První výsledky archeologického výzkumu …

První výsledky archeologického výzkumu v Šumperku mezi ul. Na Hradbách a Lužickosrbskou

Na konci května zahájilo Vlastivědné muzeum v Šumperku předstihový záchranný archeologický výzkum v prostoru svíraném ulicemi Na Hradbách a Lužickosrbskou, kde má vyrůst bytový dům “Na Hradbách“ (stavebníkem šumperská firma SAN-JV, s.r.o.). Jedná se o velmi zajímavou plochu ve svahu těsně pod bývalými městskými hradbami, výsledky výzkumu tedy mohou významně přispět k vyjasnění, jak vypadal vnější prostor hradeb a obranný systém našeho města v minulosti.

Obr. 1: celkový pohled na plochu výzkumu, stan je rozložen

nad sever. částí sondy A.

Pomocí mechanizace byly skryty vrchní recentní vrstvy do hloubky cca 1,5 m, poté jsme přistoupili k založení dvou sond, které protínají plochu po svahu. Po odstranění dalších navážkových a stavebně – destrukčních vrstev byly téměř po celé délce východnější sondy A zjištěny kostrové pohřby – luteránský hřbitov, zčásti odkrytý již při výzkumu v minulém roce (při stavbě sousedního polyfunkčního domu), tedy pokračuje až do těchto míst a byl mnohem rozsáhlejší, než se předpokládalo. Jeho existence je zmíněna v písemných pramenech – luteráni zde začali pohřbívat v r. 1624. Pohřbení zachycení letošním výzkumem byli v zemi uloženi velmi těsně vedle sebe a též ve vrstvách nad sebou (zatím vyzvednuto 27 jedinců). V jednom místě se nacházely pouze skelety novorozenců. V jižní (tedy vrchní) části byly odhaleny relikty mohutnější kamenné zdi (šířka cca 100 cm), která jde rovnoběžně s hradbou v několikametrovém odstupu. Hřbitov tuto zeď nebo její relikty respektoval: zatímco severně od ní (tedy v hlavní části hřbitova) byli mrtví ukládáni ve směru západ-východ, tak jižně od zdi (v úzkém prostoru mezi ní a hradbou) ležely skelety hlavou k severu.

Obr. 2: začištěné skelety K 14, 18 a 19 – hlavy směřují na západ, dolní končetiny na východ.

Obr. 3: začišťování skeletů K 26 a 27, které byly orientovány ve směru sever – jih.

Pohřbení u sebe neměli žádné předměty, velkým překvapením byl proto pohřeb K 17 – tento dospělý jedinec měl u pravé stehenní kosti celý sloupec slepených stříbrných mincí, které snad byly původně umístěny v nějakém váčku či pouzdře. Muzejní konzervátor (A. Vašíček) nyní mince ošetřuje, čitelné jsou zatím pouze dva exempláře, avšak dokonce s letopočty – 1578 a 1590, pocházejí tedy z období vlády císaře Rudolfa II.

Obr. 4: mince z hrobu K 17 (na snímku na počátku konzervace, většina je ještě slepených).

V sondě A byly všechny kosterní pozůstatky vyjmuty (po základním ošetření je budou zkoumat antropologové), nyní pokračuje výzkum ve vrstvách pod nimi – aktuálně se nyní pohybujeme ve vrstvě z 16. století, jak nám prozrazují nálezy fragmentů charakteristické časně novověké jednostranně glazované keramiky. Od současného povrchu je tato vrstva již ve značné hloubce více jak 3 m.

Sonda B již pohřby nezachytila, zato se v její jižní části v poměrně malé hloubce podařilo identifikovat jílovitou vrstvu se zlomky vrcholně středověkých nádob, mj. okraj tzv. zásobnice, která sloužila na uchovávání surovin, především obilí.

 Obr. 5: probíhající práce v sondě B a jižní části sondy A.

Výzkum se postupně přesune do dalších částí plochy, nejvíce zvědaví budeme na prostor pod rohem ulic Na Hradbách a Lužickosrbskou, kde bychom mohli očekávat relikty části základů tzv. Nové brány, postavené z popudu Petra ze Žerotína pravděpodobně ve 2. dekádě 16. století. Zde však bude nutné nejdříve počkat na provedení zabezpečení proti případným sesuvům zeminy.

J. Halama (archeolog VM Šumperk)