Archivy: Poklady

Inv. č. H 7465, sbírka zábřežského muzea, podsbírka historická

Dřevěný lidový zámek – závora z 19. století. Na přední straně je krabička zdobena rytým geometrickým dekorem. Z krabičky bočními otvory vycházejí dva kolíky – závora a klíč, oba se zářezy. Krabička je upevněna na prkénku (odříznuta ze dveří), a proto není vidět dovnitř mechanismu. V drážkách uvnitř zámku jsou tři špalíčky se zářezy, zapadající do vrubů klíče. Je-li horní zástrčka (klíč) dole, špalíčky poklesnutím brání dolní zástrčce (závoře) ve vysunutí. Zvednutím klíče nahoru se nadzvednou špalíky uvnitř a umožní se povytažení závory a otevření dveří.

Zámek pochází z Moravičan, bohužel se nedochovala informace, z kterého konkrétního statku.

Ve sbírkách zábřežského muzea je uložen ještě jeden podobný zámek. Oba jsou prezentovány na výstavě Lidová architektura na Šumpersku, která je k vidění do 14. září 2022 ve Výstavní síni VM Šumperk.

Mária Kudelová

etnografka, kurátorka historických podsbírek VM v Šumperku

Fotografie kaple sv. Jana Křtitele ve Svobodíně, H 14158 a H 15754, sbírka šumperského muzea v Šumperku, podsbírka historická.

Roku 1786 vznikla na kopci nad Vernířovicemi v rámci parcelace panského dvora osada Svobodín, německy Freiheitsberg. Na konci 18. století zde žilo více než 80 obyvatel. V malé osadě fungoval kromě několika živností i výčep, hojně využívaný také nedělními výletníky. Roku 1809 byla vysvěcena kaple sv. Jana Křtitele. Drobná stavba byla zhotovena ze dřeva a postavena na kamenné podezdívce. Obyvatelé osady se hlásili k německé národnosti, po roce 1945 proto museli své domovy opustit. Nově příchozím osídlencům se však do odlehlé osady příliš nechtělo a ta zůstala prázdná. Nakonec veškerou zástavbu včetně kaple srovnala se zemí v 50. letech vojenská technika. V roce 2008 byly obnoveny základy kapličky a instalována informační tabule upomínající na existenci této osady. Jak kaple vypadala, si můžete prohlédnout na snímcích z muzejních sbírek.

A pokud chcete spatřit model této kaple vytvořený na 3D tiskárně a k tomu se dozvědět více o tématu mizení lidských sídel (nejen) po vysídlení německých obyvatel, tak určitě přijďte k nám do šumperského muzea na výstavu Zaniklá sídla Moravy a Slezska.

Michaela Kollerová

historička, kurátorka historických podsbírek VM v Šumperku

Pohled na kapli ve Svobodíně, 1. polovina 20. století

Závěr kaple ve Svobodíně, 1. polovina 20. století

Modely kaplí ve výstavě Zaniklá sídla Moravy a Slezska

Inv. č. H 6102, sbírka zábřežského muzea, podsbírka historická

Dřevěný lidový zámek – závora z 2. poloviny 19. století. Dřevěná krabička se dvěma zástrčkami, která má v rozích otvory po hřebících, kterými byl zámek přibit na dveřích. Dolní, širší zástrčka slouží k vlastnímu uzavření dveří. Horní zástrčka, užší, slouží k odemykání. Na dříku je horní zástrčka vrubovaná a vruby přesně zapadají do otvorů uvnitř krabičky. V drážkách uvnitř zámku jsou tři špalíčky s nepravidelnými otvory. Je-li horní zástrčka – klíč – v klidové poloze, špalíčky poklesnutím brání dolní zástrčce ve vysunutí. Otáčíme-li horní zástrčkou (klíčem), vruby dříku se zachytí za zúžené otvory ve špalíčcích, ty se nadzvednou z vrubů dolní zástrčky a umožní tak její povytažení a otevření dveří. 

Na čelní ploše krabičky jsou vyryty iniciály předchozího majitele „AP“ – Alois Polách z Jedlí čp. 25. Rozměry: krabička: 12 × 17 cm, hloubka: 6 cm.

Výška krabičky: 17 cm, šířka: 12 cm, hloubka: 6 cm, délka zástrček: 26 cm a 19 cm.

Mária Kudelová

etnografka, kurátorka historických podsbírek VM v Šumperku

Fotografie obce Karlovec (okr. Bruntál), H 15934, sbírka šumperského muzea v Šumperku, podsbírka historická.

Na pomezí Moravy a Slezska stávala obec Karlovec, německy Karlsberg. Byla založena na konci 16. století Karlem II. Minsterberským. Jádrem této obce byl renesanční zámek, později barokně přestavěný, kolem nějž postupně vznikla další zástavba. Do roku 1946 zde žilo německé obyvatelstvo, po jejich nuceném odchodu byla obec znovu dosídlena. V souvislosti s uvažovanou výstavbou přehrady v údolí řeky Moravice nebyl od 60. let 20. století umožněn stavební rozvoj. Demoliční práce proběhly na počátku 90. let a o několik let později území bývalé obce zatopila voda napouštěné nádrže. Na břehu Slezské Harty tak dnes už stojí jen kostel sv. Jana Nepomuckého, fara a hřbitov.

A jak se vlastně fotografie obce, která nebyla nikdy součástí šumperského regionu, dostaly do sbírek našeho muzea? Snímky zaniklé obce Karlovec tvoří součást souboru fotografií z pozůstalosti nadlesního Ing. Antonína Holfelda, který působil ve službách rodu Lichtenštejnů.

Karlovec však nebyla jediná obec zaniklá kvůli realizaci vodohospodářských projektů. Chcete-li se o tom dozvědět více a poznat také další příčiny zanikání obcí po roce 1945, pak určitě neváhejte navštívit výstavu Zaniklá sídla Moravy a Slezska v šumperském muzeu.

Michaela Kollerová

historička, kurátorka historických podsbírek VM v Šumperku

Celkový pohled na obec Karlovec, pořízený z letadla roku 1943.

Areál zámku v Karlovci, 1943.

Inv. č.: H 2840, sbírka zábřežského muzea v Zábřehu, podsbírka historická.

Tento grafický list vytvořil Václav Hollar díky zajímavé životní příležitosti, která se mu naskytla na konci 60. let 17. století. V roce 1669 získal anglický král Karel II. sňatkem s portugalskou princeznou Kateřinou z Braganzy v rámci štědrého věna pevnost Tanger v Maroku, od jejíž strategické polohy si dost sliboval. Místo bylo nutné detailně poznat a za tímto účelem byly na severní cíp Afriky posílány výpravy. Jedné z těchto cest, kterou řídil Henry Howard, vnuk známého mecenáše umění Thomase Howarda, se zúčastnil i Václav Hollar jako kreslíř Jeho Veličenstva a kreslil pohledy na anglickou pevnost a na gibraltarskou úžinu. V roce 1673 Hollar vydal impozantní sérii tisků Pohledy na Tanger včetně tisku zachycujícího jihovýchodní cíp Tangeru. Lepty z cyklu jsou dochovány ve sbírkách zábřežského muzea až na dvě výjimky všechny (P 1187–1192, P 1195–1198, P 1200–1201) a aktuálně si je můžete prohlédnout v zábřežském muzeu v Grafickém kabinetu Václava Hollara.

Lenka Müllerová

historička umění, kurátorka podsbírek výtvarného umění VM v Šumperku