Kristina Lipenská – Kouzlo jesenické divočiny v obrazech Adama Kašpara

V osadě Potůčník u Hanušovic se s rodinou usadil jeden z nejvýraznějších talentů nastupující generace malířů Adam Kašpar (nar. 1993 v Litomyšli). Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Martina Mainera. Patří k nejlepším českým krajinářům. Náměty často nachází v divoké přírodě Jeseníků (cyklus Mapa hor, částečně Archiv lesa, Sporophyta, Edafon). V Kašparových realistických malbách se zrcadlí autorova fascinace přírodou a přírodními vědami, zejména geologií, astronomií a botanikou. Od roku 2015 pravidelně vystavuje samostatně i kolektivně, a to v tuzemsku i zahraničí. Dílo Adama Kašpara se těší živému zájmu sběratelů, je zastoupeno v soukromých i veřejných sbírkách doma i ve světě (Muzeum umění Olomouc, Moravské zemské muzeum). Autorův velkoformátový obraz Nížinný amazonský prales je vystaven ve stálé expozici Národního muzea Zázraky evoluce.

Malíř Adam Kašpar stojí rozkročen mezi uměním a vědou. Už v dětství, kdy začal sbírat horniny, minerály a zkameněliny, se formoval jeho zájem o studium geologie. Zúčastňuje se terénních výjezdů s Českou geologickou službou, během kterých skicuje do deníku a rozšiřuje sbírku. Studia na akademii v roce 2018 zakončil diplomovou prací Mapa hor. Inspirován myšlenkami teoretika umění Johna Ruskina (1819–1900) vytvořil cyklus obrazů, svého druhu portrétů profilů skal a mikroskopických pohledů na minerály. Integrovanou součástí Mapy hor jsou také skici, deníková kniha, sbírka hornin, ale i myšlenky a cítění umělce, které společně tvoří mapu přírodních poměrů Jeseníků, vypovídající o geologické stavbě pohoří, jež autor vnímá jako orgán živoucího těla Země.

Silným tématem jsou pro Adama Kašpara malby lesa, ve kterých problematizuje vztah mezi člověkem a prostředím, které jej obklopuje. Soubor obrazů Archiv lesa vzniká postupně od roku 2017, autor v něm zachycuje divoké lesy Jeseníků, Šumavy, Českomoravské vysočiny, ale také např. Alp nebo Bosny a Hercegoviny. Zprostředkovateli na cestě k hledání vlastního tvůrčího přístupu k ztvárnění lesa Kašparovi byli Josef Váchal (1884–1969) a jeho poetika mystiky a tajemna, John Ruskin a jeho myšlenka lesa jako přírodní katedrály a vůdčí osobnost české realistické krajinomalby 19. století, rodák z Litomyšle Julius Mařák (1832–1899). Neopomenutelným zdrojem inspirace je také fotografická kniha Prales v Beskydách Rudolfa Jandy (1907–2000), vydaná v roce 1943. Podobně jako Janda chápe Adam Kašpar les jako ekosystém, který na Zemi existuje více než 400 milionů let, v čase a prostoru se vyvíjí a je tvořen spolu s letitými stromy také výtrusnými rostlinami, půdou a půdními živočichy. Paralelně s obsáhlým cyklem Archiv lesa tak vznikají dílčí soubory Edafon, představující velkoformátové obrazy půdních živočichů (chvostnatky, chvostoskoci), a Sporophyta, jehož námětem jsou makroskopické detailní pohledy na výtrusné rostliny, jako mechy, plavuně, játrovky a lišejníky. Jsou to prastaré typy rostlin, blízké prvním suchozemským rostlinám, autor je několikrát zachytil přímo v Potůčníku, nedaleko u pramene Sv. Anny nebo za hřebenem v údolí Hučivé Desné.

Ačkoliv se Kašpar ztvárnění lidské figury prakticky vyhýbá, jeho obrazy jsou subjektivně silně antropocentrické, vyjadřující pokoru umělce před věčným řádem přírody, které se cítí být součástí. V divoké přírodě se malíř stává vnímavým pozorovatelem hledajícím naprosté souznění. Svým úzkým sepětím s přírodou tvorba Adama Kašpara bezděčně rozvíjí ty nejlepší tradice výtvarného umění šumperského regionu a Jeseníků, založené zejména na uměleckém odkazu sochaře a malíře Jiřího Jílka a manželů Miroslava a Anežky Kovalových ze Sobotína. Pozoruhodnou paralelu nabízí rovněž srovnání Kašparova souboru Sporophyta s uznávanými makrofotografiemi mechorostů Štěpána Kovala.

Adam Kašpar je malířem nesmírně činorodým. S oblibou maluje v plenéru, v těsném kontaktu s přírodou, ať už doma v Jeseníkách, nebo na Šumavě, v Alpách, ve Skotsku, či v Mongolsku. Nezbývá než se těšit, jaké další počiny reflektující dialog umělce s jesenickou krajinou Adam Kašpar v budoucnu nabídne.

Kristina Lipenská

 

Použitá literatura a informační zdroje:

DOTŘEL, Jan: Tempus lapis. Čas kamene. In: KUNDRAČÍKOVÁ, Barbora (ed.): Adam Kašpar. Brno 2023, s. 20–23.

DVOŘÁK, Pavel: Splývání se zemí. KUNDRAČÍKOVÁ, Barbora (ed.): Adam Kašpar. Brno 2023, s. 142–145.

https://www.adamkaspar.cz/

 

 

Adam Kašpar, Skalní potok

Adam Kašpar, Skalní potok, cyklus Mapa hor, 2017, olej na plátně, 200 x 300 cm.

 

 

Adam Kašpar, Divoký důl

Adam Kašpar, Divoký důl, cyklus Mapa hor, 2017, olej na plátně, 160 x 130 cm.

 

 

Adam Kašpar, Prales na Bílé Opavě

Adam Kašpar, Prales na Bílé Opavě, cyklus Archiv lesa, 2021, olej na plátně, 200 x 270 cm.

 

 

Adam Kašpar, Potůčník

Adam Kašpar, Potůčník, cyklus Archiv lesa, 2022, olej na plátně, 50 x 40 cm.

 

 

Adam Kašpar, Mechy a játrovky od Hučivé Desné

Adam Kašpar, Mechy a játrovky od Hučivé Desné, cyklus Sporophyta, 2023, olej na plátně, 200 x 160 cm.

 

 

Adam Kašpar, Neanura Muscorum

Adam Kašpar, Neanura Muscorum, cyklus Edafon, 2022, olej na plátně, 130 x 90 cm.