Z minulosti Králického Sněžníku

Když dnes přijdou turisté k prameni řeky Moravy pod Králickým Sněžníkem, nespatří na vrcholu této hory rozhlednu a ani velkou horskou chatu kdysi stojící v blízkosti pramene. Zbyly z nich jen zbytky základů. Připomeňme si proto krátce historii obou staveb. Rozhledna byla vybudována v letech 1895–1899 z iniciativy Kladského horského spolku na tehdejší pruské, resp. německé straně hory (nesmíme zapomínat, že do roku 1945 byly hranice Německa posunuty značně na východ). Její vzhled byl inspirován středověkou architekturou. Jednalo se o dvě spojené věže, nižší měla tři patra a vyšší šest. Obě byly zakončeny vyhlídkovými plošinami s cimbuřím. U paty věže stávala útulna, později stavebně rozšířená. Rozhledna byla pojmenována po německém císaři Vilémovi I. jako Kaiser-Wilhelm-Turm. Po 2. světové válce postupně chátrala. Přes veškeré pokusy o její opravu byla nakonec polskou armádou roku 1973 odstřelena. Stalo se tak pouhé dva roky po demolici turistické chaty. Ta byla vybudována na pozemku knížete Liechtensteina v roce 1912 a o její výstavbu se tentokrát postaral Moravskoslezský sudetský horský spolek (z německého názvu zkratka MSSGV). Po knížeti byla také pojmenována. Nejslavnější období zažila tato chata v období let 1922–1932, kdy se o ni staral dr. Oskar Gutwinski se svou ženou. Návštěvníky lákala příjemná atmosféra a zejména veselá povaha dr. Gutwinského. Díky jeho vášni pro lyžařský sport se chata stála místem konání kurzů i závodů v lyžařských disciplínách. Chatu si také ke svým schůzkám oblíbila skupina umělců, mezi něž patřil mj. šumperský rodák Kurt Halleger. Jeho žena Amei je autorkou žulové sošky slůněte, která byla v blízkosti chaty instalována v roce 1932. Po 2. světové válce však chata, přejmenovaná „U Pramene Moravy“, postupně chátrala a nakonec byla roku 1971 demolována. Němým svědkem starých časů tak už zůstalo jen kamenné slůně.

V příspěvku byly užity informace z:

Filip, J.: Chaty v Jeseníkách. In: Severní Morava. Sv 55. Šumperk 1988, s. 37–46.

obrázek