Brouci – vrch Trlina 2019

Entomologický průzkum lokality „vrch Trlina a okolí“ probíhal v roce 2019. Následující rok 2020 bude ještě pokračovat. Hlavním cílem této činnosti byl zoogeografický průzkum zaměřený na Hexapoda, Coleoptera.

Nálezy čeledí: Attelabidae, Cantharidae, Cerambycidae, Chrysomelidae, Cleridae, Coccinellidae, Curculionidae, Elateridae, Geotrupidae, Melyridae, Oedemeridae, Scarabaeidae, Silphidae, Tenebrionidae.

Typy ekosystémů: Vybrané lokality spadají do Úsovské vrchoviny, jež je východní částí Hanušovické vrchoviny v Jesenické oblasti. Lesní oblasti jsou dubo-bukové, bukové a buko-jedlové. Katastr Lesnice o rozloze 7,32 km2 se nachází mezi obcemi Leština a Brníčko, 4 km na východ od města Zábřeh.

Metoda: sběr jedinců v podrostu, u cesty na loukách či v ostrůvkovitých remízcích. Smýkání, sklepávání, ruční bodový sběr, sběr ze dřeva.

Cíl: mapování výskytu druhů nejen nadčeledi Elateriodae, ale i jiných skupin řádu Coleoptera.

 

Zobonoska lísková Apoderus coryli (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Attelabidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Býložravý brouk žijící na listech různých druhů stromů, převážně na lísce. Samice nařezává list a stáčí jej do ruličky, kde klade vajíčka. V tomto zámotku se vyvíjejí larvy. Zobonosky mají dvě generace do roka.

 

Páteříček sněhový Cantharis fusca Linnaeus, 1758

Čeleď: Cantharidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým a měkkým tělem, šedým až oranžovým zbarvením. Krovky tmavě šedé, štít oranžový. Jedná se o významného predátora a charakteristického brouka jarních luk. Jeho larvy loví slimáky a žížaly. Larvy bývají aktivní i v –3 °C.

 

Páteříček černavý Cantharis nigricans (O.F.Müller, 1776)

Čeleď: Cantharidae, lokalita: lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým a měkkým tělem, černá hlava se žlutým labiem, žlutý štít s centrální dělenou hnědo-černou skvrnou. Krovky černé se žlutými chloupky. Nohy oranžové. Zadní pár stehen napůl oranžový a černý, holeň a chodidlo s drápky černé. Délka těla 11 mm.

 

Agapanthia cynarae (Germar, 1817)

Čeleď: Cerambycidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Čeleď tesaříkovití, černě zbarvená hlava s hnědavým podélným pruhem, štít a krovky se zlatavými chloupky, černá tykadla se stříbrnými chloupky. Délka těla 15 mm. Malý zástupce tesaříkovitých (Cerambycidae), vyskytuje se na živných rostlinách bodláků a pcháčů.

 

Štítonoš zelenýCassida viridis Linnaeus, 1758

Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Tvarem jeho tělo připomíná k zemi přitisknutý štít, jenž je světle zelený. Velikost okolo jednoho centimetru. Žije například na mátách, konopici či šalvěji. Larvy se maskují před nepřáteli vlastními výkaly.

 

Kohoutek modrý Oulema gallaeciana (Heyden, 1870)

Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Býložravý druh žijící na travinách podobně jako kohoutek černohlavý. V listech vytváří podélný žír.

 

Kohoutek černohlavý Oulema melanopus (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Býložravý druh žijící na travinách. Larva se kvůli predátorům pokrývá vlastními výkaly. Občas v malé míře škodí na obilí.

 

Pestrokrovečník mravenčí Thanasimus formicarius (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Cleridae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Pestrokrovečník je velmi významným predátorem kůrovců Scolytinae. Od jara se zdržuje na kmenech jehličnatých stromů a vyhledává jejich larvy. Patří tak mezi velmi užitečné druhy brouků.

 

Slunéčko dvoutečné Adalia bipunctata (Linneaus, 1758)

Čeleď: Coccinellidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Slunéčko dvoutečné je užitečný druh živící se mšicemi na křovinách a travinách. Barevně je velmi variabilní, od dvou černých teček na oranžovém poli až po úplně černé zbarvení.

 

Slunéčko sedmitečné Coccinella septempunctata Linneaus, 1758

Čeleď: Coccinellidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Velmi užitečný druh slunéčka se sedmi tečkami a velkou barevnou variabilitou. Během svého vývoje dokáže ulovit až 600 mšic. Živí se i červci. Na svou vlastní obranu používá jedovaté žlutavé alkaloidy, vypouštěné z holení.

 

Slunéčko východní Harmonia axyridis (Pallas, 1773)

Čeleď: Coccinellidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Proměnlivě zbarvené slunéčko od červených krovek s 19 černými tečkami, které mohou splývat dohromady či úplně chybět. Zbarvení a především tečkování může být ovlivněno teplotami během líhnutí. Slunéčko východní je původem z Asie a je velkým a žravým lovcem mšic a zároveň je i velmi životaschopné. Kvůli umělému vysazování ve sklenících se postupně rozšířilo lavinovitě po celé Evropě. Hlavně v posledních deseti letech. Slunéčko východní je sice velmi užitečné v boji se mšicemi, ale zároveň kvůli své žravosti a delšímu období aktivity i v chladnějších částech roku žere i užitečné druhy hmyzu, například naše původní slunéčka či zlatoočka. Nemají ho rádi ani vinaři, protože když nemůže slunéčko východní najít mšice, vysává bobule hroznů, ve kterých i zůstává a skrývá se před predátory.

 

Myzia oblongoguttata (Linneaus, 1758)

Čeleď: Coccinellidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Poměrně běžně se vyskytující druh slunéčka. Specializuje se na jehličnaté a smíšené lesy. Živí se hlavně pylem. V anglickém jazyce se nazývá „striped ladybird“, tedy pruhované, dle svého zbarvení. Tečky u něj často splývají do podélných pruhů.

 

Nosatec lískový Curculio nucum Linnaeus, 1758

Čeleď: Curculionidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Býložravý brouk škodící na lískách. Samice klade po jednom vajíčku do jednoho lískového oříšku. Larva vyžírá celý jeho obsah a poté padá na podzim k zemi. V zemi se kuklí a přežívá přes zimu až do jara, kdy se vývojový cyklus opakuje.

 

Kovařík narudlý Athous haemorrhoidalis (Fabricius, 1801)

Čeleď: Elateridae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Hojný druh kovaříků s hnědým zbarvením krovek. Podobně jak kovařík lemovaný se vyskytuje na travnatých okrajích lesů a lesních loukách. Může poškozovat rostliny okusem kořínků a klíčků.

 

Kovařík Cardiophorus asellus Erichson, 1840

Čeleď: Elateridae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Středně velký druh kovaříka s černě zbarveným tělem, jež je po celém svém povrchu žlutavě hustě ochlupené. Malý štítek (scutellum) je srdčitého tvaru.

 

Kovařík Cidnopus pilosus (Leske, 1785)

Čeleď: Elateridae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Larvy tohoto druhu brouka se zaměřují na žír kořínků Poaceae, Rosaceae a Apiaceae. Dospělec je zbarven hnědě s měděným kovovým odleskem.

 

Kovařík lemovanýDalopius marginatus (Linneaus, 1758)

Čeleď: Elateridae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Poměrně hojný druh kovaříků, hnědě zbarvený se světlejším lemováním štítu a krovek. Vyskytuje se na travnatých okrajích lesů a lesních loukách. Může poškozovat rostliny okusem kořínků a klíčků.

 

Kovařík protáhlý Melanotus villosus (Geoffroy, 1785)

Čeleď: Elateridae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Dospělec je černě zbarvený a dorůstá 20 mm. Mimo jiné požírá starší borové kořeny a části pařezů.

 

Chrobák lesní Anoplotrupes stercorosus (Hartmann in L.G. Scriba, 1791)

Čeleď: Geotrupidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Délka těla chrobáka lesního je okolo 20 mm, modročerné kovové barvy. Štít hladký, krovky podélně rýhované. Rozšířen je po celé Evropě. Živí se výkaly, hnijícími houbami, případně hnijícími mršinami. Samička naklade vajíčka do podzemních chodbiček, které zaplní trusem určeným k výživě larev.

 

Bradavičník dvojskvrnný Malachius bipustulatus (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Melyridae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Tento druh brouka obývá nejraději louky nižších poloh. Larvy žijí pod kůrou, ve starém dřevě nebo na zemi v kořenech. Loví drobný hmyz a jeho larvy a také například slimáky. Dospělci se živí především pylem na rostlinách Apiaceae, Asteraceae a Rosaceae.

 

StehenáčOedemera lurida (Marsham, 1802)

Čeleď: Oedemeridae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Velmi drobný a křehký zástupce stehenáčů, který je výjimečný tím, že samci nemají rozšířená stehna. Je zelenkavě zbarvený, nedosahuje ani jednoho centimetru. Larva se živí shnilým dřevem a humusem, dospělci pylem a nektarem.

 

Zlatohlávek tmavýOxythyrea funesta (Poda, 1761)

Čeleď: Scarabaeidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Spíše malý zástupce vrubounů; má hnědé zbarvení a světlé skvrny po celém těle. Ty jsou tvořeny světlejšími chloupky a časem se obrušují a ztrácejí. Larva i brouk jsou fytofágní – býložraví. Larva žije i více než jeden rok v půdě, ožírá kořínky a dorůstá až do 3 cm. Dospělec se živí pylem, nektarem, ale i světlejšími částmi květů.

 

Listokaz zahradní Phyllopertha horticola (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Scarabaeidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Listokaz je býložravý brouk líhnoucí se na jaře. Dospělci vylézají ze země. Samice jsou ihned oplodňovány a kladou vajíčka zpět do půdy. Larvy se živí na kořenech travin, ale i na obilovinách a jeteli. Dospělci žijí na stromech, keřích a bylinách, kde vyžírají především květy a listy.

 

Mrchožrout obecný Silpha obscura Linneaus, 1758

Čeleď: Silphidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Mrchožrout obecný se živí šneky, hmyzem, žížalami i mršinami. Velikost jeho těla je okolo 15 mm délky a má prodloužený krk, který mu umožňuje proniknout do ulit šneků, kam vstřikuje trávicí šťávy. Larvy jsou zploštělé a živí se též šneky, zakuklují se v zemi.

 

Měkkokrovečník huňatýLagria hirta (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Tenebrionidae, lokalita: vrch Trlina, východně od obce Lesnice. 49.86 s.š. – 16.94 v.d.

Středně velký zástupce potemníků Tenebrionidae. Černě zbarvená hlava a štít s ochlupenými žlutavými krovkami. Vyskytuje se na travách, kvetoucích bylinách a keřích na okrajích listnatých i jehličnatých lesů, na lesních loukách a pasekách od nížin do hor. Živí se mladými listy.

 

Závěr:

Systematický zoogeografický průzkum lokalit v okolí Šumperka bude pokračovat i nadále. Zaměřený bude dále na řád Coleoptera, a to především infrařád Elateriformia. Lokality se budou průběžně měnit. V článku nejsou uvedeny kompletně všechny nalezené druhy.

 

Literatura:

Javorek V.: Klíč k určování druhů ČSR. Olomouc. 1947. 951 p.

Obenbergerger J.: Entomologie II, IV. Praha. 1955. 725 p.

Pokorný V.: Atlas brouků. Praha. 2002.

Zahradník P.: Seznam brouků. Kostelec nad Černými lesy. 2017. 544 p.

 

Internetové zdroje:

www.biolib.cz

www.elateridae.com