Brouci – Okolí obce Hynčina

Entomologický průzkum lokality „Okolí obce Hynčina“ probíhal v letech 2021–2022. Hlavním cílem této činnosti byl zoogeografický průzkum zaměřený na Hexapoda, Coleoptera.

 

Nálezy čeledí: Cantharidae, Carabidae, Cerambycidae, Chrysomelidae, Cleridae, Coccinellidae, Curculionidae, Elateridae, Meloidae, Oedemeridae, Scarabaeidae, Silphidae, Staphylinidae.

 

Typy ekosystémů: Vybrané lokality spadají do Zábřežské vrchoviny v Jesenické oblasti. Lesní oblasti jsou dubobukové, bukové a bukojedlové.

 

Metoda: Sběr jedinců v podrostu, u cest, na loukách či v ostrůvkovitých remízcích. Smýkání, sklepávání, ruční bodový sběr, sběr ze dřeva.

 

Cíl: Mapování výskytu druhů nejen nadčeledi Elateriodae, ale i jiných skupin řádu Coleoptera.

 

Páteříček sněhovýCantharis fusca Linnaeus, 1758

čeleď: Cantharidae, lokalita: Hynčina, východně od obce, 49.84 s. š. – 16.79 v. d.

Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým a měkkým tělem a šedým až oranžovým zbarvením. Krovky tmavě šedé, štít oranžový. Jedná se o významného predátora a charakteristického brouka jarních luk. Jeho larvy loví (podobně jako střevlíci) slimáky a žížaly. Larvy bývají aktivní i v –3 °C.

 

Páteříček Cantharis pellucida Fabricius, 1792

čeleď: Cantharidae, lokalita: Hynčina, východně od obce, 49.84 s. š. – 16.79 v. d.

Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým a měkkým tělem o délce do 13 mm, černou hlavou a krovkami, oranžovým štítem a stehny. Larvy se živí jinými larvami hmyzu.

 

Páteříček černavýCantharis nigricans (O. F. Müller, 1776)

čeleď: Cantharidae, lokalita: Hynčina, východně od obce, 49.84 s. š. – 16.79 v. d.

Délka těla okolo 10 mm, šedá hlava a krovky se žlutě lemovaným štítem, v jehož prostředku je černá skvrna ve tvaru hrušky. Způsob života jako u předešlých zástupců páteříčků.

 

Páteříček červenýCantharis rufa Linnaeus, 1758

čeleď: Cantharidae, lokalita: Hynčina, východně od obce, 49.84 s. š. – 16.79 v. d.

Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým, 8,5 až 10 mm dlouhým a měkkým tělem. Zbarvení tohoto páteříčka je šedavě oranžové.

 

Páteříček lesní Cantharis rustica Fallén 1807

čeleď: Cantharidae, lokalita: Hynčina, východně od obce, 49.84 s. š. – 16.79 v. d.

Lesní zástupce páteříčků o velikosti 10–15 mm. Na oranžovém štítě má černou skvrnu ve tvaru srdce. Je predátorem hmyzu a pavouků.

 

Páteříček tmavý Cantharis obscura Linnaeus, 1758

čeleď: Cantharidae, lokalita: Hynčina, východně od obce, 49.84 s. š. – 16.79 v. d.

Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým a měkkým tělem, šedavým zbarvením a žlutě lemovaným štítem. Krovky tmavě šedé, larvy se živí jinými larvami hmyzu. Žije převážně v lučních ekosystémech, na květech mrkvovitých rostlin.

 

Páteříček žlutýRhagonycha fulva (Scopoli, 1763)

čeleď: Cantharidae, lokalita: Hynčina, východně od obce, 49.84 s. š. – 16.79 v. d.

Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým a měkkým tělem a žlutým až oranžovým zbarvením. Konec krovek tmavý, larvy se živí jinými larvami hmyzu. Žije převážně v lučních ekosystémech, na květech mrkvovitých rostlin.

 

Prskavec většíBrachinus crepitans (Linneaus, 1758)

čeleď: Carabidae, lokalita: Hynčina, východně od obce, 49.84 s. š. – 16.79 v. d.

Malý zástupce střevlíkovitých s kovově modravými krovkami a oranžově zbarvenou hlavou, štítem a nohama. Na konci zadečku má žlázu, z níž vypouští na vzduchu prskající tekutinu. Žije na okrajích polí a cest.

 

Kvapník plstnatýPseudoophonus rufipes (De Geer, 1774)

čeleď: Carabidae, lokalita: Hynčina, východně od obce, 49.84 s. š. – 16.79 v. d.

Drobný, do 16 mm velký zástupce střevlíků. Černě zbarvené ploché tělo, rezavě hnědé nohy a tykadla. Brouk je lákán světlem a stahuje se i do domácích příbytků.

 

Střevlík fialovýCarabus violaceus Linnaeus, 1758

čeleď: Carabidae, lokalita: Hynčina, východně od obce, 49.84 s. š. – 16.79 v. d.

Velký zástupce střevlíkovitých s převážně černým zbarvením, přecházejícím do fialového kovového lesku na bocích těla. Hojný zástupce obývající lesy, louky a pole; proniká i do zahrad, výškově není vybíravý. Střevlík fialový je jako všichni zástupci této čeledi dravý, živí se plži, červy a hmyzem.

 

Střevlík vrásčitýCarabus intricatus Linnaeus, 1758

čeleď: Carabidae, lokalita: Hynčina, východně od obce, 49.84 s. š. – 16.79 v. d.

Velký střevlík s rozměry do 40 mm, černě zbarvený se světle modravým nádechem. Noční dravec podhorských listnatých lesů.

 

StřevlíčekPterostichus vernalis (Panzer, 1796)

čeleď: Carabidae, lokalita: Hynčina, východně od obce, 49.84 s. š. – 16.79 v. d.

Velký zástupce střevlíčků s černým tělem, hladkým štítem rozděleným podélnou rýhou a podélně rýhovanými krovkami.

 

Tesařík ozbrojenýLeptura maculata Poda, 1761

Čeleď: Cerambycidae, lokalita: Hynčina, východně od obce, 49.84 s. š. – 16.79 v. d.

Nepatří mezi největší tesaříky, ale je zajímavý například svým zbarvením či způsobem života. Dospělec má černou hlavu a štít. Krovky má žluté s tmavými pruhy. Toto obranné zbarvení připomíná vosu a chrání jej pravděpodobně před ptáky. Larvy jsou polyfágní, žijí na smrku, buku a dubu, dospělci žijí na květech a živí se nektarem, pylem a okusem částí květů.

 

Tesařík tesaříkovitýJudolia cerambyciformis (Schrank, 1781)

Čeleď: Cerambycidae, lokalita: Hynčina, východně od obce, 49.84 s. š. – 16.79 v. d.

Podsaditý zástupce tesaříkovitých. Brouk má žluté krovky s černými skvrnami. Larva žije na kořenech dubů, dospělec na květech.

 

Chřestovníček obecnýCrioceris asparagi (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Drobný zástupce čeledi mandelinkovití s výrazným zbarvením krovek. Krovky jsou zelené se světlými skvrnami. Štít je zbarvený do červena. Chřestovníček, jak již jeho rodové jméno napovídá, je škůdcem chřestu.

 

Mandelinka olšováLinaeidea aenea (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Středně velký zástupce mandelinkovitých se zelenavým zbarvením a kovovým leskem. Setkáme se s ní v blízkosti vod na olši.

 

Mandelinka osikováChrysomela tremulae Fabricius, 1787

Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Poměrně velký zástupce mandelinek; má černou hlavu a štít a výrazně červené krovky. Brouk s většinou dvouletým životním cyklem. První rok žijí larvy na listech topolů a druhý rok se na jaře objeví dospělci. Je postrachem topolových monokultur.

 

Štítonoš zelenýCassida viridis Linnaeus, 1758

Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Tvarem jeho tělo připomíná k zemi přitisknutý štít, jenž je světle zelený, a velké je cca jeden centimetr. Štítonoš žije například na mátách, konopici či šalvěji. Larvy se maskují před nepřáteli vlastními výkaly.

 

Pestrokrovečník mravenčí Thanasimus formicarius (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Cleridae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Pestrokrovečník je velmi významným predátorem kůrovců Scolytinae. Od jara se zdržuje na kmenech jehličnatých stromů a vyhledává jejich larvy. Patří tak mezi velmi užitečné druhy brouků.

 

Halyzia sedecimguttata (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Coccinellidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Středně velký zástupce slunéčkovitých, oranžově zbarvený s 16 béžovými skvrnami. Jak dospělci, tak larvy se živí mšicemi či plísněmi. Ve střední Evropě se druh rozšířil až ve dvacátém století.

 

Slunéčko dvaadvacetitečnéPsyllobora vigintiduopunctata (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Coccinellidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Drobný zástupce slunéček; má žluté zbarvení a na rozdíl od ostatních slunéček se živí především plísněmi.

 

Klikoroh bahenníHylobius transversovittatus (Goeze, 1771)

Čeleď: Curculionidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Větší zástupce nosatcovitých, hnědé zbarvení těla je zpestřeno žlutými skvrnami, vytvořenými světlejšími chloupky. Dospělci se živí listy například kypreje vrbice – Lythrum salicaria L. – a larvy jejími kořeny, proto byl druh v minulosti použit v Severní Americe na biologický boj proti této invazní rostlině.

 

Lalokonosec vejčitýOtiorhynchus ovatus (Linneaus, 1758)

Čeleď: Curculionidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Velký zástupce nosatcovitých, černě zbarvený s červenýma nohama. Bělavá beznohá larva žije u kořínků jahodníků, ale také různých druhů trav. Dospělec, živící se mimo jiné i listy jahodníku, má srostlé krovky a nemůže létat.

 

Nosatčík obecnýProtapion apricans (Herbst, 1797)

Čeleď: Curculionidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Velmi malý zástupce nosatců s vejčitým tvarem těla a šedivým zbarvením. Od následujícího nosatčíka ovocného se odlišuje žlutým zbarvením nohou. Velmi hojný na jetelovinách. Dospělci ožírají listy a larvy květy. Na těchto pícninách může napáchat velké škody, a proto se doporučuje provádět jejich sekání dříve, a to již v době kvetení jetele, než ho nosatčíci zničí.

 

Nosatčík ovocnýOxystoma pomonae (Fabricius, 1798)

Čeleď: Curculionidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Velmi malý zástupce nosatců s vejčitým tvarem těla a šedivým zbarvením. Velmi hojný na jetelovinách. Dospělci ožírají listy a larvy květy.

 

Kovařík lemovanýDalopius marginatus (Linneaus, 1758)

Čeleď: Elateridae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Poměrně hojný druh kovaříků, hnědě zbarvený se světlejším lemováním štítu a krovek. Vyskytuje se na travnatých okrajích lesů a na lesních loukách. Může poškozovat rostliny okusem kořínků a klíčků.

 

Kovařík rudýAmpedus cinnaberinus (Eschscholtz, 1829)

Čeleď: Elateridae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Jeden z mála užitečných kovaříkovitých. Brouk s černou hlavou a hrudí a rudě červenými krovkami. Larva žije v starém trouchnivějícím dřevě a loví jiné larvy brouků.

 

Kovařík šedýAgrypnus murinus (Linneaus, 1758)

Čeleď: Elateridae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Poměrně velký druh kovaříka; skvrnitě šedivé zbarvení tvořeno povrchovými chloupky. Larvy se živí kořeny různých druhů trav a dubu. Kovařík může být významným škůdcem pícnin.

 

Majka fialováMeloe violaceus Marsham,1802

Čeleď: Meloidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Brouk s krovkami kratšími než tělo; v nebezpečí vylučuje hemolymfu, v níž je obsažen prudce jedovatý kantharidin. Majka má velmi zajímavou hypermetamorfózu. Dospělec klade vajíčka na nic netušící opylovače květů, většinou včely. S nimi se vajíčka dostávají do úlů, kde se dále vyvíjejí a požírají včelí vajíčka. V dalším stadiu se kuklí a přezimuje. Na jaře se mění v dospělého brouka.

 

StehenáčOedemera lurida (Marsham, 1802)

Čeleď: Oedemeridae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Velmi drobný a křehký zástupce stehenáčů, výjimečný tím, že samci nemají rozšířená stehna. Je zelenkavě zbarvený, nedosahuje ani jednoho centimetru. Larva se živí shnilým dřevem a humusem, dospělci pylem a nektarem.

 

Stehenáč zelenavýOedemera virescens (Linnaeus, 1767)

Čeleď: Oedemeridae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Larvy tohoto zástupce čeledi stehenáčovitých žijí ve ztrouchnivělém dřevě. Dospělci se po vylíhnutí přesouvají na květy. Pro tyto brouky jsou charakteristická zvětšená stehna posledního páru nohou.

 

Zlatohlávek tmavýOxythyrea funesta (Poda, 1761)

Čeleď: Scarabaeidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Spíše malý zástupce vrubounů; má hnědé zbarvení a světlé skvrny po celém těle. Ty jsou tvořeny světlejšími chloupky a časem se obrušují a ztrácejí. Larva i brouk jsou fytofágní – býložraví. Larva žije i více než jeden rok v půdě, ožírá kořínky a dorůstá až do 3 cm. Dospělec se živí pylem, nektarem, ale i světlejšími částmi květů.

 

Mrchožrout černýPhosphuga atrata (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Silphidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Velmi užitečný brouk patřící do čeledi mrchožroutovití. Je plochý, celý černě zbarvený a pružný. Živí se šneky, žížalami, hmyzem a mršinami. Díky dlouhému krku prostrčí hlavu až do ulity šneka, tam vypustí trávicí tekutinu a pak ulitu vysává.

 

Mrchožrout housenkářDendroxena quadrimaculata (Scopoli, 1772)

Čeleď: Silphidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Mrchožrout housenkář má žlutě zbarvené krovky a štít. Na krovkách jsou čtyři černé skvrny a na štítě jedna velká černá skvrna. Je to významný predátor hmyzích larev. Mezi jeho potravu patří například larvy píďalek či bekyň.

 

Člunotvárník čtveroskvrnnýScaphidium quadrimaculatum Olivier, 1790

Čeleď: Staphylinidae, lokalita: Hynčina, severně od obce, 49.85 s. š. – 16.78 v. d.

Zajímavý malý brouček člunovitého tvaru. Je černě zbarvený a na krovkách má čtyři červené skvrny. Dosahuje velikosti zhruba 6 mm. Žije v lesích v podhůří hor, vyskytuje se na padlých stromech, na nichž se živí sporami a hyfami hub.

 

 

Závěr:

Systematický zoogeografický průzkum lokalit v okolí Šumperka bude pokračovat i nadále. Stále bude zaměřen na řád Coleoptera, a to především infrařád Elateriformia. Lokality se budou průběžně měnit. V článku nejsou uvedeny kompletně všechny nalezené druhy.

 

Literatura:

Javorek V.: Klíč k určování druhů ČSR. Olomouc 1947. 951 p.

Obenbergerger J.: Entomologie II, IV. Praha 1955. 725 p.

Pokorný V.: Atlas brouků. Praha 2002.

biolib.cz

 

Milan Dvořák