Oltář sv. Dominika v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie v Šumperku

Oltář sv. Dominika byl pořízen pro klášterní kostel Zvěstování Panny Marie v Šumperku poté, když byla budova po velkém požáru města v roce 1669 přestavěna. Při této přestavbě byl původně gotický chrám barokizován a byl zcela změněn vzhled jeho interiéru. Patrně prvními kusy nábytku byly tři oltáře z počátku 80. let 17. století. Jejich architektura i výzdoba byla poplatná klasicizujícímu proudu moravské barokní tvorby.  

 

V presbytériu kostela jsou patrně stejně staré oltáře sv. Magdaleny a sv. Barbory, které se od sebe liší pouze náměty obrazů a plastik. (1) Konstrukčně obdobný, ale o něco mohutnější oltář sv. Dominika v lodi kostela jakoby k nim patřil. Je bohatěji zdobený a slohově výraznější díky užití dynamičtějších prvků,  jako jsou konvexně vyduté římsy nebo tordování a šikmé kanelování sloupů. Je velice pravděpodobné, že oltář sv. Dominika mohl po určitou dobu plnit i úlohu hlavního oltáře kostela, ovšem pod jiným zasvěcením, nejspíše Panně Marii. Všechny tři oltáře totiž tvoří vyvážený celek, kterému mohl kdysi dnešní oltář sv. Dominika dominovat. Architektura oltáře sv. Dominika byla při jeho restaurování v roce 1995 časově přesně zařazena díky nápisu zjištěnému na původní barevné vrstvě, který zní „1681 Den 19. December“. Předpoklad, že zasvěcení oltáře nemuselo být původně sv. Dominikovi, vyplývá i z toho, že všechny  obrazy na něm umístěné jsou mladšího data, než je doba jeho vzniku. Zasvěcení sv. Dominikovi určuje dnes hlavní oltářní obraz, který byl namalován nebo přemalován až v roce 1819 šumperským malířem, grafikem a restaurátorem Antonem Gerschem. Mladý je i obraz Madony ve vrcholu oltáře. Ten namaloval r. 1878 ve svých 18 letech syn šumperského dekoratéra a restaurátora Karla Brachtla, pozdější akademický malíř a historik umění šumperského regionu, Karel Brachtel ml. Rovněž obraz sv. Filomény na menze je z 19. století a  namaloval jej Edmund Schindlerz Andělské Hory (Engelberg) v roce 1840. Menza oltáře je z 18. století a její antependium tvoří malba I. Oderlického – Panna Marie předává sv. Dominikovi růženec.

 

Oltář musel být v letech 1993 – 2005 v souvislosti s rekonstrukcí klášterního kostela rozebrán. První restaurování uměleckou agenturou Vankol se týkalo pouze architektury díla a skulptur. Postupně byly sejmuty 2 mladší přemalby až na původní černou mramorovanou vrstvu. Zlacení a stříbření bylo restaurováno po sejmutí staršího olejového zlacení a stříbření hliníkovým práškem.U skulptur byla ponechána barevnost po první přemalbě, pouze inkarnát /obličeje, ruce, nohy/ byl sejmut až k původní polychromii, která byla vyretušována. Mimo smlouvu, jako pozornost zhotovitele, sejmul restaurátor Petr Suchel plošnou přemalbu německého textu na obraze Madony. V další fázi byl restaurován oltářní obraz sv. Dominika a obraz na menze.  

 

Restaurování bylo z větší části hrazeno ze sbírky, kterou ve výši 40.000 marek poskytli v roce 1993 na restaurování kostelního mobiliáře krajané z Bad Hersfeldu a okolí.