Z meteorologické výstavy (II. část)

Letošní zima nám naděluje bohatější sněhovou nadílku než v minulých letech. A nejen nadšení příznivci zimních sportů sledují stav sněhové pokrývky. Jak se ale třeba měří její mocnost a přírůstek?

Pro měření celkové výšky souvislé pokrývky se na meteostanicích používají sněhoměrné červeno-bílé tyče s vyznačenou stupnicí. Běžně bývají metrové, v lokalitách s obvykle vyšší sněhovou pokrývkou se umísťují dvou- až třímetrové. Hodnoty jsou zaznamenávány v centimetrech. Nový přírůstek sněhu se měří pomocí sněhoměrného prkénka. To se položí na zem nebo do stávající sněhové pokrývky. Pokud připadne sníh, dřevěné pravítko se ryskou nuly přiloží k okraji prkénka a odečte se hodnota nově napadeného sněhu. Poté se sníh z prkénka opět odmete, aby bylo připraveno na další měření.

Vodní hodnota sněhu se určuje pomocí laminátového válcového sněhoměru, který má délku 1,0 nebo 1,5 m. Vtlačí se kolmo do sněhové pokrývky, souběžně se určuje i její výška. Válec naplněný sněhem se posléze zváží pomocí sněhoměrné váhy. Zjištěné hodnoty se pak dosadí do příslušného vzorečku a výsledek ukáže, kolik vody je obsaženo ve sněhu. Tyto informace jsou důležité zejména pro vodohospodáře.

Pár „zimních“ zajímavostí z výstavy:

2005/2006 – tato zima byla raritní zejména výdrží a výškou sněhové pokrývky. Na stanici Šerák se udržela od poloviny listopadu 2005 až do začátku května následujícího roku, bylo to celkem 171 dní. Nejvyšší hodnoty zde dosáhla sněhová pokrývka 18. března 2006, a to 225 cm. A možná si vzpomenete, že na jaře tohoto roku odtávání sněhu rozvodnilo mnohé moravské toky…

2009 – v polovině října se dostavilo prudké ochlazení doprovázené i sněhovými srážkami. V horských oblastech je sníh v tuto dobu běžným jevem, v tomto roce se však např. na stanici Šerák udržel velmi neobvyklých 12 dní a pokrývka dosahovala výšky 68 cm.

2012 – měsíc únor byl velmi mrazivý, dostavily se i arktické dny, kdy teplotní maxima ve městech ani přes den nevystoupila nad −10 °C, na začátku února naměřili na stanici Světlá Hora na Bruntálsku −29,6 °C, na Šeráku −20 °C.

2017 – na konci dubna se dostavilo výrazné ochlazení, tehdy dokonce napadlo mnohem více sněhu než za celé období zimy.

Extrémní projevy zimního počasí trápily obyvatele regionu i v mnohem dřívějších dobách. V jednom z nedávných příspěvků na našem facebooku byla zmíněna krutá zima 1928/1929, ale silné mrazy udeřily rovněž v roce 1942 a možná si mnozí z vás vybaví i kruté novoroční ráno roku 1979, kdy během silvestrovské noci spadly teploty na některých místech až o dvacet stupňů dolů, Jeseníky nevyjímaje.