Působil v Šumperku během první poloviny 19. století šikovný kadeřník?

Pojem „vlasový šperk“ se dnes často zaměňuje za „účesový doplněk“ neboli ozdobu dotvářející nejčastěji dámské účesy. Jedná se však o nejrůznější dekorace vytvořené z lidských vlasů. Ačkoliv se nám v současné době můžou zdát tyto šperky pozoruhodné a odpuzující zároveň, nehledejme za jejich vytvořením žádné kruté a drastické události, spíše naopak.
 

Využití vlasů k tvorbě šperků či výšivek je doloženo od 16. století, ale až v druhé polovině 18. století se v Evropě vyráběly romanticky laděné upomínkové a sentimentální šperky z vlasů vyjadřující sílu a život, lásku, přátelství i věrnost. Často byly na žádost žen do přívěsků, náhrdelníků či prstenů zakomponovány propletené prameny vlasů, například mileneckého páru. Někdy šlo také o smuteční šperk, u kterého se na památku použily vlasy zesnulé blízké osoby. Postupně nabývaly vlasové šperky na oblibě a vznikaly již plasticky působící ozdoby, z vlasů stáčených či pletených do podoby květů. Největšího rozmachu se dočkaly v době romantismu v 19. století, kdy se vyráběly nejrozmanitější typy vlasových šperků.

 

 

Ozdoba vyrobená z kadeře vlasů je zpevněna hnědou stuhou. Lístky, květy nerůzně odstínovaných barevných tónů vlasů doplňují zlaté skleněné korálky, 1. polovina 19. století. Ze sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku (inv. č. H 21834)

V období druhého rokoka (1835 – 1860) byly oblíbené přívěsky ve tvaru kříže, náramky, brože náhrdelníky a později hlavně řetízky k pánským hodinkám z velmi složitě splétaných pramenů montované do stříbra, pozlacené mědi či mosazi, výjimečně do zlata. V Šumperku se díky darům Šumperanů v letech 1896 – 1945 dochovaly v muzejních sbírkách vlasové náramky, náušnice, řetízky, náhrdelník, brože a přívěsky. Některým chybí kovové manžety nebo spony, jinak se ovšem uchovaly ve velmi dobrém stavu.
 
Tento zajímavý fenomén se rozšířil nejen v našem regionu, ale po celé Evropě díky již zmíněnému upomínkovému charakteru šperku. Ozdoby z vlasů nikdy nebyly chápány jako levná náhražka šperků z drahých kovů či kamenů, na druhé straně však přírodní materiál sehrál svou roli v dostupnosti šperku ve všech společenských vrstvách a po ztrátě zájmu o přebujelé rokokové paruky dal práci i řadě kadeřníků v Evropě.
 
Samotné vytváření vlasových šperků se připodobňuje k technice paličkování. Před zpracováním se vlasy musely pečlivě vyčistit, roztřídit a navinout. Výsledná podoba už záležela na obratnosti svého tvůrce. Vlasové šperky vytvářeli specializovaní kadeřníci, ale podle vzorníků a příruček je mohly vyrábět i dámy. Oblibu šperků z kadeří vlasů udržela ještě anglická královna Viktorie, která držela od roku 1861 smutek za svého zesnulého manžela Alberta. Na konci 19. století se šperky vytvářely spíše z vykoupených než donesených vlasů. Spojení mezi vlasy a milovanou osobou bylo přerušeno, čímž popularita vlasových šperků vymizela. Málokdo chtěl nosit ozdoby od neznámého, cizího člověka.
 
 
 
Mgr. Lenka Kirkosová

 

 

Použitá literatura:
Zdražilová, L.: Vlasové umění [online]. 2011 [cit. 2015–04–30]. Dostupné z: www.artcasopis.cz/clanky/vlasove-umeni
Kybalová, L.: Dějiny odívání. Od empíru k druhému rokoku, Praha 2004, s. 101.
Křížová, A.: Historické šperky ze sbírky v Moravské galerii v Brně, Antique 11 [online], 1988 [cit. 2015–04–30], www.antiq.cz/antique1198/sperky/

 

 

 

Vlasové náramky a ozdoba do vlasů spletené z několika dutinek, vytvořených síťováním, a dozdobené kyticí, 1. polovina 19. století. Ze sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku (inv. č. H 17418, H 22292)

 

Vlasové brože ze světlehnědých vlasů. Každý kus je složen ze tří soustředěných částí, jež vznikly stažením pleteného vlasového válce, 1. polovina 19. století. Ze sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku (inv. č. H 17420)

 

 

Ukázka vlasových náušnic splétaných z hnědých vlasů, 1. polovina 19. století. Ze sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku (inv. č. H 17419, H 17420)

 

 

Vlasový přívěsek ve tvaru křížku vyrobený ze síťovaného úpletu světlehnědých vlasů, 1. polovina 19. století. Ze sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku (inv. č. H 17421)