Právě před sto lety byla otevřena nová expozice …

Právě před sto lety byla otevřena nová expozice šumperského muzea v Geschaderově domě

Počátek akviziční činnosti šumperského muzea lze spatřovat ve výzvě uveřejněné již 4. července 1896 v novinách Grenzbote des nordwestlichen Mährens. Prakticky po pětadvacetileté činnosti, po letech působení v nepříliš vhodných prostorách, čítajících půdu domu Johanna Höniga na nám. Míru č. 19, několik místností na zámku a od roku 1900 areál někdejšího dominikánského kláštera, mohlo muzeum v rámci slavnosti německých kulturních dnů v Šumperku 2. července 1921 slavnostně otevřít novou expozici v Geschaderově domě. Zde muzeum konečně získalo o něco příznivější podmínky pro uchovávání a prezentaci sbírek. Geschaderův dům, který město muzeu v roce 1920 na popud správce muzea Franze Harrera přidělilo, byl totiž původně určen k demolici.

Na slavnostním otevření expozice v Geschaderově domě promluvili předseda muzejního spolku MUDr. Otto Gödl, starosta města Johann Wiltschke, ředitel brněnského uměleckoprůmyslového muzea Julius Leisching a zakladatel šumperského muzea Johann Hönig. V přízemí Geschaderova domu na návštěvníky čekaly čtyři výstavní sály, kde si mohli prohlédnout cechovní památky, vývěsní štíty řemeslníků, nábytek a exponáty z kovu. V poslední místnosti byla instalována tkalcovská světnice. V patře objektu bylo zařízeno dalších pět výstavních sálů, kde byly prezentovány sbírky obrazů, hodin, krojů a zbraní. Pohnutou historii Šumperska připomínaly mučicí nástroje. Nechyběly pohledy na starý Šumperk. Lákadlem byl interiér měšťanského pokoje. Ve dvou dalších místnostech byl uložen městský archiv.

Muzejní expozice v nových prostorách v Geschaderově domě si bezprostředně získala velký zájem obyvatel Šumperka i okolí. Jen během slavnosti kulturních dnů od 2. do 10. července 1921 do muzea zavítalo 1800 návštěvníků. V dalších letech čítala návštěvnost přibližně 1000 až 1500 osob ročně. Muzeum bylo tehdy otevřeno pouze ve středu a v sobotu od 14 do 17 hodin a v neděli od 9 do 12 a od 14 do 17 hodin. Vstupné do muzea činilo dvě koruny. Členové muzejního spolku, žactvo a organizované skupiny platili polovic.

Kristina Lipenská

Použitá literatura:

MELZER, M.: Stoletá historie muzea. In: Týž (ed.): Šumperk: město a jeho obyvatelé. Šumperk 1996, s. 25–46.

Renier: Geschaderův dům v Šumperku, druhé desetiletí 20. století, suchá jehla na papíře. Sbírka šumperského muzea, H 13309.

Urban: Portrét dlouholetého správce muzea Franze Harrera, olej na plátně, kolem r. 1930. Sbírka šumperského muzea, H 8047.

Rudolf Ende: Pohled do expozice šumperského muzea v Geschaderově domě, po r. 1921, olej na plátně. Sbírka šumperského muzea, H 6016.

Sídlo šumperského muzea v Geschaderově domě, konec 30. let 20. století. Sbírka šumperského muzea, H 11785.

Svěcení zvonů klášterního kostela v Šumperku před budovou muzea v r. 1925. Sbírka šumperského muzea, H 8634-2.

Pohled do expozice v Geschaderově domě – sbírka sakrálního umění. Křtitelnice z Maršíkova a barokní sochy apoštolů z Králík patřily k nejcennějším exponátům. Sbírka šumperského muzea, H 30548.

Pohled do expozice v Geschaderově domě – kolekce zbraní. Sbírka šumperského muzea, H 13517.

Pohled do expozice v Geschaderově domě s modelem sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci. Sbírka šumperského muzea, H 30547.

Pohled do expozice v Geschaderově domě – měšťanský pokoj. Sbírka šumperského muzea, H 30546.