Vyznamenání pro legionáře

Československá revoluční medaile, H 28 597, sbírka šumperského muzea v Šumperku, podsbírka historická.

Československá medaile Vítězství, H 28 601, sbírka šumperského muzea v Šumperku, podsbírka historická.

Dekret o udělení Československé medaile Vítězství, H 28 628, sbírka šumperského muzea v Šumperku, podsbírka historická.

Vlastivědné muzeum v Šumperku uchovává ve svých sbírkách mimo jiné i pozůstalost plk. Josefa Knechta-Blažíka (1895–1956). Jako příslušník československých jednotek na Rusi se účastnil bitvy u Bachmače a jeho vojenská kariéra pokračovala i v meziválečném období. Ve 30. letech byl převelen ke službě u šumperské posádky. Zde od roku 1936 velel praporu Stráže obrany státu, zajišťujícímu bezpečnost státních hranic. Po vzniku protektorátu odešel do výslužby. V roce 1945 se do armády opět vrátil a až do svého penzionování v roce 1951 sloužil u šumperské posádky. Za účast v bojích 1. světové války v řadách legií byl mnohokrát vyznamenán. Ze souboru vyznamenání jsou v naší stálé expozici vystaveny dvě medaile.

Československá revoluční medaile je zhotovená z bronzu a má tvar rovnoramenného řeckého kříže, jehož ramena spojuje páska. Na aversu je znázorněn jezdec s praporcem na okřídleném koni. Po obvodu v opise heslo Vzhůru na stráž, svobodný národe. V dolní části se nachází stylizovaná signatura AB. Na reversu je uprostřed ztvárněna postava ženy s rozepjatými křídly, která drží v rukou štítek s nápisem Za svobodu. V horní části po obvodu se nachází vročení 1914–1918. Medaile byla zhotovena dle návrhu francouzského sochaře Antoina Bourdella (1861–1929). Na základě dekretu prezidenta republiky byla od konce roku 1918 udělována příslušníkům domácího i zahraničního odboje za zásluhy o vznik samostatného československého státu.

Československá medaile Vítězství je vlastně národní variantou Mezispojenecké vítězné medaile, udílené od roku 1919 vojákům i civilistům za služby během bojových operací za 1. světové války na straně Dohody. Medaile je opět z bronzu, na aversu je ztvárněna žena s křídly jako symbol vítězství. Na reversu se nachází malý státní znak a okolo něj desítka lipových lístků. Po obvodu opis: Světová válka za civilisaci. Pod státním znakem je ještě páska s letopočty 1914–1918. Českou variantu této medaile navrhl sochař Otakar Španiel (1881–1955). Medaile byla J. Knechtovi udělena v roce 1922, což dokládá i dochovaný, ale bohužel poškozený dekret, signovaný prezidentem Tomášem G. Masarykem a ministrem národní obrany Františkem Udržalem.

Československou revoluční medaili si můžete kromě expozice prohlédnout navíc i na www.3dsbirky.cz a www.esbirky.cz.

Michaela Kollerová

historička, kurátorka historických podsbírek VM v Šumperku