Letošní dvojí výročí – Václav Hollar

Letošní dvojí výročí – Václav Hollar (13. 7. 1607 Praha – 25. 3. 1677 Londýn) ve sbírkách Muzea Zábřeh, originály grafik a druhý největší soubor leptů v České republice

V letošním roce si připomínáme dvojnásobné výročí jednoho z největších grafiků a kreslířů 17. století, slavného českého rytce Václava Hollara. Dne 13. července uplyne 410 let od narození muže, který nikdy nevyšel z módy, stal se vpravdě umělcem geniálním a patří mezi nejslavnější Čechy. Mnohé jeho lepty jsou jedinečné – jak umělecky, tak historicky – a od nepaměti fascinují generace milovníků umění, sběratelů i historiků. Grafiky Václava Hollara se sbíraly už za jeho života a po čtyřech stoletích se na tom nic nezměnilo. Originály leptů se draží v největších aukčních síních, nabízejí je v antikvariátech po celém světě, a pokud otevřete knihu o dějinách Anglie, Čech či o umění 17. století, někde pod pečlivými konturami otištěnými z měděných desek určitě zahlédnete drobný podpis W. Hollar. Svým způsobem se stal jedním z nejznámějších Čechů všech dob. Dnes jsou nejvyhledávanějšími, a tudíž i nejdražšími díly volné grafické listy. Jejich ceny se pohybují v řádech desítek tisíc korun. Vysoce ceněné jsou pohledy na evropská velkoměsta. Právě díky Václavu Hollarovi Londýňané znají podobu města před velkým požárem z roku 1666. Hollarův obraz dokonce posloužil jako model pro rekonstrukci Londýna. Václav Hollar svým dílem zcela osobitě přispěl k rozvoji klasické techniky rytí a leptání do mědi. Tvořil volné grafické listy, portréty, mapy, plány, žánrové kresby, zátiší s přírodními motivy a knižní ilustrace. Patří k nemnoha Čechům, kteří ovlivnili vývoj výtvarného umění své doby v evropském kontextu. Historikové umění Hollarův přínos světové grafické tvorbě srovnávají s významem Albrechta Dürera či Francisca de Goyi. Za svého bohatého a plodného života vytvořil na 400 kreseb a přibližně 2800 leptů. Češi dílo slavného rodáka dlouho neznali. Až v 19. století začali někteří bohatí Pražané soustřeďovat Hollarovo dílo. Zásluhou podnikatele Vojtěcha Lanny vznikla v Praze veliká sbírka Hollarových kreseb a leptů – nazvaná Hollareum. Je jednou z největších sbírek Hollarových prací na světě, spravuje ji Národní galerie v Praze. Nejrozsáhlejší a nejúplnější kolekci Hollarových leptů vlastní Britské muzeum v Londýně, druhá nejpočetnější kolekce kreseb se nalézá ve Státním muzeu v Berlíně. Impozantní sbírku leptů Václava Hollara vlastní také Muzeum Zábřeh.

V roce 1947 daroval plukovník Karel Lukas (rodák z Brníčka) téměř 750 grafických listů zábřežskému městskému muzeu. Když došlo roku 1963 ke zřízení Vlastivědného ústavu v Šumperku, stalo se zábřežské muzeum jeho pobočkou. Tím přešla i celá sbírka grafik Václava Hollara do nově vytvořené instituce. Zůstala však zařazena ve sbírkovém fondu zábřežského muzea, jehož součástí je doposud. Tato sbírka je svým počtem druhým nejrozsáhlejším souborem v České republice. Obsahuje cyklus ilustrací s mytologickými náměty, překlady Homérovy Iliades a Vergiliovy Aeneas a také známé Ezopovy bajky. Bohatě jsou v kolekci grafik zastoupeny portréty, kroje a oděvy. Úctyhodná je sbírka listů zeměpisných plánů, map, krajin, např. Londýnské pohledy z roku 1665, Pohledy na Tanger. Ve sbírce mají své zastoupení i náměty holandských přístavů, větrných mlýnů a tržnic. Větší část v celé sbírce zaujímají náměty s přírodní tematikou věnovanou motýlům a broukům, menší potom knižní ilustrace, tisky náhrobků a stavebních památek.

Když se 26. března 2007 slavilo 330 let od úmrtí Václava Hollara, uspořádalo české velvyslanectví ve Velké Británii vzpomínkovou bohoslužbu na počest věhlasného umělce. Do chrámu sv. Markéty ve Westminsterském opatství byl pozván i exprezident Václav Havel a předseda britské Dolní sněmovny Michael Martin a několik set dalších hostí. Londýňané tak uctili památku českého rytce a grafika. 400. výročí narození V. Hollara se díky sérii výstav v Londýně, Praze a Zábřehu stalo kulturní událostí roku 2007.
Výstavu pod názvem „Pocta Václavu Hollarovi“ připravilo Sdružení českých umělců grafiků Hollar (SČUG), které si v témže roce připomnělo 90 let od svého založení. Vernisáž se uskutečnila v Clam-Gallasově paláci v Praze 25. září a výstava trvala do 10. 11. 2007. Konala se pod záštitou prezidenta republiky, primátora hlavního města Prahy a starosty městské části Praha 1 a o účast na výstavním projektu Hollar 2007 byla požádána velvyslanectví zemí, ve kterých V. Hollar působil – Velká Británie, Německo, Holandsko a Belgie. SČUG Hollar si k této příležitosti vypůjčilo ze sbírek zábřežského muzea 100 originálních leptů.  Vydalo pamětní medaile V. Hollara vytvořené akademickým malířem panem Karlem Zemanem, rytinu autoportrétu V. Hollara z roku 1649 v přepisu českého rytce pana Bedřicha Housy, reprezentační katalog s názvem „Pocta Václavu Hollarovi“, v němž se prezentují i členové SČUG Hollar.
Česká pošta, a. s., vydala ke kulatému výročí umělcova narození aršík „Světový grafik Václav Hollar“ v nominální hodnotě 35 Kč. Lepty z Hollarova díla, které byly použity pro tento aršík, vybral a v ocelorytu vyvedl akademický malíř, rytce a grafik pan Bedřich Housa. Jedná se o Jaro a Zimu z cyklu Londýnské roční doby, dále to byl Hollarův autoportrét podle Meyssense a pod známkami panoramatický pohled na Prahu dle jeho kresby.
K oslavám se připojila i Národní galerie v Praze a 12. 10. 2007 otevřela v paláci Kinských na Staroměstském náměstí výstavu s názvem „Václav Hollar a Evropa mezi životem a zmarem“, na níž představila jednak grafiky ze svých sbírek, ale i lepty zapůjčené z Britského muzea v Londýně. K výstavě vydala katalog.

Muzeum Zábřeh k této významné události uspořádalo 5. 12. 2007 – 31. 1. 2008 výstavu s názvem „Václav Hollar (1607 Praha – 1677 Londýn)“. Ve spolupráci s městem Zábřehem vydalo luxusní pozvánku s pamětním listem, čtyři druhy pohlednic a pamětní razítko. Autorem všech návrhů byl zábřežský výtvarník Rostislav Berka. Vlastivědné muzeum v Šumperku vydalo pro zájemce 4 grafické listy a kalendář.

Václavu Hollarovi se v evangelických školách dostalo důkladného humanistického vzdělání, jeho dráhu kreslíře a grafika však nejvíce ovlivnilo setkání s nizozemským a německým uměním. Začínal kopírováním děl uznávaných mistrů (Rembrandta, Dürera, Van de Veldeho, Hoefnagela) a kreslil první krajinářské pohledy a plány měst. V roce 1627 opustil rodné město a několik let pobýval v německých městech, ve Stuttgartu, Štrasburku, Frankfurtu nad Mohanem a Kolíně nad Rýnem. Roku 1634 podnikl svoji první cestu do Nizozemí. Osudovým se pro Václava Hollara stalo setkání s anglickým velvyslancem Thomasem Howardem, hrabětem z Arundelu, sběratelem a mecenášem umění z Londýna. V jeho službách se dostal do Anglie, která se mu stala druhým domovem. S ním také nakrátko a zároveň naposledy v roce 1636 navštívil Prahu, což dokazuje kresba, podle níž provedl i proslulý lept – Pohled na Prahu. Před odchodem z Anglie se krátce setkal s J. A. Komenským. Za občanské války v letech 1644–1652 se usadil v Antverpách. Zde během osmiletého pobytu dosáhl vrcholu své umělecké a technické dovednosti. Vytvořil zde nádherné série rukávníků a kožešin, listy věnované motýlům a broukům, scenérie mušlí a škeblí, cyklus holandských válečných a obchodních lodí. Roku 1652 se Václav Hollar vrátil zpět do Londýna, kde se oženil, narodil se mu syn, získal šlechtický titul, zažil morovou epidemii i velký požár v roce 1666. Zemřel v březnu 1677, pochován byl na malém hřbitově při kostele sv. Markéty ve Westminsteru. Vždy se cítil být Čechem, jak ostatně dosvědčuje dodatek Bohemus, který často připojoval ke svému jménu.

Lovec a medvěd, lept, značeno: W. Hollar fecit 1662, 270×182, 315×236 mm, H 2710

Aeneas u Acesta, lept, značeno: F. Cleyn inv. W. Hollar fecit, I. stav, po roce 1652, 259×193 mm, H 2635

Pohled na město Tanger s pevností, značeno: W. Hollar delineauit et scul:, 1673, lept, 126×218 mm, 212×327 mm, H 2847

Václav Hollar, značeno: obrácená signatura na desce, kterou drží, dole pak: Ie Meyssens pinxit et excudit, lept, po roce 1644, 159×114, 177×123 mm, H 2900

Dáma s perlovými náramky, lept, značeno: Hollar, fecit 1693, 139×74 mm, H 2943

Slon a velbloud, lept, značeno: F. Barlow inv: W. Hollar fecit 1663, 157×217 mm, 193×269 mm, H 3056