Osud generála Bohumila Bočka

Armádní generál Bohumil Boček se narodil 4. 11. 1894 v Sivicích na Vyškovsku. Vystudoval vyšší textilní školu. V říjnu 1914 odešel na východní frontu jako vojín – jednoroční dobrovolník, kde byl u Gorlice v Haliči zajat. V roce 1916 vstoupil do československých legií v Rusku, kde bojoval v řadách 3. střeleckého pluku. Roku 1918 získal důstojnickou hodnost a stal se velitelem roty. V meziválečném období sloužil v československé armádě. Zároveň si začal doplňovat chybějící teoretické vzdělání. V roce 1936 pobýval několik týdnů služebně ve Francii, kde obdržel hodnost plukovníka pěchoty. Za II. světové války se zapojil do domácího protinacistického odboje v organizaci Obrana národa. Na začátku roku 1940 uskutečnil ilegální přechod slovensko-maďarských hranic a přes Jugoslávii se dostal do Francie. Zde působil u vojenské správy Čs. národního výboru v Paříži. Po kapitulaci Francie se přesunul do Anglie, kde se stal přednostou odboru Ministerstva národní obrany u exilové vlády a začal užívat krycí jméno Chodský. Později byl jmenován zástupcem velitele čs. obrněné brigády. V polovině srpna 1944 odjel do SSSR, kde převzal v hodnosti brigádního generála velení 1. čs. samostatné pěší brigády. V dubnu 1945 byl jmenován náčelníkem hlavního štábu vznikající čs. armády, v červnu byl povýšen na divizního generála. Dne 24. 5. 1946 získal hodnost armádního generála. V letech 1945 až 1948 stál v čele Hlavního štábu československé branné moci. Po válce se důležitým místem v jeho životě stala obec Dubicko. V prosinci 1945 si vzal za ženu svou dávnou lásku JUDr. Annu Hamalovou, kterou poznal v roce 1923 v Kroměříži. Do Dubicka pak Bočkovi jezdili na letní byt a generál uvažoval, že se sem přestěhuje na penzi. V říjnu 1948 byl komunistickým režimem odvolán z funkce náčelníka generálního štábu. V únoru 1952 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen za vlastizradu, vyzvědačství a další trestné činy k doživotí. Zemřel 16. října 1952 ve vězení ve Valdicích a byl tajně pohřben na místním hřbitově v Dubicku. Částečně byl rehabilitován v roce 1962 a 1972, plně v dubnu 1991.