Státní vyznamenání obdržel Karel Lukas, rodák z Brníčka

V pátek 28. října při příležitosti svátku Dne vzniku samostatného československého státu vyznamenal prezident Miloš Zeman také rodáka z Brníčka, generálmajora Karla Lukase. Nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem bílého lva, byl Karel Lukas oceněn in memoriam.

Karel Lukas se narodil 16. února 1897 v Brníčku do rodiny Františka a Amálie Lukasových, provozujících zde hostinec. Vystudoval gymnázium v Zábřehu, za první světové války vstoupil do československých legií a po návratu v roce 1919 se rozhodl zůstat v armádě jako voják z povolání. Byl členem hlavního štábu čs. armády a zapojil se do rozsáhlého projektu budování pohraničních opevnění. Po roce 1939 působil v organizaci Obrana národa a jako mnoho dalších se vydal do zahraničí, pomáhal budovat čs. armádu ve Francii a pak i ve Velké Británii. V letech 1942– 1943 bojoval v severní Africe, kde mimo jiné prodělal bitvu u El Alameinu, a zúčastnil se také italského tažení. Poslední roky války působil jako čs. vojenský přidělenec ve Spojených státech a Kanadě. V roce 1947 se vrátil do vlasti a ještě v témže roce mu město Zábřeh udělilo čestné občanství. Jako výraz díků věnoval zábřežskému muzejnímu spolku své umělecké sbírky, mezi kterými se nachází významná kolekce grafických listů Václava Hollara, která je nyní součástí fondu Muzea Zábřeh.

Po únorových událostech 1948 Karel Lukas nesouhlasil s novou orientací v armádě a požádal o přeložení do výslužby, čemuž bylo vyhověno. Nicméně 29. března 1949 byl zatčen StB a převezen do pankrácké věznice, byl obviněn z napomáhání k útěku za hranice ČSR a organizování protistátní činnosti. Při výsleších ve vyšetřovací vazbě byl krutě fyzicky týrán a na následky tohoto zacházení 19. května 1949 zemřel.

K rehabilitaci plukovníka Karla Lukase došlo teprve po listopadu 1989, 29. srpna 1990 jej prezident republiky Václav Havel jmenoval generálmajorem in memoriam a 8. května 1992 jej vyznamenal „za mimořádné zásluhy v boji za osvobození vlasti v době první a druhé světové války“ Řádem Milana Rastislava Štefánika III. třídy. Následně byl 25. června 1992 plně rehabilitován.

obrázek