Nová expozice v Muzeu Zábřeh

Řadu z Vás snad potěší zpráva, že intenzivně připravujeme novou dlouhodobou expozici v Muzeu Zábřeh, a to Grafický kabinet Václava Hollara.

V expozici budeme postupně obměňovat jednotlivé náměty, kterými se barokní mistr leptu zabýval. K vidění budou kupříkladu působivé ilustrace k překladům Vergiliovy Aeneidy i ke známým Ezopovým bajkám, dále portréty významných osobností anglického dvora i urozených měšťanů (vystaven bude i Hollarův autoportrét), grafické listy zachycující studie krojů a oděvů duchovních řádů, také zeměpisné plány, mapy a početná řada pohledů do krajiny, např. Londýnské pohledy z roku 1665 či Pohledy na Tanger. Část sbírky tvoří rovněž náměty s přírodní tematikou a precizní tisky náhrobků a stavebních památek.

Václav Hollar
Jaro
1641
 

Václav Hollar
Lev a myš
Ilustrace k Ezopovým bajkám
kolem roku 1665
 

Václav Hollar
Pohled na katedrálu sv. Pavla ze severu
1656
 

Václav Hollar
Interiér kostela sv. Víry
po roce 1652 

Václav Hollar
podle Anthonia van Dycka (1599–1641)
Alathea Talbot, kněžna Arundel
1646
 

Václav Hollar
Leopard
1662
 

Václav Hollar
Autoportrét
1647
Portrétů Václava Hollara je známo několik. Tento je zajímavý jednak uvedením věku – „Aetatis 40, 1647“ –, jednak zakomponováním rodinného erbu do spodní části bohatě zdobené kartuše. Hollarova rodina pocházela z české nižší šlechty a na to byl umělec celý život velmi hrdý.
Hollar se zpodobnil v době, kdy pobýval v Antverpách a byl již považován za zkušeného a uznávaného umělce s množstvím zakázek. Zarážející je jeho melancholický výraz, který je zřejmě odrazem jeho vynuceného exilu v Holandsku či zármutku nad smrtí sira Howarda, jeho dlouholetého mecenáše.