Sametová revoluce v šumperských ulicích (VI. část)

Ulice Dr. E. Beneše

Dnes budeme v našem seriálu pokračovat ulicí Dr. E. Beneše. Její zástavba se začala utvářet v 90. letech 19. století. Postupně zde byly vybudovány mnohé architektonicky hodnotné stavby, zejména pak v meziválečném období, jako např. vila manželů Kristových (č. 16) nebo budova spolkové mlékárny. Ulice se od svého vzniku nazývala Zephyrescustrasse. Označení odkazovalo na osobnost podnikatele Constantina Zephyresca (1814–1872). Pocházel z Rumunska, po svém příchodu do Šumperka se stal společníkem firmy Oberleithner a synové, vykonával také funkci ředitele sobotínských hutí. Do historie města se však zapsal především svou charitativní činností. Podporoval sirotky, chudé lidi, studenty. Svůj dům na okraji Smetanových sadů (tehdy ještě zvaných Panská zahrada, Herrengarten) daroval roku 1858 městu za účelem zřízení nemocnice. O nemocné se zde staral dr. August Hager, který se stal také prvním primářem nové městské nemocnice vybudované a zprovozněné v roce 1896.

Po roce 1945 došlo k přejmenování ulice, a to k poctě prof. Zdeňka Nejedlého (1878–1962). Jako historik a muzikolog se věnoval především husitskému období a osobnosti a dílu skladatele Bedřicha Smetany. V meziválečném období se řadil k uznávaným odborníkům, po roce 1945, resp. 1948 se výrazně podílel na ideologizaci oblasti kultury, vědy i školství. Jím navržený zákon o jednotné škole z roku 1948 zlikvidoval soukromé i církevní školství. Právě kvůli své angažovanosti v KSČ a zejména pak poúnorové politice je dnes jeho osobnost vnímána značně negativně. Po roce 1989 se název ulice změnil, nyní upomíná na osobnost druhého československého prezidenta dr. Edvarda Beneše (1884–1948).

Dobová pohlednice Zephyrescustrasse, ovšem ulice ještě není zcela zastavěna. Na snímku vidíme vpravo vilu rodiny Seidlovy (dnešní kojenecký ústav) a také budovu německé chlapecké měšťanské školy, která však uváděla adresu na tehdejší Goethově ulici (dnes Komenského). Budova vlevo a kouřící komín patří Sieglově tkalcovně. 

Pauline Chiari (1851–1922), dcera Constantina Zephyresca, se v roce 1874 provdala za dr. Karla Chiariho, mj. majitele hospodářského dvora, který dodnes nese po této ženě jméno. Dnes areál Pavlínina dvora z velké části využívá muzeum, ale sídlí zde i třeba Galerie Jiřího Jílka, část prostor využívá též dům kultury. 

Tento snímek nabízí pohled na křížení dnešních ulic Dr. E. Beneše a M. R. Štefánika (této ulici bude věnován příští příspěvek). Vidíme zde objekt Sieglovy tkalcovny a naproti stojící budovu okresního soudu. Protější pozemky byly stále bez zástavby, meziválečné období však přineslo změnu.

Ve 20. letech vznikl rozlehlý objekt Okresní nemocenské pojišťovny v Šumperku, který byl v 50. letech upraven pro potřeby polikliniky a dodnes slouží zdravotnickým účelům.

V roce 1928 byla dokončena stavba spolkové mlékárny.

Stav bývalé mlékárny v 70. letech 20. století.

Na ulici Dr. E. Beneše sídlí také I. základní škola, která byla v 70. letech rozšířena rozsáhlou přístavbou. Vyřešila se tak již nedostatečná kapacita původní historické budovy školy z konce 19. století, která do roku 1945 sloužila jako německá dívčí obecná a měšťanská škola.