Zimní sčítání kání

Celorepublikový projekt zimního sčítání káně lesní a rousné započal již v roce 1984. Byl veden Muzeem Českého lesa v Tachově a od svých začátků koordinován RNDr. Pavlem Řepou. Dnes tento dlouhodobý úkol zaštiťují RNDr. Hynek Skořepa z Muzea regionu Boskovicka a Mgr. Peter Adamík, Ph.D., z Vlastivědného muzea v Olomouci. Ochrana kání je velmi důležitá z mnoha hledisek.¹ Mezi ochránci přírody a myslivci však byly o ochranu káně lesní vedeny urputné spory. Již od jmenovaného roku 1984 byla káně celoročně hájena, ale neustávaly žádosti o výjimky pro její odstřel, zvláště v zimním období. Argumentovalo se jednak významně rostoucími počty u nás zimujících kání, jednak změnami v její potravě a přechodem od hrabošů a dalších drobných hlodavců na lovnou zvěř, tedy zajíce a bažanty. Proto bylo rozhodnuto mimo jiné i monitorovat zimní stavy káně lesní, aby bylo možno objektivně posoudit jejich údajné zvyšování. Každoročně tedy větší počet dobrovolných pracovníků sčítá třikrát za zimu všechny káně na 5 km dlouhém transektu vedeném pokud možno přímočaře otevřenou krajinou. Sčítání se provádí ve třech termínech, které jsou o víkendu nejbližším k 15. listopadu, 15. lednu a 15. březnu. Sčítání tedy zachycuje nejen zimní stavy, ale také stavy v pozdním podzimu a na jaře nedlouho před začátkem hnízdění. Počty z jednotlivých termínů se vyhodnocují zvlášť. Základem hodnocení je porovnání počtu ze dvou sousedních zim, který byl zjištěn na transektech sčítaných v obou těchto zimách. První dílčí vyhodnocení výsledků bylo provedeno se začátkem nového století, byly vyhodnoceny výsledky ze zim 1987/88 až 2000/2001. Ukázalo se, že nedošlo k významnější změně početnosti káně lesní, tj. nedošlo ani k růstu, ani k poklesu, počty však kolísaly dosti silně v jednotlivých zimách. Obdobný obraz změn početnosti poskytují při předběžném hodnocení i výsledky z let po roce 2001. Aktuální ochranářský význam sčítání tedy již zřejmě pominul, také snahy o zavedení odstřelu kání aspoň v zimním období již snad patří minulosti. Díky činnosti řady dobrovolných nadšenců byl však získán velmi zajímavý materiál o změnách početnosti našeho nejběžnějšího dravce, který umožní sledovat i další problémy, např. zda regionální trendy, zjištěné v jednotlivých oblastech, jsou ve shodě s trendem celostátním, či nikoliv apod.

Výsledky posledního sčítání ze zimy 2020/21

Největší počet kání byl v listopadu pozorován v Držovicích u Prostějova (32), v lednu ve stejné lokalitě (23), v březnu pak v okolí Vrchlabí (27).

Z ostatních dravců byli nejhojněji zaznamenáváni poštolka obecná, dále některý z luňáků, jestřáb, krahujec, na jihozápadě Čech a na Vysočině také orel mořský či orlovec říční. Z havranovitých byl pozorován nejčastěji krkavec velký, dále vrána šedá.

V České republice funguje něco málo přes 100 sčítacích transektů, někteří dobrovolníci jich sčítají více (rekordmanem je pan MUDr. Veselý z Tachova, který během víkendu posčítá 7 transektů). Ne vždy se podaří sčítat po všechny tři termíny (z důvodu nemoci atd.), taková data lze přesto využít. Potřebujeme další sčitatele, zejména na Moravě a ve východních Čechách, abychom dosáhli rovnoměrného pokrytí celého území republiky. Jistá rezerva pomůže k tomu, aby ani počet srovnávaných transektů mezi jednotlivými zimami neklesal pod stovku. Můžete-li, doporučte prosím další spolupracovníky.²

Zde jsou přidány výsledky z transektu Pobučí–Krchleby–Maletín 2020–2021.

V mém transektu Pobučí, Krchleby a Maletín bylo citelně méně pozorovaných kání, tak jako v celé ČR. Pozorování a sčítání kaně lesní bude i nadále pokračovat. Transektů po celé ČR je spíše poskrovnu. V rámci projektu, jenž je veden koordinátorem RNDr. Hynkem Skořepou z Muzea regionu Boskovicka, se neustále hledají dobrovolníci, kteří by chtěli spolupracovat. Vytipovali by si transekt ve svém bydlišti, nejlépe rovný úsek, ne kratší než 5 km a pokud možno v otevřené krajině. Důležité je dodržovat termíny pozorování a na výzkumu spolupracovat rozhodně déle než jen jeden rok. Pokud by se mezi vámi našli nadšenci pro ornitologii, pak budete vřele vítáni. Své dotazy ohledně spolupráce předkládejte přímo našemu koordinátorovi Hynku Skořepovi na e-mailové stránce upolin (@) seznam.cz. 

Milan Dvořák

¹ Káně je úspěšným denním lovcem drobných hlodavců. Společně s dalšími ptačími predátory, například poštolkou obecnou či některými zástupci čeledi krkavcovitých, pochytá velké procento těchto polních škůdců. V minulosti byl rozšířený mýtus o napadání bažantů v bažantnicích kání lesní. Její zbarvení a proporce těla se mohou omylem zaměnit se zbarvením a proporcemi mladého jestřába lesního, který bažanty loví. V dospělosti se už ale jestřáb s kání nedá splést. Káně je specializována především na lov drobných obratlovců či je mrchožrout. Mršiny káně vyhledává volně v přírodě, ale naučila se i vyčkávat u cest na auty sraženou zvěř.

² Shrnující text převzat a upraven z celoroční zprávy RNDr. Hynka Skořepy z Muzea regionu Boskovicka.