Nejstarší botanické sbírky šumperského muzea

Nejstaršími a současně nejvzácnějšími sbírkovými předměty botanických sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku jsou dvě malé kolekce: Spatzierova sbírka mechů z let 1846–1850 a sbírka mechorostů a lišejníků z let 1850–1880 s označením Winterflora von Gräfenberg.

Autorem první z obou jmenovaných kolekcí je lékárník z Krnova Johann Spatzier (1806–1883). Jeho sběry mechů z Hrubého a Nízkého Jeseníku patří k nejstarším z těchto pohoří; starší jsou pouze nálezy mechů slezského botanika Wimmera z roku 1824 a německého botanika Sendtnera z let 1838–1839. V botanických sbírkách šumperského muzea je Spatzierova sbírka mechů nejstarším sbírkovým předmětem. Obsahuje celkem 94 položek mechů. Skládá se ze dvou „knih“ o rozměrech 14 x 19 x 7,5 cm a každá z nich je rozdělena na dva díly. V těchto dílech jsou pak uloženy čtyři svazky mechů (11 x 18 cm). Tyto svazky mají jednotnou úpravu: mechy jsou nalepeny na listech o rozměrech 10 x 17 cm. Na každém listu je předtištěna ozdobná etiketa, na níž je uvedeno naleziště, datum a sběratel, tj. Johann Spatzier. Sbírka vznikla v několika ne zcela totožných exemplářích pro potřeby výuky botaniky většinou na gymnáziích některých moravských a slezských měst.

Autor sbírky mechorostů a lišejníků, pojmenované Winterflora von Gräfenberg, není znám. Tato sbírka obsahuje 31 druhů mechů, 4 druhy játrovek a 4 druhy lišejníků. Jde vlastně o album na fotografie vázané v kůži s kovovou sponou. Obsahuje 13 listů o rozměrech 15 x 20 cm. Tam, kde měly být fotografie, jsou nalepeny mechorosty a lišejníky. Přestože toto dílo vypadá spíše jako hračka milovníka přírody, který zřejmě strávil zimu v Lázních Jeseníku, poskytuje nám údaje o výskytu mechorostů a lišejníků z okolí Lázní Jeseníku z druhé poloviny 19. století.

Spatzierova sbírka mechů.

Winterflora von Gräfenberg.