Kaple sv. Rocha

Kaple sv. Rocha, 1624

Raně barokní zděná jednolodní kaple, došková střecha se zvoničkou, na plechových dveřích datace 1624.

STAV: dobrý, nová střecha

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

LITERATURA:

STOKLAS, E.: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, (V. sborník pro mládež župy olomoucké), ročník VII, číslo 4, prosinec 1928, str. 81.

Kaplička sv. Barbory u Úsova

(Podle vypravování Terezie Vidrmanové, výměnice v Třeštině, zaznamenal Fr. Vidrman)

Když u Úsova nestála ještě kaple sv. Rocha, poblíž toho místa stávala kaplička sv. Barbory. Když Švédové přitáhli na Moravu, zalíbila se jim kaplička vysoko položená, od níž z prostorného místa byl krásný rozhled. Udělali si z ní zásobárnu na potraviny a zbraně. Proto jim někdo z okolí kapličku zapálil. Po válce lidé kapličku obnovili, ale poněkud dále a ke cti sv. Rocha.

STOKLAS, E.: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, (V. sborník pro mládež župy olomoucké), ročník VII, číslo 5, leden 1929, str. 76.

O kapli té mezi lipami na holém vrchu se vypravuje:

Roku 1624 strašně zuřil v Úsově mor. Kněžna Anna z Lichtenšteina si umínila, že postaví na odvrácení nemoci kostel ke cti sv. Rocha, patrona morového. Vhodné místo měla jí poradit sestra její na hradě Bouzově. Ale když tam Anna jela, na místě, kde dnes stojí kaple, klesli koně na kolena a nechtěli dále. Kněžna viděla v tom pokyn boží a postavila tam kapli sv. Rocha. Švédové ji vydrancovali a za časů josefinských byla skladištěm, ale v novější době obnovena vábí k sobě v den sv. Rocha (16. srpna) tisíce poutníků.

(Podrobněji pojednal jsem o ní v „Litovelském kraji“ 7. srpna 1925.)

Jiní vypravují, že kapličku zbudovala kněžna zázračně uzdravena.

http://www.drobnepamatky.cz/node/11605

http://pamatkovykatalog.cz/?element=12498468&sequence=11&mode=fulltext&keywords=olomouck%C3%BD&region%5B0%5D=Olomouck%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=%C5%A0umperk&municipality%5B0%5D=%C3%9Asov&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

Kaple je zapsána do Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1172, popis viz níže.

Kaple sv. Rocha

NKP č. 1172

Č. par. 234 st.

Mimořádně hodnotná architektura raného baroka. Z větší části původní zděné konstrukce, cenný raně barokní oltář, původní štuková výzdoba interiéru s nástěnnými malbami, původní vstupní portál, portál mezi lodí a apsidou, cenná nástěnná výzdoba. Je významnou krajinotvornou dominantou.

Jde o zděnou orientovanou jednolodní stavbu s obdélnou lodí, ukončenou půlkruhovou apsidou. Zdivo je smíšené, u apsidy se z podkroví jeví z větší části jako kamenné. Omítka je novodobá, hladká, světlé barvy. Sokl a nároží jsou vytvořeny pomocí bosáže. Průběžná římsa, oddělující přízemní sokl po celém obvodu stavby, je z pískovce a je v podobě jednoduchého oblounu. Přibližně v horní třetině je fasáda ze všech čtyř stran prolomena kruhovými okenními otvory, opatřenými šambránami sestavenými z pískovcových bloků ve tvaru dvou různě velikých klenáků. Korunní římsa je bohatě zdobená. Horní řadu římsové profilace odděluje pás, tektonicky vyplněný volutovými konzolami. V omítce apsidy těsně nad oblounovou římsou je vryt letopočet 1962. V soklové části jižní zdi apsidy je proražen obdélný otvor s kovovými dveřmi, kterým je možné vstoupit do interiéru apsidové části. V jižní zdi v místě, kde apsida zaobleně přechází do zdi lodi, jsou proraženy 2 klíčové střílny, které odpovídají vnitřní chodbě, která vede do podkroví. Hlavní vchod do kaple prostřednictvím bohatě zdobeného portálu uvozuje schodiště se třemi pískovcovými stupni. Hlavní průčelí zakončuje volutový štít o třech horizontálních polích, která dělí dvě profilované římsy. Horizontální členění lizénových rámů (s využitím úzkých štukových lišt) vyrovnává centrální osa zřetězená ze tří typů plastických článků a dvojice dalších štukových prvků. V nejnižším poli obdélníky, v jejichž povrchu jsou vyryty linie obdélníku s konvexně vydutou půlkoulí, která jako by byla usazena na mělce vyhloubeném pásku. Následují svisle řazené obdélníky s diamantováním a ve vrcholu štítu pilastr bez patky s antropomorfní hlavicí, maskaronem. V dolním poli jsou v omítce vyhloubeny dvě niky s mušlí pokrývající konchu v symbolicky armovaných rámech. Ve středovém poli je pár kruhových otvorů se šambránami v podobě čtyř klenákových ramen. Nevysoký pilastr ve vrcholku zdobí z každé strany pár florálních prvků. Na volutových křídlech v boku štítu stojí čtyři homolové čučky. Zastřešení je sedlové, na apsidové části zvonové, hřeben v jedné rovině. Přibližně v první třetině střechy nad lodí je umístěn dřevěný šestiboký sanktusník s lucernou a cibulí. Krytinou je hnědě natřený šindel.