Vlastivědný sborník Severní Morava je za více než 50 let existence známým pojmem, ale u Knihovničky Severní Moravy je tomu naopak. Troufám si říci, že ji zná málokdo. Proto bych chtěl upozornit zájemce o vlastivědu na tento důležitý pramen poznání.
Je to volná nepravidelně vycházející řada brožovaných sešitů formátu Severní Moravy, zcela různého rozsahu i obsahu, vždy se však vztahující k naší oblasti, tj. Šumpersku a Jesenicku. Začalo je šumperské muzeum (resp. tehdejší Vlastivědný ústav) vydávat v roce 1965 a vydává je dodnes. Zatím vyšlo 30 svazků a toto kulaté číslo je jedním z podnětů, proč se u této ediční řady chceme teď zastavit.
Ze třiceti svazků pochopitelně nemají všechny stejnou úroveň a hodnotu, ale jsou mezi nimi velmi cenné originální a průkopnické práce s významem daleko přesahujícím hranice regionu. Každopádně prvních 30 svazků nabízí 1615 stran textu nabitého fakty, doplněného ještě fotografickými a obrazovými přílohami.
Některá čísla jsou ve Vlastivědném muzeu v Šumperku a jeho pobočkách dosud k dostání, a to za velmi přijatelné ceny. Všech třicet svazků už ale nelze zkompletovat, a tak ten, kdo jich vlastní více nebo dokonce většinu, má opravdový poklad.
Ještě něco: mohlo by se zdát, že mezi staršími čísly je jich příliš mnoho věnováno dějinám KSČ, komunistického tisku a dělnickému hnutí. Ovšem, na druhé straně, nezdá se, že by tato tématika měla být v dohledné době předmětem většího zájmu, spíše je tabuizovaná. A tak i tyto práce, psané na společenskou objednávku, mají svou cenu.
Po tomto úvodu chci teď pro orientaci čtenářů podat citace všech svazků zároveň s jejich stručnou charakteristikou. Protože všechny až na tři nejkratší byly recenzovány v Severní Moravě, uvádím v závorkách vždy i příslušné číslo Severní Moravy (=SM).
Sv. 1: Koukal, E.: Šumperská konference mladého učitelstva a učitelské sjezdy na Moravě ve třicátých letech. 1965. 40 str. + obr. příl., 800 výtisků. (SM 12).
Pojednává poněkud neurovnaně o učitelských sjezdech, zejména o šumperském v roce 1932. Text je doplněn autentickými dobovými články různých autorů.
Sv. 2: Bartoš, J.: Národně osvobozenecké hnutí na severní Moravě. 1965. 66 str. + 3 mapky a obr. příl., 2500 výt. (SM 12).
Osvobozenecký boj českého obyvatelstva bývalých okresů Zábřeh a Šumperk v letech 1938 – 1945. Stejnou problematiku zpracoval autor v práci „Odboj proti nacistickým okupantům na severozápadní Moravě“ (206 str., 1986). Práce z roku 1965 není tak obsáhlá, ale je psána živějším slohem.
Sv. 3: Václavek, L.: Německý antifašista a český literát Vincy Schwarz. 1966. 40 str. + obr. příl., 1600 výt. (SM 14).
Vincy Schwarz, rodák ze Šternberka, byl velmi zajímavou osobností – Němec, který se od roku 1938 hlásil k české národnosti, v roce 1942 byl zatčen a zastřelen. Působil v Praze jako překladatel (mj. Karla Čapka do němčiny), vydavatel knih a sborníků, spolupracoval s Paulem Eisnerem. Václavkova studie je první monografií o něm.
Sv. 4: Zapletal, M.: Bratrušovská tragédie. 1967. 24 str. + obr. příl., 3000 výt. (SM 16).
Zatčení a poprava 16 odbojářů 31.3.1945 na „bratrušovské“ střelnici u Šumperka. Faktograficky velmi cenná práce, využívající mj. vzpomínek pamětníků.
Sv. 5: Filip, Z.: Naše slovo 1927 – 1933. 1968. 45 str. + obr. příl., 1500 výt. (SM 16).
Je to historie týdeníku KSČ pro šumperský kraj s obsáhlými citacemi. Od roku 1931 vycházel v Brně, ale tehdy vrcholila jeho perzekuce (v posledním ročníku se ke čtenářům vůbec nedostal).
Sv. 6: Kšír, J.: Lidové stavitelství na území Horní Hané. 1968. 48 str. + obr. příl., 1000 výt. (SM 18).
Velmi zasvěcená studie o lidové architektuře z oblasti mezi Litovlí a Bohutínem, shrnující dlouholetý výzkum autora. S mnoha plány konkrétních staveb a 26 fotografiemi na křídě. Pojednává nejen o vesnických chalupách, ale i o hospodářských budovách a stodolách.
Sv. 7: Holínek, B. – Šťastný, K.: Ptactvo Zábřežska. 1969. 27 str. + obr. příl., 1000 výt. (SM 17).
Seznam pozorovaných ptačích druhů na Zábřežsku v letech 1955 – 1969. Druhý z autorů (K.Š.), který začínal jako zoolog v šumperském muzeu, se později stal předním ornitologem v ČR. Kuriozitou je, že jako vydavatel je uvedeno „Nakladatelství Severní Morava“, které mělo tehdy v době rychlých změn jepičí život.
Sv. 8: Šprincová, S.: Geografie cestovního ruchu v Jeseníkách. 1969. 157 str. (SM 18).
Separátní otisk studie ze sborníku Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Geologica-Geographica 1968. Dnes má převážně už jen historický význam vzhledem k dobovým reáliím a prognózám (některé se však naplnily nebo naplňují).
Sv. 9: Bartoš, J.: Lázek – symbol odboje. 1970. 14 str. + obr. příl., 5000 výt. (SM 20).
Historie partyzánského odboje v oblasti Cotkytle, Jedlí a Drozdova. Příležitostná publikace, která nepřináší mnoho nového.
Sv. 10: Jůza, V.: Adolf Kašpar. 1970. 15 str., 5000 výt.
Proslov na vernisáži z roku 1969, doplněný kresbami A.Kašpara a seznamem prací vystavených v Pamětní síni Adolfa Kašpara v Lošticích. Text je hodnotný, psaný pěkným a živým jazykem.
Sv. 11: Zuber, R.: Karel Ditters z Dittersdorfu. Karl Ditters von Dittersdorf. 1970. 23 str. + obr. příl., 5000 výt. (SM 20).
Skladatel K. Ditters žil 25 let na Jesenicku ve službách vratislavského biskupa. Především tomuto období se věnuje svěže napsaná studie R. Zubera. Celý text je přeložen do němčiny, proto měl tento svazek ohlas i v Rakousku a Německu.
Sv. 12: Bartoš, J.: Dělnické a komunistické hnutí na Zábřežsku 1921 – 1929. 1971. 30 str. + obr. příl., 2000 výt. (SM 21).
Příležitostná publikace k 50. výročí KSČ. Je psaná málo čtivým slohem, čerpá převážně z archivních pramenů a dobového tisku.
Sv. 13: Filip, J.: První léta KSČ na Šumpersku (1921 – 1923). 1971. 53 str. + obr. příl., 2000 výt. (SM 21).
Vyšlo rovněž k 50. výročí KSČ. Skutečným autorem textu je Zdeněk Filip. Jedná se o faktograficky cennou práci z originálních pramenů s širším záběrem (postihuje např. i postavení dělnictva, různé dělnické organizace apod.).
Sv. 14: Kříž, Z.: Zámecké parky okresu Šumperk. 1971. 58 str. + obr. příl., 2000 výt. (SM 23).
Poněkud přepracovaná verze části knihy „Významné parky Severomoravského kraje“. Zachycuje vyčerpávajícím způsobem druhové složení dřevin v parcích v Bludově, Velkých Losinách, Žádlovicích, Javorníku, Loučné n.D., Sobotíně, Vlčicích, Bernarticích, Bílé Vodě, Kobylé a Horním Fořtu se stavem v letech 1967 – 68. (Dnes je ovšem situace podstatně jiná).
Sv. 15: Kapusta, J.: Zábřežská léta Václava Kálika. 1972. 43 str. + obr. příl., 1500 výt. (SM 26).
V. Kálik, skladatel hlavně sborové hudby, strávil v Zábřehu mládí (1896 – 1909). Kapusta píše nejen o jeho životě v těch letech, ale i o tehdejším kulturním ovzduší Zábřeha.
Sv. 16: Spurný, F.: Severomoravské železářství do Bílé hory. 1972. 62 str. + obr. příl., 1500 výt. (SM 25).
Publikace vychází z rukopisu habilitační práce, největší pozornost věnuje podnikání Hofmannů z Grünbüchlu na janovickém panství. Je bohatě doložen prameny (13 stran poznámkového aparátu).
Sv. 17: Blažková, J.: Tapiserie na zámku Velké Losiny. 1977. 27 str. + obr. příl., 5000 výt. (SM 35).
Tapisérie v počtu 9 ks původně z Velkých Losin a Žádlovic. Popis vlastních tapisérií i jejich scén (co zobrazují).
Sv. 18: Bartoš, J.: Odboj proti nacistickým okupantům na Lošticku. 1979. 15 str. + obr. příl. (SM 39).
Separátní otisk článku ze Severní Moravy, sv. 37, liší se jen větším počtem fotografií.
Sv.19: Kožuchová, K.: Marie Čižinská. 1981. 11 str. + obr. příl.
Separátní otisk ze Severní Moravy, sv. 41 (dodáno více fotografií). Marie Čižinská byla funkcionářkou KSČ, po roce 1945 žila v Jeseníku.
Sv. 20: Stehlíková, B.: Mirko Hanák. 1983. 25 str. + 2 bar. reprodukce. (SM 48).
Hodnocení díla ilustrátora M.H. (1921 – 1971), který v dětství žil ve Skaličce u Zábřehu a později často pobýval na Jesenicku. Kromě studie B. Stehlíkové jsou v brožuře i vzpomínky známých osobností literatury (B.Říhy, J.Tomečka aj.).
Sv. 21: Lakosil, J. – Filipová, M.: Adolf Kašpar. 1984. 23 str. + bar. a černobílé reprodukce. (SM 48).
Publikace k 50. výročí úmrtí A.Kašpara. Obsahuje studii J.Lakosila a katalog prací umělce v památníku v Lošticích od M.Filipové.
Sv. 22: Hrabalová, O. – Klapil, P.: V Zábřeze na rynku. Lidové písně severní Moravy. 1987. 159 str. + obr. příl. (SM 54).
Velmi cenná sbírka severomoravských písní, přesněji českých písní ze Zábřežska a Šumperska, nejobsáhlejší sbírka z tohoto regionu. Obsahuje 160 písní, až na 3 pocházejících z rukopisných sbírek Klimeše, Šulové a dalších sběratelů. Docent P. Klapil některé z nich transponoval do pěvecky zvládnutelnějších poloh. Tentýž autor má v úvodu zasvěcenou studii o melodické a rytmické stránce písní. Je to publikace celostátního významu a trvalé hodnoty!
Sv. 23: Filip, Z.: Bibliografie vlastivědného sborníku Severní Morava 1 – 50. 1988. 87 str. (SM 57).
Rovněž publikace trvalé hodnoty, nepostradatelná pomůcka pro badatele, ale i pro další vážné zájemce o vlastivědu. Z prvních 50 čísel Severní Moravy je v ní zpracováno 1359 citací. K vyhledávání článků slouží místní, oborový, jmenný a autorský rejstřík.
Sv. 24: Cikryt, V.: Jan Zajíc. 1991. 19 str., 450 výt.
Útlý svazeček se separátním otiskem článku ze Severní Moravy, sv. 60. J. Zajíc byl žák šumperské střední průmyslové školy, upálil se v Praze v únoru 1969.
Sv. 25: Gába, Z. – Pek, I.: Ledovcové souvky moravskoslezské oblasti. 1999. 111 str. + obr. příl., 250 výt. (SM 79).
Jde o základní práci k poznání ledovcových souvků České republiky. Kromě 40 vyobrazení v textu obsahuje 8 fotografických tabulí. Tématicky daleko přesahuje region Šumperska resp. Jesenicka i oblast České republiky – je to příspěvek ke geologickému poznání severní části evropského kontinentu. Brožura byla rychle rozebrána a prodávala se i v Německu.
Sv. 26: Filip, Z.: Bibliografie vlastivědného sborníku Severní Morava 51 – 75. 1999. 64 str., 1000 výt. (SM 80).
Platí pro ni totéž co pro předcházející bibliografii (sv. 23). Tato obsahuje 631 citací. Obě jsou výsledkem obdivuhodné píle a akribie jejich autora.
Sv. 27: Gába, Z. – Tempírová-Kotrlá, D.: Bratří Kleinové – stavitelé silnic a železnic. 2000. 53 str. + 4 str. bar. příloh., 1500 výt. (SM 81).
Práce byla vydána k 200. výročí narození Franze Kleina a k výstavě v zábřežském muzeu. Je to první monografie našich dosud ne zcela doceněných rodáků (další od M. Krejčiříka vyšla r. 2009). Zaměřena je na podnikání rodinné firmy v první generaci a život bratří Josefa, Engelberta, Franze, Libora, Alberta a Huberta.
Sv. 28: Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. 2001. 103 str., 400 výt. (SM 81).
Výsledek dlouholeté práce autora se shromažďováním faktografických údajů ohromujícího počtu 878 osob. Územně patří tyto osobnosti, které vynikly v některé z oblastí lidské činnosti, území šumperského okresu v hranicích po roce 1996 (tedy bez Jesenicka). Jde vesměs o lidi, kteří v době vydání práce byli již zesnulí.
Výrobce publikace nemůžeme pochválit za nekvalitní zbrožování, v důsledku něhož se brožura, předurčená k častému používání, rozpadá na jednotlivé listy.
Sv. 29: Gába, Z.: Úzkorozchodné dráhy a drážky na šumperském okrese. 2009. 55 str. (SM 95).
Monografická práce s mnoha černobílými i barevnými ilustracemi. Na šumperském okrese byly v minulosti úzkorozchodné dráhy i unikátní v rámci České republiky, zvláště gravitační lesní železnice na lichtenštejnských velkostatcích. O publikaci byl nečekaný zájem v celé republice, brzy byla rozebraná a bylo nutno ji dotisknout.
Sv.30: Filipová, M. – Turková, A.: Kdo je kdo ve výtvarné tvorbě na Šumpersku. 2010. 88 str., 500 výt.
Jde o třicátý, zatím poslední svazek Knihovničky Severní Moravy, nedopatřením to ale není v tiráži uvedeno. Obsahuje 104 biogramů výtvarných umělců (malířů, sochařů, fotografů a architektů) s vazbou na region Šumperska. V jednom svazku se sešli obecně známí umělci (Arnošt Hrabal, Stanislav Lolek, Zdeněk Sklenář) s těmi, které zná snad jen několik zasvěcenců. Jsou zde zastoupeni jen ti, jejichž tvorba spadá převážně do 20. století. Starší a ti, kteří se narodili po roce 1950, budou uvedeni v dalším dílu. Téměř u všech hesel je jedna nebo více barevných reprodukcí, což významně přispívá k atraktivitě publikace.
Zdeněk Gába
