuje krátký dřík o stejném půdorysu, dole rozšířený, který je také zdobený zahloubenými gotizujícími rámci, v čelní straně je reliéf kalicha s hostií. Dřík zakončuje stejná zubatá římsa jako na podstavci. Jednoduchý kříž, nesoucí litinové tělo Krista, má v dolní rozšířené části vsazenou mramorovou destičku.

STAV: pískovec je místy narušen zvětráním, chybí část římsy na soklu, reliéfy a Kristus jsou natřeni stříbřenkou, nápis je černě malován, pod barvou jsou zbytky zlacení.

MATERIÁL: pískovec, litina.

LITERATURA:

http://www.regionmohelnicko.cz/o/krize-trestina

http://www.drobnepamatky.cz/node/13100

Fotografie ze dne 19. 10. 2006, Jaromír Mašek.

Kříž severozápadně od obce na pravé straně silnice směrem na Háj, 1803

Na dvou stupních je postaven obdélný odstupňovaný sokl, na který nasedá odstupněný podstavec. Podstavec a horní část soklu mají sražené hrany. Na čelní ploše podstavce je v rytém rámci s ornamentálním dekorem nápis: „Ke cti a chvále Boží“. Nápis pokračuje dole na podstavci: „postavili manželé František a Františka Merta čís.3 v Třeštině roku 1803“. Podstavec je moderně řešený, v horní třetině jsou boční strany nižší a zkosené, střední část je vyšší a přechází do hranolku s moderně pojatou rozetou. Na podstavec původně nasedal kamenný kříž, dnes je místo něj dosazen jednoduchý, litinový kříž s tělem Krista.

STAV: Pískovec je zvětralý, na nápise jsou zbytky stříbřenky, litinový kříž s Kristem je napaden korozí.

MATERIÁL: pískovec, litina.

LITERATURA:

Kříž na cestě k Háji „Postavili manželé František a Františka Merta čís.5 v Třeštině roku 1805 Ke cti a chvále boží“. Kříž z počátku devatenáctého století je částečně z kamene, vrchní část kříže s Kristem je kovová, nápis je vytesán na čelní spodní straně. Stojí u malého háječku, bývá zarostlý travou, takže si ho možná ani nevšimnete. Tato drobná památka je pouze místního významu, přesto krajinu kolem Třeštiny svojí podobou zdobí.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/o/krize-trestina

http://www.drobnepamatky.cz/node/12821

Fotografie ze dne 19. 10. 2006, Jaromír Mašek.

Trojboká zděná boží muka u cesty mezi Třeštinou a Policí, tzv. Hamalova boží muka, 2. pol. 18. století

Tzv. Hamalova boží muka stojí v polích na malém pahorku směrem k Úsovu, za bývalým JZD u polní cesty do Police. Jedná se o trojboká boží muka z 2. poloviny 18. století. Boží muka jsou v dolní polovině předělená jednoduchou římsou, z každé strany jsou niky a v horní polovině jsou z každé strany průhledy (okna) ve stejném tvaru jako niky. Střecha je stanová, krytá červenými pálenými taškami, ze středu vystupuje zdobený kovový žlutě natřený kříž. Fasáda je zakončená oběžnou korunní římsou. Stavba je omítnuta a nalíčena bíle.

STAV: v roce 2008 byla boží muka opravena a nově omítnuta

MATERIÁL: cihly

LITERATURA:

Tzv. Hamalova boží muka jsou v polích na malém pahorku směrem k Úsovu, za bývalým JZD u polní cesty do Police. Jedná se o trojboká boží muka z 2. poloviny 18. století.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/cil/227/

Pamětní kniha 1936, Archiv obce Třeština, s. 310, obrázek s. 195.

Boží muka /Hamalova/ jsou v polích třeštinských na malém pahorku směrem k Úsovu. Jsou podobného tvaru jako „Boží muka“ zv. „Blankovou kaplí“ u dědiny Stavenice při silnici vedoucí k Úsovu. Tyto Boží muka jsou jednoduše zdobeným železným křížem opatřena – jehož střed tvořil věneček. Střecha v růžku průčelním vyvyšena – kdež patrně v letech dřívějších i menší znamení (s letopočtem?) bylo. Výklenky jsou tu dvojí – tj. v hořejší

i dolejší části, dolejší jsou opatřeny obrázky. Podle vypravování, jak jsem sám slyšel, pochází z doby, kdy na úsovsku – v polích směrem k „stavenickým Uhliskám“ – se velké boje odbývaly (kol. roku 1431). – Viz obraz na straně 195. Hamalův grunt čís. 33 „na dolní straně“, dříve Mertův grunt – podle něhož se dříve ty „Boží muka“ nazývaly.

Zdroj: http://www.trestina.nasekronika.cz/book/003-Kronika-1-dil-AO-Trestina-1936

Jedná se o unikátní typ božích muk. Pozdně barokní zděná boží muka s otevřenou kaplicí. Vznikla při zaniklé křižovatce cest.

http://www.drobnepamatky.cz/node/11651

http://www.regionmohelnicko.cz/o/bozi-muka-trestina

http://www.drobnepamatky.cz/node/12821

Fotografie ze dne 30. 4. 2011, foto Mária Kudelová.

N49 47.843

E16 58.213

269 m

Boží muka na křižovatce silnice z Police do Třeštiny a z Dubicka do Třeštiny, tzv. Vysoudilova kaple, 2. polovina 18. století

V době dokumentace v roce 2007 ležela boží muka rozbořená na zemi mezi stromy. Následující popis odpovídá stavu božích muk v roce 2007: Boží muka jsou hranolová, zděná, bíle omítnutá, v době dokumentace v roce 2007, rozbořená. Druhá třetina je rámována dvěma polosloupky, třetí třetina obsahuje niky osazené plechovými obrazy – bíle zatřené. Stříška je stanová, pískovcová, z jejího středu vyrůstá jednoduchý plechový křížek.

STAV 2007: rozbořeno

MATERIÁL: cihly, pískovec, plech

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

Další fotografie z 30. 4. 2011, foto Mária Kudelová.

STAV 2011: Boží muka byla opravena, v nikách doplněna malbami Pavla Herciga Dubického, asi z let 2009–2010, malby Svatá trojice (Otec a Syn s křížem sedí v oblacích, ve středu nad nimi holubice); sv. Cyril a Metoděj; polopostava Madony s dítětem; sv. Antonín Paduánský s dítětem a lilií.

LITERATURA:

http://www.drobnepamatky.cz/node/12821

http://mesta.obce.cz/trestina/vismo/galerie3.asp?u=17079&id_org=17079&id_galerie=3298&id_fotopary=20898&p1=3631

Tzv. Vysoudilova kaple, netradičně pojatá klasicistní zděná trojboká boží muka ukončená stanovou střechou, stojí u rozcestí na Dubicko a Polici. Byla zde postavena v roce 1745. Je zdobena obrázky sv. Rocha, Panny Marie Křtinské a sv. Trojice. Stojí mezi chráněnými lípami malolistými.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/cil/227/

Pamětní kniha 1936, Archiv obce Třeština, s. 311, obr. s. 301.

Boží muka („Vysoudilova kaple“) na silničním rozcestí směrem k Dubicku a Polejci, jsou stavěna ve zvláštním slohu – uprostřed mezi krásnými, košatými lípami. Obdiv jejich činí jejich tvar i poloha sama. Jsou stavěny ve slohu barokovém a mají čtyři výklenky s obrázky svatých. Střecha, kdysi křížem opatřena nese nyní obrázek. Tato stará památka pochází patrně z těchž smutných časů jako předešlé. – Zdá se však, že byla začátkem 17. století přestavěna, čemuž i stavebniny novější doby nasvědčují. V urbářích třeštinských činí se zmínka o těchto Božích mukách při označení jména tratí roku 1745. Viz obraz str. 301.

Zdroj: http://www.trestina.nasekronika.cz/book/003-Kronika-1-dil-AO-Trestina-1936

Boží muka jsou zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1158, popis viz níže.

Třeština

Boží muka zv. „Vysoudilova kaple“

NKP 1158

Na rozcestí za Třeštinou na Dubicko a Polici, č. parc. 1003/2

Vlastník: Vít Vysoudil, Třeština 8

Hranolová boží muka stojící na rozcestí mezi stromy. Zdivo cihelné, omítka bílé barvy, hladká vápenná. Na jednoduchém soklu jsou na každé straně vždy dva jednoduché polopilíře nesoucí horní část stavby s mělkými, půlkruhově ukončenými výklenky na každé straně. Ve výklencích umístěny špatně čitelné kopie původních obrazů na plechu (sv. Roch, Immaculata…), originály obrazů jsou uloženy ve farním kostele v Třeštině. Nárožní horní část stavby s půlkruhovým zaoblením hran je ukončena zkosením a stanovou stříškou z kamene (pískovec), původní vrcholový kříž chybí.

Barokní založení z roku 1745 s pozdějšími úpravami.

N49 48.285

E16 58.148

263 m

Krejčíř, J.: Třeština v minulosti a současnosti 1353 – 1983. Vydal MěstNV Mohelnice, s. 35.

Boží muka u polní cesty za hřbitovem. Zděná, trojboká, výklenková boží muka, ukončená stanovou střechou se železným křížem. Kaplice je ukončena třemi obloukově ukončenými výklenky. V dolní části pilíře jsou mělké výklenky. Jedná se o stavbu z druhé poloviny 19. století postavenou v klasicistním slohu.

STOKLAS, E.: Ohnivý muž, Pověsti z našeho kraje, Příloha k 1. číslu Vlastivědného sborníku střední a severní Moravy, září 1928, str. 16

(Podle vypravování paní Terezie Poštulkové z Třeštiny zapsal stud. Zdeněk Poštulka.)

U kaple Vysoudilovy se dělí cesty: jedna vede do Dubicka a druhá do Police. O tom místě se vypravuje:

Jakási dívka Johana z Třeštiny chodívala sem o 11 hodinách v noci a scházívala se tu s ohnivým mužem. Modlívala se pak různé modlitby po několik týdnů a ohnivý muž stával se tmavším a tmavším. Jedné noci jí řekl, že příštího dne bude již vysvobozen, aby tedy přišla naposledy. Když té noci dívka skončila své modlitby, ohnivý muž děkoval Johaně za své vysvobození a prosil ji, aby mu podala ruku, ale aby ji zabalila třikrát ferťochem. Dívka tak učinila a doma viděla, že se jí ruka ohnivého muže vpálila do ferťochu.

Třeština:

STOKLAS, E: Světýlka, Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, (V. sborník pro mládež župy olomoucké), ročník VII, číslo 4, prosinec 1928, str. 81

Na místě, kde nyní stojí osada Háj, patřící k obci Třeštině, byly bažiny, nyní z části vysušené. Stával tam jenom mlýn. Děvečka ze mlýna šla jednou do Třeštiny k muzice. Když se vracela, bylo již k půlnoci. Na místě polní cesty bývala stezka uprostřed polí. Děvečka najednou uviděla světýlko. Myslela si, že je to světlo ze mlýna, i šla za ním, sešla s pravé cesty a tak utonula v bažinách. Farář třeštinský ji nechtěl pochovati, i pochovali ji příbuzní na poli mezi cestami, z nichž jedna vede do Dubicka a druhá do Police. A vystavěli jí tam kapličku, která je tam dosud.