Pozoruhodná sbírka dřevin Lovecko-lesnického muzea v Úsově

Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je svým způsobem unikátním historickým muzeem ve střední Evropě. Je v něm totiž nainstalována původní lichtenštejnská expozice přírodovědných a loveckých sbírek z přelomu 19. a 20. století. Ve svém původním stavu jsou zde vystavovány přírodovědné exponáty staré mnohdy více než 120 let.

Úsovské muzeum bylo založeno v r. 1898 s cílem dokumentovat vývoj lesnictví a myslivosti na lichtenštejnském panství. Teprve později, v r. 1915, byl sbírkový fond muzea obohacen o unikátní kolekci trofejí a preparovaných zvířat nejen z Čech, ale i z Polska, Itálie, Indie a Afriky. Exotické trofeje byly získány na více než 50 loveckých výpravách Lichtenštejnů.

Jedním z nejneobvyklejších a nejkurióznějších sbírkových předmětů dokumentujících vývoj lesnictví je bezesporu herbář stromů, tzv. xylotéka či dendrotéka, dříve též plastický herbář. Xylotéky byly zejména v 19. století módní záležitostí. Byly to vlastně předchůdkyně encyklopedií typu muzejních archivů. Bohužel se jich do současnosti mnoho nedochovalo, podobné plastické herbáře dřevin se nacházejí ve sbírkách zámku Nelahozeves, v Muzeu Kroměřížska, v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, v knihovně kláštera premonstrátů na Strahově a v Národním zemědělském muzeu – Ohradě.

Úsovskou xylotéku tvoří 112 dřevěných kazet v podobě knih zhotovených ze dřeva různých dřevin. Jednotlivé kazety o rozměrech 19 x 13 cm jsou upraveny tak, aby spolu s obsahem poskytovaly co nejúplnější představu o jednotlivých druzích dřevin, o jejich dřevu, listech, plodech a různých dalších jejich částech. Každá kazeta je zhotovena ze dřeva určitého druhu dřeviny. Desky knihy jsou zhotoveny z podélného řezu kmenem, na ořízce je příčný řez, hřbet je obložen kůrou. U keřů, od nichž nebyl k dispozici kmen o průřezu dostatečném pro zhotovení desek, jsou jejich větve přilepené na desce ze dřeva jiného vhodného druhu. V horní části hřbetu je zlatými písmeny vyražen vědecký a německý název dřeviny. Ve vnitřním prostoru je v mechovém podkladu upevněna větévka s prostorově preparovanými listy, květy a plody, dále vzorky semen, malé leštěné průřezy kmenem (transverzální, tangenciální i radiální), drobné soustruhované předměty a různé jiné drobné části daného druhu dřeviny. Takto jsou zpracovány zejména domácí stromy a keře, jako např. buk lesní, javor mléč, jasan ztepilý, líska obecná, bez červený, lýkovec jedovatý, ale i řada cizokrajných druhů, např. jalovec viržinský, zerav západní nebo borovice přímořská.

Úsovská xylotéka patří k nejstarším sbírkovým předmětům Lovecko-lesnického muzea v Úsově. To vzniklo jako soukromé zařízení z iniciativy vrchního lesního rady Julia Wiehla, jemuž bylo v roce 1897 tehdejším majitelem lichtenštejnského panství Johannem II. Lichtenštejnem povoleno muzeum založit, což bylo realizováno hned v následujícím roce. První část sbírek však byla nainstalována až v roce 1901 a součástí této „první vlny“ byla také xylotéka – kolekce 36 druhů dřevin, dodaných tehdy ze všech tehdejších lichtenštejnských majetků. Sbírka dřevin měla zpočátku především poskytovat možnost odborného zdokonalení lesních hospodářů a myslivců a postupně byla využívána jako výstavní exponát pro veřejnost. Během následujících let byla xylotéka rozšířena na současnou velikost.

Po první světové válce začala tehdy nově vzniklá česká Vysoká škola zemědělská v Brně usilovat o využití části úsovských sbírek pro své odborné a pedagogické potřeby a požádala o jejich převedení do Brna. Tak se mezi lety 1924 až 1927 do Brna dostala část úsovské xylotéky v počtu 36 kusů a dodnes je součástí výukových pomůcek Mendelovy univerzity v Brně.