Sametová revoluce v šumperských ulicích (V. část)

Masarykovo náměstí

Po krátké odmlce pokračujeme znovu v našem seriálu věnovaném proměnám názvosloví šumperských ulic a dnes blíže představíme Masarykovo náměstí. Jeho zástavba se utvářela postupně v 1. polovině 20. století. Na konci 20. let 20. století byly na dosud nezastavěných pozemcích postaveny budovy českých škol. Nejdříve byl dokončen objekt obecné a měšťanské školy. Následně byla dokončena stavba gymnázia, jehož slavnostní otevření se uskutečnilo v roce 1931. Zároveň byl odhalen i nově zbudovaný pomník prezidenta Tomáše G. Masaryka. Prezidentovým jménem byla označena nejen obecná a měšťanská škola, ale i přilehlé náměstí. Téměř celou jeho západní stranu tvořilo právě vstupní průčelí gymnázia, na protější straně již sice stálo několik domů, ty však byly považovány za prodloužení ulice Goethovy (dnes Komenského). Zástavba na jižní straně se začala utvářet až ve 30. letech 20. století. První dům zde postavil Josef Mangl (1891–1980), rodák z Hrabenova a absolvent zábřežského gymnázia. V přízemí domu otevřel obchod s papírenským zbožím, školními pomůckami i učebnicemi, které také spolu s další naučnou literaturou i beletrií vydával ve svém nakladatelství. Stal se jedním ze zakladatelů české tiskárny Grafia v Šumperku. Další domy byly na této straně postaveny ve 40. letech 20. století.

Po záboru pohraničí v roce 1938 se Masarykovo náměstí přejmenovalo k poctě velitele německé Luftwaffe Hermanna Göringa. Po roce 1945 se vrátil předválečný název, ale nové politické poměry po roce 1948 si vynutily další změnu. Přes krátké intermezzo v roce 1968, kdy se opět zavedl název Masarykovo náměstí, se prostor nazýval až do roku 1989 náměstím Pionýrů. Po sametové revoluci se opět a snad již naposled vrátilo původní označení.

Snímek zachycuje budovu české Masarykovy obecné a měšťanské školy před jejím dokončením v roce 1928, kromě hlavní budovy zde vidíme i objekt tělocvičny (přízemní stavba vlevo) a vpravo také dvoupatrový dům, v němž se nacházely ředitelské byty, s hlavní školní budovou jej spojovala přízemní budova mateřské školky.  

Vstupní průčelí měšťanské školy, vpravo vila pro ředitele sousedního gymnázia, rok 1931. 

Pomník prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, zhotovený brněnským sochařem Františkem Fabiánkem, v květnu roku 1938 byl poškozen henleinovci, po záboru pohraničí byla busta přemístěna do sklepení gymnázia. Teprve v roce 1990 se podařilo uskutečnit obnovu pomníku, na který byla osazena nová busta od Jiřího Jílka. 

Titulní list učebnice vydané ve 20. letech 20. století v nakladatelství Josefa Mangla v Rudě nad Moravou, kde působil před svým přesídlením do Šumperka.  

Pohlednice z doby 2. světové války, v budově někdejšího českého gymnázia sídlila německá hospodářská škola. 

Pohled na budovu kina Kapitol (dnes Oko), které bylo uvedeno do provozu ve 20. letech 20. století a v meziválečném období se v něm promítaly i české filmy.  

V domě naproti kinu sídlilo šumperské gestapo, vyšetřovací věznice se nacházela v objektu tzv. robotárny na Lidické ulici.