Archeologický dohled při stavbě sběrného dvora na Příčné ulici za nádražím přinesl obrovské překvapení – při běžné obhlídce terénu po povrchové skrývce bagrem bylo na ploše staveniště nalezeno několik zlomků pravěké keramiky. Dohled se tak ihned změnil na záchranný výzkum, který byl zahájen 8. září. Po provedení několika sond se ukázalo, že se jedná o nepravidelnou, zčásti porušenou a promíchanou vrstvu, ve které se nacházejí četné zlomky hliněných nádob, které na základě charakteru materiálu, povrchu a výzdoby můžeme s jistotou datovat do pozdní doby bronzové, to je do doby asi před 3000 lety (dle odborné terminologie patří do tzv. slezské fáze lužické kultury).
Protože žádné zahloubené objekty nebyly identifikovány, nálezy se vyskytovaly pouze v rámci vrstvy, byla plocha rozměřena do pravidelné čtvercové sítě po jednom metru. Vrstva je nyní zkoumána po jednotlivých čtvercích, mohou tak být přesněji zaznamenávány koncentrace nálezů.
Průběh výzkumu vrstvy po jednotlivých čtvercích
Kromě keramiky se nalezlo také několik fragmentů kamenných nástrojů z pazourku (v době bronzové se stále ještě používaly) a kousky mazanice (vypálené hlíny sloužící jako výmaz v dřevohlinitých domech), brigádníci tedy musí postupovat velmi pečlivě.
Pečlivá práce brigádníků.
Zdá se, že vlastní sídliště stálo mimo areál stavby, nálezy sem zřejmě druhotně naplavila voda – řeka Desná protéká nedaleko.
Význam objevu neleží ani tak v nálezech samých, jako spíše v jejich poloze. Po výzkumu PhDr. V. Goše soudobého sídliště v Temenici před 40 lety nám totiž potvrzuje, že území dnešního Šumperka a okolí bylo na sklonku doby bronzové regulérně osídleno. Bylo to jediné období v průběhu pravěku, kdy si na Šumpersku lidé budovali svá stálá obydlí, trvale byla naše oblast osídlena až při známé středověké kolonizace ve 13. století.
Jakub Halama