Zajímavost z výstavy Šperkovnice muzea

Lidské vlasy od nepaměti symbolizují sílu, život, věčnost. Samotné využití vlastních kadeří k tvorbě šperků či výšivek je doloženo v Evropě od 16. století. Od druhé poloviny 18. století jsou známy romanticky laděné upomínkové a sentimentální šperky, jejichž obliba přetrvávala po celé 19. století. Vlasové šperky vyráběly dívky podle známých vzorů či dostupných příruček, zhotovovali je také specializované pletařky nebo kadeřníci. Na žádost žen používali do výsledných šperků vlasy konkrétního jedince, popřípadě i mileneckého páru. Někdy se jednalo také o smuteční šperk, u kterého se na památku použily vlasy zesnulé blízké osoby.

Ve sbírkách Vlastivědného muzea v Šumperku, kde díky darům Šumperanů na počátku 20. století vzniklo jádro muzejní sbírky včetně kolekce šperků i bižuterie, jsou k vidění nejrůznější druhy vlasových šperků. Šumperský soubor obsahuje náušnice, náramky, náhrdelník, řetízek k hodinkám, brože, drobné ozdoby v podobě mašličky či křížku, ale i polotovary, které již nebyly využity pro finální podobu šperku. Stav darovaných předmětů je různý. Některé ozdoby se dochovaly bez výraznějšího poškození, některé byly zapsány do muzejního fondu už v torzovitém stavu. To z toho důvodu, že součástí šperku byly i kovové uzávěry či jiné drobné zdobení, kterých se majitelé před darováním do muzea nechtěli vzdát, a tak je odstranili. Téměř všechny vlasové ozdoby z této kolekce jsou datované do poloviny 19. století.

Více se o vlasových špercích můžete dočíst v loňském čísle vlastivědného sborníku Severní Morava (2019, sv. 105).