Sametová revoluce v šumperských ulicích (IX. část)

Langrova

Dnešní poměrně dlouhá a také rušná ulice si prošla nejen vícero změnami názvů, ale také mnoha stavebními úpravami, které její tvář značně pozměnily. Možná si již málokdo vybaví, že původně to vlastně byly ulice dvě. První z nich vedla od dnešní budovy pošty směrem dolů až k vyústění ulice Lužickosrbské (tehdy ovšem Neutorgasse) a tehdy se jmenovala Dlážděná (německy Pflastergasse). Na ni navazující ulice byla pojmenována po německém dramatikovi G. E. Lessingovi. V roce 1912 byla Dlážděná ulice přejmenována k poctě slavného německého kancléře Otto von Bismarcka. O několik let později, již v éře Československé republiky, musel tento název zmizet z veřejného prostoru a obě ulice se spojily v jednu pod názvem Lessingova. K dalšímu přejmenování došlo v roce 1938, kdy po nacistickém záboru města bylo opět navráceno označení Bismarckova. Po osvobození v květnu 1945 byla ulice přejmenována na památku statečného odbojáře Jana Langra. Připomeňme si jej více. Narodil se v roce 1888 v Jestřebí na Zábřežsku, po absolvování gymnázia v Zábřehu začal pracovat na poště, ve 30. letech působil jako ředitel šumperské pošty. Po okupaci přesídlil do Olomouce a zapojil se do odbojové činnosti, za kterou byl zatčen gestapem a vězněn. Z vězení byl nakonec kvůli těžké tuberkulóze v roce 1943 propuštěn domů, o rok později této nemoci podlehl. V časech normalizace se prosadil nový název Lidových milicí. Sametová revoluce umožnila návrat k předchozímu označení a doufejme, že se již nezmění. Samotná zástavba ulice prošla v průběhu času mnoha proměnami, některé původní domy nahradily zcela nové budovy, jiné úplně zmizely. Zejména v souvislosti s výstavbou náměstí Republiky došlo k demolicím mnoha budov, a to i v sousedních ulicích. Další objekty pak byly zbourány na levé straně ulice ve směru od pošty.

Tento dům na začátku ulice někteří z vás jistě poznají. V jeho přízemí dodnes funguje galanterie a bytový textil. Podobně tomu bylo i v 1. polovině 20. století, kdy zde Gustav Wirth provozoval obchod s dámským módním zbožím a také nabízel široký výběr bytového textilu včetně koberců. 

Sejdeme-li ulicí dolů do prostoru dnešního parkoviště, ocitneme se v místech, kde stávala mimo jiné i Pilsner Bierhalle, tedy Plzeňská pivnice. Podnik byl ale také znám pod názvem U Modré hvězdy. 

Hned v sousedství pivnice se nacházel tento dům, v jehož přízemí byla prodejna skla a porcelánu „U Tří děvčátek“. Ovšem majitelem domu a zároveň prodejny byl v 1. polovině 20. století Emil Schmid. Vidíme zde i nároží domku stojícího na protější straně ulice s reklamní vývěskou majitele – brašnáře Josefa Höhla. 

Pohled na průčelí domku brašnáře Höhla.  

Pohled do někdejší Bismarckovy ulice od její spodní části okolo roku 1900. Zcela vlevo vidíme část budovy hostince U Zlatého jelena, vpravo pak část domu náležejícího však již k Neutorgasse (dnešní Lužickosrbské). Dům patřil rodině Müllerově, která provozovala velkoobchod s koloniálním zbožím. Čelní stranu fasády zdobil oltář, ke kterému byla konána procesí. Jak to při takové události vypadalo v okolí tohoto domu, ukazuje následující snímek z roku 1917. 

Na snímku ze 40. let 20. století pozornosti jistě neunikne změna fasády hostince. Takto tehdy vypadalo místo dnešního křížení ulice Langrovy s ulicí Jiřího z Poděbrad. Zcela vlevo si můžete povšimnout vývěsního štítu s čuníkem a jménem Rotter. Upozorňoval na živnost majitele domu, uzenáře Roberta Rottera. Jeho podnik byl bezesporu velmi vyhlášený, další prodejnu provozoval i na tehdejší Schillerstrasse (dn. Hlavní třída). Pokud se vrátíte k našemu předchozímu příspěvku, určitě tam na dvou fotkách najdete i tento úplně stejný vývěsní štít. Dům však již patřil k sousední Hermanngasse, jejíž zástavba musela bohužel později zcela ustoupit budovanému panelovému sídlišti. 

V místech dnešního panelového domu zvaného Hokejka a parkoviště před ním se nacházely objekty koželužského podniku ve vlastnictví rodiny Kleinů. Této rodině také patřil dům napravo, nad jehož střechou jsou jen částečně vidět objekty vlastního provozu koželužny. Snímek pochází z 30. let 20. století. 

Fotograf zachytil dvorní průčelí domu krátce po zbourání sousední stavby na počátku 30. let 20. století. Více se nám tak otevírá pohled nejen na tento dům, ale také na objekty koželužny stojící za ním. 

Toto místo možná poznáte, alespoň podle domu napravo. Ano, je to křižovatka dnešních ulic Langrovy, Havlíčkovy a Temenické. Takto to zde vypadalo okolo roku 1940. 

Poslední snímek zachycuje především podobu tehdejšího Gottwaldova náměstí. Nicméně nám také ukazuje již volné prostranství v ulici Langrově po zbourání staré zástavby, z níž zbýval dům s prodejnou skla a porcelánu, před rokem 1945 už dříve zmíněná prodejna „U Tří děvčátek“. Demolici v 70. letech bohužel neunikl.