Květná neděle

Poslední postní neděle, nazývaná Květná, je začátkem velikonočního času. Obyčeje, které se vykonávaly v tento den, úzce navazovaly na náboženský charakter Velikonoc. Podle evangelia Ježíš tohoto dne slavnostně vstoupil do Jeruzaléma za jásotu lidí, kteří ho vítali palmovými ratolestmi v rukou. Součástí květnonedělní liturgie je obřad posvěcení ratolestí. V našich zeměpisných šířkách však palmy nebyly dostupné, a tak je nahradily rašící větvičky vrby jívy i jiných stromů. V některých vesnicích našeho regionu se posvěceným kočičkám podle toho říkalo i „palmičky“. Protože posvěcením získaly podle lidové víry magickou moc, lidé je využívali různě. Václav Rýznar v Horních Studénkách zapsal způsoby jejich použití: „Jednak je lidé zasouvají za kříže nebo za svaté obrázky visící v domácnostech na čelné zdi, jednak je zapichují – dnes už jen někteří záhumenkaři – do osení zároveň s třemi malými křížky, vyrobenými ze dřeva posvěceného na Bílou sobotu…“ Přinášeli je domů, aby byli po celý rok chráněni před nemocemi, aby stavení ochránili před bleskem a požárem a osení a pole před všemi nepříznivými vlivy. Posvěcené kočičky se dokonce polykaly jako ochrana proti bolestem v krku.

Mária Kudelová

etnografka, kurátorka historických podsbírek VM v Šumperku

Fotografie rodiny Jarolímovy s kočičkami na Květnou neděli, z rodinného alba Jaroslava Jarolíma, 30.–40. léta 20. století, sbírka mohelnického muzea.  

Detail z velikonoční pohlednice Adolfa Kašpara. Na reprodukci kolorované kresby je květnonedělní věneček z větviček jedličky, ve středu s hustě vedle sebe kladenými kočičkami a doplněný červenou stuhou. Takovéto věnečky se místy prodávaly v pražských květinářských stáncích ještě v 60. letech 20. století. Měly v průměru 15 cm. V minulosti je údajně vyráběli chudší lidé z okolí Prahy jako přivýdělek a prodávali je před kostelem před Květnou nedělí. (Literatura: Langhamerová, Jiřina: Lidové zvyky, 2004, Nakladatelství Lidové noviny.) Zde se jimi mohl inspirovat i Adolf Kašpar, který je zakomponoval do svých ilustrací pro velikonoční pohlednice. 1. čtvrtina 20. století. Inv. č.: AK 493,1, sbírka Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích.

Detail z velikonoční pohlednice Adolfa Kašpara. Na reprodukci kolorované kresby je zachycen rovněž kočičkový věneček, a to tak, jak si jej lidé umísťovali ve světnici pod svaté obrazy. 1. čtvrtina 20. století. Inv. č.: AK 493,6, sbírka Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích.