Archivy: Kříže

Opravená sv. Trojice, ren. 2017, zapsaná v Seznamu

Březná opravená sv. TrojiceBřezná opravená sv. TrojiceBřezná opravená sv. TrojiceBřezná opravená sv. TrojiceBřezná opravená sv. Trojice

Březná opravená sv. TrojiceBřezná opravená sv. TrojiceBřezná opravená sv. TrojiceBřezná opravená sv. Trojice

Sousoší Nejsvětější Trojice, 1803

Na dvou stupních je postaven odstupněný sokl s předsunutou konvexně prohnutou střední částí. Spodní část soklu je zdobena rytými rámci, sokl je v ploše zdoben vodorovným šrafováním, v čelní straně je v oválu nízký reliéf s námětem Adama a Evy v ráji, Adam stojí pod stromem poznání, na druhé straně sedí zamyšlená Eva. Celý ovál je lemován lístky a květy, uprostřed nahoře přechází rostlinný reliéf na římsu zakončující sokl. Profilovaná římsa nese vysoký bohatě zdobený podstavec, který podpírají ze dvou stran volutová křídla, zdobená v čelní straně vodorovným šrafováním a květinovým dekorem z girlandy. Přední část podstavce je zdobena třemi zavěšenými stylizovanými větvičkami, nad nimi ve střední části je reliéf – oblaka, nad nimi zeměkoule se dvěma hlavičkami andělů. Na zeměkouli stojí Panna Marie v rozevlátém šatu, v pravé ruce drží lilii a levou si přidržuje plášť na prsou, bosýma nohama zašlapuje draka. Reliéf s Pannou Marií je po stranách lemován svislým pletencem. Nad reliéfem je zavěšena girlanda tvořená lístky, kvítky a čtyřmi růžemi, která přechází na boční stěny volutových křídel, kde je symetricky zavěšena. Podstavec je zakončen úzkou profilovanou římsou, ve středu segmentově prohnutou, která nese tvarově přizpůsobený vlys s jednoduchým rostlinným dekorem. Nad tím je druhá, mohutnější profilovaná římsa, opět segmentově prohnutá ve středu, zdobena je zubořezem a po stranách nese plastiky modlících se andílků. Navazuje dřík zdobený v dolní části vystupujícím reliéfem polopostav dvou andílků, nad nimi emblém s písmeny IHS, který je lemován květy a lístky. Následuje jednoduchá římsa a na ní je posazeno samotné sousoší Nejsvětější Trojice – Bůh Otec s papežskou korunou na hlavě drží mezi koleny kříž s ukřižovaným tělem Krista, ruce má na příčném břevnu. U paty kříže je zobrazena holubice – Duch svatý, po stranách jsou okřídlené hlavičky andílků. Bůh má přes ramena plášť, který tvoří pozadí celého sousoší, na prsou je sepnutý a je sochařsky ztvárněný i na zadní straně sousoší. Na zadní straně podstavce je rytý černě vyvedený nápis: „O heiligste Dreifaltigkeit erhalte uns in Einigat und nach geendigten Lebens lauf nihm uns in den Himel auf 1803“.

 

STAV: klasicistní plastika s barokními vlivy, po renovaci v roce 2017

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 16. 4. 2018, Ivana Valentová.

 

 

LITERATURA:

Sousoší Nejsvětější Trojice bylo prohlášeno za nemovitou kulturní památku v roce 2003, evidováno pod číslem 100197.

 

Č. parc. 128, k. ú. Březenský Dvůr, Štíty-Březná

https://www.pamatkovykatalog.cz/?element=540818&sequence=10&mode=fulltext&keywords=olomouck%C3%BD&region%5B0%5D=Olomouck%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=%C5%A0umperk&municipality%5B0%5D=%C5%A0t%C3%ADty&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

 

Internetové zdroje:

http://www.drobnepamatky.cz/node/21766

 

Sv. Jan Nepomucký, pod zámkem

Úsov, sv. Jan Nepomucký pod zámkem, cesta do části PodlesíÚsov, sv. Jan Nepomucký pod zámkem, cesta do části PodlesíÚsov, sv. Jan Nepomucký pod zámkem, cesta do části Podlesí

Úsov, sv. Jan Nepomucký pod zámkem, cesta do části PodlesíÚsov, sv. Jan Nepomucký pod zámkem, cesta do části PodlesíÚsov, sv. Jan Nepomucký pod zámkem, cesta do části Podlesí

Sv. Jan Nepomucký pod zámkem, cesta do části Podlesí, pol. 18. století

Na jednom stupni je posazen obdélný sokl o půdorysu kříže (celková délka soklu = 110 cm, délka delší strany soklu = 68 cm, celková šířka soklu = cca 60 cm), sokl je v horní části odstupněný. Nasedá na něj hranolový podstavec, který je z obou stran podepřený volutovými bohatě dekorovanými křídly. Křídla jsou zdobená andělíčky a akantovými ratolestmi. Střední část podstavce (v = 85 cm, š = 52 cm) je zdobená v čelní straně akantovým dekorem, v kartuši je erb, ale nelze blíže určit, o který rod se jedná (pískovec je zvětralý). Jednoduchá profilovaná římsa odděluje podstavec od dříku (v = 60 cm, š = 61 cm v základně), který je bohatě zdobený rostlinným dekorem, po stranách je prohnutý s volutovým vlysem. Dřík zakončuje jednoduchá římsa nesoucí plastiku sv. Jana Nepomuckého, který má u nohou tři hlavičky andílků (jednu okřídlenou v čelní části, druhou na pravé straně a třetí na levé). V levé ruce drží sv. Jan kříž s tělem Krista, který mu přidržuje další anděl. Jan je oděn do barokního kněžského šatu, na hlavě má biret.

 

STAV: Pískovec je zvětralý, detaily jsou málo čitelné, některé vůbec, sv. Janovi chybí prsty na levé ruce, má pokřivenou svatozář.

MATERIÁL: pískovec, kov

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

 

LITERATURA:

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století, zpracováním podobná dílům předního barokního sochaře Johanna Strumera, je k vidění pod zámeckým kopcem.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/cil/218/

 

Socha sv. Jana Nepomuckého je od 17. 3. 2004 prohlášena za nemovitou kulturní památku.

NKP č.

Č. parc. 293/3

 

Sousoší z maletínského pískovce s datací 1714 bylo vytvořeno na dvoustupňovém podstavci. Jeho čelní stranu zdobí reliéfní kartuš s bohatým akantovým ornamentem a pentlí. Figuru světce doprovází anděl.

Zdroj: http://pamatkovykatalog.cz/?element=540570&sequence=9&mode=fulltext&keywords=olomouck%C3%BD&region%5B0%5D=Olomouck%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=%C5%A0umperk&municipality%5B0%5D=%C3%9Asov&municipalityPart%5B0%5D=%C3%9Asov&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

 

Památkově chráněno od 17. 3. 2004.

 

Sv. Jan Nepomucký, naproti zámku

Úsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámkuÚsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámkuÚsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámkuÚsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámku

Úsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámkuÚsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámkuÚsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámkuÚsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámku

Úsov, sv. Jan Nepomucký naproti zámku

Sv. Jan Nepomucký naproti zámku, 1724

Na dvou stupních o půdorysu osmihranu stojí na soklu a podstavci socha sv. Jana Nepomuckého. Podrobnější popis viz níže.

 

STAV: po restaurování

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

LITERATURA:

Socha sv. Jana Nepomuckého je zapsána do Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1171.

 

Úsov: Socha sv. Jana Nepomuckého v parku naproti zámku

NKP č. 1171

Č. parc. 319/1

Na dvou kamenných stupních je čtyřhranný sokl se zkosenými hranami. Ve čtvrtině výšky dělí profilovaná patka hladkou spodní část od horní části soklu, zdobené na zkosených hranách pilastry s volutou. Dolní část soklu je zdobena pásem akantových květů, plochy soklu vyplňují plastické kartuše. Na přední straně je rolverkově zdobený dělený erb Františka Václava z Thanenbergu (dole stromek, nahoře dvě šesticípé hvězdy, v klenotu orličí křídla s hvězdami a přední polovinou koně). Na pravé straně je nápis kapitálou: MANGO / FAMA / PERI:/ CLITANTIVM / PATRONO / INVICTO SIGILLI / CONFESSIONIS / SECRETARIO / MARTIRI / STELLIS / CORONATO/, 

Na levé straně: D: FRANC : / WENCES : NOBIL : /  DE THANENBERG / TVNCTEMPORIS / SERENISSIMI / OPAVIE ACARNOVIAE / REGNANTIS DVCIS / et  GVBERNATORIS / DOMUS LICHTENSTEIN / CONSILIARIVS / ÖECONOMICVS et/ COMPLVRIVM / DOMINIRVM / INSPECTOR/

Na zadní straně nápis s chronogramem HVNC / COLLOSSVM / DEVOTIONIS / ERGO DEDICAT / ANNO CANO: / NIZATIONIS /  DIVI IOANNIS NEPOMUCENI / PATRONI / SVI / . Pod kartuší je letopočet 1724.

Podstavec zakončuje římsa půdorysně odpovídající tvaru soklu, nad ní je kulatý soklík zdobený čtyřmi volutovými křídly. Světec je obvyklého ikonografického typu: v tradičním oděvu, stojí v kontrapostu, v levé ruce drží biret, pravou má na prsou, kolem hlavy kovovou svatozář s hvězdami, u nohou má andílka, který mu podává krucifix. Celé dílo je umístěno na cihlové podnoži, vybudované zřejmě při přemísťování z původního místa u dnešního obecního úřadu.

Zdroj:http://pamatkovykatalog.cz/?element=539114&sequence=6&mode=fulltext&keywords=olomouck%C3%BD&region%5B0%5D=Olomouck%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=%C5%A0umperk&municipality%5B0%5D=%C3%9Asov&municipalityPart%5B0%5D=%C3%9Asov&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

 

 

Sv. Jan Nepomucký u zámku

Socha sv. Jana Nepomuckého s andělem držícím kříž s korpusem Krista, osazená

na válcovém podstavci s volutovými křídly. Na podstavci je erb Františka Václava

z Thanenberku a tři latinské nápisy s letopočtem. Barokní socha pochází z roku 1724,

je zhotovena z maletínského pískovce, který se od 15. století těžil v nedalekém Maletíně

a v širokém okolí jej kameníci používali ke zhotovování kamenných křížů a soch. Socha je umístěna na návrší před zámkem v Úsově. Její okolí najdete upravené, s žulovým chodníkem a lavičkami. Úprava byla provedena v roce 2000 zároveň s nově vybudovaným parkovištěm pro návštěvníky zámku.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-sochy-usov

 

Kříž u kostela

Úsov, kříž u kostelaÚsov, kříž u kostelaÚsov, kříž u kostela

Úsov, kříž u kostelaÚsov, kříž u kostelaÚsov, kříž u kostela

Kříž u kostela, 1764

Na jednom stupni je umístěn obdélný sokl (d = 99 cm, š = 75 cm) nahoře odstupněný, který nese ze stran konkávně vybraný podstavec. Podstavec je zdobený volutovým vlysem, je zakončen profilovanou vypnutou římsou, ve středu přerušenou a stočenou do rozvilin, doplněnou zavěšenou mušlí. Stejné zdobení je i ze zadní strany podstavce. Na římsu navazuje dřík, který je dole volutově rozšířen a po stranách lemován lištami, dole volutově stáčenými. V takto vzniklém rámci je dole mezi volutami umístěna plastika P. Marie Bolestné, která stojí na kartuši s datací 1764. Z vrcholu dříku visí páska zakončená zvonečkem, boční strany jsou zdobené rytými rámci. Dřík zakončuje římsa nesoucí kříž s trojlaločně ukončenými rameny, na kříži tělo Krista. Tělo Krista je disproporční, krátké nohy, lidové provedení (svaly na břiše a žebra), stejně tak disproporce u P. Marie Bolestné, nepřiměřeně velké dlaně.

 

STAV: dobrý, v kartuši velice špatně čitelná písmena F.L.

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

 

LITERATURA:

Kříž je zapsán v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1166/2, popis viz níže.

 

Úsov: Kříž u kostela sv. Jiljí

NKP č. 1166/2

Č. parc. 249

U paty schodiště je přistavěn kamenný pískovcový kříž, asi 3,5 m vysoký. Sokl kříže je hranolový, z bloku konkávně probraný, doplněný volutami a ukončený římsou, doplněnou zavěšenou mušlí. Ve spodu zdobený volutami a nese na římse nasazený kříž s trojlaločně ukončenými rameny s korpusem Krista. U paty jehlanu na konsole postava Bolestné PM v bohatě zvlněném rouchu, stojí na kartuši s vytesaným monogramem F.L. a letopočtem 1764 (F.L. – donátor Franz Lang).

Kvalitní rokokový kříž.

 

Kříž na cestě do Police

Úsov, kříž na levé straně silnice do PoliceÚsov, kříž na levé straně silnice do PoliceÚsov, kříž na levé straně silnice do Police

Úsov, kříž na levé straně silnice do PoliceÚsov, kříž na levé straně silnice do Police

Kříž na levé straně silnice do Police, 1. polovina 19. století

Na jednom stupni je posazen hranolový sokl s předsunutou střední částí. Na čelní straně je ve vpadlém rámci reliéf s nástroji mučení Krista (kopí a houba) a věncem. Sokl je v horní části odstupněný a nasedá na něj hranolový podstavec podepřený volutovými křídly. Podstavec je zdobený reliéfem Jana Křtitele (atribut – beránek u nohou) v mělké nice. Podstavec zakončuje trojúhelný štít, ve středu čelní strany je reliéf trojúhelníku s božím okem. Na štít navazuje široká profilovaná římsa, v rozích zdobená akantovými lístky. Krátký dřík je v dolní části volutově rozšířený, v přední části s reliéfem eucharistie a je zakončený širokou profilovanou římsou s okřídlenou hlavičkou anděla na čelní straně. Následuje jednoduchý kříž s Kristem.

 

STAV: dobrý, po rekonstrukci, pískovec je mírně zvětralý

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

Kříž k Polici je mohutný pískovcový kříž z maletínského pískovce. Pochází z 1. poloviny

19. století. Opravený kříž najdete na návrší mezi Úsovem a Policí. Je majetkem města Úsov.

V roce 2002 byl kříž ze sbírek občanů a města opraven a slavnostně za přítomnosti jednoho sta občanů i vysvěcen knězem ze Zábřeha.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-krize-usov

 

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2008, Mária Kudelová.

 

Kříž v části Pančava

Úsov, kříž u novostaveb, čtvrť PančavaÚsov, kříž u novostaveb, čtvrť PančavaÚsov, kříž u novostaveb, čtvrť Pančava

Úsov, kříž u novostaveb, čtvrť PančavaÚsov, kříž u novostaveb, čtvrť Pančava

Kříž u novostaveb, čtvrť Pančava, 1903

Kříž je ve spodní části zahloubený mimo terén, nelze proto říci, zda stojí na stupni. Odkryta je pouze římsa, která zakončuje spodní sokl, je profilovaná a uprostřed se stáčí do dvou volut. Na ni navazuje druhý, nižší sokl, také zakončený profilovanou římsou. Podstavec je hranolový, v čelní straně je v mělké nice reliéf P. Marie Bolestné. Po stranách je podstavec zdoben úzkými pilastry, které jsou nahoře zakončené 2 volutami (vždy na každém pilastru 2 volutky). Na zadní straně podstavce je vyryta datace MCMIII. Následuje jednoduchá profilovaná římsa, která je ve středu zdobena 4 palmovými ratolestmi. Krátký dřík je v dolní části volutově rozšířený a v horní části je zdobený reliéfem v oválu se symboly eucharistie – pohár, hostie, obilné klasy a vinná réva. Zakončuje jej jednoduchá římsa ve středu vypnutá a zdobená sponou. Vrchol tvoří kříž s litinovým tělem Krista.

 

STAV: Spodní sokl je zahlouben pod úrovní terénu, P. Marii Bolestné chybí část dlaní, Kristovi chybí prsty na pravé ruce, římsa podstavce má uražený levý roh, kříž je pravděpodobně nepůvodní (dodatečně osazený).

MATERIÁL: pískovec, litina

 

LITERATURA:

http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-krize-usov

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

Kříž směrem na Stavenici

Úsov, kříž na levé straně silnice ze Stavenice do ÚsovaÚsov, kříž na levé straně silnice ze Stavenice do ÚsovaÚsov, kříž na levé straně silnice ze Stavenice do ÚsovaÚsov, kříž na levé straně silnice ze Stavenice do Úsova

Kříž na levé straně silnice ze Stavenice do Úsova, 1849

Na dvou stupních stojí obdélný hranolový nahoře odstupňovaný sokl o půdorysu kříže. Na něj nasedá podstavec stejného půdorysu, v čelní straně v mělké nice je reliéf P. Marie Bolestné a vzadu nápis v rytém rámci: Errichtet zur ehre Gottes und Maria von Franz und Maria Czulik in Jahre 1849. Podstavec zakončuje rozšířená profilovaná římsa nesoucí dřík. Dřík je v dolní části volutově rozšířený a zdobený akantovým ornamentem. Ve střední části dříku je vpadlý rámec s reliéfem kalicha s hostií, obilnými klasy a vinnou révou (symboly eucharistie). Dřík zakončuje trojúhelný štít, který nese kříž s tělem Krista.

 

STAV: dobrý, restaurováno

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 19. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

LITERATURA:

http://www.znatemapu.cz/drobne-pamatky-krize-usov

http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-krize-usov

 

Kříž na návsi

Úsov, kříž na návsiÚsov, kříž na návsiÚsov, kříž na návsi

Úsov, kříž na návsiÚsov, kříž na návsiÚsov, kříž na návsi

Kříž na návsi, 1839

Kříž stojí na kamenném stupni, na němž je umístněn hranolový sokl zdobený v čelní straně rámcem s vykrojenými rohy. Na sokl nasedá odstupněný podstavec, v čelní straně s reliéfem v mělké nice – Panna Marie Bolestná – polopostava na oblaku. Na bocích v nikách reliéfy – sv. Josef s lilií a sv. Barbora (rovněž polopostavy na oblaku). Na zadní straně podstavce je dedikační nápis: ERRICHTET / von / Joseph Dobratski / Anno / 1839. Podstavec je zakončen profilovanou rovnou římsou a na ni nasedá dřík kříže, který je ve spodní části zdobený volutami, ve středu mezi nimi je akantový list, nad ním reliéf kalicha. Dřík je zakončen segmentovitě do oblouku vzepjatou římsou a na ni nasedá jednoduchý kříž s Kristem a nápisem INRI.

 

STAV: Kříž byl v nedávné době restaurován.

MATERIÁL: maletínský pískovec

 

 

Fotografie ze dne 16. 6. 2010, Mária Kudelová.

 

LITERATURA:

http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-krize-usov

http://www.znatemapu.cz/drobne-pamatky-krize-usov

 

Kaple sv. Rocha

Úsov, kaple sv. RochaÚsov, kaple sv. RochaÚsov, kaple sv. Rocha

Úsov, kaple sv. RochaÚsov, kaple sv. RochaÚsov, kaple sv. RochaÚsov, kaple sv. Rocha

Kaple sv. Rocha, 1624

Raně barokní zděná jednolodní kaple, došková střecha se zvoničkou, na plechových dveřích datace 1624.

 

STAV: dobrý, nová střecha

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

LITERATURA:

STOKLAS, E.: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, (V. sborník pro mládež župy olomoucké), ročník VII, číslo 4, prosinec 1928, str. 81.

Kaplička sv. Barbory u Úsova

(Podle vypravování Terezie Vidrmanové, výměnice v Třeštině, zaznamenal Fr. Vidrman)

Když u Úsova nestála ještě kaple sv. Rocha, poblíž toho místa stávala kaplička sv. Barbory. Když Švédové přitáhli na Moravu, zalíbila se jim kaplička vysoko položená, od níž z prostorného místa byl krásný rozhled. Udělali si z ní zásobárnu na potraviny a zbraně. Proto jim někdo z okolí kapličku zapálil. Po válce lidé kapličku obnovili, ale poněkud dále a ke cti sv. Rocha.

 

STOKLAS, E.: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, (V. sborník pro mládež župy olomoucké), ročník VII, číslo 5, leden 1929, str. 76.

O kapli té mezi lipami na holém vrchu se vypravuje:

Roku 1624 strašně zuřil v Úsově mor. Kněžna Anna z Lichtenšteina si umínila, že postaví na odvrácení nemoci kostel ke cti sv. Rocha, patrona morového. Vhodné místo měla jí poradit sestra její na hradě Bouzově. Ale když tam Anna jela, na místě, kde dnes stojí kaple, klesli koně na kolena a nechtěli dále. Kněžna viděla v tom pokyn boží a postavila tam kapli sv. Rocha. Švédové ji vydrancovali a za časů josefinských byla skladištěm, ale v novější době obnovena vábí k sobě v den sv. Rocha (16. srpna) tisíce poutníků.

(Podrobněji pojednal jsem o ní v „Litovelském kraji“ 7. srpna 1925.)

Jiní vypravují, že kapličku zbudovala kněžna zázračně uzdravena.

 

http://www.drobnepamatky.cz/node/11605

http://pamatkovykatalog.cz/?element=12498468&sequence=11&mode=fulltext&keywords=olomouck%C3%BD&region%5B0%5D=Olomouck%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=%C5%A0umperk&municipality%5B0%5D=%C3%9Asov&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

 

Kaple je zapsána do Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1172, popis viz níže.

 

Kaple sv. Rocha

NKP č. 1172

Č. par. 234 st.

 

Mimořádně hodnotná architektura raného baroka. Z větší části původní zděné konstrukce, cenný raně barokní oltář, původní štuková výzdoba interiéru s nástěnnými malbami, původní vstupní portál, portál mezi lodí a apsidou, cenná nástěnná výzdoba. Je významnou krajinotvornou dominantou.

Jde o zděnou orientovanou jednolodní stavbu s obdélnou lodí, ukončenou půlkruhovou apsidou. Zdivo je smíšené, u apsidy se z podkroví jeví z větší části jako kamenné. Omítka je novodobá, hladká, světlé barvy. Sokl a nároží jsou vytvořeny pomocí bosáže. Průběžná římsa, oddělující přízemní sokl po celém obvodu stavby, je z pískovce a je v podobě jednoduchého oblounu. Přibližně v horní třetině je fasáda ze všech čtyř stran prolomena kruhovými okenními otvory, opatřenými šambránami sestavenými z pískovcových bloků ve tvaru dvou různě velikých klenáků. Korunní římsa je bohatě zdobená. Horní řadu římsové profilace odděluje pás, tektonicky vyplněný volutovými konzolami. V omítce apsidy těsně nad oblounovou římsou je vryt letopočet 1962. V soklové části jižní zdi apsidy je proražen obdélný otvor s kovovými dveřmi, kterým je možné vstoupit do interiéru apsidové části. V jižní zdi v místě, kde apsida zaobleně přechází do zdi lodi, jsou proraženy 2 klíčové střílny, které odpovídají vnitřní chodbě, která vede do podkroví. Hlavní vchod do kaple prostřednictvím bohatě zdobeného portálu uvozuje schodiště se třemi pískovcovými stupni. Hlavní průčelí zakončuje volutový štít o třech horizontálních polích, která dělí dvě profilované římsy. Horizontální členění lizénových rámů (s využitím úzkých štukových lišt) vyrovnává centrální osa zřetězená ze tří typů plastických článků a dvojice dalších štukových prvků. V nejnižším poli obdélníky, v jejichž povrchu jsou vyryty linie obdélníku s konvexně vydutou půlkoulí, která jako by byla usazena na mělce vyhloubeném pásku. Následují svisle řazené obdélníky s diamantováním a ve vrcholu štítu pilastr bez patky s antropomorfní hlavicí, maskaronem. V dolním poli jsou v omítce vyhloubeny dvě niky s mušlí pokrývající konchu v symbolicky armovaných rámech. Ve středovém poli je pár kruhových otvorů se šambránami v podobě čtyř klenákových ramen. Nevysoký pilastr ve vrcholku zdobí z každé strany pár florálních prvků. Na volutových křídlech v boku štítu stojí čtyři homolové čučky. Zastřešení je sedlové, na apsidové části zvonové, hřeben v jedné rovině. Přibližně v první třetině střechy nad lodí je umístěn dřevěný šestiboký sanktusník s lucernou a cibulí. Krytinou je hnědě natřený šindel.

 

Boží muka na konci obce, směrem na Stavenici

Úsov, boží muka na křižovatce hlavní silnice do Stavenice a ústí do ulice PančavaÚsov, boží muka na křižovatce hlavní silnice do Stavenice a ústí do ulice PančavaÚsov, boží muka na křižovatce hlavní silnice do Stavenice a ústí do ulice Pančava

Úsov, boží muka na křižovatce hlavní silnice do Stavenice a ústí do ulice Pančava

Boží muka na křižovatce hlavní silnice do Stavenice a ústí do ulice Pančava, 2. polovina 18. století

Masivní zděná trojboká boží muka stojí na jednom stupni. Fasáda je cca v polovině výšky členěná jednoduchou římsou, ze všech stran jsou v dolní polovině obdélné prázdné niky v horní části zaklenuté. V horní polovině jsou ze všech tří stran okna stejného tvaru jako niky. Boční hrany jsou zešikmené a zvýrazněné z obou stran žlábky. Fasády jsou zakončené jednoduchou římsou. Stříška je trojboká, ale vrch má useknutý, vyrůstá z něj kovový kříž s květinovou ozdobou. Délka strany stupně = 266 cm, délka strany stavby = 152 cm, nižší nika v = 132 cm, š = 85 cm.

 

STAV: dobrý, boží muka nově natřená okrovou barvou, která na více místech odprýskává

MATERIÁL: cihly, kov

 

LITERATURA:

Trojboká zděná barokní boží muka pochází ze 2. poloviny 18. století, najdete je v Úsově při vjezdu ve směru od Mohelnice.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/o/drobne-pamatky-bozi-muka-usov

 

Mezi drobné památky města Úsov patří trojboká zděná boží muka z 2. poloviny 18. stol., stojí na kraji obce při cestě do Mohelnice.

Zdroj: http://www.znatemapu.cz/drobne-pamatky-usova

 

http://www.usov.cz/vismo/galerie3.asp?u=17478&id_org=17478&id_galerie=1476&id_fotopary=2189&p1=1629

 

http://www.drobnepamatky.cz/node/11417

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

 

Památka je zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1168, popis viz níže.

 

Úsov: Boží muka na cestě k Stavenici

NKP č. 1168

Č. par. 1305

 

Na nízké podnoži trojboký pilíř se zkosenými hranami. Postavena z cihlového zdiva, omítnuta hladkou vápennou omítkou. Ve stěnách slepé výklenky s půlkruhovými odsazenými záklenky. Kaplice oddělena kordonem, otevřena na všech stranách otvory se sraženými osazenými záklenky, zastřešena nízkým trojbokým stanem, bobrovky. Na vrcholu železný kříž. Po obvodu stavby provedena drenáž štěrkem.

 

Lidová stavba z 2. poloviny 18. století.

 

Sloupová boží muka v poli

Úsov, sloupová boží muka v poli na pravé straně cesty ze Stavenice do ÚsovaÚsov, sloupová boží muka v poli na pravé straně cesty ze Stavenice do Úsova

Sloupová boží muka v poli na pravé straně cesty ze Stavenice do Úsova, 1667

Pískovcová pilířová boží muka mají půdorys čtverce, sokl je zdoben ze všech stran diamantovým motivem a je zakončen profilovanou římsou. Na ni nasedá hranolový dřík o stejném půdorysu jako sokl, hrany má sražené a je zakončený profilovanou úzkou římsou, která nese hranolový vrcholový díl. Ten má ze všech stran mělké niky, z čelní strany je v nice reliéf Krista na kříži a nad tím datace: Anno 1667, v protilehlé nice je reliéf s křížem, kopím, houbou a žebříkem – nástroje mučení Krista. Vrchol tvoří profilovaná římsa ze všech stran vypnutá do trojúhelníku.

 

 

STAV: Pískovec je narušen zvětráním, dřík se soklem zpevňují železné pásy, římsa na vrcholu dříku má uražené 2 rohy.

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

Raně barokní pilířová boží muka z r. 1667 naleznete 200 metrů za obcí v poli na cestě do Stavenice.

Zdroj: http://www.znatemapu.cz/drobne-pamatky-usova

 

http://www.drobnepamatky.cz/node/11418

http://pamatkovykatalog.cz/?element=538394&sequence=1683&page=68&action=element&presenter=ElementsResults

 

Moravský sever č. 6, 7. únor 2000.

 

Zapsáno v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1169, parc. číslo 752 o. p.

 

Fotografie ze dne 19. 10. 2006, Jaromír Mašek.

 

Sloup se sv. Trojicí v centru

Rájec, sloup se sv. Trojicí ve středu obceRájec, sloup se sv. Trojicí ve středu obceRájec, sloup se sv. Trojicí ve středu obce

Rájec, sloup se sv. Trojicí ve středu obce

Sloup se sv. Trojicí ve středu obce, 1892

Na dvou stupních je umístěn podstavec čtvercového půdorysu, který přechází v šestihran, nahoře odstupňovaný. Na něj nasedá sokl stejného půdorysu, každá strana je zdobena zahloubeným obdélným rámcem. V čelní straně je uprostřed zasazena tabulka s textem: „Sousoší Nejsvětější Trojice bylo postaveno v roce 1892 na náklady manželů Josefa a Anny Chrastilových z Rájce, čp. 32 a předáno do opatrovnictví obce Velkorájecké. Na přelomu let 1999 a 2000 bylo sousoší opraveno, částečně nákladem obce a částečně nákladem občanů, prostřednictvím dobrovolné obecní sbírky. Obci Rájci bylo sousoší Nejsvětější Trojice předáno po opravě v dubnu roku 2000. Opravy prováděli Lubomír Tesák a Martin Beneš – kamenosochaři z Olomouce. Tabulku s nápisem vyhotovil Jan Malucha – kamenosochař ze Zábřeha.“ Následuje jednoduchá římsa, na kterou nasedá šestihranný sloup, spodní část je zdobena zahloubenými rámci a oddělena jednoduchou římsou. Zbytek sloupu se nahoru zužuje a je po celé délce také zdoben zahloubenými rámci, čelní rámec je zdoben květinovým ornamentem. Sloup je zakončen akantovou hlavicí, která nese sousoší Nejsvětější Trojice – vlevo Kristus, vpravo Bůh Otec, mezi nimi je sluneční kotouč s paprsky a s holubicí uprostřed.

 

STAV: celkem dobrý, po renovaci

 

MATERIÁL: pískovec

 

 

LITERATURA:

Manželé zdejší Josef a Anna Chrastilovi dali r. 1892 svým nákladem postaviti sochu Nejsvětější Trojice z pískovce, kterou zhotovil Josef Kubíček, sochař v Maletíně. Revers obce z 20. června 1893, zemského výboru z 2. IX. 1893 č. 37 320. Dne 5. července 1894 v den sv. věrozvěstů Cyrila a Metoděje posvětil P. Vincenc Tesař, děkan zvolský, za asistence P. Jana Kolčavy, faráře postřelmovského, a dp. Františka Klemše, faráře cotktytelského, kříž u školy a sochu sv. Trojice.

Valentin Fridrich: Kronika vesnice Rájce, I. díl, s. 23, rukopis, 1924.

 

http://www.drobnepamatky.cz/node/15254

 

 

Fotografie ze dne 12. 5. 2013, Mária Kudelová.

 

Kříž v centru u školy

Rájec, kříž v centru obce u školyRájec, kříž v centru obce u školyRájec, kříž v centru obce u školy

Rájec, kříž v centru obce u školyRájec, kříž v centru obce u školyRájec, kříž v centru obce u školy

Kříž v centru obce u školy, 1892

Na dvou stupních, z nichž spodní je součástí okolního terénu, je nízký hranolový sokl zdobený rytou linkou, na něj nasedá druhý. Ten je v horní části rozdělen nízkou jednoduchou volutově zakončenou římsou. V čelní spodní části je sokl zdoben reliéfem ve tvaru festonu, v horní části rytými malými volutami. Na soklu je umístěn podstavec s reliéfy v mělkých nikách, po obou stranách nad nikami jsou v nízkém reliéfu zpracované větvičky vavřínu. V čelní straně je v nice reliéf Panny Marie Bolestné, vpravo reliéf s postavou sv. Metoděje (pod ním je nápis s jeho jménem) a vlevo postava sv. Cyrila (atributy – kniha, kříž). Sokl ukončuje široká profilovaná římsa, na všech čtyřech stranách uprostřed zvednutá do špičky, na kterou nasedá hranolový dřík v čelní straně zdobený reliéfem s kalichem a hostií s písmeny IHS, po bocích vinná réva a obilný klas. Dřík je opět zakončen širokou profilovanou římsou, stejnou jako u soklu. Římsa nese kříž dole rozšířený s nápisem „Dokonáno jest“. Kříž je v ramenou zakončený do tří obloučků.

 

STAV: Kristus má uražená chodidla, kámen je na několika místech zčernalý (především v špičkách na římsách).

 

MATERIÁL: bílý slezský mramor

 

 

LITERATURA:

Kříž nechala postavit v říjnu 1892 obec za přispění několika místních obyvatel. Kříž zhotovil Jan Fietz, sochař z Lindewiese (Lipová-lázně) v okrese Frývaldovském ve Slezsku. Revers obce z 20. června 1893, zemského výboru z 2. září 1893 č. 37 320.

 

Valentin Fridrich: Kronika vesnice Rájce, I. díl, s. 23, rukopis, 1924.

 

http://www.drobnepamatky.cz/node/11844

 

 

Fotografie ze dne 12. 5. 2013, Mária Kudelová.

 

Kříž u silnice na konci obce směrem na Zvoli

Rájec, kříž u silnice na konci obce směrem na ZvoliRájec, kříž u silnice na konci obce směrem na Zvoli

Rájec, kříž u silnice na konci obce směrem na ZvoliRájec, kříž u silnice na konci obce směrem na Zvoli

Kříž u silnice na konci obce směrem na Zvoli, 1804

Na hranolovitém soklu nahoře odstupněném je v čelní straně vyryt nápis „JOSEPF DIBLIK Z DROZDOWA 1804“. Na sokl je posazen hranolový podstavec, který je ve spodní části odstupněn, plocha stran podstavce je zdobena rytým rámcem v rozích s vybráním. Na čelní straně je reliéf P. Marie Bolestné. Podstavec je zakončen profilovanou římsou, na kterou nasedá hranolový kónický dřík zdobený zahloubenými rámci ze tří stran. Na přední straně dříku je reliéf s nástroji mučení Krista: v horní části – provaz, houba a kopí, v dolní části – řetěz, důtky a svazek třtiny. Dřík zakončuje širší profilovaná římsa nesoucí jetelový kříž s korpusem Krista. Nad Kristem je rytý nápis INRI.

 

STAV: Ulomen roh spodní římsy, chybí část chodidel (prsty Krista), pískovec narušen zvětráním.

 

MATERIÁL: pískovec

 

 

LITERATURA:

Kamenný kříž v Teodorově dal postaviti Josef Diblík z Drozdova r. 1804.

Valentin Fridrich: Kronika vesnice Rájce, I. díl, s. 23, rukopis, 1924.

 

V roce 1787 byl rozparcelován knížecí arcibiskupský dvůr a na jeho pozemcích, v těsném sousedství Rájce, byla založena osada Teodorov, na počest prvního olomouckého arcibiskupa Theodora Colloreda Waldsee.

Lolek, C. Rájec – obrázky z minulosti obce. Vydal Obecní úřad Rájec u příležitosti I. sjezdu rodáků v roce 1997.

 

Dnes je Teodorov část obce od křižovatky směrem na jih ke Zvoli. Od roku 1867 až do období První republiky měl Teodorov obecní samosprávu, tzn. že v té době existovaly v těsné blízkosti dvě samostatné obce – Rájec a Teodorov. Spojením obou dříve samostatných vsí vznikl dnešní Rájec.

http://rajec.zabrezsko.cz/dokumenty/54-Dejiny-vesnice-a-skoly-Rajec-1.cast.pdf (PDF)

 

Fotografie ze dne 12. 5. 2013, Mária Kudelová.

 

Sv. Jan Nepomucký

Police, sv. Jan NepomuckýPolice, sv. Jan NepomuckýPolice, sv. Jan NepomuckýPolice, sv. Jan Nepomucký

Sv. Jan Nepomucký, 1908

Na dvou stupních je posazen dvakrát odstupněný hranolový sokl. Na horním stupni je vpravo nahoře v rohu text: V. Spurný Litovel. Dolní část soklu nese mramorovou destičku s textem: „Kdo chce milovati život a vidět dobré dne, zdržuj jazyk svůj, od zlého a rty jeho ať nemluví lstí. Sv.Petr 3,10“. V horní, užší části, soklu je zbytek (očko) kovového závěsu. Na sokl nasedá podstavec, který je v bocích v polovině dělen vystupující lištou. V dolní polovině je podstavec podepřen volutovými křídly, která jsou z boku zdobená akantovým listem. V horní polovině boční stran jsou stylizovaná volutová křídla. Na čelní straně je do ornamentálního rámce vsazená mramorová deska s textem: „Sv. Jene Nepomuku oroduj za nás“ Na zadní straně podstavce je ve vpadlém rámci rytý text: „Věnováno rodinou Koppovou z čís.43. 1908.“ Podstavec zakončuje profilovaná římsa nesoucí plastiku sv. Jana oděného v kněžský šat. Postava je pojata staticky, jakoby zamyšleně.

 

STAV: dobrý

MATERIÁL: pískovec, mramor

 

Fotografie ze dne 19.7.2007.

 

Pieta na návsi

Police, kříž s Pietou, na návsiPolice, kříž s Pietou, na návsiPolice, kříž s Pietou, na návsiPolice, kříž s Pietou, na návsi

Police, kříž s Pietou, na návsiPolice, kříž s Pietou, na návsiPolice, kříž s Pietou, na návsi

Kříž s Pietou na návsi, 1843

Na dvou stupních je osazen masivní sokl obdélného půdorysu, v horní části odstupněný, na přední straně reliéf s nástroji mučení Krista (v proutěném koši důtky, hřeby, kladivo a kleště, diagonálně pak je kopí a hubka na tyči). Na sokl nasedá hranolový podstavec, který je zdobený reliéfy – v čelní straně je mělké obdélné nice sv. Florián. Nika je z obou stran lemována pilastrem s dekorem palmových ratolestí, pilastry podpírají klasicistní trojúhelníkový štít. Na pravé straně podstavce je reliéf s sv. Gotthardem a vlevo reliéf se sv. Janem Nepomuckým. Navazuje hranolový dřík, dole rozšířený do volut a zdobený volutovým vlysem, mezi volutami je kruhový medailón – ozdobná písmena IHS, pod nimi srdce probodnuté třemi hřeby, a to celé je v kotouči obklopeném plameny. Na dříku je z čelní strany v mělké nice reliéf modlícího se Krista v zahradě getsemanské, nad ním je anděl, který drží kalich. Na levé straně dříku je rytý text: Cÿrill Kutzer Bildhauer von Loschitz fertigt 1843. Vpravo text: Diese Stasch errichten die (nečitelné) von hier Anna Hloch Karl Hloch Nro=6 Egidy Holch u. sein Ehweil(?) Josepha Nro =42. Vrchol tvoří jednoduchý kříž, u jeho paty je sousoší piety, Panna Marie má srdce probodnuté sedmi meči. Sousoší je propracováno do detailů.

 

STAV: dobrý, restaurováno

MATERIÁL: pískovec

 

Literatura a odkazy:

 

Autorem je loštický sochař Cyril Kutzer, náleží do známé rodiny Kutzerů (bratr Bernharda Kutzera, řezbáře a sochaře, učil se v jeho dílně, která byla významná v 19.století v regionu severní Moravy a Slezska).

 

Kříž je zapsaný v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 2144. Kvalitní sochařská práce z 1. poloviny 19. století. Hodnotu zvyšuje signatura umělce a jména donátorů.

http://pamatkovykatalog.cz/

 

Fotografie ze dne 19.7.2007, Jaromír Mašek.

 

Kříž u pily

Police, kříž u pilyPolice, kříž u pilyPolice, kříž u pilyPolice, kříž u pily

Kříž u pily, 19. století

Za plotem v areálu pily je kříž, který je na podstavci zdobený v čelní straně mělkou nikou s reliéfem P. Marie Bolestné. Podstavec zakončuje profilovaná do segmentu prohnutá římsa, která nese dřík s reliéfem nástrojů mučení Krista (houba a kopí). Následuje profilovaná ve středu vypnutá římsa nesoucí jednoduchý kříž s tělem Krista. V patce kříže je v rytém rámci text: „ES IST VOLBRAHT“.

 

STAV: Ke kříži se nedá dostat, je v areálu pily, kolem dokola zarostlý, takže nebyl možný podrobnější průzkum. Kristovi chybí část chodidla levé nohy.

 

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

Kříž u kostela

Police, kříž před kostelem sv. MikulášePolice, kříž před kostelem sv. MikulášePolice, kříž před kostelem sv. MikulášePolice, kříž před kostelem sv. Mikuláše

Police, kříž před kostelem sv. MikulášePolice, kříž před kostelem sv. Mikuláše

Kříž před kostelem sv. Mikuláše, 1830

Na jednom stupni stojí obdélný nahoře odstupněný sokl s předsunutou střední částí. Na čelní straně soklu je reliéf s rostlinným motivem. Podstavec je ve stejném půdorysu, ve střední části je reliéf P. Marie Bolestné, umístěný v mělké nice, boční části jsou zdobené visícími festony a v bočních stranách podstavce jsou tři kanelury. Pod reliéfem je rytý text: „TENTO KŘIŽ GEST POSTAWENY Z POZUSTALOSTY IAKUBA WIDRMANNA W ROKU 1830.“ Podstavec zakončuje do segmentu prohnutá, profilovaná a bohatě zdobená římsa, která nese dřík po stranách s konzolami zdobenými volutami a rozvilinami. Spodní část dříku vyplňuje reliéf s motivem eucharistie (kalich, vinná réva a obilné klasy), horní část je zdobena dvěma okřídlenými hlavičkami andílků. Dřík je zakončen profilovanou římsou, na kterou navazuje jetelový kříž s tělem Krista.

STAV: Pískovec místy zvětralý a oprýskaný, kříž je u patky zpevněn dvěma kovovými pásy, chybí plastiky na konzolách – sv. Florián, světec s holí a knihou (?).

MATERIÁL: pískovec

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

LITERATURA:

http://www.drobnepamatky.cz/node/16981

 

Kříž zapsaný v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1090/2. V záznamech je uvedena chybná datace 1850.

http://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1140457

 

Kaple sv. Trojice

Police, kaplička Nejsvětější TrojicePolice, kaplička Nejsvětější TrojicePolice, kaplička Nejsvětější TrojicePolice, kaplička Nejsvětější Trojice

Kaplička Nejsvětější Trojice, 1818

Zděná sakrální památka se nachází mezi stromy na pravé straně silnice z Úsova do Police. Kaplička je obdélného půdorysu (d = cca 180 cm, š = 283 cm) s polygonálním zakončením. Fasáda je bez zdobení, jednoduchá, zakončená oběžnou korunní římsou. Štít ve tvaru trojúhelníku má v čelní straně čtvercovou niku. Střecha pokryta lámanou břidlicí. Vstup je obdélný, dveře nejsou, místo nich kovaná mříž. Uvnitř je přes celou zadní část zděný podstavec (obložený červeným cihlami), uprostřed je v čelní straně bílý kříž, podlaha z lámaného kamene. Vstupní práh je také z cihel, položených vedle sebe na šířku.

 

STAV: rekonstruováno, nově natřeno, nová střecha

MATERIÁL: cihly, břidlice, kov

 

 

LITERATURA:

Kaplička je zapsána v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1091.

Č. parcely 141 vpravo od silnice Úsov–Police před rybníkem.

Zaklenuta valenou klenbou, přecházející v konchu. V průčelí vchod se segmentovým záklenkem. Průběžná hlavní římsa je v průčelí zastřešena pultovou stříškou břidlice. Drobná empírová stavba zlidovělého charakteru z roku 1818.

http://pamatkovykatalog.cz/?element=538122&sequence=12058&page=483&action=element&presenter=ElementsResults

 

U kaple roste Urbánkova lípa, chráněný strom. Vysazena kolem roku 1918 u kapličky na místě staré lípy, která se rozpadla. Novou lípu vysadil statkář Jan Urbánek. Prapředek Jana Urbánka na tomto místě shodil z koně správce panství a usekl mu hlavu rýčem kvůli sporu o vrácení polického rybníka do majetku rodiny Urbánkovy. Rybník i s usedlostí č. p. 44 rodině připadly zpět na základě občanského zákoníku Josefa II. z roku 1811, což vrchnost odmítala akceptovat. Spor vyústil v již zmíněnou tragédii. Na místě, kde se odehrála, vystavěla rodina roku 1818 kapli. Kaple je zasvěcena Nejsvětější Trojici.

 

Stav v roce 2016 – doplněn do niky obrázek Nejsvětější Trojice.

http://www.drobnepamatky.cz/node/12403

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

Boží muka směrem na Třeštinu

Police, boží muka u vedlejší silnice směrem na TřeštinuPolice, boží muka u vedlejší silnice směrem na TřeštinuPolice, boží muka u vedlejší silnice směrem na Třeštinu

Boží muka u vedlejší silnice směrem na Třeštinu, 2. polovina 19. století

Trojboká zděná boží muka mají zkosené hrany, v dolní polovině jsou z každé strany niky (v = 93 cm, d = 65 cm) a v horní polovině jsou z každé strany průhledy (okna) ve stejném tvaru jako niky. Střecha je stanová, ze středu vystupuje jednoduchý kovový kříž. Fasáda je zakončená oběžnou korunní římsou.

 

STAV: V roce 2007 – stavba byla omítnuta břízolitem, místy byla omítka opadaná až na cihly. V současnosti jsou boží muka opravena.

 

MATERIÁL: cihly

 

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

 

LITERATURA:

http://www.drobnepamatky.cz/node/11651

 

Boží muka jsou uvedena v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1092. Unikátní typ božích muk.

http://pamatkovykatalog.cz/?element=538570&sequence=4&mode=fulltext&region%5B0%5D=Olomouck%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=%C5%A0umperk&municipality%5B0%5D=Police&municipalityPart%5B0%5D=Police&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

 

Torzo božích muk na okraji lesa

Elba, torzo božích muk na okraji lesaElba, torzo božích muk na okraji lesa

Torzo božích muk na okraji lesa

Na okraji lesa stojí v současné době kamenné torzo božích muk. Původně na tomto místě stál do roku 1900 dřevěný kříž, který nechal majitel dnes již zaniklé usedlosti čp. 17 nahradit božími muky. V 60. letech 20. století byla stavba již bez střechy a pak byla rozebrána na stavební materiál. Zůstaly z ní pouze základy.

 

STAV: torzo

 

MATERIÁL: kámen

 

LITERATURA:

 

SOkA Šumperk, fond FÚ Nové Losiny (fond nezpracován), kart. č. 1, Verzeichnis der Kreuze und Kapellen.

 

Internetové zdroje:

Boží muka jsou zaznamenané v mapě III. vojenského mapování.

http://www.drobnepamatky.cz/node/17048, vyhledáno 18. 12. 2017.

 

Podklady a fotografie Josef Faltičko, 2017.

 

Kříž u cesty do Nových Losin

Elba, kříž u cesty do Nových LosinElba, kříž u cesty do Nových LosinElba, kříž u cesty do Nových Losin

Kříž u cesty do Nových Losin, 1939

Dřevěný kříž stával u cesty do Nových Losin. Na zadní straně vyryt letopočet 1939 (možné datum postavení?). Dle dobové fotografie se jednalo o jetelový kříž (viz literatura). V současnosti není kříž kompletní, břevna již nejsou.

 

STAV: havarijní, kříž není kompletní, dřevo napadeno hnilobou

 

MATERIÁL: dřevo

 

LITERATURA:

Po skončení 2. světové války se o kříž přestalo pečovat. Kříži se v 90. letech 20. století vlivem nepříznivých podmínek zřítilo horizontální břevno. 

 

FRÖMEL, Franz et al.: Kleine Chronik: Kirch-Sprengel. Giessen 1988, s. 452.

 

Podklady a fotografie Josef Faltičko, 2017.

 

Kříž u bývalého domu čp. 43

 

Kříž u bývalého domu čp. 43

Kříž se nacházel u domu strojvůdce Johanna Wolfa čp. 43. Původně byl dřevěný, ale někdy v první polovině 20. století byl nahrazen křížem z mramoru. Dům zanikl krátce po druhé světové válce spolu s většinou domů osady Elba (úředně Labe). Kříž časem spadl a krátce po roce 2011 byl pilíř kříže někým odvezen a nejspíše použit jako náhrobní kámen nebo jako materiál na dlažbu. Na tomto pilíři byla v době svého vzniku osazena deska, která se však do roku 2011 nedochovala, nad ní bylo vysekáno místo na keramický medailon, jež po stranách doprovázely dubové větve. Z celého kříže se do současné doby dochoval pouze sokl.

 

STAV: torzo, zachována pouze část – sokl

 

MATRIÁL: kámen

 

Podklady a fotografie Josef Faltičko, 2017.

 

Kříž u bývalé hasičské zbrojnice na Elbě

Nové Losiny, kříž u bývalé hasičské zbrojnice na ElběNové Losiny, kříž u bývalé hasičské zbrojnice na Elbě

Kříž u bývalé hasičské zbrojnice na Elbě, 19. století

Dřevěný kříž stával původně u bývalé hasičské zbrojnice v osadě Elba (Labe) v Nových Losinách. O údržbu se měla od roku 1893 starat rodina Franze Brosiga z čp. 11, od roku 1906 přešla tato povinnost na majitele domu čp. 16.

 

STAV: špatný, kříž je spadlý, dřevo poškozeno vlhkostí

 

MATERIÁL: dřevo

 

LITERATURA:

SOkA Šumperk, fond FÚ Nové Losiny (fond nezpracován), kart. č. 1, Verzeichnis der Kreuze und Kapellen.

 

Po odsunu původního německého obyvatelstva o kříž nikdo nepečoval, a proto se zřítil. Tlející trámy se dnes nacházejí v zanedbané kaštanové aleji, která původně vedla k hasičské zbrojnici.

Na pohlednici z 30. let 20. století je vidět kříž i zbrojnice.

 

Podklady a fotografie Josef Faltičko, 2017.

 

Kaplička na elbském kopci

Nové Losiny, kaplička na Elbském kopciNové Losiny, kaplička na Elbském kopci

Kaplička na elbském kopci, 19. století

Čtyřboká zděná kaplička stojí na kopci nad bývalou elbskou rychtou při cestě do Nových Losin. Na kamenné podezdívce stojí drobná sakrální stavba, která má v přední straně výklenek. Střecha je stanová, pokrytá pásy asfaltové lepenky. Kaple je bíle omítnuta.

 

STAV: Kaplička je postupně rekonstruována, bylo provedeno odvlhčení a izolace, kaplička je bílé omítnuta.

 

MATERIÁL: cihly, kámen

 

LITERATURA:

Kaple na Elbském kopci byla vybudována majitelem usedlosti čp. 2 Johannem Kristenem. Usedlost dosud stojí. Posvěcena byla 2. června 1873.

SOkA Šumperk, fond FÚ Nové Losiny (fond nezpracován), kart. č. 1, Verzeichnis der Kreuze und Kapellen.

 

Na stejnojmenné lokalitě je kamenná mariánská kaple zaznamenána v reversu z 31. prosince 1770.

SOkA Šumperk, fond FÚ Nové Losiny (fond nezpracován), kart. č. 1, Fundations Instrument zur Capellen am Elbner Berg gehörig.

 

Kaple byla v 90. letech 20. století neodborně opravována novolosinským kostelníkem, který ji zčásti pokryl betonem.

 

Internetové zdroje:

http://www.drobnepamatky.cz/node/11769

 

Podklady a fotografie Josef Faltičko, 2017.

 

Kaplička nedaleko čp. 51

Elba, kaplička nedaleko čp. 51Elba, kaplička nedaleko čp. 51

Kaplička nedaleko čp. 51

Na kamenné podezdívce je postavena čtyřboká zděná kaplička. V přední části má výklenek, ve kterém se nachází jednoduchý dřevěný křížek, který je doplněn dvěma obrázky, pravděpodobně barevné tisky – Panna Marie a Ježíš Kristus. Stříška je sedlová a okraje jsou oplechovány a natřeny červenou barvou. Kaplička má z přední části kolem výklenku a ve štítu bílou omítku, na zbytku stavby je zachováno kamenné zdivo. Kolem celé kapličky je v horní části jednoduchá římsa, také bíle omítnutá. Původně byla kaplička celá bíle omítnutá, na zadní vnitřní části výklenku byl namalovaný kříž s tělem Krista a ve vnitřním podhledu výklenku bylo malované poprsí postavy se svatozáří. Dva obrázky v jednoduchém dřevěném rámečku byly jiné, ale tematikou stejné – Panna Marie a Ježíš Kristus.

 

STAV: po rekonstrukci

 

MATERIÁL: cihly, kámen

 

 

LITERATURA:

 

Tato kaple dle všeho vznikla až na počátku 20. století, protože byla do seznamu drobných sakrálních památek novolosinské farnosti dopsána až dodatečně tužkou jako poslední objekt. Z tohoto důvodu je záznam o stavbě špatně čitelný. Péči o kapli vykonávali majitelé dnes již neexistujících domů čp. 6 a 17.

SOkA Šumperk, fond FÚ Nové Losiny (fond nezpracován), kart. č. 1, Verzeichnis der Kreuze und Kapelle.

 

Po druhé světové válce o ni již nikdo nepečoval, a tak stavba chátrala. Místními chataři byla obnovena až kolem roku 2010.

 

Podklady a fotografie Josef Faltičko, 2017.

 

Sousoší Kalvárie u kostela sv. Isidora

Nové Losiny, sousoší Kalvárie u kostela sv. IsidoraNové Losiny, sousoší Kalvárie u kostela sv. IsidoraNové Losiny, sousoší Kalvárie u kostela sv. IsidoraNové Losiny, sousoší Kalvárie u kostela sv. IsidoraNové Losiny, sousoší Kalvárie u kostela sv. Isidora

Nové Losiny, sousoší Kalvárie u kostela sv. IsidoraNové Losiny, sousoší Kalvárie u kostela sv. Isidora

Sousoší Kalvárie u kostela sv. Isidora, 1. polovina 19. století

Sousoší se nachází v areálu kostela sv. Isidora v Nových Losinách. Na jednom stupni stojí obdélný sokl, který je v horní části několikrát odstupněný. Na sokl nasedá hranolový podstavec, který má v čelní straně niku s reliéfem Panny Marie Bolestné, po stranách niky je rytý dekor v podobě jednoduché stuhy s příčným rytím. Podstavec je zakončen profilovanou římsou, která nese dřík. Na římse jsou sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Hranolový dřík se zužuje a je zdoben reliéfem se symboly eucharistie (kalich, hostie, obilné klasy a hrozen vína). Dřík nese kříž s plastickým korpusem Krista.

 

STAV: pískovcový podstavec je natřen betonovou směsí, soše sv. Jana Evangelisty chybí část hlavy. Pískovec je zvětralý a porostlý mechem.

 

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

Fundátory byli Johann a Anna Koschovi z domu čp. 56, dnes čp. 60. Podle všeho neměli potomky, takže kříž v reversu darovali obcím Nové Losiny a Elba. Obě obce se pak zavázaly o sousoší pečovat. Samotný revers byl podepsán dne 2. června 1872.

SOkA Šumperk, fond FÚ Nové Losiny, fond nezpracován, kart. č. 1, Revers-Neu Ullersdorf am 2. Juni 1872.

 

Kolem roku 1994 provedl místní kostelník ze své iniciativy a bez vědomí orgánů památkové péče „opravu“ díla, jež spočívala především v potření celé skulptury nevábnou betonovou směsí.

Faltičko, Josef: Nad archiváliemi kostelů v Nových Losinách a Pustých Žibřidovicích z druhé poloviny 20. století. In: Sborník Státního okresního archivu Šumperk, sv. 9, (Šumperk) 2017, s. 26–27.

 

Kříž je zapsán v Státním seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1063/2.

 

Podklady a fotografie Josef Faltičko, 2017.

 

Misijní kříž u kostela

Nové Losiny, misijní kříž u kostela 

Misijní kříž u kostela, 1899

Dřevěný trámový kříž je umístěn u severní zdi kostela sv. Isidora v Nových Losinách. Jde o jetelový kříž, na kříži v místě křížení ramen je připevněna plechová tabulka s nápisem „MISSION 1899“, která upomíná na lidové misie v roce 1899. Pod ní je druhá cedulka, pouze s datací „1923“.

 

STAV: tabulky s nápisy jsou značně zašlé

MATERIÁL: dřevo, plech

 

LITERATURA:

Trámový kříž vznikl jako završení lidových misií konaných v obci v roce 1899.

 

Podklady a fotografie Josef Faltičko, 2017.

 

„Lurdská jeskyně“ u čp. 62

Nové Losiny, „lurdská jeskyně“ u čp. 62 

„Lurdská jeskyně“ u čp. 62, asi 30. léta 20. století

Tato malá kaplička v podobě lurdské jeskyně vznikla nejspíše ve 30. letech 20. století u domu čp. 62. Keramická plastika Bohorodičky se do ní dává, pouze když jsou majitelé domu přítomni. Po druhé světové válce dům obýval prvorepublikový automobilový závodník Emanuel Stož.

 

Podklady a fotografie Josef Faltičko, 2017.

 

Kříž u čp. 91

Nové Losiny, kříž u čp. 91Nové Losiny, kříž u čp. 91Nové Losiny, kříž u čp. 91

Kříž u čp. 91, 1843

Na jednom stupni je posazen nízký obdélný sokl, který nese hranolový postavec (dřík?). V čelní straně je reliéf planoucího srdce s trnovou korunou – Nejsvětější srdce Ježíšovo. Následuje krátký konkávně prohnutý dřík nesoucí kříž s tělem Krista. V patce kříže je vyryt nápis: „Es ist vollbracht“. Postava umučeného Krista je pojednána naivně, autorem byl patrně lidový umělec.

 

STAV: pískovec je porušený zvětráním

 

MATERIÁL: pískovec

 

LITERATURA:

Kříž byl vybudován Ernestinem Wichou v roce 1843, na reversu z 1. září 1843 se zavázal za sebe i za svou rodinu na věky o kříž pečovat. Mezi svědky tohoto závazku byl i tehdejší rychtář Dominik Vogel.

SOkA Šumperk, fond FÚ Nové Losiny (fond nezpracován), kart. č. 1, Revers über ein Kreutz auf Nro. 10 in Neuullersdorf.

 

Fotografie a podklady Josef Faltičko, 2017.