Entomologický průzkum lokalit vrch Račice – Zábřeh probíhal v letech 2017–2018. Hlavním cílem této činnosti byl zoogeografický průzkum zaměřený na Hexapoda, Coleoptera. Výzkum v této lokalitě probíhal již mezi lety 2013 a 2014. V rámci nového průzkumu byly výsledky počtu druhů potvrzeny. Počet kusů zůstal od předešlého výzkumu velmi podobný.
Nálezy čeledí: Cantharidae, Carabidae, Cerambycidae, Geotrupidae, Chrysomelidae, Cleridae, Coccinellidae, Curculionidae, Elateridae, Meloidae, Scarabaeidae, Silphidae.
Typy ekosystémů: Vybrané lokality spadají do Zábřežské vrchoviny v Jesenické oblasti. Lesní oblasti dubo-bukové, bukové a buko-jedlové.
Metoda: sběr jedinců v podrostu, u cesty na loukách či v ostrůvkovitých remízcích. Smýkání, sklepávání, ruční bodový sběr, sběr ze dřeva.
Cíl: mapování výskytu druhů nejen nadčeledi Elateriodae, ale i jiných skupin řádu Coleoptera.
Páteříček sněhový – Cantharis fusca Linnaeus, 1758
Čeleď: Cantharidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým a měkkým tělem, šedým až oranžovým zbarvením. Krovky tmavě šedé, štít oranžový. Jedná se o významného predátora a charakteristického brouka jarních luk. Jeho larvy loví spolu se střevlíky i slimáky a žížaly. Larvy bývají aktivní i v –3 °C.
Páteříček žlutý – Rhagonycha fulva (Scopoli, 1763)
Čeleď: Cantharidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým a měkkým tělem, žlutým až oranžovým zbarvením. Konec krovek tmavý, larvy se živí jinými larvami hmyzu. Žije převážně v lučních ekosystémech, na květech mrkvovitých rostlin.
Páteříček tmavý – Cantharis obscura Linnaeus, 1758
Čeleď: Cantharidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým a měkkým tělem, šedavým zbarvením a žlutě lemovaným štítem. Krovky tmavě šedé, larvy se živí jinými larvami hmyzu. Žije převážně v lučních ekosystémech, na květech mrkvovitých rostlin.
Střevlík fialový – Carabus violaceus Linnaeus, 1758
Čeleď: Carabidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Velký zástupce střevlíkovitých s převážně černým zbarvením, přecházejícím do fialového kovového lesku na bocích těla. Hojný zástupce obývající lesy, louky a pole; proniká i do zahrad, výškově není vybíravý. Střevlík fialový je jako všichni zástupci této čeledi dravý, živí se plži, červy a hmyzem.
Střevlík polní – Carabus arvensis Herbst, 1784
Čeleď: Carabidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Středně velký střevlík s měděným zbarvením majícím po stranách zelenkavé kovové zbarvení.
Střevlík zrnitý – Carabus granulatus Linnaeus, 1758
Čeleď: Carabidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Středně velký střevlík s měděným zbarvením a hodně hrubě zrnitými krovkami.
Střevlík kožitý – Carabus coriaceus Linnaeus, 1758
Čeleď: Carabidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Největší zástupce střevlíkovitých Carabidae v ČR. Je pozemním, nočním lovcem například slimáků či jiných brouků a po zemi lezoucích bezobratlých. Nelétá (kvůli zakrnělým zadním křídlům) a dožívá se až tří let.
Krajník pižmový – Calosoma sycophanta (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Carabidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Větší, kovově lesklý střevlík, který je rozšířen po celé Evropě. Je zařazen mezi chráněné druhy živočichů. Krajník je užitečný tím, že se živí housenkami a dospělými jedinci bekyní, například bekyní velkohlavou Lymantria dispar (Linnaeus, 1758), která při přemnožení způsobuje kalamity na lesních porostech. Na rozdíl od předešlých střevlíků, kteří loví spíše v podrostu, se specializuje na pohyb po kmenu a ve větvích stromů.
Tesařík ozbrojený – Leptura maculata Poda, 1761
Čeleď: Cerambycidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Nepatří mezi největší tesaříky, ale je zajímavý například svým zbarvením či způsobem života. Dospělec má černou hlavu a štít. Krovky má žluté s tmavými pruhy. Toto obranné zbarvení připomíná vosy a chrání jej pravděpodobně před ptáky. Larvy jsou polyfágní, žijí na smrku, buku a dubu. Dospělci žijí na květech a živí se nektarem, pylem a okusem částí květů.
Chrobák lesní – Anoplotrupes stercorosus (Hartmann in L.G. Scriba, 1791)
Čeleď: Geotrupidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Černý, kovově lesklý brouk živící se výkaly, hnijícími houbami či hnijícími mršinami. Brouk velmi běžný, velmi často se vyskytující po celé lokalitě.
Mandelinka osiková – Chrysomela tremulae Fabricius, 1787
Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Poměrně velký zástupce mandelinek; má černou hlavu a štít a výrazně červené krovky. Brouk s většinou dvouletým životním cyklem. První rok žijí larvy na listech topolů a druhý rok se na jaře objeví dospělci. Je postrachem topolových monokultur.
Štítonoš zelený – Cassida viridis Linnaeus, 1758
Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Tvarem jeho tělo připomíná k zemi přitisknutý štít, jenž je světle zelený. Dosahuje velikosti okolo jednoho centimetru. Žije například na mátách, konopici či šalvěji. Larvy se maskují před nepřáteli vlastními výkaly.
Pestrokrovečník mravenčí – Thanasimus formicarius (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Cleridae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Pestrokrovečník je velmi významným predátorem kůrovců Scolytinae. Od jara se zdržuje na kmenech jehličnatých stromů a vyhledává jejich larvy. Patří tak mezi velmi užitečné druhy brouků.
Halyzia sedecimguttata (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Coccinellidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Středně velký zástupce slunéčkovitých, oranžově zbarvený se 16 béžovými skvrnami. Jak dospělci, tak larvy se živí buď mšicemi, nebo plísněmi. Ve střední Evropě se rozšířil až ve dvacátém století.
Slunéčko dvaadvacetitečné – Psyllobora vigintiduopunctata (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Coccinellidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Drobný zástupce slunéček; má žluté zbarvení a na rozdíl od ostatních slunéček se živí především plísněmi.
Klikoroh bahenní – Hylobius transversovittatus (Goeze, 1771)
Čeleď: Curculionidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Větší zástupce nosatcovitých, hnědé zbarvení těla je zpestřeno žlutými skvrnami, vytvořenými světlejšími chloupky. Dospělci se živí listy například kypreje vrbice – Lythrum salicaria L. – a larvy jeho kořeny, proto byl druh v minulosti použit v Severní Americe na biologický boj proti této invazní rostlině.
Lalokonosec vejčitý – Otiorhynchus ovatus (Linneaus, 1758)
Čeleď: Curculionidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Velký zástupce nosatcovitých, černě zbarvený s červenýma nohama. Bělavá beznohá larva žije u kořínků jahodníků, ale také různých druhů trav. Dospělec, živící se mimo jiné i listy jahodníku, má srostlé krovky a nemůže létat.
Nosatec dubový – Curculio glandium Marsham, 1802
Čeleď: Curculionidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Středně velký zástupce nosatcovitých Curculionidae, s velmi dlouhým noscem, jenž je stejně dlouhý jako tělo brouka. Tělo je hustě ochmýřené žlutými chloupky. Nosatec dubový klade vajíčka do žaludů dubu letního a larva následně celý obsah žaludu vyžírá. Podél cest s duby je velmi hojným druhem.
Nosatčík obecný – Protapion apricans (Herbst, 1797)
Čeleď: Curculionidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Velmi malý zástupce nosatců s vejčitým tvarem těla a šedivým zbarvením, které se odlišuje od následujícího nosatčíka ovocného žlutým zbarvením nohou. Velmi hojný na jetelovinách. Dospělci ožírají listy a larvy květy. Na této pícnině může hodně škodit, a proto se doporučuje provádět sekání dříve, a to již v době kvetení jetele, dřív než ho nosatčíci zničí.
Nosatčík ovocný – Oxystoma pomonae (Fabricius, 1798)
Čeleď: Curculionidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Velmi malý zástupce nosatců s vejčitým tvarem těla a šedivým zbarvením. Velmi hojný na jetelovinách. Dospělci ožírají listy a larvy květy.
Kovařík lemovaný – Dalopius marginatus (Linneaus, 1758)
Čeleď: Elateridae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Poměrně hojný druh kovaříků, hnědě zbarvený se světlejším lemováním štítu a krovek. Vyskytuje se na travnatých okrajích lesů a na lesních loukách. Může poškozovat rostliny okusem kořínků a klíčků.
Kovařík rudý – Ampedus cinnaberinus (Eschscholtz, 1829)
Čeleď: Elateridae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Jeden z mála užitečných kovaříkovitých. Brouk s černou hlavou a hrudí a rudě červenými krovkami. Larva žije ve starém trouchnivějícím dřevě a loví jiné larvy brouků.
Kovařík šedý – Agrypnus murinus (Linneaus, 1758)
Čeleď: Elateridae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Poměrně velký druh kovaříka se skvrnitě šedivým zbarvením, vzniklým povrchovými chloupky. Larvy se živí kořeny různých druhů trav a dubu. Může být označen za významného škůdce pícnin.
Majka fialová – Meloe violaceus Marsham,1802
Čeleď: Meloidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Brouk s krovkami kratšími než tělo, v nebezpečí vylučuje hemolymfu, v níž je obsažen prudce jedovatý kantharidin. Majka má velmi zajímavou hypermetamorfózu. Dospělec klade vajíčka na nic netušící opylovače květů. S nimi (většinou se jedná o včely) se vajíčka dostávají do úlů, kde se dále vyvíjejí a požírají včelí vajíčka. V dalším stádiu se kuklí a přezimuje. Na jaře se mění v dospělého brouka.
Zlatohlávek tmavý – Oxythyrea funesta (Poda, 1761)
Čeleď: Scarabaeidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Spíše malý zástupce vrubounů; má hnědé zbarvení a světlé skvrny po celém těle. Jsou tvořeny světlejšími chloupky a časem se obrušují a ztrácejí. Larva i brouk jsou fytofágní – býložraví. Larva žije i více než jeden rok v půdě, ožírá kořínky a dorůstá až do 3 cm. Dospělec se živí pylem, nektarem, ale i světlejšími částmi květů.
Mrchožrout černý – Phosphuga atrata (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Silphidae, lokalita: Zábřeh, severně od obce pod vrchem Račice 49.89 s.š. – 16.84 v.d.
Velmi užitečný brouk patřící do čeledi mrchožroutovití. Je plochý, celý černě zbarvený a pružný. Živí se šneky, žížalami, hmyzem a na mršinách. Díky dlouhému krku prostrčí hlavu až do ulity šneka, tam vypustí trávicí tekutinu a pak ulitu vysává.
Závěr:
Systematický zoogeografický průzkum lokalit v okolí Šumperka bude pokračovat i nadále. Zaměřený bude dál na řád Coleoptera, a to především infrařád Elateriformia. Lokality se budou průběžně měnit. V článku nejsou uvedeny kompletně všechny nalezené druhy.
Literatura:
Javorek V.: Klíč k určování druhů ČSR. Olomouc. 1947. 951 p.
Obenbergerger J.: Entomologie II, IV. Praha. 1955. 725 p.
Pokorný V.: Atlas brouků. Praha. 2002.
biolib.cz
Milan Dvořák
