Zimní sčítání káně lesní a rousné

Zimní sčítání dravců je celorepublikový projekt, na kterém se podílí i Vlastivědné muzeum v Šumperku. Projekt se zaměřuje především na početnost káně lesní Buteo buteo (Linnaeus, 1758) a káně rousné Buteo lagopus (Pontoppidan, 1763), obě z čeledi jestřábovití – Accipitridae Vigors, 1824. Jak již bylo uvedeno v článcích z minulých let, tato výzkumná práce započala v roce 1984. Vedena byla od počátku Muzeem Českého lesa v Tachově a koordinována RNDr. Pavlem Řepou. Dnes tento dlouhodobý úkol zaštiťují RNDr. Hynek Skořepa z Letovic a Mgr. Peter Adamík, Ph.D., z Vlastivědného muzea v Olomouci. Myslím, že není třeba projekt dlouze představovat. Vše podstatné o něm bylo již napsáno v minulých článcích, proto jen malé shrnutí. Projekt má za cíl mapovat výskyt a počet dravců, a to především káně rousné. Káně rousná má přirozený areál výskytu v severní Evropě. U nás tento dravec jen přezimuje. (Dnes je ale její výskyt přes zimu spíše sporadický.) Oproti naší káni lesní, jež se živí především drobnými obratlovci, například hraboši a auty sraženou kořistí, se káně rousná občas pouští i do větší kořisti a může být i predátorem v bažantnicích. To vše v minulosti způsobovalo nemalé omyly a problémy. V zimních měsících se příletem káně rousné počty kání zvýšily a vytvářely tak dojem, že celkové stavy tohoto dravce rostou. Panoval strach z hubení drobné hospodářské zvěře, a v důsledku toho byla obzvláště v bažantnicích lovena i naše káně lesní. Dělo se tak i proto, že na větší vzdálenosti docházelo někdy k její záměně s mladým jestřábem. Ten ještě nemá na břišní části těla šedavě modré zbarvení, ale je hnědý podobně jako káně. Aby se naše káně lesní chránila, začaly se stavy severské káně rousné sledovat a sčítat. Postupem času, jak se začalo podnebí oteplovat, začal i pomalý úbytek migrace káně rousné ze severu. Systematickým sčítáním a poklesem počtů kání tak strach ze škod opadl a lov ustal. Hlavním cílem tohoto projektu je tedy chránit káni lesní před nesmyslným lovem a ukázat, že se její stavy nikterak dramaticky nezvyšují, naopak spíše stagnují. Samotné pozorování se provádí ve třech zimních termínech. První termín je okolo 15. listopadu, druhý okolo 15. ledna a třetí kolem 15. března. Sledovanou lokalitou je vždy tzv. transekt neboli rovné území o minimální délce pěti kilometrů.

Výsledky posledního celorepublikového sčítání ze zimy 2021/22

Největší počet kání byl v listopadu pozorován v Bukovanech na Hodonínsku (19), v lednu v Protivanově na náhorní planině Drahanské vrchoviny (17). V březnu byl napočítán největší počet kání (shodně 17 kusů) na dvou lokalitách, jimiž jsou opět obce Bukovany a Protivanov. Z ostatních dravců byli nejhojněji zaznamenáváni poštolka obecná, orel mořský (jižní Čechy a Ostravsko), některý z luňáků, krahujec obecný a moták pilich. Z krkavcovitých byl nejčastěji pozorován krkavec velký, následovaný vránou šedivkou. Častá byla také straka obecná, vzácněji byli pozorováni vrána černá či havran polní. Výsledky byly zpracovány z celkem 70 lokalit po celé ČR.

Zde jsou výsledky z lokality Pobučí–Krchleby–Maletín 2021–2022.

V mém transektu Pobučí, Krchleby a Maletín byl ve srovnání s celou ČR pozorován menší počet kání. Pozorování a sčítání kaně lesní bude i nadále pokračovat. Transektů po celé ČR je spíše poskrovnu. V rámci projektu, jenž je veden koordinátorem RNDr. Hynkem Skořepou, se tak neustále hledají dobrovolníci, kteří by chtěli spolupracovat. Vytipovali by si transekt ve svém bydlišti, nejlépe rovný úsek, ne kratší než 5 km a pokud možno v otevřené krajině. Důležité je dodržovat termíny pozorování a na výzkumu spolupracovat rozhodně déle než jen jeden rok. Pokud by se mezi vámi našli nadšenci pro ornitologii, pak budou vřele vítáni. Své dotazy ohledně spolupráce předkládejte přímo našemu koordinátorovi Hynku Skořepovi na e-mailové adrese upolin@seznam.cz. 

Milan Dvořák