Pravěké nálezy z Dubicka a Hrabové

Již po tři roky zajišťuje naše šumperské muzeum archeologické záchranné výzkumy na jihovýchodním okraji obce Dubicko. Od roku 2010 na poli naproti kostelu postupně roste nová ulice s rodinnými domy (stavební obvod Na Tvrzi). O tom, že se v tomto prostoru nachází polykulturní pravěká lokalita, se ví již od 20. let minulého století, kdy zde místní amatérští badatelé po orbě získávali četné archeologické nálezy, přechovávané pak v malém muzeu umístěném v dubické škole.

 

Záchranné archeologické výzkumy v letech 2010 – 2012 odhalily, že poprvé tu stála osada již  na začátku mladší doby kamenné (= neolitu), a to v nejstarší fázi kultury s lineární keramikou (konec 6. tisíciletí př.n.l.). Osada neměla dlouhé trvání a po jejím zániku zůstalo místo téměř 4000 let opuštěné. Domy dřevohlinité konstrukce zde znovu postavili až nositelé kultury lužických popelnicových polí v průběhu mladší doby bronzové (12. – 11. století př.n.l.). Osídlení na tomto příhodném mírném svahu nad drobnou vodotečí přetrvalo několik staletí až do starší doby železné (halštatu – 8. – 5. století př.n.l.). Na další obyvatele si poté tento prostor musel počkat až do naší doby. Z našich archeologických výzkumů pocházejí tisíce zlomků hliněných nádob, kusů mazanicových stěn domů, předmětů denní potřeby – hliněné přesleny a závaží, kamenné zrnotěrky, fragmenty bronzových nožů, srpů či jehlic sloužících coby šatní spínadla; také zvířecí kosti představující kuchyňský odpad a jiné zajímavé artefakty. O tom všem jsem psal na naše muzejní webové stránky v roce 2011 (článek Archeologický výzkum v Dubicku – na sklonku doby bronzové tu stála velká osada).

 

I v roce 2013 pokračujeme v záchranných výzkumech tak, jak postupuje výstavba. Nejvíce pravěkých objektů bylo prozkoumáno při stavbě domu p. Braného (obr. 1) – nacházely se zde jak sídlištní jámy s keramikou z mladší doby kamenné (nejzajímavější byl objekt č. 174 s celou kamennou zrnotěrkou a velkými kusy keramických nádob s rytou výzdobou – obr. 2), tak hlavně různé objekty s artefakty odpovídající kultuře lužických popelnicových polí. Pozoruhodná situace byla zjištěna uprostřed jižní části skryté plochy, kde se v blízkosti vedle sebe nacházely 4 objekty – dvě hluboké tzv. zásobní jámy, které sloužily k uskladnění potravin, velké kruhové ohniště či topeniště a pravděpodobně destrukce hliněné potravinové pece. Jedna ze zásobních jam (objekt č. 173) navíc na svém dně ukrývala větší množství keramických fragmentů, které pocházely z několika velkých zásobnicových nádob (obr. 3 – 4).

 

Další archeologické práce probíhaly na pozemku p. Nováka. Výzkum v ploše jeho domu proběhl již v roce 2011, letos bylo potřeba archeologicky uvolnit prostor v místech stavby sklípku, bazénu a přístupu k němu. V ploše bazénu byla zachycena kromě jiných pravěkých objektů část půdorysu nějaké dřevěné stavby, kterou indikovaly tzv. kůlové jamky. Dle drobného keramického materiálu ji lze také spojit s obdobím kultury lužických popelnicových polí. V místech budoucího přístupu k bazénu pak byla nejzajímavější tzv. odpadní jáma (objekt č. 179). Její západní část skrývala původně pravděpodobně celou velkou amforovitou nádobu, uloženou ve fragmentarizovaném stavu, a také celou kamennou zrnotěrku (obr. 5). Dle charakteristických znaků amfory můžeme obsah jámy datovat do starší doby železné.

 

Hned ve vedlejší vesnici, v Hrabové, probíhají od letošního roku také archeologické záchranné výzkumy. Na jihozápadním okraji obce vzniká nová komunikace a kolem ní rodinné domy (stavební obvod Pod Hojgrovými – II. etapa). Poloha se velmi podobá lokalitě v Dubicku – též se jedná o mírný svah s jihozápadním sklonem blízko vodoteče – tedy poloha v pravěku k sídlení velmi vyhledávaná (obr. 6). Na rozdíl od Dubicka se však o pravěkém osídlení v těchto místech před zahájením stavby vůbec nevědělo. První archeologické objekty byly zjištěny až v dubnu tohoto roku při archeologickém dohledu VM Šumperk v rámci hloubení výkopů pro inženýrské sítě v trase komunikace. Protože se však jedná o rozsáhlejší stavbu, byli na pomoc přizváni olomoučtí archeologové (Archaia Olomouc). V trase nové ulice výzkum zjistil sídlištní jámy a tzv. kulturní vrstvu s nálezy charakteristické keramiky z mladší doby železné (= laténu – 5. – 1. století př.n.l.), kdy na našem území žili známí Keltové. Tento poznatek je velmi důležitý, neboť v povodí řeky Moravy tak jde o nejsevernější osadu z tohoto období (dosud toto označení platilo pro laténská sídliště u Vlachova a Lukavice).

 

Od května probíhají archeologické dohledy a drobné záchranné výzkumy na stavbách pro jednotlivé rodinné domy (pozemky p. Bezděka, p. Johna, p. Odložila a p. Šafáře). Nejvíce archeologických objektů se zatím nacházelo na skrývce pro dům p. Bezděka. Relikty sídlištních jam v západní části překrývala pravěká kulturní vrstva se zlomky keramiky, která byla zkoumána ve čtvercích 3×3 m (obr. 7). Z archeologických situací byla zajímavá zejména destrukce hliněné pece a také typická zásobní jáma (obr. 8). Nálezy ze sídlištních jam prokázaly, že lokalita nebyla osídlena pouze Kelty v posledních staletích před změnou letopočtu, ale již dávno předtím – na sklonku doby bronzové (kultura lužických popelnicových polí).

 

Záchranné archeologické práce budou na obou lokalitách pokračovat  ruku v ruce s pokračováním další výstavby. Zpracování a vyhodnocení získaného archeologického materiálu si však vyžádá ještě nějaký čas. Do budoucna je plánována výstava, která lidem zpřístupní výsledky těchto zajímavých archeologických výzkumů.

 

 

Obr. 1: Celkový pohled na skrytou plochu pro stavbu domu p. Braného v Dubicku v době archeologického výzkumu (červen 2013).

Obr. 2: Neolitická mělká jáma s kamennou zrnotěrkou a torzem keramické misky (pozemek p. Braného v Dubicku, výzkum červen 2013).

Obr. 3: Výzkum zásobnicové jámy s velkým množstvím kusů keramických nádob (pozemek p. Braného v Dubicku, výzkum červenec 2013).

Obr. 4: Prozkoumaná zásobnicová jáma s velkým množstvím kusů keramických nádob (pozemek p. Braného v Dubicku, výzkum červenec 2013).

Obr. 5: Výzkum odpadní jámy s rozpadnutou keramickou amforou a kamennou zrnotěrkou (pozemek p. Nováka v Dubicku, výzkum červenec 2013).

Obr. 6: Pohled na lokalitu Hrabová – Pod Hojgrovými od východu (vpředu skrývka pro dům p. Bezděka, květen 2013).

Obr. 7: Výzkum pravěké kulturní vrstvy (tmavá zemina v profilech) na pozemku p. Bezděka v Hrabové (květen 2013).

Obr. 8: Typická pravěká zásobní jáma, prozkoumaná na pozemku p. Bezděka v Hrabové (květen 2013).