M – O

* 25. 5. 1895 Postřelmov, † 31. 3. 1961 Šumperk. Úředník okresní nemocenské pokladny v Šumperku, po r. 1945 její ředitel. Vyučený zámečník, před první světovou válkou pracoval jako dělník v Terstu, Plzni, Přerově a Vídni. Od r. 1921 byl členem KSČ a dalších levicových organizací. Za účast v protinacistickém odboji byl až do konce války vězněn v koncentračních táborech. Ještě před návratem do Šumperka byl zvolen prvním předsedou šumperského národního výboru a 14. prosince 1945 jmenován čestným občanem města.

* 9. 9. 1923 Jičín, † 23. 5. 1943 Gross Rosen /dnes Polsko/. Student šumperského reálného gymnázia, oběť fašismu. V Šumperku studoval od r. 1934 do r. 1938, kdy škola po německé okupaci čs. pohraničí byla uzavřena. Přestoupil na Slovanské gymnázium v Olomouci a tam v r. 1942 složil maturitu. Pak byl totálně nasazen do továrny na letecké součástky poblíž Freiburgu. Se skupinou francouzských zajatců se tu účastnil sabotážní a diverzní činnosti, 16. prosince 1942 byl zatčen a 23. května 1943 zahynul v koncentračním táboře Gross Rosen poblíž Vratislavi. Jeho jméno připomíná pamětní deska při vchodu do gymnázia a ve vestibulu šumperské radnice.

* 30. 1. 1891 Hrabenov, † 16. 4. 1980 Šumperk. Knihkupec a nakladatel. Po první světové válce si v Šumperku otevřel papírnictví a s ním spojil knihkupectví a nakladatelství, zaměřené na vydávání školních pomůcek, regionální vlastivědné literatury i beletrie. Několik let např. vydával časopis Výtvarná dílna, vydal i Springerovu knížku Konec odboje sudetenlandského, Indrovy Lidové zkazky severomoravského Horácka a v tzv. Jugoslávské knižnici několik svazků básnických překladů V. Nezbedy. Za druhé světové války přenesl své knihkupectví do Prahy a tam patřil k zakladatelům tzv. Volného sdružení přátel severní Moravy.

* 2. 4. 1871 Křelov /okr. Svitavy/, † 21. 6. 1932 Šumperk. Kapelník a hudební skladatel. Od svých 10 let žil v Mohelnici a hned po dokončení školy nastoupil jako elév k vojenské kapele 54. p. pl. v Olomouci. Hudební vzdělání získával už v Olomouci u dómského varhaníka J. Nešvery, později na konzervatoři v Praze. V r. 1899 byl jmenován kapelníkem městské hudby v Šumperku, která pod jeho profesionálním vedením po několik desetiletí ovlivňovala hudební dění ve městě. Z četných Martinkových skladeb, písní, sborů, smyčcových kvartetů, několika symfonií aj. se však v muzejní sbírce hudebnin uchovalo jen několik pochodů.

* 24. 3. 1934 Přerov, † 28. 4. 2006 Přerov. Pedagog a básník. Studoval na gymnáziu v Přerově (maturita 1952), do r. 1955 na Pedagogické fakultě a dálkově ještě na Filozofické fakultě UP v Olomouci (doktorát z češtiny 1972). Jako učitel začal působit v severomoravském pohraničí, ve Starém Městě pod Sněžníkem, v Zábřehu a v letech 1951 – 1959 na gymnáziu v Šumperku. Svými básněmi v té době hojně přispíval do regionálního tisku, mj. i do Kulturního života Šumperka. Od r. 1959 žil a pracoval v Přerově. Jeho básnická prvotina Havraní stříbro z r. 1965 je inspirována krajinou kolem Starého Města, po ní následovalo ještě dalších osm Mazáčových básnických sbírek, Láskyplný soud, Hvězdná země aj.

* 15. 6. 1915 St. Pölten /Rakousko/, † 3. 5. 1943 Berlín. Vědecký pracovník ve Zlíně. Dětství a mládí prožil v Šumperku, do r. 1933 studoval na šumperském reálném gymnáziu. Po studiu na vysoké škole pracoval jako chemik v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně. Za okupace se účastnil odboje, v červnu 1941 byl však zatčen, řadu měsíců vězněn, v listopadu 1942 v Berlíně odsouzen k smrti a v květnu 1943 v Berlíně – Plötzensee popraven. V Šumperku byla po něm pojmenována ulice /zanikla při budování sídliště na Evaldově ul. / a 14. prosince 1945 in memoriam byl jmenován čestným občanem města.

* 26. 5. 1928 Hanušovice, † 20. 3. 2001 Šumperk. Pedagog a kulturní pracovník, polistopadový starosta Šumperka. Po studiích na Filozofické fakultě UP v Olomouci rozhodující část života věnoval škole a práci s mládeží. Učil na průmyslovce a gymnáziu a patřil k nejoblíbenějším kantorům několika generací šumperských studentů. Po r. 1968 z vůle normalizátorů musel ze školství odejít, ale kontakt s mládeží si udržel zejména jako organizátor jejích literárních a divadelních aktivit. Vysoký morální kredit měl u všech občanů Šumperka. V r. 1990 se stal prvním demokraticky zvoleným starostou Šumperka a in memoriam v r. 2001 obdržel jeho čestné občanství.

* 17. 12. 1903 Vrchovina, † 20. 9. 1976 Šumperk. Učitel a kulturní pracovník. Narodil se v podkrkonošské Vrchovině, ale jako učitel se v r. 1923 dostal na severní Moravu. Působil v Jedlí, Horních Studénkách, Podlesí, od r. 1928 pak na měšťance v Šumperku. Za války žil v Českém Brodě, ale hned po květnu 1945 jako ředitel obnovené měšťanky se do Šumperka zase vrátil. Současně pracoval v radě národního výboru, stál v čele okresního odborového orgánu učitelstva, byl zakládajícím členem Socialistické akademie, spotřebního družstva aj. Od roku 1961 je Zasloužilým učitelem, nositelem státního vyznamenání Za zásluhy o výstavbu aj., také Ceny města Šumperka.

* 11. 9. 1896, † 15. 10. 1943 Drážďany. Důstojník čs. armády, oběť nacismu. Jako legionář z Ruska a Francie zůstal po válce v armádě, od srpna 1936 do října 1938 s hodností majora sloužil u p.pl. 13 v Šumperku. Za nacistické okupace pracoval ve vojenské odbojové organizaci Obrana národa ve spolupráci s gen. Eliášem. V únoru 1942 byl však v Čáslavi zatčen, v září 1943 nacistickým lidovým soudem pro velezradu odsouzen k smrti a v říjnu 1943 v Drážďanech popraven. In memoriam byl povýšen na plukovníka a v Šumperku 29. dubna 1946 jmenován čestným občanem města.

* 8. 3. 1897 Dolní Studénky, † 11. 4. 1945 Bayreuth /Německo/. Učitel. Po maturitě v r. 1916 vystřídal několik škol v rodném kraji, než od šk. r. 1920/1921 trvale zakotvil na české menšinové škole ve Vikýřovicích. Současně, až do r. 1938, pracoval jako jednatel okrsku Národní jednoty v Šumperku. Po Mnichovu 1938 musel ovšem z okupovaných Sudet odejít, přeložen byl na obecnou školu v Olomouci-Řepčíně. V Olomouci se jako člen ilegální skupiny mjr. Petráše zapojil do odboje, ale byl zatčen a poslán do koncentračního tábora v Německu. Tam zahynul při leteckém náletu na Bayreuth. Po válce 29. dubna 1946 byl jmenován čestným občanem Šumperka.

* 9. 2. 1868 Strážnice, † 18. 10. 1954 Mnichov. Lékař a německý soc. dem. politik. Vystudoval gymnázium v Brně a medicínu ve Vídni, jako lékař pak pracoval v Brně a od r. 1896 v Šumperku. Stal se členem okresního a župního vedení sociální demokracie, stál u založení šumperského časopisu Volkswacht, Dělnického domu aj. Po vzniku ČSR pracoval jako lékař okresní nemocenské pokladny a věnoval se i komunální politice. Od r. 1919 byl členem městského zastupitelstva v Šumperku, od r. 1920 členem předsednictva německé sociální demokracie v ČSR. Za 2. světové války žil v ústraní v Šumperku, po válce v Kieferfeldu u Mnichova.

* 13. 6. 1914 Jaroslaw (Polsko), † 24. 6. 1994 Londýn. Vojenský lékař a vládní poradce. Ve třech měsících přišel s otcem Isidorem, zubním lékařem, do Šumperka. V Šumperku studoval na německém reálném gymnáziu a potom na lékařské fakultě v Praze. Po Mnichovu 1938 odešel do Palestiny a v r. 1940 se přihlásil do britské armády. Jako vojenský lékař působil v severní Africe a Itálii, u Monte Casina byl těžce raněn. Po válce vstoupil do britské koloniální armády a jako lékař a vládní poradce pracoval v Malawi a Keni. Od r. 1981 byl členem Královské lékařské koleje v Londýně, v r. 1969 obdržel Řád britského impéria, v r. 1983 německý spolkový záslužný kříž.

* 4. 10. 1887 Kunvald /okr. Ústí n.Orlicí/, † 6. 7. 1937 Šumperk. Jako učitel působil na několika českých menšinových školách ve východních Čechách, od r. 1926 učitel a od r. 1934 ředitel české dívčí školy měšťanské v Šumperku. Obětavý národní a kulturní pracovník, jednatel šumperské Národní jednoty, náčelník dorostu a vzdělavatel v Sokole, člen místní osvětové komise a okresního osvětového sboru aj. Od r. 1932 za českou stranu národně socialistickou člen městského zastupitelstva a posléze až do své předčasné smrti v červenci 1937 za českou šumperskou menšinu člen městské rady.

* 30. 10. 1932 Dolní Lipová, † 27. 10. 2006 Opava. Herec. Vyučený drogista, od mládí se s nadšením věnoval ochotnickému divadlu, vedle zaměstnání statoval i v činoherním a operetním souboru olomouckého divadla. V r. 1951 získal profesionální angažmá v Severomoravském divadle v Šumperku. Od epizodních rolí se tu záhy vypracoval k náročnějším úkolům, jako byla např. role uprchlého vězně v Remarquově Posledním dějství. Své organizační schopnosti osvědčil jako iniciátor nového pojetí zájezdového provozu šumperského divadla v zájmu jeho uměleckého vzestupu. Po odchodu ze Šumperka v r. 1961 působil na jevišti Slezského divadla v Opavě.

* 13. 6. 1917 Přerov, † 22. 8. 1985 Šumperk. Dětský lékař. Po studiích na reálném gymnáziu v Přerově studoval na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně (promoce v r. 1946). Jako lékař pak působil v dětské plicní léčebně v Jevíčku, Kojeneckém ústavu v Křenovicích u Kojetína a na dětské klinice v Olomouci. Od r. 1951 byl ředitelem Kojeneckého ústavu v Šumperku, od r. 1963 také Dětského domova v Šumperku. Celý svůj život zasvětil boji proti kojenecké úmrtnosti, zvláště se zaměřil na záchranu nedonošených dětí. Řadu let učil na Střední zdravotnické škole v Šumperku, přednášel na celostátních seminářích a odborně publikoval v pediatrických časopisech.

* 8. 4. 1901 Písek u Jablunkova, † 26. 4. 1947 při autonehodě u Rýmařova. Učitel a osvětový pracovník. Od r. 1921 učil ve Střelné na Valašsku. Za války byl členem odbojové skupiny kpt. Janečka, v říjnu 1941 však byl zatčen a až do konce války vězněn v Mauthausenu. V táboře si získal řadu přátel, zejména mezi polskými spoluvězni. Po válce byl jmenován osvětovým inspektorem v Šumperku. Založil tu Svaz brannosti, byl předsedou Dělnické akademie, členem redakce Moravského severu aj. Byl nositelem Čs. válečného kříže 1939 a od polské vlády obdržel řád Polonia restituta.

* 8. 3. 1912 Šumperk, † 13. 11. 2004 Praha. Učitel, spisovatel a vlastivědný pracovník. Po studiích na reálce v Šumperku a doplňovací maturitě na učitelském ústavu v Olomouci učil na několika školách v pohraničí, v letech 1931 – 1935 mj. i v Šumperku a Štítech, od r. 1938 působil v Chocni. V letech 1942 – 1946 působil na Zemské školní radě v Praze, po návratu do východních Čech opět jako učitel v Chocni a inspektor pro kulturu a vlastivědný pracovník v Ústí n. Orlicí. S rodným Šumperkem byl v mládí spojen jako organizátor šumperského sportovního a kulturního života, publicista a básník a v 70. a 80. letech znovu jako autor příspěvků pro sborník Severní Morava.

* 30. 12. 1904 Rapotín, † 10. 6. 1965 Praha. Ekonom. V Šumperku působil v letech 1935 – 1938. Vyučoval tu na české obchodní škole a aktivně se účastnil českého kulturního života. Válku prožil v Hodoníně, kde učil na obchodní akademii. Po osvobození byl povolán na ministerstvo průmyslu do Prahy a významně se tu podílel na analýze úkolů poválečného čs. průmyslu. Po únoru 1948 se však pro své odborné i politické názory stal nežádoucím. V květnu 1951 se rozhodl pro emigraci, útěk se mu však nezdařil, byl odsouzen a vězněn v Jáchymově. Plné soudní i mimosoudní rehabilitace dosáhl až v roce 1990.

* 26. 11. 1919 Olomouc, † 17. 3. 1994. Technik severomoravských státních lesů, malíř a grafik. Jako amatér se ve výtvarné praxi zdokonaloval při soukromém studiu. Zprvu se věnoval krajinomalbě, od 70.let pak téměř výhradně realistickému zobrazování květin. Pravidelně se zúčastňoval společných výstav amatérských výtvarníků, v Šumperku měl i několik samostatných výstav /Květena města Šumperka, Květena šumperských luk a hájů, Rostliny vod a bažin/. Jako spolupracovník šumperského muzea vytvořil také na osm set drobných kreseb a maleb kvetoucí flóry regionu pro jeho botanické sbírky.

* 2. 7. 1921 Šumperk, † 27. 11. 2000 Praha. Lesnická zooložka a ekoložka. Šumperská rodačka, ale už od dětství žila v Praze. Studovala na Lesnické fakultě ČVUT a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1962 – 1982 byla zaměstnána v Ústavu krajinné ekologie v Průhonicích, od r. 1982 pak v Ústavu aplikované ekologie Vysoké školy zemědělské v Kostelci nad Černými lesy. V r. 1987 získala titul doktorky biologických věd /Dr.Sc./. Publikovala několik desítek odborných prací, byla členkou řady organizací ochránců přírody a v 90. letech se významně podílela i na legislativě ochrany přírody v České republice.

* 8. 4. 1870 Šumperk, † 19. 5. 1945 Rapotín. Podnikatel a politik. V Šumperku založil rafinérii minerálních olejů, továrnu na výrobu laků aj. Později se více věnoval politice. Od r 1900 zasedal v šumperském obecním zastupitelstvu, v letech 1918 – 1921 byl starostou. Koncem r. 1918 byl zástupcem hejtmana iredentistického Sudetenlandu a v letech 1920 – 1928 za německou nacionální stranu senátorem. Ve 30. letech a za války se příliš neangažoval, ale členem Henleinovy SdP a pak i nacistické NSDAP zůstal. Jako šumperský patriot se velmi zasloužil o modernizaci města, výstavbu elektrárny, rozšíření vodovodu aj. Za to byl v roce 1917 jmenován čestným občanem Šumperka.

* 2. 10. 1828 Šumperk, † 9. 10. 1898 Arco /Itálie/. Textilní podnikatel v Šumperku. Jako spoluvlastník šumperské firmy Oberleithner a syn kromě řízení vlastního průmyslového podniku usiloval i o povznesení severomoravského zemědělství, hlavně lnářství. V r. 1867 založil zemědělskou a lnářskou školu v Temenici. Od r. 1872 byl členem městské rady v Šumperku a od r. 1876 i členem moravského zemského sněmu. Spolu s bratrem Eduardem byl v r. 1873 povýšen do šlechtického stavu. Byl vynikajícím hudebníkem, předsedou a sbormistrem šumperského pěveckého spolku a s uměleckým jménem Carlo Nero také hudebním skladatelem.

* 11. 7. 1868 Šumperk, † 5. 12. 1935 Šumperk. Hudební skladatel a podnikatel. Syn továrníka a hudebního skladatele Karla Oberleithnera, po němž zdědil hudební nadání. Na univerzitě ve Vídni spolu se studiem práv studoval i hudební kompozici, žák Antona Brucknera. V r. 1895 nastoupil jako dirigent opery v Teplicích, v letech 1896 – 1897 působil u městského divadla v Düsseldorfu. Autor mnoha písní, čtyř symfonií, několika kantát, sborů, melodramů a také devíti oper. Nejúspěšnější z nich byla opera Železný spasitel, kterou nastudovali i šumperští ochotníci. Po r. 1897 se vrátil do Šumperka, kde se stal společníkem rodinné textilní firmy.

* 1795 na Rýmařovsku, † 4. 7. 1865 Šumperk. Učitel a regenschori. Svou učitelskou dráhu započal už v r. 1808 v Lomnici na Rýmařovsku, v červnu 1829 se stal školním rektorem a regenschorim v Šumperku. Pilnou opisovačskou činností se zasloužil o podstatné rozšíření a zkvalitnění šumperské chrámové sbírky hudebnin. Umožnil tak nácvik a později veřejné uvedení i skladeb J. Haydna, W. A. Mozarta, J. J. Ryby aj. Díky své vynikající práci ve škole a na kostelním kůru se stal jednou z nejváženějších osobností města a v r. 1859 byl vyznamenán stříbrným záslužným křížem.