Archeologický výzkum v Šumperku, nám. Republiky

V souvislosti se stavbou polyfunkčního domu v jihozápadní části nám. Republiky probíhá již od konce června odborný archeologický dohled, realizovaný pracovníky Vlastivědného muzea v Šumperku. Nejdříve bylo sledováno postupné odstraňování různých vyrovnávek terénu a stavebních reliktů několika domů z 19. stol., které v tomto prostoru stály až do 60. let 20. stol.

Situace začala být zajímavá pro starší historii města až poté, co se bagry pustily do odstraňování dalších vrstev zeminy. Archeologický dohled se tak záhy přeměnil v záchranný archeologický výzkum. Byly identifikovány pozůstatky bývalého městského vodního příkopu, táhnoucího se přes celou stavbu ve směru západ – východ. Příkop tedy kopíroval průběh městských pozdně středověkých hradeb. Výplň příkopu o šířce cca 10 m tvořily nánosy černého bahna, jež poskytly množství zajímavých nálezů. Spodní vrstvy vydaly zlomky tzv. loštických pohárů z 15. stol., při povrchu to pak byly četné fragmenty nádob ze 16. – 17. stol., kdy již příkop zřejmě pomalu ztrácel svou primární obrannou funkci a stával se postupně spíše odpadištěm. Na několika místech se dokonce zachovaly relikty dřevěných konstrukcí. V západní části, tedy při ul. Lužickosrbské, se objevily útvary ve formě jakýchsi pilotů – bloků tvořených několikanásobnými řadami vertikálních na spodu zahrocených kůlů, proložených kameny. Výzkum ještě není u konce, ale nelze vyloučit, že se jedná o pozůstatky konstrukce přemostění příkopu. Tuto interpretaci by snad mohla nepřímo podporovat i původní existence jedné z městských bran právě v této ulici, vedoucí na historické náměstí. Další zachovalé dřevěné konstrukce mají charakter spíše zpevňování severního břehu příkopu. Jedno nebo několikanásobné řady vertikálních kůlů jsou taktéž proloženy většími kameny, ale nahoře ještě navzájem propleteny proutím. Dle nálezů zlomků keramiky by snad mohly být minimálně renesančního stáří, přesnou dataci však zřejmě přinesou až jejich dendrochronologické analýzy.

Z dalších nálezů je třeba jmenovat zejména kusy původního dřevěného vodovodního potrubí a další dřevěné artefakty – např. části šindelů nebo předměty denní potřeby (vařečka, lžíce); zajímavé jsou však také fragmenty skleněných renesančních nádob nebo železné hřeby.

Nyní probíhá intenzivní dokumentace odkrytých situací a jejich následné rozebírání. Poté budou stavbaři pokračovat ve skrývce, samozřejmě za pokračujícího bedlivého dohledu šumperských archeologů. Výzkum financuje investor této stavební akce (stavební firma SAN-JV).

Práci v terénu posléze vystřídá časově náročné ošetřování všech četných nálezů a jejich odborné vyhodnocení, včetně různých přírodovědných analýz. Počítá se, že kromě odborných výstupů bude veřejnost seznámena s výsledky výzkumu formou výstavy a přednášky v prostorách šumperského muzea.

Mgr. Jakub Halama (jakub.halama@muzeum-sumperk.cz)