Zimní sčítání káně lesní a rousné 2023/2024

Zimní sčítání dravců je celorepublikový projekt, na kterém se podílí i Vlastivědné muzeum v Šumperku. Projekt se zaměřuje především na početnost káně lesní, Buteo buteo (Linnaeus, 1758), a káně rousné, Buteo lagopus (Pontoppidan, 1763), obě z čeledi jestřábovití – Accipitridae, Vigors, 1824. Jak již bylo uvedeno v článcích z minulých let, tato výzkumná práce započala v roce 1984. Od počátku byla vedena Muzeem Českého lesa v Tachově a koordinována RNDr. Pavlem Řepou. Dnes tento dlouhodobý úkol zaštiťují RNDr. Hynek Skořepa z Letovic a Mgr. Peter Adamík, Ph.D., z Vlastivědného muzea v Olomouci. Myslím, že není třeba projekt dlouze představovat. Vše podstatné o něm bylo již napsáno v minulých článcích, proto jen malé shrnutí. Projekt má za cíl mapovat výskyt a počet dravců, a to především káně rousné. Káně rousná má přirozený areál výskytu v severní Evropě. U nás tento dravec jen přezimuje. (Dnes je ale její výskyt přes zimu spíše sporadický.) Oproti naší káni lesní, jež se živí především drobnými obratlovci, například hraboši a auty sraženou kořistí, se káně rousná občas pouští i do větší kořisti a může být i predátorem v bažantnicích. To vše v minulosti způsobovalo nemalé omyly a problémy. V zimních měsících se příletem káně rousné počty kání zvýšily a vytvářely tak dojem, že celkové stavy tohoto dravce rostou. Panoval strach z hubení drobné hospodářské zvěře, a v důsledku toho byla obzvláště v bažantnicích lovena i naše káně lesní. Dělo se tak i proto, že na větší vzdálenosti docházelo někdy k její záměně s mladým jestřábem. Ten ještě nemá na břišní části těla šedavě modré zbarvení, ale je hnědý podobně jako káně. Aby se naše káně lesní chránila, začaly se stavy severské káně rousné sledovat a sčítat. Postupem času, jak se začalo podnebí oteplovat, začal i pomalý úbytek migrace káně rousné ze severu. Systematickým sčítáním a poklesem počtů kání tak strach ze škod opadl a lov ustal. Hlavním cílem tohoto projektu je tedy chránit káni lesní před nesmyslným lovem a ukázat, že se její stavy nikterak dramaticky nezvyšují, naopak spíše stagnují. Samotné pozorování se provádí ve třech zimních termínech. První termín je okolo 15. listopadu, druhý okolo 15. ledna a třetí kolem 15. března. Sledovanou lokalitou je vždy tzv. transekt neboli rovné území o minimální délce pěti kilometrů.

Výsledky posledního celorepublikového sčítání ze zimy 2023/24:

Porovnání počtů kání ve všech dvojicích transektů sčítaných v posledních dvou zimách:

V tabulce jsou uváděny počty zjištěných kání a také procentuální rozdíl mezi oběma srovnávanými zimami.

Největší počet kání byl ve všech třech termínech sčítání již tradičně zaznamenán v Držovicích u Prostějova, tedy na Hané (65 v listopadu, 44 v lednu a 21 v březnu). To je pravděpodobně dáno soustředěním těchto dravců v zemědělské krajině u potravních zdrojů (hraboši) a také možností přehlédnout v rovinatém terénu rozsáhlou část oblohy. V naprosté většině pozorování napříč republikou šlo o káni lesní, případně o neurčenou káni. Jen vzácně byla zaznamenána káně rousná. Nejčastěji pozorovaným jiným dravcem byla poštolka obecná. Poměrně často byl v zimní sezoně 2023/24 pozorován luňák (hnědý i červený). Z dalších dravců byli zaznamenáni krahujec obecný, moták pilich i pochop. Kupodivu tuto sezonu nebyl pozorován žádný jestřáb.

Na Brněnsku byl spatřen raroh velký, v blízkosti Moravského krasu sokol stěhovavý a nad Klatovskem létal orel mořský.

Z krkavcovitých byl v největším počtu pozorován havran polní, ale pouze v některých oblastech (např. na Pardubicku v blízkosti Kunětické hory). Následovaly jej vrány (černá i šedivka) spolu s krkavcem velkým. Častá byla straka obecná, místy byla zaznamenána sojka obecná a také kavka obecná.¹⁾

Zde jsou výsledky z lokality Pobučí–Krchleby–Maletín 2023–2024:

V mém transektu Pobučí, Krchleby a Maletín byl ve srovnání s celou Českou republikou pozorován menší počet kání. Pozorování a sčítání kaně lesní bude i nadále pokračovat. Transektů po celém Česku je spíše poskrovnu. V rámci projektu, jenž je veden koordinátorem RNDr. Hynkem Skořepou, se tak neustále hledají dobrovolníci, kteří by chtěli spolupracovat. Vytipovali by si transekt ve svém bydlišti, nejlépe rovný úsek, ne kratší než 5 km a pokud možno v otevřené krajině. Důležité je dodržovat termíny pozorování a na výzkumu spolupracovat rozhodně déle než jen jeden rok. Pokud by se mezi vámi našli nadšenci pro ornitologii, pak budou vřele vítáni. Své dotazy ohledně spolupráce předkládejte přímo našemu koordinátorovi Hynku Skořepovi na e-mailové adrese upolin@seznam.cz. 

Zdroj informací:

1) Citováno z výroční zprávy RNDr. Hynka Skořepy z Letovic, koordinátora celorepublikové akce sčítání kání.

Mgr. Milan Dvořák