Anton Dominik Fernkorn – Tanec a Hudba

Inv. č. H 25096, H 29797, sbírka šumperského muzea v Šumperku, podsbírka historická.

Dvojice ženských figur představuje múzy Terpsichoré a Euterpé jako personifikace tance a hudby. Párové sochy vytvořil významný rakouský sochař období romantismu Anton Dominik Fernkorn (1813 Erfurt – 1878 Vídeň) v 1. polovině 50. let 19. století pro dvě niky na podestě schodiště Auerperského paláce ve Vídni. Litinové odlitky Tance a Hudby se v následujících letech úspěšně šířily po Evropě. Do sbírek šumperského muzea se plastiky dostaly jako doklad původní výzdoby Pavlínina dvora, kde muzeum sídlí. Pavlínin dvůr navrhl pro ředitele sobotínských železáren Aloise Scholze vídeňský architekt Moritz Hinträger v 70. letech 19. století, dokončen byl až za nového majitele Karla Chiariho, který sídlo pojmenoval po své manželce.

Anton Dominik Fernkorn získal vzdělání v Mnichově u sochařů J. B. Stiglmaiera a L. Schwanthalera, částečně na mnichovské akademii, setkal se zde též s dílem Bertela Thorvaldsena. Od roku 1840 působil ve Vídni, kde získal zakázky pro císařský dvůr. V roce 1860 byl povýšen do šlechtického stavu. Nejvíce se proslavil svými jezdeckými pomníky arcivévody Karla Habsburského (1859) a prince Evžena Savojského (1865) na Císařském fóru v Hofburgu. Spolupracoval se slévárnami ve Vídni a v Blansku. V důsledku prodělané mozkové příhody musel ke sklonku života prožít 14 let v ústavu pro duševně choré.

Kristina Lipenská

historička umění, kurátorka podsbírek výtvarného umění VM v Šumperku

Anton Dominik Fernkorn, Tanec, litina, 50. léta 19. století. Foto VMŠ.

Anton Dominik Fernkorn, Hudba, litina, 50. léta 19. století. Foto VMŠ.

Pavlínin dvůr v Šumperku na dobové pohlednici, kolem r. 1900. Foto VMŠ.