Entomologický průzkum lokalit vrch Račice Zábřeh a okolí obce Hynčina probíhal v letech 2014 – 2015. Hlavním cílem této činnosti byl zoogeografický průzkum zaměřený na Hexapoda, Coleoptera.
Nálezy čeledí: Cantharidae, Carabidae, Cerambycidae, Chrysomelidae, Cleridae, Coccinellidae, Curculionidae, Elateridae, Meloidae, Oedemeridae, Scarabaeidae, Silphidae, Staphylinidae.
Typy ekosystémů: Vybrané lokality spadají do Zábřežské vrchoviny v Jesenické oblasti. Lesní oblasti dubo-bukové, bukové a buko-jedlové.
Metoda: sběr jedinců v podrostu, u cesty na loukách či v ostrůvkovitých remízcích. Smýkání, sklepávání, ruční bodový sběr, sběr ze dřeva.
Cíl: mapování výskytu druhů nejen nadčeledi Elateriodae, ale i jiných skupin řádu Coleoptera.
Páteříček sněhový – Cantharis fusca Linnaeus, 1758
Čeleď: Cantharidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým a měkkým tělem, šedým až oranžovým zbarvením. Krovky tmavě šedé, štít oranžový. Jedná se o významného predátora a charakteristického brouka jarních luk. Jeho larvy loví spolu se střevlíky i slimáky a žížaly. Larvy bývají aktivní i v –3 °C.
Páteříček žlutý – Rhagonycha fulva (Scopoli, 1763)
Čeleď: Cantharidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým a měkkým tělem, žlutým až oranžovým zbarvením. Konec krovek tmavý, larvy se živí jinými larvami hmyzu. Žije převážně v lučních ekosystémech, na květech mrkvovitých rostlin.
Páteříček tmavý – Cantharis obscura Linnaeus, 1758
Čeleď: Cantharidae, lokalita: Hynčina, severně od obce 49.855 s.š. – 16.783 v.d.
Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým a měkkým tělem, šedavého zbarvení a žlutě lemovaným štítem. Krovky tmavě šedé, larvy se živí jinými larvami hmyzu. Žije převážně v lučních ekosystémech, na květech mrkvovitých rostlin.
Prskavec větší – Brachinus crepitans (Linneaus, 1758)
Čeleď: Carabidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Malý zástupce střevlíkovitých, s kovově modravými krovkami a oranžově zbarvenou hlavou, štítem a nohama. Na konci zadečku má žlázu, z níž vypouští na vzduchu prskající tekutinu. Žije na okrajích polí a cest.
Střevlík fialový – Carabus violaceus Linnaeus, 1758
Čeleď: Carabidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Velký zástupce střevlíkovitých s převážně černým zbarvením, přecházejícím do fialového kovového lesku na bocích těla. Hojný zástupce obývající lesy, louky a pole, proniká i do zahrad, výškově není vybíravý. Střevlík fialový je jako všichni zástupci v této čeledi dravý, živí se plži, červy a hmyzem.
Střevlík polní – Carabus arvensis Herbst, 1784
Čeleď: Carabidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Středně velký střevlík s měděným zbarvením majícím po stranách zelenkavé kovové zbarvení.
Střevlík zrnitý – Carabus granulatus Linnaeus, 1758
Čeleď: Carabidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Středně velký střevlík s měděným zbarvením a hodně hrubě zrnitými krovkami.
Střevlíček – Pterostichus vernalis (Panzer, 1796)
Čeleď: Carabidae, lokalita: Hynčina, severně od obce 49.855 s.š. – 16.783 v.d.
Velký zástupce střevlíčků s černým tělem, hladkým štítem rozděleným podélnou rýhou a podélně rýhovanými krovkami.
Krajník pižmový – Calosoma sycophanta (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Carabidae, lokalita: Hynčina, severně od obce 49.855 s.š. – 16.783 v.d.
Je větší, kovově lesklý střevlík, který je rozšířen po celé Evropě. Je zařazen mezi chráněné druhy živočichů. Krajník je užitečný tím, že se živí housenkami a dospělými jedinci bekyní, například bekyně velkohlavá Lymantria dispar (Linnaeus, 1758), která při přemnožení způsobuje kalamity na lesních porostech. Specializuje se na pohyb po kmenu a ve větvích stromů. Naopak od předešlých střevlíků, kteří spíše loví v podrostu.
Tesařík ozbrojený – Leptura maculata Poda, 1761
Čeleď: Cerambycidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Nepatří mezi největší tesaříky, ale je zajímavý například svým zbarvením či způsobem života. Dospělec má černou hlavu a štít. Krovky má žluté s tmavými pruhy. Toto obranné zbarvení připomíná vosy a chrání jej pravděpodobně před ptáky. Larvy jsou polyfágní, žijí na smrku, buku a dubu, dospělci na květech, a živí se nektarem, pylem a okusem částí květů.
Mandelinka olšová – Linaeidea aenea (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: Hynčina, severně od obce 49.855 s.š. – 16.783 v.d.
Středně velký zástupce mandelinkovitých se zelenavým zbarvením a kovovým leskem. Setkáme se s ní v blízkosti vod na olši.
Mandelinka osiková – Chrysomela tremulae Fabricius, 1787
Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Poměrně velký zástupce mandelinek, má černou hlavu a štít a výrazně červené krovky. Brouk s většinou dvouletým životním cyklem. První rok žijí larvy na listech topolů a druhý rok se na jaře objeví dospělci. Je postrachem topolových monokultur.
Štítonoš zelený – Cassida viridis Linnaeus, 1758
Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: Hynčina, severně od obce 49.855 s.š. – 16.783 v.d.
Tvarem jeho tělo připomíná k zemi přitisknutý štít, jenž je světle zelený. Dosahuje velikosti okolo jednoho centimetru. Žije například na mátách, konopici či šalvěji. Larvy se maskují před nepřáteli jejich vlastními výkaly.
Pestrokrovečník mravenčí – Thanasimus formicarius (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Cleridae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Pestrokrovečník je velmi významným predátorem kůrovců Scolytinae. Od jara se zdržuje na kmenech jehličnatých stromů a vyhledává jejich larvy. Patří tak mezi velmi užitečné druhy brouků.
Halyzia sedecimguttata (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Coccinellidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Středně velký zástupce slunéčkovitých, oranžového zbarvení a 16 béžových skvrn. Jak dospělci, tak larvy se živí buď mšicemi, či plísněmi. Ve střední Evropě se rozšířila až ve dvacátém století.
Slunéčko dvaadvacetitečné – Psyllobora vigintiduopunctata (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Coccinellidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Drobný zástupce slunéček, má žluté zbarvení a na rozdíl od ostatních slunéček se živí především plísněmi.
Klikoroh bahenní – Hylobius transversovittatus (Goeze, 1771)
Čeleď: Curculionidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Větší zástupce nosatcovitých, hnědé zbarvení těla je zpestřeno žlutými skvrnami, vytvořenými světlejšími chloupky. Dospělci se živí listy například kypreje vrbice – Lythrum salicaria L. a larvy jejich kořeny, proto byl druh v minulosti použit v severní Americe na biologický boj proti této invazní rostlině.
Lalokonosec vejčitý – Otiorhynchus ovatus (Linneaus, 1758)
Čeleď: Curculionidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Velký zástupce nosatcovitých, černě zbarvený s červenýma nohama. Bělavá beznohá larva žije u kořínků jahodníků, ale také různých druhů trav. Dospělec živící se mimo jiné i listy jahodníku má srostlé krovky a nemůže létat.
Nosatčík obecný – Protapion apricans (Herbst, 1797)
Čeleď: Curculionidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Velmi malý zástupce nosatců, s vejčitým tvarem těla a šedivým zbarvením, které se odlišuje od následujícího nosatčíka ovocného žlutým zbarvením nohou. Velmi hojný na jetelovinách. Dospělci ožírají listy a larvy květy. Může na této pícnině hodně škodit a doporučuje se provádět sekání dříve, a to již v době kvetení jetele, dřív něž ho nosatčíci zničí.
Nosatčík ovocný – Oxystoma pomonae (Fabricius, 1798)
Čeleď: Curculionidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod Vrchem Račice 49.889 s.š. – 16.857 v.d.
Velmi malý zástupce nosatců, s vejčitým tvarem těla a šedivým zbarvením. Velmi hojný na jetelovinách. Dospělci ožírají listy a larvy květy.
Kovařík lemovaný – Dalopius marginatus (Linneaus, 1758)
Čeleď: Elateridae, lokalita: Hynčina, severně od obce 49.855 s.š. – 16.783 v.d.
Poměrně hojný druh kovaříků, hnědého zbarvení se světlejším lemováním štítu a krovek. Vyskytuje se na travnatých okrajích lesů a lesních loukách. Může poškozovat rostliny okusem kořínků a klíčků.
Kovařík rudý – Ampedus cinnaberinus (Eschscholtz, 1829)
Čeleď: Elateridae, lokalita: Hynčina, severně od obce 49.855 s.š. – 16.783 v.d.
Jeden z mála užitečných kovaříkovitých. Brouk s černou hlavou a hrudí a rudě červenými krovkami. Larva žije v starém trouchnivějícím dřevě a loví jiné larvy brouků.
Kovařík šedý – Agrypnus murinus (Linneaus, 1758)
Čeleď: Elateridae, lokalita: Hynčina, severně od obce 49.855 s.š. – 16.783 v.d.
Poměrně velký druh kovaříka skvrnitě šedivého zbarvení vzniklého povrchovými chloupky. Larvy se živí kořeny různých druhů trav a dubu. Může být označen za významného škůdce pícnin.
Majka fialová – Meloe violaceus Marsham,1802
Čeleď: Meloidae, lokalita: Zábřeh, východně pod vrchem Račice, 79,888 s.š. – 16,838 v.d.
Brouk s krovkami kratšími než tělo, v nebezpečí vylučuje hemolymfu, v níž je obsažen prudce jedovatý kantharidin. Majka má velmi zajímavou hypermetamorfózu. Dospělec klade vajíčka na nic netušící opylovače květů. S nimi, většinou včelami, se vajíčka dostávají do úlů, kde se dále vyvíjejí a požírají včelí vajíčka. V dalším stádiu se kuklí a přezimuje. Na jaře se mění v dospělého brouka.
Stehenáč – Oedemera lurida (Marsham, 1802)
Čeleď: Oedemeridae, lokalita: Zábřeh, východně pod vrchem Račice, 79,888 s.š. – 16,838 v.d.
Velmi drobný a křehký zástupce stehenáčů, u kterého je výjimečné, že samci nemají rozšířená stehna. Je zelenkavě zbarvený, nedosahuje ani jednoho centimetru. Larva se živí shnilým dřevem a humusem, dospělci pylem a nektarem.
Zlatohlávek tmavý – Oxythyrea funesta (Poda, 1761)
Čeleď: Scarabaeidae, lokalita: Zábřeh, východně pod vrchem Račice, 79,888 s.š. – 16,838 v.d.
Spíše malý zástupce vrubounů, má hnědé zbarvení a světlé skvrny po celém těle. Jsou vytvořeny světlejšími chloupky a časem se obrušují a ztrácejí. Larva i brouk jsou fytofágní – býložraví. Larva žije i více jak jeden rok v půdě, ožírá kořínky a dorůstá až do 3 cm. Dospělec se živí pylem, nektarem, ale i světlejšími částmi květů.
Mrchožrout černý – Phosphuga atrata (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Silphidae, lokalita: Zábřeh, východně pod vrchem Račice, 79,888 s.š. – 16,838 v.d.
Velmi užitečný brouk patřící do čeledě mrchožroutovití. Je plochý, celý černě zbarvený a pružný. Živí se šneky, žížalami, hmyzem a mršinami. Díky dlouhému krku prostrčí hlavu až do ulity šneka, kde vypustí trávicí tekutinu a pak ji vysává.
Člunotvárník čtveroskvrnný – Scaphidium quadrimaculatum Olivier, 1790
Čeleď: Staphylinidae, lokalita: Zábřeh, východně pod vrchem Račice, 79,888 s.š. – 16,838 v.d.
Zajímavý malý brouček člunovitého tvaru. Je černě zbarven a má na krovkách čtyři červené skvrny. Dosahuje velikosti zhruba 6 mm. Žije v lesích, podhůří hor a vyskytuje se na padlých stromech, na nichž se živí spórami a hyfami hub.
Závěr:
Systematický zoogeografický průzkum lokalit v okolí Šumperka bude pokračovat i nadále. Zaměřený bude dále na řád Coleoptera, a to především infrařád Elateriformia. Lokality se budou průběžně měnit. V článku nejsou uvedeny kompletně všechny nalezené druhy.
