Včelí muž v Hrabišíně

V roce 2015 Vlastivědné muzeum v Šumperku uspořádalo výstavu O včelách a lidech, kde prezentovalo mimo jiné sbírky i fotografii Včelího muže z Bratrušova. Fotografie vyvolala reakci zejména u návštěvníků z Hrabišína, kteří autorku upozornili na to, že v jejich obci mají podobného včelího muže dodnes. Výukového programu uspořádaného k výstavě pro děti se účastnili i žáci 4. třídy Základní školy v Hrabišíně. Děti včelího muže rovněž poznaly, a tak jsme s pomocí paní učitelky navázali spolupráci a poznávání života včel pokračovalo i za branami muzea. Děti nadšeně zjistily základní údaje u majitele včelího muže a pak jsme se za ním společně vydali na vlastivědnou vycházku. Tato zajímavost z regionu je výsledkem naší spolupráce.

V Hrabišíně v části Olešná na zahradě domu č. p. 160 stojí včelín v podobě muže Atlanta nesoucího na hlavě zeměkouli. Je podobný Atlantovi z Bratrušova, o jehož historii psal Drahomír Polách ve svých Historických toulkách Šumperskem. V závěru článku uvádí, že kopie včelího muže z Bratrušova se v 70. letech 20. století nacházela v části Hrabišína – Olešné. Tento Atlas v Hrabišíně stojí dodnes.

Majitelé včelínu v podobě Atlanta jej nazývají jednoduše „Panák“ – jiné jméno nemá. Stojí v zahradě mezi dvěma stromy, otočený zády k silnici. Vyrobený je z lipového dřeva, zeměkoule je oplechovaná. Osazený je na betonovém postamentu, jeho výška je 350 cm, šířka v oblasti hrudi 110 cm a v nejširším místě, tj. u zeměkoule, cca 140 cm. Má silné nohy natřené bílou barvou, obuté v černých botách, kalhoty má krátké hnědé. Kabát je zelený s krátkými rukávy lemovanými hnědým profilovaným okrajem. Na kabátu jsou čtyři žluté knoflíky, na bocích vystouplé klopy kapes. Na hlavě má špičatou čepici, původně se střapcem, ten je v současném stavu uložen mimo. Vlasy má krátké černé a černý plnovous, oči, řasy i obočí jsou zvýrazněny černou barvou. Zeměkoule je modrá a světadíly jsou okrově hnědé barvy. Oplechování zeměkoule naštěstí vystupuje i nad ruky Alanta, čímž je dřevěná postava lépe chráněna před povětrnostními vlivy. Úly jsou přístupné zezadu a jsou čtyři, dva velké vedle sebe v těle, nad nimi ještě jeden malý, v zeměkouli je další úl. Výletové otvory jsou v ústech Atlanta, v kapsách, v podpaží a čtyři v zeměkouli. V současném stavu je polychromie včelího „Panáka“ značně poškozená, opadává. Největší poškození dřeva nesou ruce, jedna je i složena a uschována. Poškození způsobily zejména sršně, které rozkousávají staré dřevo. Celá postava je složena z několika dílů spojených šrouby a je rozebíratelná na malé části.

Hrabišínský Panák původně pochází z Dlouhomilova, kde jej na zahradě svého domu vytvořil Alois Člupný, pravděpodobně někdy v 30. letech 20. století, určitě podle vzoru Schimkova Atlanta z Bratrušova. Alois Člupný se narodil v roce 1909, provozoval zahradnictví nejdříve v Dlouhomilově a po válce se přestěhoval do Hrabišína na usedlost č. p. 160. V Dlouhomilově totiž při rodinném domu nebyla veliká zahrada, kterou k provozování živnosti potřeboval. Do Hrabišína přestěhoval i včelího muže. Včely v něm choval až do své smrti. Synové Aloise Člupného si památky na svého otce váží a v rámci svých možností se o ni starají a provádějí základní údržbu, která jej pomáhá uchovat.

 

Mgr. Mária Kudelová

Použitá literatura: Polách D.: Historické toulky Šumperskem, Veduta Štíty, 2012.