• Úvodní stránka
  • Zajímavosti
  • Pokračování archeologického výzkumu na nám. Republiky – odkryt luteránský hřbitov z období třicetileté války

Pokračování archeologického výzkumu na nám. Republiky – odkryt luteránský hřbitov z období třicetileté války

Záchranný výzkum při stavbě polyfunkčního domu na nám. Republiky v Šumperku se v srpnu přesunul do její vrchní části (prostor mezi ul. Na Hradbách a Lužickosrbskou), kde se podařilo objevit četné pozůstatky kostrových pohřbů. Následnými sondami se prokázalo, že se jedná o relikty luteránského (evangelického) hřbitova, který je do těchto míst situován i v písemných pramenech (za upozornění děkujeme šumperskému historiku Mgr. D. Poláchovi). V roce 1624 bylo luteránům zakázáno ukládání ostatků na jejich hřbitově v dnešních Jiráskových sadech a nové místo jim bylo vyčleněno právě do míst pod tehdejšími hradbami, nyní odkrytých při stavbě.
 
Všechny zkoumané skelety ležely na zádech, hlavou k západu, ruce byly nataženy buď podél těla, nebo složeny v různých polohách na hrudi. Neměly při sobě žádné předměty, pouze v několika případech byly buď u zápěstí, nebo u krku zaznamenány drobné zlomky měděných či bronzových drátků – snad součásti oděvu. Kolem skeletů se často nacházely železné hřeby, patrně pozůstatky dřevěných rakví. Kromě dospělých jedinců bylo prozkoumáno několik pohřbů dětských, včetně novorozeneckého a též drobného skeletu pravděpodobně potraceného plodu.
 
Informačně nejdůležitější se ukázala být sonda C-D, vedená napříč hřbitovem. Ve výkopu dlouhém pouhých 5,40 m bylo zdokumentováno 20 jedinců (!). Byli pohřbeni ve 3 horizontálních vrstvách nad sebou, mladší pohřby v některých případech porušovaly ty starší. Odkrytá situace svědčí pro fakt, že prostor hřbitova byl omezený, a tak záhy nezbylo než pohřbívat do vrstev nad sebou. Později se ukázalo, že v těchto několika vrstvách byly ostatky ukládány na celé ploše pohřebiště – tedy jen v části odkrývané při stavbě muselo být uloženo minimálně 200 jedinců. Hřbitov byl ze severní strany ohraničen kamennou zdí; otázkou je, kam až hřbitov sahal jižním (k hradbě?) a východním směrem. Úvahy o délce užívání hřbitova musí být nyní konfrontovány s veškerými dostupnými místními písemnými prameny v kombinaci s pravděpodobnými výpočty tehdejší mortality. V současné době probíhají kromě zpracování dokumentace též antropologické analýzy, které byly svěřeny brněnským odborníkům.

 

Mgr. Jakub Halama (jakub.halama@muzeum-sumperk.cz)