Julius Pelikán a Adolf Kašpar

Na výstavě Přátelé Adolfa Kašpara uspořádané k 80. výročí úmrtí malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara v jeho památníku v Lošticích v roce 2014 se návštěvníci mohli mimo jiné seznámit s akademickým sochařem a medailérem Juliem Pelikánem. Tento rodák z Nového Veselí u Žďáru nad Sázavou se narodil v roce 1887 a s Adolfem Kašparem se seznámil během 1. světové války. Julius Pelikán vystudoval Odbornou kamenickou školu v Hořicích, od roku 1909 pracoval v Olomouci v kamenosochařském závodě Josefa Urbana. Po získání praxe nastoupil ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Josefa Václava Myslbeka. Studia ukončil v roce 1913 a rozhodl se trvale usadit v Olomouci. Ještě před 1. světovou válkou se stal členem Svazu výtvarných umělců moravských a tím se zapojil do celomoravského výtvarného dění. Členem Svazu výtvarných umělců moravských byl od roku 1907 i Adolf Kašpar. Po vypuknutí války byl povolán do armády a musel narukovat. Byl přidělen do skupiny výtvarných umělců a architektů, kde působil architekt Dušan Jurkovič a také Kašpar. Úkolem tohoto oddělení bylo podílet se na zřizování vojenských pohřebišť v Haliči a jejich důstojná úprava. Kašpar jednak koloroval Jurkovičovy návrhy a jednak maloval hřbitovy vybudované podle těchto návrhů. S Pelikánem se Kašpar setkal v Olomouci, kde oba od roku 1916 pracovali na obnově kostela Panny Marie Sněžné. Kostel patřil vojenské posádce a na restaurování fresek a oltářních obrazů se podíleli výtvarní umělci z řad vojáků. Byli tu, mimo již zmíněného Kašpara a Pelikána, sochař František Žák nebo malíř Oldřich Lasák. Přátelství, které tady vzniklo, pokračovalo i po skončení války. Julius Pelikán byl také členem společnosti „Čtvrtečníků“, respektive Kroužku přátel profesora Jana Voborníka. Původními zakladateli byli v roce 1910 prof. Jan Voborník, egyptolog, František Lexa, loutkář, Jindřich Veselý a malíř Adolf Kašpar. Scházeli se vždy pravidelně ve čtvrtek ve vinárně U Klíčů a později v hospůdce U Šnellů. Jejich mottem bylo „Ve čtvrtek po čtvrté u čtvrtek!“ a odtud pochází pojmenování Čtvrtečníci. Po vzniku Československa v roce 1918 se kroužek rozrostl a členy byli významné osobnosti, pedagogové, umělci a vědci. Kroužek vydával vlastní ročenky nazvané Čtvrtky, je jich celkem 5. Dále členové organizovali společné tematické výlety, navštěvovali přespolní členy jako například Richarda Fischera nebo Julia Pelikána v Olomouci.
 
Sbírka Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích byla v roce 2014 obohacena o model sochy malíře Adolfa Kašpara. Model je signován a datován „ADOLF KAŠPAR 1917 PELIKÁN J.“ Z datace je patrné, že vznikl v době, kdy oba umělci působili v Olomouci. Adolf Kašpar je zachycen v celé postavě, tělo je mírně vytočeno mimo osu a jedna noha nakročena dopředu. Postava je umístěna na nízkém čtvercovém podstavci, kde je signatura a datace. Socha je natřena na černo. Sochař Julius Pelikán je také autorem portrétní plastiky Adolfa Kašpara umístěné na průčelí Památníku A. Kašpara v Lošticích.
 
Pavlína Janíčková