Procházka po Točáku III.

Přesuneme se k další části někdejšího náměstí, jejíž podobu bohužel na muzejních fotografiích příliš dobře zachycenu nemáme. Přesto není nezajímavá. Na rohu náměstí a ulice Slovanské stojí dům, v němž fungovala od roku 1874 proslulá lékárna U Černého medvěda. Její zakladatel Eduard Hackl prosazoval na svou dobu poněkud netradiční, přesto pokrokové názory týkající se fungování zdravotnictví a jeho dostupnosti všem lidem. Původně se dům řadil k zástavbě náměstí, v meziválečné době byl ale přičleněn do sousední Slovanské ulice. Adresu náměstí tak na této straně nesl pouze jediný dům, vlastněný chromečským sedlákem Františkem Horáčkem. Zde byla v provozu česká restaurace zvaná Beseda, jejíž prostory sloužily kulturnímu životu české menšiny. V klubovně sídlila krátce ve 20. letech také česká knihovna. Později se Beseda přestěhovala do tzv. plynárenského domu v dnešní Radniční ulici a knihovně přidělilo město místnost v bývalém dominikánském klášteře. Podívejme se ještě na jednu z budov, které sousedí se zástavbou Slovanské ulice. Patřila rodině Olbrichově a svou podobu do dnešních dní příliš nezměnila. Leo Olbrich zde provozoval živnost zaměřenou na výrobu a prodej koženého zboží, zejména řemenů, kufrů a tašek. Na konci 30. let 20. století se na fasádě domu objevila vývěska Central Drogerie patřící Eugenu Brixelovi, součástí prodejny byla i parfumerie. Nedávno se do muzea dostal velmi zajímavý exponát – dochovaná papírová krabička od obvazové vaty s uvedením tohoto prodejce na etiketě. Ještě krátce po 2. světové válce si obě prostory zachovaly své využití, postupem času je ale nahradila prodejna Darka, která se udržela dodnes. A poslední tři domy náměstí si představíme příště.