Archivy: Odborné články

V současné době existuje mnoho typů přístrojů na měření relativní vlhkosti vzduchu. Vedle klasických vlasových a blánových vlhkoměrů v různých cenových hladinách jsou k dispozici i tzv. digitální, které po stisknutí tlačítka ihned ukáží hodnotu relativní vlhkosti, teploty aj. Pro většinu přístrojů na měření vlhkosti vzduchu ovšem nemá zákazník-uživatel k dispozici žádnou možnost jak přesnost svého vlhkoměru ověřit. Jedině zaslat do servisu. Ale jak často? A každá kontrola vlhkoměru stojí několik set Kč.

K testování jakéhokoliv vlhkoměru lze doporučit psychrometr. Psychrometry jsou zařízení, kterými lze měřit vlhkost vzduchu porovnáváním hodnot teploty vzduchu na tzv. suchém a vlhkém teploměru. Profesionálně vyráběné psychrometry (pokud jsou vůbec u nás na trhu) jsou ovšem pro domácnosti a menší instituce relativně drahé, viz internet, heslo psychrometry nebo vlhkost vzduchu. Ovšem konstrukce psychrometru je na rozdíl od konstrukce vlhkoměrů taková, že psychrometr lze vyrobit i s velmi jednoduchým zařízením a levně vlastními prostředky.

V nejjednodušším případě nemusíme ani nic vyrábět. Prostě pověsíme vedle sebe dva teploměry a jeden z nich budeme na jeho dolním konci – baňku s měřící tekutinou – stále zvlhčovat, např. tak, že na dolní konec teploměru navlečeme kousek zvlhčeného molitanu. Po vytemperování teploměrů a zvlhčeného molitanu, až se teploty na obou teploměrech ustálí (teplota na vlhkém teploměru bude vždy nižší nebo nanejvýš stejná jako suchá teplota), teplotní hodnoty odečteme a v psychrometrických tabulkách vyhledáme odpovídající relativní vlhkost vzduchu. Psychrometrické tabulky jsou např. na internetu: www.chmi.cz/poboc/BR/rpp/salek/salek.html.

Základní informace o psychrometrech lze najít na internetu nebo např. v příručce Hydrometeorologického ústavu v Praze z roku 1972: Návod pro pozorovatele meteorologických stanic ČSSR. Sborník předpisů, svazek 7, str. 49 – 58. Zde jen uvedu, že byly vyvinuty dva typy psychrometrů – psychrometr Augustův – měří vlhkost vzduchu v klidu, když se vzduch kolem psychrometru nepohybuje a psychrometr Assmanův, který je opatřen ventilátorem, zajišťujícím pohyb vzduchu v okolí psychrometru.

V tomto článku pojednáváme pouze o prvním typu psychrometru – Augustově.

Namočit kousek molitanu a nasadit jej na spodní konec teploměru, jak je uvedeno výše, je sice pro měření relativní vlhkosti vzduchu při troše zkušeností také možné, ale je to až příliš amatérské. Proto lze doporučit zhotovení jednoduchého psychrometru. Konstrukcí se nabízí celá řada. Dvě z nich, které byly navrženy, vyrobeny a které jsou užívány vedle profesionálně vyráběných vlhkoměrů v Okresním vlastivědném muzeu v Šumperku jsou zde vyobrazeny a popsány. Lze je snadno vyrobit i v malé univerzální nebo zámečnické dílně.

Stacionerní psychrometr (obr. 1 – 5, za textem tohoto článku) je v podstatě dóza o objemu 1500 ml (1,5 l). Na její víko je připevněn držák s teploměry. Je použito běžných akvarijních teploměrů s dělením po jednom stupni C. Je ovšem vhodnější použít teploměry s jemnějším dělením. Na spodní konec jednoho teploměru je nasazena knotová punčoška, procházející otvorem ve víku dózy. Punčoška je delší než výška dózy, takže její dolní konec leží na dně dózy. Podle síly teploměru ušijeme punčošku ze dvou pásových knotů odpovídající šířky. Knoty k sobě sešijeme polyesterovou nití. Dóza je naplněna až téměř k hornímu okraji vodou. Aby se zabránilo znehodnocení vody rozkladnými procesy (hnití knotu aj.), je do vody v dóze přidáno několik kapek vodného roztoku acriflavinu, což je desinfekce pro akvária aj., běžně k dostání v akvaristických prodejnách. Voda v tomto stacionerním psychrometru se odpaří až během několika týdnů. Před každým měřením je třeba dotykem prstu si ověřit, zdali je punčoška na vlhkém teploměru vlhká. V některých případech vlivem usazujícího se prachu a jiného zanešení a znečištění punčošky dojde k jejímu vyschnutí nad kapalinou. To se ovšem stává jen ojediněle. Takovou punčošku vyjmeme z psychrometru, důkladně ji vypereme v nějakém pracím prostředku a po vymáchání v čisté vodě opět nainstalujeme zpět do psychrometru.

Kazetový – snadno přenosný psychrometr (obr. 6 až 8) je v podstatě plastová krabice na videokazety, do které jsou zevnitř pomocí gumových oček připevněny dva teploměry. Pod jedním z nich je malá nádobka na vodu. Do nádobky je namočena knotová punčoška, jejíž horní konec je nasazen na dolní konec teploměru. Vodu v tomto kazetovém psychrometru nekonzervujeme acriflavinem, protože jde o množství vody, která se odpaří během jednoho až dvou dnů. Stěna krabice na videokazety, na níž je připevněn vlhký teploměr je opatřena mřížkou, aby odpařování vody z punčošky vlhkého teploměru probíhalo stejně jako ve volném prostoru a nedocházelo tak ke zkreslení měřených hodnot teploty a následně i relativní vlhkosti vzduchu.

S měřením vlhkosti vzduchu psychrometry vlastní výroby máme již asi půlroční dobré zkušenosti. I jejich testování (současné měřerní vlhkosti vzduchu ve stejném prostředí – místnosti); továrně vyráběným psychrometrem (Assmanovým) ukázalo, že zde předvedené stacionerní i kazetový psychrometr ukazují správné hodnoty. Používáme je jednak k vlastnímu měření v depozitářích a výstavních prostorách, jednak k ověřování přesnosti měření vlasových a blánových vlhkoměrů a máme tak jistotu, že naměřené hodnoty relativní vlhkosti vzduchu jsou reálné. Psychrometrické měření relativní vlhkosti vzduchu při troše zkušeností a pokud máme teploměry, měřící s přesností alespoň 0,5 °C, se totiž nemůže odchýlit od skutečnosti více jak o 5 %.

Vzhled a konstrukce psychrometrů popsaných v tomto článku jsou zřejmé z přiložených nákresů a fotografií.

Ivan Tuša

Obr. 1 Augustův psychrometr stacionerní (vyrobený a užívaný v OVM v Šumperku)

1 – Nádoba (1,5 l) s vodným a velmi zředěným roztokem acriflavinu, 2 – držák teploměrů, 3 – vlhký teploměr s knotem, (4), 5 – suchý teploměr.

Obr. 2 Celkový pohled na otevřený stacionerní psychrometr. Vlevo horní kryt, vpravo vlastní přístroj v plechovém krytu při měření.

 Obr. 3 Uzavřený stacionerní psychrometr – při transportu.

Obr. 4 Stacionerní psychrometr bez vnějšího krytu. 1,5 l dóza z plastu, na jejímž víku je držák s teploměry.

Obr. 5 Detail horní části stacionerního psychrometru. Vlevo je vlhký teploměr. Knot je nad víkem dózy pro zlepšení vzhledu přístroje kryt mřížkou.

Obr. 6 Augustův psychrometr kazetový (vyrobený a úžívaný v OVM v Šumperku)

1 – krabice na videokazety plastová, 2 – mřížka, 3 suchý teploměr, 3A – gumové očko, 4 – vlhký teploměr, 4A – gumové očko, 5 – knot, 6 – nádobka s vodou.

Obr. 7  Otevřený kazetový psychrometr. Na levé části kazety je suchý teploměr, na pravé straně vlhký teploměr. Za vlhkým teploměrem je mřížka zajištující dostatečné odpařování vody z punčošky na vlhkém teploměru.

Obr. 8  Zavřený kazetový psychrometr. Před zavřením kazetového psychrometru je vhodné vylít vodu z nádobky. Jinak při položení kazety do vodorovné polohy voda vyteče.

Kreslila: Zdenka Horáková
Foto: Ivo Netopil

V současné době je na akvaristickém trhu široký výběr akvárií, osvětlení, topení, filtrů aj., reagencií na měření chemismu vody i na jeho úpravu. Je to nepochybně dobře, ovšem každý klad má i nějaký ten zápor.Nevýhodou současné situace v akvaristice je, že zejména začátečníci se domnívají pod tlakem trhu a reklamy, že solidní a dobře prosperující akvárium nelze zařídit tzv. za pár korun, a kromě toho, že se z tohoto důvodu zdá akvaristika jako drahá záliba, jeví se i značně komplikovaná, že je třeba toho hodně nastudovat předtím, než si akvárium pořídím, což také odrazuje. Druhý extrém je zase to, že někdo dá do lahve rybičku a až se voda zakalí a rybka uhyne, tak to obnoví jako kytku ve váze.

Cílem tohoto krátkého sdělení je popis jednoduchého, levného a plně funkčního akvária, disponujícího značnou rezervou pokud jde o nedodržení kázně např. při krmení (překrmování), opožděném čištění akvárií atd.

Základem výše doporučovaného akvária je skleněná nádrž (dnes už jen lepená, pokud nejde o nádrž extrémních rozměrů nad 1000 l a více), nad jejíž dno (3 – 8 cm nad dno akvária, dle velikosti nádrže) je instalován perforovaný rošt z plexiskla (obr. 1,2). Rošt může být opatřen čtyřmi nebo více nožkami, kterými rošt stojí na dně akvária, případně může ležet na lištách umístěných na dně nádrže podél delších stěn akvária. Plexisklo roštu musí být alespoň 1 cm silné, aby se neprohýbalo. Pokud je rošt zespodu podepřen více lištami nebo nožkami, potom může být plexisklo i slabší. Zespodu se do roštu zabuduje vrtule (z ventilátoru, u větších nádrží z chladičů automobilů, ovšem jen vrtule z plastu). Hřídel vrtule vyčnívá nade dno ( i nad vrstvu písku). Vrtule (při otáčení hřídelí prsty) víří kal při odkalování, viz dále v textu. Roštem, nejlépe v rozích akvária, prostrčíme jednu nebo více novodurových trubek o průměru 15 – 20 mm (pro něž jsme předtím do roštu vyvrtali díry příslušných rozměrů). Délka trubek je taková, aby dosahovaly k hladině vody v akváriu. Na horní konec každé trubky nasadíme akvarijní čerpadlo nebo do trubek shora zasuneme po hadičce od vzduchovacího kompresorku. Hadička od vzduchovače by měla sahat v trubce až k roštu nebo kousek nad něj. Rozhodně ne hlouběji, jinak by vzduch a jím vytlačovaná voda neodcházely horním koncem trubky, ale končily by ve dně, odkud by mezerami ve štěrku dna unikaly k hladině a dno by jako filtr nefungovalo.

Je třeba poznamenat, že výše popsaný rošt doma vyrobený můžeme nahradit některými typy půdních filtrů které se ve stavebnicové úpravě i u nás prodávají. Je třeba při volbě filtru vybrat ten, který má rošt instalovaný alespoň několik cm nad dnem nádrže.

Po instalaci roštu (a vrtule) položíme na rošt pletivo z plastu s velikostí ok kolem 1 mm (síť proti mouchám do oken). Potom na pletivo na roštu nasypeme praný písek, napustíme vodu, zasadíme rostliny a oživíme rybkami. Samozřejmě že ne vše najednou. Po napuštění vody zapneme vzduchovací motorek nebo čerpadlo(a),aby se voda v akváriu dostala do pohybu. Při zapnutém vzduchovači či čerpadle bude voda v akváriu neustále procházet pískem na dně ve směru shora dolů (tj. pod vrstvu písku na dně) a svislou trubkou s čerpadlem nebo hadičkou od vzduchovače zpět do prostoru nade dnem akvária (viz obr 1, 2, 4).

Máme-li možnost, obohatíme čerstvou vodu a propraný písek nového akvária trochou detritu (kalu) z již zavedeného akvária s rybkami. Stačí 1 kávová lžička usátého kalu na 10 l vody. Čili do 100l nádrže dáme 10 lžiček apod.

Dnes je možné koupit písek již obohacený kalem.

Lze také doporučit, aby se do dna takto zařízeného akvária vložila drť z vápence (hrst vápencové drti na l50 l vody), aby nedocházelo zejména u akvárií s velmi měkkou vodou k poklesu hodnot pH pod 6.

Ale abych splnil to, co jsem v názvu slíbil – totiž navrhnout akvárium pro laiky a lajdáky, tak bych k výše uvedenému dodal, že akvarista, pokud nechce, nemusí vědět co je pH a tvrdost atd., prostě jen udělá, co je v textu napsáno: vloží do písku detrit (kal) z jiného akvária nebo použije již obohacený písek z obchodu a nasype do akvária drcený vápenec. Ten by mohl vadit některým náročnějším rostlinám. Ovšem akvarista, věnující se pěstování náročnějších rostlin už není laik a než se dopracuje k pěstování takových rostlin, tak si určitě mnohé o akvaristice přečte.

V akváriu tohoto typu je dno zároveň i filtrem. Filtrování dnem je vhodné doplnit ještě tzv. molitanovým maxifiltrem, který po zaběhnutí odstraňuje např. dočasné zákaly po nakrmení atd. Žádné jiné filtry ani vnější, ani vnitřní, nejsou pro takové akvárium již třeba.

Takto založené akvárium (tj. s roštovým dnem a se štěrkem obohaceným detritem a vápencem) je určeno pro nenáročné druhy vodních rostlin jako je Elodea, běžné druhy kryptokoryn, valisnerií, stolístkům aj., tyto rostliny a možná i jiné, i některé z těch tzv. náročnějších. Většina z nich poroste velmi rychle a brzy zaplní celou nádrž.

Kysličník uhličitý, který je důležitý pro růst rostlin, je produkován bakteriemi v detritu (kalu) pod roštem. Při dostatečném zarybnění akvária nebo dodáváním kalu z jiného (zarybněného) akvária – do akvária bez ryb jen s rostlinami kysličník uhličitý z kalu dostačuje, nemusí se dodávat zvláštním zařízením. V této souvislosti si dovoluji poznamenat, že akvárium s roštovým dnem je nepochybně lepší než akvárium s pískem a štěrkem přímo na dně nádrže i v případě, že jde o akvária jen s rostlinami. V nádrži s roštem můžeme totiž s podmínkami prostředí manipulovat mnohem snadněji a účinněji než v akváriu bez roštu. To má význam zejména pokud přijdeme do nového prostředí (bytu), kde někdy v tzv. normálně zařízeném akváriu (tj. bez roštu případně bez klasického bakteri-flitru s roštem ležícím přímo na dně nádrže a zasypaným štěrkem a pískem v něm) rostliny nejdou a nejdou, ani ty nejběžnější.

Z ryb lze v akváriu s roštem chovat téměř všechny druhy, které jsou u nás na trhu.

Při použití jemného písku lze takto zařízeného filtru používat i v nádržích s potěry. Pro tyto účely lze však doporučit, aby rošt v nádrži s potěrem byl v podobě mobilní – přenosné krabičky, kterou lze z nádrže snadno vyzvednout a v nich „uvězněný“ potěr vylovit či spíše vylít zpět do akvária. U drobného potěru příliš nevadí, když je jeho část  pod roštem, protože i tam je dostatek potravy a dobré kyslíkové aj. poměry (viz obr. 4).

Základním problémem, zejména u začínajících nebo tzv. svátečních akvaristů, je překrmování rybek a s tím související zákal vody. A právě tyto problémy zcela bezezbytku řeší akvárium zde popsané – s vrstvou písku umístěnou na roštu, pod nímž je ještě vrstva vody, nikoliv s pískem přímo na dně nádrže. Takto založené akvárium lze i mírně překrmovat (myslím tím omylem, nikoliv úmyslně) a při nedostatku času odložit čištění o týden nebo i měsíc…Ale nepřehánět!

Opatřená takovým dnem či filtrem je pro chov rybek (např. mláďat) vhodná každá sklenice či dóza. Zdůrazňuji to zde především proto, že akvaristé mající jen jedno akvárium a jejichž živorodkám se narodí mláďata, často z nevědomosti, co s nimi, a neznalosti tohoto typu uspořádání nádrží (tj. s roštem na dně) je trápí ve sklenici se znečištěnou vodou (od krmení) a často je i utrápí. Písek na roštu nade dnem totiž čistí vodu mnohem rychleji a účinněji než jiné filtrační materiály.

Při odkalování akvária s roštovým dnem a vrtulí (obr. 1, 2) zatočíme vrtulí (obr.3), která rozvíří pod roštem usazený kal, a ten je čerpadlem vysáván nahoru. Musíme ovšem při odkalování akvária na výtok čerpadla nasadit hadici, a tu vyvést do připraveného kbelíku. Jinak by totiž čerpadlo zvířený kal stříkalo do vody v akváriu a k odkalení by nedošlo, spíše naopak. Voda by se v akváriu dočasně zakalila.

Do přenosného dna vrtuli instalovat nemusíme, protože jde často o zařízení malých rozměrů a kromě toho přenosné dno můžeme čistit tak, že je z akvária vyjmeme a vyčistíme mimo něj v nějaké misce, umyvadle, dřezu apod.

A to je vše. Ještě snad dodat, že při výměně vody v akváriu (i části) je pro jistotu dobré rozpustit ve vodě v akváriu před načerpáním nové vody několik zrnek sirnatanu sodného pro odstranění škodlivého volného chlóru. Sirnatan je reagencie používaná jako součást ustalovače ve fotografii. Dnes se ale ve většině akvaristických prodejen prodává speciální „vodička“ na likvidaci volného chlóru.

Pokud jde o ostatní nezbytná zařízení v akváriu, tak je to už jen světlo, pokud je akvárium na tmavším místě (ovšem osvětlení akvária je vhodné i na světlém místě, zejména při pozorování akvária večer apod.) a topení, pokud chováme teplomilné rybky a rostliny a teplota v místnosti je nižší než je v domovině chovaných a pěstovaných druhů. I pro odolnější druhy exotických ryb by teplota neměla klesnout pod 20 °C.

Světelný zdroj by měl mít červenou část spektra. Traduje se, že lepší je žárovka než bílá zářivka. Ale na trhu jsou i speciální zářivky pro růst rostlin. Zde doporučuji nešetřit a přečíst si něco o osvětlení akvária v odborné literatuře.

Topení do akvária jsou běžně v prodeji: s termostatem (jsou dražší) i bez něho. Vzhledem k tomu, že i topná tělíska bez termostatu jsou relativně dost drahá, což se projeví zejména u akvaristů s více nádržemi (v takovém případě se jeví vhodnější vytápět spíše místnost než jednotlivá akvária), je možná domácí výroba (do silnostěnné zkumavky se vloží tzv. odpor či resistor příslušných parametrů a šňůrou, splňující bezpečnostní předpisy, se zapojí do elektrické sítě – viz např. knížky K. Krčka: Akvaristická technika a Akvaristická elektrotechnika).

SOUHRN: Nejjednodušší akvárium, a přitom schopné dobře prosperovat a zároveň likvidovat důsledky nejčastějších chyb akvaristy začátečníka či lajdáka, je to, které je opatřeno roštem (roštovým dnem), doplněné osvětlením a případně topením a vzduchováním (v akváriu s čerpadlem pouze estetická záležitost). Vše ostatní je zbytečné či spíše nadbytečné a v akváriu může být ale nemusí.

Nezbytná je také alespoň jedna příručka. Orientovat se v tom, co je dobré a nezbytné z toho, co ten který autor doporučuje, vám pomůže i tento článek. Mnoho zdaru!

Ivan Tuša

Akvárium s roštovým dnem, pohled zepředu.

1 – akvárium; 2 – peroforované dno z plexiskla; 3 – plastové pletivo, velikost ok 1 mm; 4 – štěrk; 5 – novodurové trubice průměr 15 – 20 mm; 6 – čerpadlo; 7 – přívod stlačeného vzduchu od vzduchovače; 8 – vrtule pod roštovým dnem pro víření kalu při odkalování akvária (detailní foto viz Obr. 4); 9 – kal procházející štěrkovým dnem a ukládající se na dně nádrže. Šipky naznačují přísun vzduchu a cirkulaci vody v akváriu.

Akvárium s roštovým dnem, pohled zboku.

10 – lišty nesoucí perforované plexisklové dno. Ostatní popisky viz obr. 1.

Akvárium s přenosným perforovaným dnem.

1 – akvárium; 2 – horní část přenosného dna; 3 – dolní část přenosného dna; 4 – rošt mezi horní a dolní částí přenosného dna; 5 – plastové pletivo z monofilu (síť do okna proti mouchám); 6 – novodurová trubice o průměru 15 mm; 7 – přívod stlačeného vzduchu od vzduchovače; 8 – voda ve spodní části dna; 9 – jemný písek. Šipky naznačují směr přísunu vzduchu a cirkulaci vody. Pozn.: pro snadnější pochopení je vhodné uvést, že toto přenosné perforované dno jsou vlastně dvě krabice (nádoby) postavené hermeticky na sebe (tj. tak, že horní a dolní nádoby musejí k sobě těsně přiléhat), mezi nimiž je perforované dno horní krabice (dózy) a perforované víko dolní krabice (dózy).

Vrtule (z plastu) instalovaná na perforované dno zespodu

Kreslila: Zdenka Horáková
Foto: Ivo Netopil

To the occurrence of the stonefly Nemurella picteti Klapálek , 1900 (Plecoptera, Nemouridae) on North Moravia (Czech Republic)

Abstract: Published records of stonefly Nemurella picteti from North Moravia are summarized to supplement occurrence data given by Soldán et al. (l998). New localities from the Jeseníky Mts and the Zábřežská vrchovina Highlands are given. Nemurella picteti seems to be a widespread species in these regions. This species was found to be more abundant here (on North Moravia) than is given by Soldán et al. (1998) However, in the present author´s material from the Moravskoslezské Beskydy Mts. the species has not been represented.

Keywords: Faunistics, ecology, degree of jeopardy

K výskytu pošvatky Nemurella picteti Klapálek, 1900 na severní Moravě

Pošvatka Nemurella picteti je relativně hojně rozšířeným druhem na severní Moravě, i když se na jednotlivých lokalitách vyskytuje většinou jen ojediněle. Malý počet lokalit (3) tohoto druhu zjištěný na Moravě Soldánem et al. (1998) neodpovídá realitě.

In the present paper published records of Nemurella picteti in the North Moravia, in the Czech Republic and Slovakia are summarized and discussed. New localities from North Moravia are given (see also Tuša 1986, 1987, 2000). New records: ( I.Tuša leg., Coll. Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku, Czech Republic, males only):
Jeseníky Mts.:

Hučivá Desná River above Kouty n. Des., [5868], altitude 640 m, 2 ex , 10.5.1978, 1 ex., 17.5.1978,1 ex., 8.7.1978, dtto, Divoká Desná River above Kouty n. Des. [5868], altitude 640 m,1 ex., 28.5.1974 , dtto, Žlutý potok stream (Skřítek), [6069] , altitude 850 m, 2 ex., 28.8.1992,1 ex., 3.8.1993, dtto, Mladoňovský potok stream [6068], altitude 600 m,1 ex., 12.5. 1987, 3 ex.,16.V.1989, dtto, a stream above Vlčí důl (Bludov), [6067], altitude 420 m, 2 ex., 11.5.2000, dtto, Černá Opava, Rejvíz, [5769], altitude 750 m, 3 ex., 23.7.1991, dtto, a tributary of the Černý potok stream (Vidnava), [5768], altitude 260 m, 1 ex., 5.6.1996, dtto, Malínský potok stream above Nový Malín, [6068], altitude 500 m, 1 ex., 9.9.l986, dtto, Merta Creek above Vernířovice, [5968], altitude 550 m, 1 ex., 1.6.1986, dtto, Hraběšický potok stream ( Krásné), [6968], altitude 415 m, 1 ex., 7.5.1987, dtto, Hrabenovský potok stream (Háj, Šumperk), [6067], altitude 500 m, 1 ex., 31.5.l995.
Zábřežská vrchovina Highlands:
Mírovka Creek above Svojanov, [6266], altitude 450 m, 1 ex., 9.5. l994,dtto, a tributary of the Moravská Sázava River above Hoštejn, [6166], altitude 350 m, 1 ex., 29.5.l995.
Moravskoslezské Beskydy Mts.:
In the author´s samplings (1982-2000) from this region Nemurella picteti was not found .

Nemurella picteti is widespread european species, freshwater ubiquist (Illies l955, l978). However it is sensitive to a stronger pollution: xeno-oligosaprobic, partly also beta-mesosaprobic species (Mrázek et al. 1983). In the Check List of Czech Republic and Slovakia Raušer (l977) gives Nemurella picteti from Bohemia, Moravia as well as from Slovakia.
Particular localities from the Czech Republic and Slovakia are published in the following paper:
Bohemia (all regions): Křelinová (1962), Krkonoše Mts.: Winkler (l977), Špaček (2000), Šumava Mts: Soldán (1996), Moravský Kras : Adámek, Raušer (1977), Moravskoslezské Beskydy: Simanov, Kantorek( 1985), Soldán et al. (1998), Jeseníky: Losos, Marvan (1957), Tuša (1987), Soldán et al. (1998) Slovakia: Winkler (1957), Krno 1982, Krno et al. (1996) etc.
Therefore it is possible to agree with Soldán et al. (1998): Nemurella picteti is widespread species in the Czech Republic. However, on the territory of North Moravia this species is more abundant than is given on Fig.30 in above cited paper.
Nemurella picteti is not included neither in the Red List of Germany (Zwick 1984) nor in the Czechoslovak Red Data Book (Škapec et al. 1992).

References

Adámek Z., Raušer Z. (1977): Příspěvek k otázce čistoty vodních toků Moravského krasu na příkladě studie fauny jepic (Ephemeroptera) a pošvatek (Plecoptera).- Speleol. Věst. Brno, 1977: 7-23.
Illies J. (l955): Steinfliegen oder Plecoptera. In: Die Tierwelt Deutschlands und der angrenzenden Meersteile. 150 pp.VEB G. Fischer Verlag Jena . – (l978): Plecoptera. In: Illies J. et al.: Limnofauna Europaea. 532 pp. (pp.264-273). G. F. Verlag Stuttgart.
Krno I. (1982): Štruktúra a dynamika makrozoobentosu riečky Lupčianky a jej prítokov (Nízké Tatry) .- Biol. Práce 82, 2: 1-126.
Krno I. et al. (1996): Limnology of the Turiec river basin (West Carpathians, Slovakia). – Biologia 51, Suppl. 2: 1-122.
Křelinová E. (1962): K poznání českých pošvatek (Plecoptera). Studie o bionomii a zoogeografii bentické české zvířeny. (Kandidátská disertační práce). 265 pp. Entomologický ústav ČSAV Praha.
Losos B., Marvan P. (1957): Hydrobiologické poměry řeky Moravice a jejích přítoků Podolského a Černého potoka. – Sbor. Vys. Školy zeměděl. a les. v Brně, 1957,1:41-69.
Mrázek K. et al. (1983): Soupis organismů jako indikátorů saprobity. Výzkumný ústav vodohospodářský, Brno. 83 + 8 pp.
Raušer J. (1977): Plecoptera. In: Check List tschechoslovakische Insektenfauna. – Acta faun.ent. Muz. Nat. Pragae 15, Suppl. 4, 158 pp. (pp.27-29).
Simanov L., Kantorek J. (l985): Příspěvek k hydrobiologii řeky Ostravice – Acta Fac Paed. Ostrav. E l5, 94: 83-l06.
Soldán T. (1996): Přehled pošvatek (Plecoptera) Šumavy s poznámkami k jejich současnému výskytu.- Sbor. Jihočes. Muz. v Českých Budějovicích, Přír. Vědy, 36,1: 37-47.
Soldán T. et al. (l998): Distributional and quantitative patterns of Ephemeroptera and Plecoptera in the Czech Republic: a possibility of detection of long-term environmental changes of aquatic biotopes. – Folia Fac sci. Natur. Univ. Masaryk. Brunensis, Biol., 98:l-305.
Škapec L. et al. (1992): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR 3, Bezobratlí. 155 pp. Príroda, Bratislava.
Špaček J. (2000): Pošvatky (Plecoptera) Krkonoš. In: Limnologie na přelomu tisíciletí. Sborník referátů XII. Limnologické konference Kouty n. Des. 18. – 22. 9. 2000: 233-235.
Tuša I. (1986): K poznání proudomilek – Liponeura (Diptera, Blephariceridae) a pošvatek (Plecoptera) Frenštátské kotliny (Moravskoslezské Beskydy).- In: Sborník souhrnů VII. sjezdu čs. zoologů, Ústí nad Labem . – Zprávy Čs. zool. spol. 19-20: 89.
– (l987): Struktura, dynamika a produkce zoobentosu pstruhového toku (Hučivá Desná, Hrubý Jeseník). – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 36:l93-2l8.
– (2000): K výskytu pošvatky Arcynopteryx compacta (Mac Lachlan, l872) (Plecoptera, Perlodidae) v České republice.- Čas. Slez, Muz. Opava (A), 49: 91-92.
Winkler O. (1957): Plecoptera Slovenska. – Biol. práce, SAV, Bratislava 3/7:1-95.
– (1977): Příspěvek k poznání potoční entomofauny v Krkonoších. – Opera concortica, 14 143-153.
Zwick P. (1984): Rote Liste der Steinfliegen (Plecoptera). In: Blab J. et al. :Rote Liste der gefahrdeten Tiere und Pflanzen in der Bundesrepublik Deutschland.
– Naturschutz Aktuell,1: 115-116.

To the occurrence of the stonefly Nemoura dubitans Morton, 1894 (Plecoptera, Nemouridae) in the Czech Republic

Abstract: One new site of a relatively rare species of Plecoptera – Nemoura dubitans Morton, 1894 from the Jeseníky Mts (North Moravia, Czech Republic) is given. It has been probably only particular site published from the territory of Moravia. In the Czech Republic this species seems to be relatively little known. Only one particular locality has been published from the territory of it (Ploučnice, Mimoň, North Bohemia – Křelinová 1962).

Keywords: Plecoptera, faunistics, taxonomy, Moravia, Czech Republic

The distribution of the Nemoura dubitans Morton, 1894 in Europe is following (according to Limnofauna Europaea by Illies 1978, see also Illies 1955): Balkan, Central Europe incl. the Carpathians Mts, North and East Europe, as well as in England. By the above given author this species is classed with the potamon fauna.

Material examined: Jeseníky Mts: a tributary of Hraběšický potok stream (below Krásné), 6068, altitude 415 m,1M, 27.4.2000. Note: The most accurate figure of the male abdomen (cerci) is that by Kis (1974, Fig. 76). Cerci of N. dubitans are not thornless (cf. Illies 1955, Aubert 1959, Raušer 1959).

No particular sites of Nemoura dubitans has been probably published from the territory of Moravia. In“ the Key to the ČSR fauna III “ Raušer (1959) mentions this species (as unabundant) from the Ostravice River (the Moravskoslezské Beskydy Mts), but no particular site is given.
Soldán et al. (1998) consider Nemoura dubitans as abundant all over the Czech Republic (see Table V in their paper). However, in the text (see p.119) they inform, that this species is very rare, found at only one (unnamed) site. Křelinová (1962) found this species at one locality in North Bohemia: Ploučnioce, Mimoň (5354), altitude 285m.(1 M,1 F ). In the Check-List of Czechoslovakia (Raušer 1977) Nemoura dubitans is given from the territories of Moravia and Slovakia. It seems, however, that any published particular site of Nemoura dubitans from Slovakia has not been known (Krno 1997).

References

Aubert J. (1959): Plecoptera, Insecta Helvetica. Fauna 1. Lausanne. 140pp.
Illies J.(1955): Steinfliegen oder Plecoptera. In: Die Tierwelt Deutschlands und der angrenzenden Meeresteile. VEB G. Fischer Verlag, Jena. 150 pp.
– (1978): Plecoptera. In: Illies J. et al.: Limnofauna Europaea. 532 pp. (pp.264-273) G. Fischer Verlag, Stuttgart.
Kis B (1974): Plecoptera. Fauna Rep. Soc.Romania, Insecta , 8:1-273.
Krno I. (1997): Production and distribution of stoneflies (Plecoptera) of Slovakia. In: Landolt P., Sartori M., (Eds.): Ephemeroptera and Plecoptera: Biology-Ecology-Systematics. MTL Fribourg. 569 pp.( pp.199-204).
Křelinová E. (1962): K poznání českých pošvatek (Plecoptera). Studie o bionomii a zoogeografii bentické české zvířeny. (Kandidátská disertační práce). 265 pp. Entomologický ústav ČSAV Praha.
Raušer J. (1959): Řád Pošvatky – Plecoptera. In: Kratochvíl J.(Ed.): Klíč zvířeny ČSR III. 869pp. (pp.169-181).
Raušer J.(1977): Plecoptera. In: Dlabola J. (Ed.): Check List tschechoslowakische Insektenfauna. – Acta Faunistica Entomologica Musei Nationalis Pragae, 15, Suppl. 4: 27- 29.
Soldán T. Zahrádková S., Helešic J., Dušek L. and Landa V. (1998): Distributional and quantitative patterns of Ephemeroptera and Plecoptera in the Czech Republic: A possibility of detection of long-term environmental changes of aquatic biotopes. – Folia Fac.sci .nat. Univ. Masaryk. Brunensis, Biol., 98: 1-305.

To the occurrence of a stonefly Leuctra nigra (Olivier, 1811) (Plecoptera, Leuctridae) in streams of North Moravia (Czech Republic)

Abstract: Leuctra nigra has been still abundant species in running waters of North Moravia. Our results agree with them given by Raušer (l956). Data published by Soldán et al. (1998) do not correspond with the present reality.

Keywords: Faunistics, ecology, degree of jeopardy

K výskytu pošvatky Leuctra nigra (Olivier, 1811) (Plecoptera, Leuctridae) v tocích severní Moravy

Pošvatka Leuctra nigra je stále hojným druhem v tocích severní Moravy. Naše výsledky jsou ve shodě s údaji Raušera (1956, 1962). Informace uvedené v práci Soldána et. al (1998) o tom, že tento druh je na severní Moravě relativně vzácný jsou zavádějící. Leuctra nigra nepatří na severní Moravě k mizejícím druhům.

In the present paper published records of Leuctra nigra on North Moravia, Czech Republic and Slovakia are summarized and discussed. New localities from North Moravia are given.
New records: (I. Tuša leg., Coll. Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku, Czech Republic, males only):
Jeseníky Mts.:
Bělá River, Domášov, [5869], altitude 510 m, 1 ex., 25.5.1993, dtto, Bystrý potok stream (Domášov), [5869], altitude 510 m, 5 ex., 25.5.1993, dtto, Branná River above Branná, [5868], altitude 780 m, 1 ex., 10.7.1991, dtto, Divoká Desná River above Kouty n. Des.[ 5868], altitude 640 m, 1 ex., 7.6.1973, 5 ex., 28.5.1974, 6 ex., 22.V. 1978, 15 ex., 25.5.1995, dtto, Hučivá Desná River, above Kouty n. Des.,[5868], altitude 640 m, 4 ex., 28.5.1972, 5 ex., 10.5.1978, 20 ex., 25.5.1995, dtto, Desná River in Kouty n. Des., [ 5868], 570 m, 2 ex., 27.5.1972, dtto, Hraběšický potok stream ( Krásné), [6068], altitude 415 m, 20 ex., 7.5. 1987,1 ex., 7.5.1995, dtto, a tributary of Hraběšický potok stream, [ 6068], altitude 415 m, 5 ex., 6.5.1987, 3 ex. 23.5.1985 dtto, Losinka Creek (Bukovice), [5968], 565 m, 10 ex., 22.5.1990, dtto, Malínský potok stream above Nový Malín,[ 6068], altitude 500 m, 30 ex., 14.5.1986, 5 ex., 25.4.1989, 1 ex., 17.5.1990, 2 ex., 6.5.1995, dtto Mladoňovský potok stream above Dobrá nálada, [6068], altitude 570-720 m, 5 ex., 14.7.1987, 20 ex., 16.5.1989,dtto Černá Opava Creek, Rejvíz, [5769], altitude 765 m, 1 ex., 23.7.1991, dtto, Moravice River above Karlov, [ 5969], altitude 670 m, 3 ex., 11.7.1995, dtto, Podolský potok stream 2 km above confluence with Žlutý potok stream, [5969], altitude 900 m, 5 ex., 13.6.1994, dtto, a stream above Pelegrad,[ 6067], altitude 425 m, 8 ex., 31.5.1995, dtto, a stream above Vlčí důl (Bludov), [6067], altitude 420 m, 4 ex., 11.5.2000, dtto, Stříbrný potok stream above Nýznerov,[5768], altitude 440 m, 1 ex.,7.6.1994, dtto, a tributary of Žlutý potok stream, (Skřítek peat bog), [ 5969], altitude 860 m, 3 ex., 13.6.1994, dtto, Tříramenný potok stream, [5968], altitude 650 m, 1 ex., 8.7.1986, dtto, a tributary of Hrabenovský potok stream from Háj Mt, [6067], altitude 525-400 m, 20 ex., 11.5.1987, 3 ex., 25.5.1995,dtto, Žlutý potok stream ( Skřítek peat bog), [5969], altitude 850 m, 10 ex., 11.6.1991, 1 ex., 3.8.1993, Žlebský potok stream above the mouth in Morava River, [5967], altitude 425 m, 15 ex., 13.5.1986.
Zábřežská vrchovina Highland:
A tributary of Březná River below Jedlí, [ 6066], altitude 370 m, 2 ex., 12.5.1993, 10 ex., 11.5.1994, dtto, a tributary of Březná above Drozdovská pila, [6166], altitude 330 m, 1 ex., 23.6.1994, dtto Březná River above Moravský Karlov, [ 5966], altitude 575 m, 2 ex. 28.7.1994, dtto Mírovka Creek above Svojanov [6266], 420 m, 5 ex., 9.5.1994, dtto, a tributary of Mírovka Creek from Javoří, [6266], altitude 410 m, 5 ex., 2.6.1994, dtto, Strupšínovský potok stream, [6067], altitude 400 m, 2 ex., 21.6.1994,dtto a stream above Maletín, [6166], altitude 470 m, 1 ex.,1.6.1993.
Moravskoslezské Beskydy Mts.:
Lomná Creek above Ráztoka, [6475], altitude 580 m, 1 ex., 26.5.1983, dtto Kopytná Creek above Milíkov,[ 6477], altitude 500 m, 3 ex., 7.6.1995, dtto, Sepetný stream above the mouth in Ostravice River, [6476], altitude 500 m, 2 ex., 1.7.1995.

Leuctra nigra is widespread species both in Europe and in the Czech Republic and Slovakia. The species shows relatively wide ecological valency (Illies 1955, 1978, Raušer 1956, 1962, 1977, Křelinová 1962, Winkler 1957, Soldán et al. 1998). It is a (xeno)-oligo-betamezosaprobic species (Mrázek et al. 1983).
About 50 years ago both in the Jeseníky Mts and in the Moravskoslezské Beskydy Mts the species was found as very abundant: 30 sites in the Jeseníky Mts, 12 sites in the Moravskoslezské Beskydy Mts (Raušer 1956). Contrary to above given Soldán et al. (1998) consider the species on North Moravia as well as on Moravia as relatively rare. They found only four localities from the whole territory of Moravia (see Fig. 38 in their paper).
New records given in the present paper verify that Leuctra nigra has been still abundant species in this region. It is not a disappearing species in North Moravia. Data published by Soldán et al. (1998) do not correspond to contemporary occurrence of this species here.
Leuctra nigra is not included neither in the Red List of Germany (Zwick 1984) nor in the Czechoslovak Red Data Book (Škapec et al. l992).

References

Illies J.(1955): Steinfliegen oder Plecoptera. In: Die Tierwelt Deutschlands und der angrenzenden Meeresteile. VEB G. Fischer Verlag Jena. 150 pp.
– (1978): Plecoptera. In: Illies J. et al.: Limnofauna Europaea. 532 pp. (pp.264-273) G. Fischer Verlag, Stuttgart.
Křelinová E. (1962): K poznání českých pošvatek (Plecoptera). Studie o bionomii a zoogeografii bentické české zvířeny. (Kandidátská disertační práce). 265 pp. Entomologický ústav ČSAV Praha.
Mrázek K. et al. (1983): Soupis organismů jako indikátorů saprobity. Výzkumný ústav vodohospodářský Brno. 83+8 pp.
Raušer J.(1956): K poznání rodu Leuctra Stephens ve Slezsku. – Spisy Přírod. Fak. MU Brno, 372: 1-54.
– (1962): K zoogeografii severomoravských druhů rodu Protonemura Kny. a Leuctra Steph. (Plecoptera). – Přírodovědný Časopis slezský, 23:175- 192.
– (1977): Plecoptera. In: Check List tschekoslowakische Insectenfauna. – Acta faun.ent. Muz. Nat. Pragae 15, Suppl.4, 158 pp (pp. 27-29).
Soldán T. et al. (1998): Distributional and quantitative patterns of Ephemeroptera and Plecoptera in the Czech Republic: a possibility of detection of long-term environmental changes of aquatic biotopes. – Folia Fac.sci. nat. Univ. Masaryk. Brunensis, Biol.,98: 1- 305.
Škapec L. et al. (1992): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR 3, Bezobratlí. 155 pp. Príroda, Bratislava.
Winkler O. (1957): Plecoptera Slovenska. – Biol. práce, SAV, Bratislava 3/7:1-95.
Zwick P. (1984): Rote Liste der Steinfliegen (Plecoptera). In: Blab J. et al.: Rote Liste der gefahrdeten Tiere und Pflanzen in der Bundesrepublik Deutschland. – Naturschutz Aktuell,1:115-116.

To the occurrence of the stonefly Leuctra digitata Kempny, 1899 (Plecoptera, Leuctridae) in the streams of North Moravia (Czech Republic)

Abstract: Published records of stonefly Leuctra digitata from North Moravia as well as from the Czech Republic and Slovakia are summarized to supplement occurrence data given by Soldán et al. (1998). Two new localities from the Jeseníky Mts are given. Except Klapálek´s sites (Klapálek 1905) from the Českomoravská vysočina Highlands („the Bohemia – Moravian borderland“ : Jihlava, 6659, Žďár n. Sázavou, 6461) they have been probably only two particular localities known from the territory of Moravia.

Keywords: Faunistics, ecology, degree of jeopardy

K výskytu pošvatky Leuctra digitata Kempny, 1899 (Plecoptera, Leuctridae)
v tocích severní Moravy (Česká republika)

V práci jsou shrnuty dosavadní údaje o výskytu pošvatky Leuctra digitata na severní Moravě, v České republice a na Slovensku. Jsou zde publikovány dvě nové lokality z podhůří Jeseníků ( povodí Hraběšického potoka: map. čtevrec 6068, nadm. výška 415 – 420 m). Tyto dvě lokality jsou pravděpodobně kromě nálezů Klapálka (1905) z česko-moravského pomezí na Českomoravské vysočině (Jihlava, Žďár n. Sáz., Libice) jedinými konkrétními lokalitami, publikovanými z území Moravy.
Raušer (1977) a Soldán et al. (1998) se sice zmiňují o výskytu tohoto druhu na Moravě, ale neuvádějí žádné konkrétní lokality.
V Čechách je tento druh relativně hojný: Křelinová (1962) jej nalezla na šedesáti lokalitách. Na Slovensku, obdobně jako na Moravě, je tento druh dosud znám jen z několika lokalit (Winkler 1957, Krno 1982, Krno et al., 1996).
Dosavadní kusé informace o rozšíření Leuctra digitata v ČR, na Slovensku i jinde jsou pravděpodobně zkresleny tím, že tento druh se ve stadiu dospělců vyskytuje často až na podzim, kdy sběratelská aktivita badatelů je podstatně nižší než na jaře a v létě.
Leuctra digitata je nepochybně oligo-betamezosaprobní druh. Podle Illiese (1978) žije jak v rhithronu, tak v potamonu toků. Zatím není výrazněji ohrožen: není uváděn v červených seznamech ( Zwick 1984, Škapec et al. 1992).
Rozšíření pošvatky Leuctra digitata na Moravě a na Slovensku by měla být věnována větší pozornost (podzimní sběry), aby současné poznatky o markantním rozdílu ve frekvenci výskytu mezi územím Čech (Bohemia) a Moravou a Slovenskem (v Ćechách častý výskyt, na Moravě a na Slovensku ojedinělý) mohly být revidovány.

In the present paper published records of Leuctra digitata in North Moravia as well as in the Czech Republic and Slovakia are summarized and discussed. Two new localities from North Moravia are given.
Material:
(Tuša leg et det., Coll. Vlastivědné museum in Šumperk, males only):
Jeseníky Mts: Hraběšický potok stream ( below Krásné), 6068, altitude 415 m, 3 ex., 30.10.1985, dtto, a tributary of Hraběšický potok stream (above Anenský dvůr), 6068, altitude 420 m, 1 ex., 4.9.2001.
Leuctra digitata is known from the West, North and Central Europe. The easternmost occurrence reaches in the Carpathians (Illies 1978).
Originally boero-alpine species L. digitata seems to be widespread from lowlands to mountains at present. However, it prefers mountain and submountain streams and rivers (Illies l955, 1978, Křelinová 1962, Soldán 1996, Soldán et al. 1998).
In the Czech and Slovak Republic particular localities have been known predominantly from the territory of Czech (Bohemia): Winkler (1956): the Šumava Mts. – Hamerský potok stream, Křelinová ( 1962): 60 sites from the all regions of Bohemia, Landa et al. (1997): The Vltava river basin, Soldán (1996): the Šumava Mts., Soldán et al.(1998): the Labe river basin.
From Moravia only sites by Klapálek (1905) have probably been published („the Bohemia-Moravian borderland“ in the Českomoravská vrchovina Highlands,): Žďár a. Sáz. (6461), Jihlava (6659).
In the Raušer´s Moravian plecopterological studies (Protonemura, Leuctra) of the Jeseníky Mts as well as the Moravskoslezské Beskydy Mts (Raušer 1956, 1962) Leuctra digitata is missing. Raušer probably did not collect stoneflies in the autumn, when adults of this species fly.
In the papers by Raušer (1977) and Soldán et al.(1998) the occurrence of L. digitata from the territory of Moravia is also mentioned, but any particular localities are not given there.
Information on the occurrence of Leuctra digitata in Slovakia has also been relatively pure : Winkler (1957) – one stretch of the Hnilec river: Stratená-Hnilec (10L), Krno (1982) – the Lupčianka river( 6L), Krno et al (1996) – the Turiec river basin (1 male, 1 female).
Relatively few published records of the species from Moravia and Slovakia may be due to a low number of collections from the autumn.
Leuctra digitata seems to be oligosaprobic- betamezosaprobic species. It lives both in rhithron and potamon (Illies et al. 1978). It has not been included in any „Red List“ (see e.g. Škapec et al. 1992, Zwick 1984, Soldán et al. 1998).
Contemporery frequency differences of occurrence of Leuctra digitata between Czech (Bohemia) – and Moravia + Slovakia – in Czech (Bohemia) – abundant and in Moravia as well as in Slovakia – pure should be studied: more intensive autumn collections of stoneflies will have to be done in these regions.

References

Illies J. (1955): Steinfliegen oder Plecoptera.- In: Die Tierwelt Deutschlands und der angrenzenden Meeresteile.150 pp. VEB. G. Fischer Verlag, Jena.
– (1978): Plecoptera. In: Illies J. et al.: Limnofauna Europaea. 532 pp. (pp.264- 273). G.Fischer Verlag, Stuttgart.
Klapálek F. (1905): Conspectus Plecopterorum Bohemiae. – Čas. České spol. ent.2: 27-32.
Krno I. (1982): Štruktúra a dynamika makrozoobenmtosu riečky Lupčianky a jej prítokov (Nízké Tatry). – Biol práce 28, 2: 1-126.
Krno I. (ed.): (1996): Limnology of the Turiec river basin (West Carpathians, Slovakia). Biologia, Bratislava, 51. Suppl.2: 1-122.
Křelinová E. (1962): K poznání českých pošvatek (Plecoptera). Studie o bionomii a zoogeografii bentické české zvířeny. Unpublished PhD. thesis. 265 pp. Entomologický ústav ČSAV Praha.
Landa V. , Helešic J.,Soldán T.,Zahrádková S.: (1997): Stoneflies (Plecoptera) of the river Vltava, Czech Republic: a century of extinction. – In: Landolt P., Sartori M. (eds.): Ephemeroptera and Plecoptera: Biology – Ecology – Systematics. Mauron Tinguely and Lachat, CH – Fribourg, 569 pp.(pp. 288-295.
Raušer J. (1956): K poznání rodu Leuctra Stephens ve Slezsku. – Spisy Přírodov. Fak.MU Brno, 372: 63-110.
– (1962): K zoogeografii severomoravských druhů rodu Protonemura Kny. a Leuctra Steph. (Plecoptera). – Přírodověd. Čas. Slezský 23:175-192.
– (1977): Plecoptera. In: Dlabola J. (ed): Check List tschechoslovakische Insectenfauna. – Acta faun. ent.Mus nat.Pragae 15, Suppl. 4, 158 pp.(pp.27- 29).
Soldán T. (1996): Přehled pošvatek (Plecoptera) Šumavy s poznámkami k jejich současnému výskytu. – Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přír. Vědy, 36: 37-47.
Soldán T. Zahrádková S., Helešic J., Dušek L. and Landa V. (1998): Distributional and quantitative Patterns of Ephemeroptera and Plecoptera in the Czech Republic: a possibility of detection of long-term environmental changes of aquatic biotopes. – Folia Fac.sci .nat. Univ. Masaryk. Brunensis, Biol., 98: 1-305.
Škapec L. et al. (1992): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR 3, Bezobratlí.155 pp.Príroda, Bratislava.
Winkler O. (1956): Výzkum bentické zvířeny potoků v okolí Horské Kvildy (Šumava).- Zool. listy 5:367-386.
– (1957): Plecoptera Slovenska. – Biol. práce 3 :1-95.
Zwick P. (1984): Rote Liste der Steinfliegen (Plecoptera). In: Blab J. et al. Rote Liste der gefahrdeten Tiere und Pflanzen in der Bundesrepublik Deutschland. – Naturschutz Aktuell, 1: 115-116.

Ivan Tuša

To the precision of the  general ecological model of a river network

IVAN TUŠA

 Regional Museum in Šumperk, Hlavní 22, 787 31 Šumperk, the Czech Republic

Abstract: Two of the most  well known and often cited ecological models of streams and rivers (1 – Illies, Botosaneanu, 2 – Vannote et al.. 1980)  are evaluated critically and their  greatest imperfections are analyzed. A new model is constructed using pieces of  the above given  models. The new model that is constructed does not operate only with one stream bed but  with the entire  river network.. Three  pictures are included..   

 Keywords: Ecological model, river network, Central Europe, terminology of river-zones.

INTRODUCTION  

        Many ecological river models have been proposed. Their survey with short descriptions is given e.g.  by Hawkes (1975). His information must be, of course, supplied with
new references, especially  with paper by Vannote et al (1980), see also Allan (1995). Two of the most known ecological river models are those by Illies and Botosaneanu (1963) and  Vannote et al. (1980).
        1) Illies´model is shortly characterized e.g. by Hawkes (1975), p. 366:
        „ (i)  Rhithron is defined as that part of the stream from its source down to the lowermost point where annual range of monthly mean temperatures does not exeed 20 °C. The current velocity is high and the flow volume is small. The substratum may be composed  of fixed rock, stones or gravel and fine sand. Only in pools and sheltered area si mud deposited.
      (ii) Potamon is the remaining downstream stretch of river where  the annual  range of monthly  mean temperature exceeds 20°C, or in tropical latitudes, with a summer maximum of the month mean exceeding 25°C (Illies, Botosaneanu 1963). The current velocity  over the river bed is low and tends to be laminar. The  river bed is mainly of snad or mud, although gravel may also be present. In the deeper poos oxygen may be depleted, light penetration limited and mud deposit      
        The two reaches were further characterized faunistically. The organisms of the rhithron   were  mostly cold stenotherms and associated with running, well aerated waters. In contrast those of the potamonn were eurytherms or warm-water stenotherms, composed mostly of  organisms of lentic waters, often with a rich development of plankton in conrtast with the  spars rhithron plankton. Although species differences occured in different biogeographical  regions, it was found that the same  families tended to be  represented in the rhithron and potamon respectivelly of river in different continents.“
       Illies´ river zone  classification (Illies 1961) for world-wide application  is shown on Fig 3. Schematic meridional section from temperature north to temperature south illustrating  the effects  of geographical  conditions related  to altitude and latitude, on the zonation of rivers into rhithron and  potamon.
       Natural communities in running waters are very objectively rendered also on graphic plates by Sládečková, Sládeček (1998). They used, of course, for their river classification also the  Illies´model rhithron/potamon (see above).
       2) Description as well as the picture of the model of RCC (Vannote´s model) river continuum concept  may be  found  e.g. in the  book by  Allan  (1995), p. 276 – 277: „The river continuum concept (RCC) is a bold attemp to construct a single synthetic  framework  to describe the function of  ecosystems from source to mouth  and accomodate the variations  among sites  that  results from differences in their terrestrical setting (Vannote et al. 1980).“
        Descrition of this model is completed by a  picture with the title: „Generalized depiction of the relationship between stream size (order), energy inputs and ecosystem functions expected the river continuum  concept.“ (See  also Fig 2).    

MATERIAL AND  METHODS

       The proposed model of river network is based on the author´s  research of  conditions as well as communities in  some rivers  in the Czech Republic and Slovakia (upper Morava, and its tributaries), upper  Vltava in the Šumava Mts, Lubochňanka and Revúca in the Velká Fatra, Mts, Slovakia (Tuša 1987, 1992, 1993, 1993 and 1994, 2005 etc.).  Determinants of conditions  as well as communities found in the terrain has been simultaneously compared with items in the models  published: rhithron/potamon (Illies and Botosaneanu 1963), orders of streams (Vannote et al. 1980, Allen 1995).
    The present author has not agreed with  simplified  reality  and also  does not agree with the way the well known gives models are used in many papers, e.g. Helan et al. 1973, Krno 1982, Moon, Wimmer 1994, Helešic 1995 etc.).
   A  key point of the new model (Fig.1) is its graphical (left) part. This idea has been developing since the 1990s as  an  effort to create a graphic picture of a hypothetical and general river network.
    To describe the new model  of a  river network as it will be  discussed, it is necessary to establish some new terms:
– the main stream of a region: usually the longest river rising at the highest  altitude range of a  region and flowing down upto lowlands or empties into  the sea
– the  side streams  of a region:  tributaries of the main stream of a region
– complete streams:  streams having formed all known and possible river zones
–  incomplete streams: streams within them only some known and possible river  zones  
   may  be distinguished
      This graph is not only  a group of casual   parallel lines without a mutual relations but this graph also  illustrates  the main stream of  any  greater region (thick line in the middle) and  its left as well as right direct tributaries (thin lines to  the left and to the right of the thick line).
     The  terminology of  altitude ranges is taken from the paper by Landa, Soldán (1989).
      Pictures of  up-streams and down-streams communities are  in circles (Fig 2), taken from  Vannote  et al. (1980)  as well as plates by Sládečková, Sládeček (1998) (see  reference in Fig 1 and notes to them) were found to be suitable to  use also  here, in   the new  model (Fig 1) for short  characteristics of  communities assumed.
         Distribution of  determinants of  conditions as well as communities  are based on relatively well known fact, that in a determine region  “ nearly all is nearly everywhere“ (stony, sand, muddy bed…etc.,  occurence of some species: in the mountain streams as well as  in lowland rivers), but only  somewhere the majority of some factors  or taxa is  typical or  predominant. In the Fig 1 typical and and the most frequent condiotions values as well as taxa (communities) are given without parentheses and untypical values and taxa (communities) in parentheses. Most of the values of particular factors of environs or taxonomic structure of cummunities are given as  ranges:  „from-to“.
 

 RESULTS

a) DESCRIPTION OF RIVER NET ACCORDING TO THE NEW MODEL
          The construction of the suggested general model  of a hypothetical  river network is  based on the  fact, that within a given altitude  stretch of the main stream of a region, only  streams (its tributaries) rising in  the same or higher altitude ranges can empty into  it.
          For example, into „the higher mountain range“ (at altitude 800 – 1000 m) of  the main stream  of a  region, streams only from the range 800 – 1000 m and the streams from  the range  above 1000 m can  empty in the main stream.  Similarly, downstream into the main river of the lower mountain range  (600 – 800m)  streams  from the ranges 600 – 800 m, 800 – 1000 m as well as from the range above 1000 m can empty into the main stream.
        Short outline of the river network according to Fig1 may be given as follows (see also Fig 1,2  and study by Sládečková, Sládeček 1998):
        In  the  highest (alpine, mountain)  zones of a given region  only springs and small brooks and rivers are present. Here the main stream of the region  mostly does not differ much form side streams within  the region. All of them are stony, pure, with low value BOD5, cold, many with stretches of streams characterized by torrent riffles with very high current speed, etc…Flora/fauna as on Fig 2, Communities I,II, partly also III.
        Down river, in higher and  lower colline zones  there is a greater variety of streams and rivers to be found: spring, spring brooks, small river as well as larger river, i.e. streams of  Irst, IInd, IIIrd …order.  Also conditions as well as communities among  the main streams and side (especially smaller) streams of the region may be  very different etc…Flora/fauna as on Fig 2, Communities II (I,III) – main stream, I,II (III) – side streams.
        In the Czech Republic as well as probably in the whole Central Europe the administrative cross the boundary between salmonid and non-salmonid streams may be  usually found at  the altitude 300 – 400 m (Štefáček 1995).
       Also in the lowest (planar) zone  we may sometimes find  next to the large deep rivers with warm, slow and  turbid water and muddy bottom  smaller,  torrent streams  and rivers with colder and relatively pure water etc…Flora/fauna.: as on Fig 2:  in the main stream an in the larger side streams Communities II,III (I). in the smaller side streams Communities I,II,III.
      Examples of concrete species for different types of streams in the longitudinal zonation are
given e.g. on plates in the paper by Sládečková, Sládeček (1998), see also notes at Fig. 1.
      But it must be taken into consideration, that for any  given model of a stream we are able only to list possible taxa (species) for definite factor spectrum of environs. Only some from these taxa will occur at particular localities (e.g. Hynes 1070, Macan 1974, Allan 1995).
        Morphology of streams and rivers all over the world  (slope, bed, composition of the bottom, current, bank vegetation etc. and their longitudinal zonation) shows, in general,  similar or the same features.  It is necessary, of course, regional untypical speciality presumed. Also similar or the same morphological (ecological) types of benthic as well as pelagic communities may be expected here (compare e.g. common differences between  communities of   stony, gravel, sand, muddy bottom etc., see e.g. Hynes 1970 a.o.).
      Temperature of stream water  as well as temperature conditions of the whole regions (summer maximum, yearly mean, etc.) are one of  the most important condition determinants which are modified according to the geographical position, especially the latitude.
    It seems,  therefore, that the model of a hypothetical  catchment suggested here  shows validity  for the whole world. Only temperature conditions and items dependent on it (oxygen a.o.) must be adapted  according to the latitude.(compare also Illies 1961 and Fig.3)..
       In tropics as well as subtropics  stony bottom and riffles are combined also with relatively high water temperature (yearly max. 20 – 30 °Celsius).  In the moderate zones and also in the regions near to the Earth´s poles  stony bottom and riffles are combined largely with lower temperature (yearly max. below 20  °Celsius).
        Without streams and river having  typical water temperature (for given latitudes and altitudes) we sometimes  find  streams under a typical temperature conditions.
         The author of this paper know two cases of  thermally atypical  streams in the Czech Republic: 1) karstic streams – their water  temperature usually is  lower than it corresponds with their altitude (see e.g. paper by Sukop 1976). 2) Teplá Vltava River near Lenora, Borová Lada, etc.. This river (with relativelly small slope) is known to have maximum summer water temperature   around 20°C at 800 – 900 m above sea level (Tuša 1993, Landa et al. 1995). Any other mountain streams with such high water temperature  has not been known from the Czech Republic and Slovakia.  

b) PROPOSALS  TERMS FOR  DIFFERENT  STREAM TYPES FOR RIVER CLASSIFICATION
        The suggested general  model of a river network requires one to propose many relatively descriptive  terms (and their combination) for precisely  indicating as well as delineating different types of  streams and rivers, and their zones using some words, e.g.: 
Central European – higher mountain – mostly stony stream IInd order – unpolluted – thermally typical etc. 
       It seems that  some international rules for river classification and terminology for different types of streams and rivers should be formed.

DISCUSSION

      Published ecological models of stream network (the most known and used see Illies and Botosaneanu 1963 and  Vannote et al. 1980), are very common, suitable only for general description of relations and communities in streams (e.g. in textbooks and general works on streams and rivers as Hynes 1970, Pennak 1971, Hawkes 1975, Holčík 1989, Lellák, Kubíček 1991, Allen 1995). Using of these models for classsification result  in many confusions. Some of them are given below:         
       1)Only on the main stream of a region (as well as  on some large-long its left and right tributaries) all of the known river zones are (may be) formed. The longitudinal zonation only of  these large streams correspond to the description and illustrations given by Illies, Botosaneanu (1963), Vannote et al.(1980), see also Lellák, Kubíček (1991), Allen (1995) etc.
      2) Comparing description of  the Illies  model rhithron /potamon (see Introduction) and Fig 3 we may see one inaccuracy or creation of confusion. For example, equator  mountain streams and lowland streams at the North or the  South pole both  named as „rhithron“ are similar only in temperature conditions.
      3) Spring as well as spring brooks of a definite region, streams of Ist or IInd order show similar conditions  and communities also  at different altitudes. But it is confusing to organize similar streams from different altitudes into the same categories. Many authors, of course, have done it.
     4)The greatest error is, doubtless, when we  sum  e.g. several samples  from  streams Ist or IIdn  order from different altitudes  into one sample e.g. „epirhithron“ etc (see e.g. Helešic 1995).
    5) The great difficiency of the  models by Illies as well as  Vannote  as well as  the others is a fact that structure of the river network ecosystem is demonstrated on only one river bed.
    The one bed river model very limits creative thought on  river ecosystems as well as new ideas  and  approaches to new  research.

CONCLUSION

       We may conclude that  new models of streams for classification of particular rivers and river networks are necessary to form and discuss.
      It seems, that the study and comparison of differences and similarities of  conditions as well as communities in streams of the  Irst, IInd, IIIrd etc…orders (=…rhithrons“) at various altitudes  in different river network may be the first step of  resarch using this new model.

REFERENCES

ALLAN J.D., 1995: Stream ecology. Structure and function of running waters. 388pp. Chapman, Hall, London.
BALATKA B., SLÁDEK J., 1962: Říční terasy v českých zemích. 578pp. Geofond ČSAV, Praha.
HAWKES H.,A., 1975: River zonation and classification. In: Whitton B.A. (ed.): River ecology. Blackwell Sci.Publ. 725 pp. (pp. 312-374).
HELAN J., KUBÍČEK F., LOSOS B., SEDLÁK E., ZELINKA M., 1973: Production conditions in  the trout  brooks of the Beskydy Mountains. Folia Fac.Sci natur. Univ. Purkynianae Brunensis,  Biol. 14:1-105.
HELEŠIC J., 1995: The stoneflies (Plecoptera as a model group of stream biomonitoring. Disertation thesis abstract.  Faculty of Science, Masaryk University, Department of Zoology and Ecology, Brno. 35pp.
HOLČÍK J. (ed.), 1989:  The freshwater  fishes of Europe. Vol. 1, Part II, General   Introduction to fishes, Acipenseriformes. 469 pp. Aula Verlag. Wiesbaden.
HYNES H.B.N., 1970: The ecology of running waters. 555pp. Liverpool Univ. Press.
ILLIES J., 1961:  Versuch einer algemain biozonotischen Gleiderung  Fliessgewasser. Int.rev.ges Hydrobiol., 46: 205-213.
ILLIES J., BOTOSANEANU L., 1963:  Problémes et méthodes de la classification et   de la zonation éologique des eaux courantes, considerées surtout du point de   vue faunistique.  Mitt.int. Verein.theor. angew. Limnol. 12: 1-57.
KRNO I.,1982:  Structure and dynamics of macrozoobenthos of the River Lupčianka and its tributaries (The Low Tatras).  (In Slovak with English summary).  Biol. práce 27: 1-126.
LANDA V., HELEŠIC J.,SOLDÁN T., ZAHRÁDKOVÁ S., 1995: Stoneflies (Plecoptera)of the river Vltava, Czech Republic: a century of  extinction. VIIIth International Conference on Ephemeroptera 14-18 August, 1995 and XIIth International Symposium on Plecoptera 18-20. August, 1995. Lausanne, Friebourg, Switzerland. 11pp + 3 tab.
LANDA, V., SOLDÁN T., 1989: The distribution of the order Ephemeroptera in Czechoslovakia with respect to water quality. (In Czech, English summary).  Studie ČSAV,Academia Praha, 17, 1-170.
LELLÁK J., KUBÍČEK F., 1991: Hydrobiologie.257pp. Univerzita Karlova, Praha.
 MACAN T.T.(l974): Freswater ecology. Longman 343pp.
MOOG O and  WIMMER R. 1994: Comments to the water temperature based assessment of biocoenotic regions according to Illies, Botosaneanu. Ver. Internat. Verein. Limnol. 25: 1667-1673.
PENNAK R.W. 1971: Towards a classification of lotic habitats.  Hydrobiol. 38:  321-334.
SLÁDEČKOVÁ A., SLÁDEČEK V.,1998: Natural communities in running waters of the Czech Republic. Acta Univ. Carolina, Environ.12:61-98.
SUKOP I. 1976:  Annual cycle of the zoobenthos-the natural food of fish in troutbeck of the Moravian Karst. (In Czech, English summary).  Acta Univ. Agricult. Brno, A, 24:  511-517.
ŠTEFÁČEK S. 1995: Rybářský průvodce po tekoucích vodách.206pp. Brázda, Praha.
TUŠA I., 1987:  Structure, dynamic and production of zoobenthos in trout stream (Czechoslovakia). (In Czech, English summary). –  Čas. Slez. Muz Opava (A),  36:193-218
TUŠA I., 1992:  To the knowledge of the genus Lipooneura Loew, 1844 (Diptera, Blephariceridae) of Czechoslovakia. (In Czech, English summary).  Severní Morava (Šumperk),63:29-42.  
TUŠA I., 1993: : Research in the  ecology of running waters with  special reference to
the zoobenthos. 21pp. Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku. 
TUŠA I., 1993a:  Larvae of the genus Atherix Meigen, 1803 (Diptera, Athericidae) in streams of Czechoslovakia. (In Czech, English summary).  – Čas. Slez.Muz. Opava (A), 42:21-29.
TUŠA I.,1994: To the ecology of the Atherix larvae in streams of the Czech Republic and Slovakia. (In Czech, English summary). – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 43:21-34.
TUŠA I. 2005:  To the ecology of the mountain river with regard to the summer flood in 1997 and a new  pumped storage plant (Divoká and Hučivá Desná  River, Hrubý Jeseník Mts.). (In Czech, English summary). – Čas. Slez. muz. Opava, (A), 54:25-55.
TUŠA I. 2005a: To the precision of the general ecological model of a river network.  30 pp. Manuscript.
TUŠA I. 2006:  To the precision   of the general ecological model of a river network. (In Czech). – Sborník příspěvků 14. konference ČLS a SLS, Nečtiny 26-30. června 2006. 163pp (pp. 147-148).
VANNOTE R.L., MINSHALL G.,W. CUMMINS K.W., SEDELL J., R., CUSHING  C.,E. 1980: The river continuum concept. Can.J.Fish.Aquat. Sci:37:130-137.

Fig1 General ecological model of a Central Europe river catchment area. Tuša, orig.
Notes to Fig 1.
I.
Bottom: St- stones, G- gravel, Sa – sand, M –  mud. Vegetation: B – bryophytes,      HP-  higher plants, I.,II.,III.:  communities  in longitudinal profile of streams by Vannote et al.(1980) – see also Fig 2 and Allan (1995),   1,2,3,4,5: communities in  different  stream zones in the Czech Republic by  Sládečková, Sládeček (1998), re-numbered: 1- (in cited paper Plate 1 and 2) =  Crenon +   Hypocrenon, 2- ( in c.p.Plate 3   and 4) = Epirhithron and metarhithron, 3 – ( in c.p. Plate 5  and 6) = Hyporhithron, 4 – (in c.p. Plate 7 and  8) = Epipotamon, 5 – (in c.p. Plate 9 and10) = Metapotamon., —– = administrative frontier between salmonid and non-salmonid streams in Czech Republic (according to  Štefáček 1995).
II.
1) The others data given in Tab. 1 are  undertaken from the following papers: Balatka, Sládek (1962), and Tuša (1994). The most of them are verified by the  author´s own experiences
2) At communities I,II,III the size (order) of streams given by Vannote at al. (1980) are not taken into account here, aspecially in side streams at lower altitudes. In  these smaller streams we  may mostly found only small species  of fishes as well as  younger specimens of the bigger fish species.
 

Fig 2   River ecosystem. Vannote ´ s and Illies ´model are combined here. Vannote´s  model  is taken from Allan (1995), see also Illies, Botosaneanu (1963), Hynes (1970), Hawkes (1975) a.o. 

Fig 3   Generalized zonation of river into rhithron (black) and potamon (white) for worldwide application.  After Illies 1961, taken from Hawkes (1975) p. 370.

Na výstavě Zbraň a lov lze spatřit unikátní loveckou pušku zdobenou zlatem ze sbírek knížat Liechtenštejnů

V Galerii mladých Vlastivědného muzea v Šumperku se 13. až 15. září 2007 konala výstava hub, na jejíž realizaci spolupracovali mykologové prof. RNDr. Bronislav Hlůza, CSc., Ing. Jiří Lazebníček a Ing. Helena Deckerová. Se sběrem hub na výstavu pomáhali – jako každý rok – studenti Střední odborné školy v Šumperku, dále Drahomíra Nováková, Petr Zehnula (oba z Olomouce), RNDr. Libor Mazánek, Ph.D., Bc. Miloš Kensa (pracovníci Krajské hygienické stanice v Olomouci) a kolegové z muzea Antonín Bachroň a Zdeněk Kobza. Letos se na konečné podobě výstavy podílela velkým dílem i veřejnost. Zájemci pomáhali se sběrem hub před otevřením výstavy, ale i v jejím průběhu, kdy nosili své sběry k určení mykologům.

A výsledek? Letos bylo vystaveno 248 druhů hub, dalších 15 bylo určeno jen do rodu. Je to rekordní počet v osmileté  historii konání mykologických výstav ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Všem – i nejmenovaným zájemcům z řad veřejnosti – patří velký dík za jejich spolupráci!

Magda Zmrhalová

První výsledky archeologického výzkumu v Šumperku mezi ul. Na Hradbách a Lužickosrbskou

Na konci května zahájilo Vlastivědné muzeum v Šumperku předstihový záchranný archeologický výzkum v prostoru svíraném ulicemi Na Hradbách a Lužickosrbskou, kde má vyrůst bytový dům “Na Hradbách“ (stavebníkem šumperská firma SAN-JV, s.r.o.). Jedná se o velmi zajímavou plochu ve svahu těsně pod bývalými městskými hradbami, výsledky výzkumu tedy mohou významně přispět k vyjasnění, jak vypadal vnější prostor hradeb a obranný systém našeho města v minulosti.

Obr. 1: celkový pohled na plochu výzkumu, stan je rozložen

nad sever. částí sondy A.

Pomocí mechanizace byly skryty vrchní recentní vrstvy do hloubky cca 1,5 m, poté jsme přistoupili k založení dvou sond, které protínají plochu po svahu. Po odstranění dalších navážkových a stavebně – destrukčních vrstev byly téměř po celé délce východnější sondy A zjištěny kostrové pohřby – luteránský hřbitov, zčásti odkrytý již při výzkumu v minulém roce (při stavbě sousedního polyfunkčního domu), tedy pokračuje až do těchto míst a byl mnohem rozsáhlejší, než se předpokládalo. Jeho existence je zmíněna v písemných pramenech – luteráni zde začali pohřbívat v r. 1624. Pohřbení zachycení letošním výzkumem byli v zemi uloženi velmi těsně vedle sebe a též ve vrstvách nad sebou (zatím vyzvednuto 27 jedinců). V jednom místě se nacházely pouze skelety novorozenců. V jižní (tedy vrchní) části byly odhaleny relikty mohutnější kamenné zdi (šířka cca 100 cm), která jde rovnoběžně s hradbou v několikametrovém odstupu. Hřbitov tuto zeď nebo její relikty respektoval: zatímco severně od ní (tedy v hlavní části hřbitova) byli mrtví ukládáni ve směru západ-východ, tak jižně od zdi (v úzkém prostoru mezi ní a hradbou) ležely skelety hlavou k severu.

Obr. 2: začištěné skelety K 14, 18 a 19 – hlavy směřují na západ, dolní končetiny na východ.

Obr. 3: začišťování skeletů K 26 a 27, které byly orientovány ve směru sever – jih.

Pohřbení u sebe neměli žádné předměty, velkým překvapením byl proto pohřeb K 17 – tento dospělý jedinec měl u pravé stehenní kosti celý sloupec slepených stříbrných mincí, které snad byly původně umístěny v nějakém váčku či pouzdře. Muzejní konzervátor (A. Vašíček) nyní mince ošetřuje, čitelné jsou zatím pouze dva exempláře, avšak dokonce s letopočty – 1578 a 1590, pocházejí tedy z období vlády císaře Rudolfa II.

Obr. 4: mince z hrobu K 17 (na snímku na počátku konzervace, většina je ještě slepených).

V sondě A byly všechny kosterní pozůstatky vyjmuty (po základním ošetření je budou zkoumat antropologové), nyní pokračuje výzkum ve vrstvách pod nimi – aktuálně se nyní pohybujeme ve vrstvě z 16. století, jak nám prozrazují nálezy fragmentů charakteristické časně novověké jednostranně glazované keramiky. Od současného povrchu je tato vrstva již ve značné hloubce více jak 3 m.

Sonda B již pohřby nezachytila, zato se v její jižní části v poměrně malé hloubce podařilo identifikovat jílovitou vrstvu se zlomky vrcholně středověkých nádob, mj. okraj tzv. zásobnice, která sloužila na uchovávání surovin, především obilí.

 Obr. 5: probíhající práce v sondě B a jižní části sondy A.

Výzkum se postupně přesune do dalších částí plochy, nejvíce zvědaví budeme na prostor pod rohem ulic Na Hradbách a Lužickosrbskou, kde bychom mohli očekávat relikty části základů tzv. Nové brány, postavené z popudu Petra ze Žerotína pravděpodobně ve 2. dekádě 16. století. Zde však bude nutné nejdříve počkat na provedení zabezpečení proti případným sesuvům zeminy.

J. Halama (archeolog VM Šumperk) 

Průběh výzkumu vrstvy po jednotlivých čtvercích

Výmalba kaple sv. Jana Nepomuckého v klášterním kostele v Šumperku

Závěr kaple sv. Jana Nepomuckého před a po restaurování fresky a oltáře. Foto J. Mašek

Obnovená freska v kněžišti. Foto J.Mašek

Kázání sv. Jana Nepomuckého a jeho Nanebevzetí namalované v klenbě lodi. Foto J. Mašek

Aloina rigida.

Aloina rigida.

Aneura pinguis

Chiloscyphus coadunatus

Cirriphyllum piliferum

Dichodontium palustre

Dichodontium palustre

Encalypta streptocarpa

Encalypta streptocarpa

Encalypta streptocarpa

Encalypta streptocarpa

Encalypta streptocarpa

Eurhynchium angustirete

Nad vodopádem Na Strašidlech

Pellia endivifolia

Plagiochila asplenioides

Plagiomnium undulatum

Prudký potok

Prudký potok

Rhodobryum roseum

Tortella tortuosa

Tvarožné díry

Tvarožné díry

Tvarožné díry

Ukončení semináře

SMUTNÝ KONEC OBJEVENÝCH ZÁKLADŮ MĚSTSKÉ BRÁNY

aneb hodnoty finanční opět zvítězily nad hodnotami kulturními

Pelikán africký na Moravičanském jezeře

Krátký příběh jednoho ptačího uprchlíka

Autor fotografií: Vladislav Laža

PaedDr. Zdeněk Doubravský

Milena Filipová

 

 

 

 

 

obr. 1 – současný pohled na zříceninu hradu Brníčka od západu (foto J. Halama)

obr. 2 – půdorys hradního jádra, červený ovál vyznačuje místo vstupu do střední části paláce, kde byla položena archeologická sonda (foto J. Halama)

obr. 3 – pohled na hradní palác z nádvoří (ze západu), uprostřed archeologická sonda při vstupu do střední části paláce (foto J. Halama)

obr. 4 – místo vstupu do střední části paláce před začátkem výkopů, pohled z nádvoří – od jihozápadu (foto J. Halama)

obr. 5 – u vertikální měřičské tyče je vidět hrana palácové stěny, vlevo od ní destrukcemi zavalený hlavní vstup; pohled z nádvoří (foto J. Halama)

obr. 6 – detail jižního vnějšího nároží hlavního palácového vstupu – vlevo dole vidět stopy po vypadených či vytrhaných pískovcových blocích ostění, vlevo uprostřed ještě jeden z pískovcový blok v původním osazení; pohled z nádvoří (foto J. Halama)

obr. 7 – počátek odkrývání střílny ve stěně paláce, vlevo jižní část zavaleného hlavního vstupu; pohled z nádvoří (foto J. Halama)

obr. 8 – detail odkryté palácové střílny, její spodní část byla později zastavěna kameny; pohled z nádvoří (foto J. Halama)

obr. 9 – vyzdívání převislých nadzemních partií stěn paláce v místě hlavního vstupu, pohled od jihu (foto J. Halama)

Říše: Animalia; kmen: Arthropoda; třída: Insecta; řád: Coleoptera; nadčeleď: Elateroidea; čeleď: Elateridae; Leach, 1815.