Jesenická ulice
Dlouhá Jesenická ulice vede od křižovatky s ulicí Zábřežskou až po Vikýřovice. Málokoho ale dnes již napadne, že kdysi to byly vlastně ulice dvě. Část od ulice 17. listopadu po křížení s Lidickou nesla původně název Josefstädterstrasse (Josefská), upomínající na významného šumperského stavitele Josefa Bayera. Druhá část ve směru na Zábřeh se pak nazývala Nákladní. Josefská ulice se po roce 1945 přejmenovala na tř. V. M. Molotova a upomínala tak na osobnost sovětského ministra zahraničí. V roce 1959 byly obě ulice sloučeny a dostaly také jeden název – Leninova. Když se v roce 1990 rozhodovalo o novém názvu, původní návrh Průjezdní nebyl přijat a nakonec zvítězilo označení Jesenická.
Bezesporu nejdůležitější stavbou v této ulici je budova nádraží. První vlaky se na nově postavené trati projely v roce 1871, nádražní objekt byl dokončen o trochu dříve. V roce 1900 původní budovu nahradila větší novostavba. Od roku 1904 mohly vlaky pokračovat v cestě po nově postavené trati do Koutů nad Desnou. Nádraží se stávalo němým svědkem všech důležitých událostí v dějinách města. Odjížděli odsud vojáci na frontu, odtud také vedly jejich první kroky po návratu z bojišť, v roce 1968 skřípaly koleje pod soupravami naloženými technikou posádky československé armády přemísťované do slovenského Kežmarku, aby kasárna mohla obsadit sovětská posádka. Její příslušníci se při nakládce techniky zapotili o téměř dvaadvacet let později. Nádražní budova byla naposledy modernizována na počátku 21. století souběžně s modernizací a elektrifikací trati.
Na Jesenické ulici sídlí také některé odbory městského úřadu. Rozlehlá budova byla původně vystavěna na konci 19. století pro potřeby ředitelství drah. To bylo nakonec umístěno v Olomouci a objekt začal sloužit pro nájemní bydlení. Po druhé světové válce byl adaptován pro potřeby okresního národního výboru, který budovu užíval do začátku roku 1990. V 70. letech prošla budova rekonstrukcí, při níž bohužel vzaly všechny architektonické prvky za své.
Křížení ulic Jesenické a 17. listopadu na počátku 20. století, tehdy se lidé přecházející k nádražní budově ještě obešli bez přechodu se semafory, při dnešní husté dopravě by to už snad ani nebylo možné.
Původní vzhled budovy vlakového nádraží v Šumperku, konec 19. století.
Slavnostní výjezd vlaku po nové trati do Koutů nad Desnou 12. listopadu 1904.
Zřítila se lokomotiva na točně! Jak ji dostat ven? Rok 1907.
Tak dlouho se bude podkládat, až se dostane na úroveň kolejí. Rok 1907.
Odjezd vojáků na bojiště 1. světové války, říjen 1915.
Kolona tanků šumperské posádky přijíždí k šumperskému nádraží, říjen 1968.
Nakládka vojenské techniky před odjezdem do slovenského Kežmarku, říjen 1968.
Budova okresního národního výboru před rekonstrukcí v 70. letech 20. století.
Vzhled budovy v 90. letech, kdy již sloužila potřebám městského úřadu, foto J. Mašek.
Vlastivědné muzeum v Šumperku, příspěvková organizace
Hlavní třída 22, 787 31 Šumperk
Telefon: +420 583 363 070
E-mail: vmsumperk@muzeum-sumperk.cz
ID dat. schránky: 74xmakr
IČO: 00098311
DIČ: CZ00098311
Bankovní spojení: 333841/0100 (KB Šumperk)
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.