Tvrz Viléma z Miličína v Mohelnici

Přistavěn k městské hradbě stojí v Mohelnici v Hradební ulici nenápadný dům pamatující několik století. Přestože vznik jeho architektury nelze časově položit do 13. století a považovat ho za zbytek mohelnického hradu, vznikl ještě v období gotického stavitelství a před masovou výstavbou zděných domů v Mohelnici, která probíhala v 16. století. Svou stavební dispozicí a architektonickými detaily se dům hlásí do 14. až 15. století.
 
Drahomír Polách, který zkoumal v mohelnických městských knihách historii tohoto domu, zjistil, že byl v minulosti označován jako „die Vesten“ „Vestunghaus“ či „Vestung an der Mauer“, tedy jako „pevnost“ či „tvrz“, „dům tvrze“ či „tvrz u hradeb“. A nejen to, i domy v blízkém okolí jsou označovány jako „Haus auf den Vesten“, tedy dům na tvrzi a v jednom z mála českých zápisů z 16. století v mohelnické městské knize je dům č. 23 označen jako „Duom na Tvrzy“. Jsou to nepopiratelné důkazy, že na místě dnešních domků v Hradební ulici stávala kdysi tvrz a dům č. 17, o kterém pojednáváme, byl jedním z jejích objektů, ne-li dokonce její hlavní obytná stavba. Drahomír Polách na základě poznatků z Kubíčkových Dějin města Loštic hypoteticky ztotožnil tento dům s tvrzí Viléma z Miličína, sám však upozornil, že Vilémova tvrz je v současné historické a vlastivědné literatuře kladena do Libivé.1
 
V článku „Libivá přišla o středověkou tvrz“, publikovaném 2. 5. 2000 v 18. čísle Moravského severu, jsem přinesl důkazy, že ve vsi Libivé žádná tvrz nestávala a současně jsem ukázal, jak k omylu došlo. V článku „Je tzv. Brusův dům i zapomenutou mohelnickou tvrzí?“, uveřejněném v roce 2000 v červnovém a červencovém čísle Mohelnického zpravodaje 2, jsem opět upozorňoval na tento omyl. Jelikož se v tiskovinách nadále objevuje tradované umisťování tvrze do Libivé, využívám webových stránek Vlastivědných zajímavostí, abych veřejnosti zajímající se o regionální dějiny a vlastivědu předložil důkazy o existenci mohelnické tvrze v 15. století.
 
Alespoň stručně pojednejme, jak k omylu došlo a jaké jsou přesvědčivé důkazy, že Vilémova tvrz byla vystavěna v Mohelnici a ne v Libivé. Odpověď na otázku, jak se do tolika renomovaných publikací dostala zavádějící informace o tvrzi v Libivé, nacházíme v inventáři pergamenových listin arcibiskupského archivu v olomoucké pobočce Zemského archivu Opava. Archivní inventáře obsahují seznamy uložených archiválií, v našem případě listin. Každá z archiválií je zde popsána, včetně uvedení jejího stručného obsahu. V popisu listiny ze 30. května 1466 se dočteme, že „Tas, biskup olomoucký, zastavuje Janu Zoubkovi ze Zdětína a Jakšovi z Ojnic město Mohelnici s předměstím, Libivou s tvrzí, kterou vystavěl Vilém z Miličína …“. Takto formulovaný stručný obsah listiny je zavádějící a historikové, kteří se opírali pouze o uvedený popis dokumentu a nenahlédli do listiny samotné, umístili tvrz do Libivé. Listina však hovoří zcela o něčem jiném. Je v ní mimo jiné napsáno, že olomoucký biskup Tas z Boskovic zastavil po smrti Viléma z Miličína panošům Janu Zoubkovi ze Zdětína a Jakšovi z Ojnic město Mohelnici s předměstím a „se vsí Libivi i s tú dolní rolí v Květini … s tú čtvrtú roli, kterouž pan Vilém dobré paměti k tvrzi té, kterouž tu v Mohelnici jest vstavil, přikoupil jest“ a ještě dále, že oba biskupovi věřitelé smí brát dřevo „k té tvrze a dvora stavení v Mohelnici a k opravám města“.3
 
První zmínka o mohelnické tvrzi je však již v listině vystavené 7. dubna 1456, v níž olomoucký biskup Bohuš ze Zvole potvrdil Janovi ze Zvole, svému bratrovi, a jeho stejnojmennému synovi zástavu hradu Mírova. V dokumentu se dočteme, že na hrad mají být odváděny obilní dávky z polí pod Květínem kromě „té čtvrti, jak k tvrzi do Mohelnice má být přikoupena“. V latinské listině z roku 1460 osvobozuje biskup Tas z Boskovic Mohelnické mimo jiné od robot, které vykonávali také k tvrzi, která je zde označena „munitio sive Castellum“, tedy „tvrz neboli hrádek“.4
 
Přitom je třeba připomenout, že neexistuje žádný dokument, který by potvrzoval existenci tvrze v Libivé. Historikové píšící v první polovině 20. století také nic o tvrzi v Libivé nevěděli, neboť ještě nebyla napsána ona zmiňovaná nešťastná formulace v olomouckém archivním inventáři.
 
Vilém z Miličína držel Mohelnici zástavním právem věřitele ve dvou obdobích, poprvé ve čtyřicátých letech 15. století a podruhé od roku 1454 až do své smrti v roce 1466. I když nemůžeme vyloučit čtyřicátá léta jako období vzniku mohelnické tvrze, je pravděpodobnější její výstavba po roce 1454, neboť počátkem padesátých let 15. století opustil Vilém hrad Blansko, na němž do té doby sídlil. Zdá se logické, že potřeba šlechtického sídla byla příčinou výstavby mohelnické tvrze. Ať tak, či onak, mohelnickou tvrz vystavěl Vilém z Miličína kolem poloviny 15. století a jak potvrdil již zmíněný stavebně historický průzkum domu v Hradební ulici č. 17, odpovídají tomuto období architektonické detaily i stavební dispozice zkoumaného objektu. Označení domu „Vestunghaus, Vesten, Vestung an der Mauer“ v dobových pramenech podporují umístění Vilémovy tvrze k městskému opevnění podél Hradební ulice a ztotožnění domu č. 17 s jedním z objektů bývalé tvrze.
 
Dům č. 17 byl původně patrovým stavením vyzděným z kamene, jehož přízemí bylo mírně zapuštěno do okolního terénu. Zvyšování terénu navážkami učinilo z přízemí sklep. Právě ve sklepních prostorách se dochoval kamenný gotický portál pamatující výstavbu objektu. Dva tvarově stejné cihlové portály ve sklepě a v současném prvním podlaží se hlásí do sklonku období gotického stavitelství a nástupu renesance. Tehdy došlo k zaklenutí někdejšího přízemí, dnešního sklepa, cihlovou valenou klenbou. Současné přízemí a první poschodí objektu jsou již poznamenány řadou pozdějších úprav.
 
Objekt, jenž byl v roce 1998 zapsán do seznamu kulturních památek, dnes vyžaduje statické zajištění a restaurátorský zásah. Vzhledem k tomu, že jde o jednu z nejstarších staveb ve městě a že je k ní tradicí vztahováno narození významné osobnosti, pražského arcibiskupa Antonína Brusa, zaslouží si tato památka záchranu a kulturní využití, které by přispělo k rozvoji turistického ruchu.
 
PaedDr. Zdeněk Doubravský
 
 
Poznámky a odkazy:
 
1) KÖSSLEROVÁ, E. – POLÁCH, D.: Stavebněhistorický průzkum domu Hradební ulice č. 17 (staré č.p. 52) v Mohelnici, 1998, 4 – 5, 20.
2) DOUBRAVSKÝ, Z.: Libivá přišla o středověkou tvrz. In Moravský sever, 2. 5. 2000, č. 18; DOUBRAVSKÝ, Z.: Je tzv. Brusův dům i zapomenutou mohelnickou tvrzí? In Mohelnický zpravodaj, červen, červenec 2000.
3) Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc (dále jen ZAO), fond Arcibiskupský archiv Olomouc (dále jen AaO), listinná část, sign. OIa 9.
4) ZAO, fond AaO, listinná část, sign. OIa 8 k roku 1456 a sign. OIb 1/1A5 k roku 1460.
 
 
 

Dům v Hradební ulici č. 17, objekt bývalé mohelnické tvrze
 
 
 
 

Středověký kamenný portál vstupu do někdejšího přízemí domu v Hradební ulici č. 17