Toulky za pověstmi – Tři oltáře

Porážka stavovského povstání a následný vývoj znamenaly zásadní společenskou změnu. Povolené bylo (s výjimkou židovského) jen katolické náboženství. Mnohé osobnosti i obyčejní lidé, kteří odmítli přestoupit ke katolictví, museli odejít do exilu. Během následujícího století odešlo až 500 tisíc českých protestantů.

Jejich trpký osud zůstal zaznamenán i v pověstech našeho kraje. Ve sbírce Severomoravské pověsti a zkazky Bohuslava Indry vyšla pověst „U tří oltářů“, kterou zde citujeme:

Když po bitvě na Bílé hoře byli čeští lidé donucováni se vystěhovat z vlasti pro svou víru, táhl zde jeden jejich smutný průvod i naším severomoravským krajem.

Není odtud již daleko do Němec, kteréž byly cílem vystěhovalců. S průvodem šli do vyhnanství též tři kněží. V lesích za Štědrákovou Lhotou se zastavili k odpočinku.

Zde na severním rozhraní českého a německého živlu těžce na ně dolehl smutek z toho, že opouštějí drahý domov – snad navždy. Na půdě poslední české vesnice loučili se s pláčem se svou rodnou zemí a brali si s sebou prsť jako stálou památku ztracené domoviny.

Na této ještě české půdě chtěli kněží konati po­slední Služby Boží, neměli však nic, co by jim mohlo sloužit jako stůl Páně. Tu s nadlidskou námahou přivalili vystěhovalci tři ohromné balvany a postavili je k sobě na způsob tří oltářů. Kněží vykonali u nich bohoslužby a použili rozestavených balvanů jako stolů pro podávání Večeře Páně. Nakonec pak požehnali lidu, který se tím posílil k vytrvalosti a upevnil v od­hodlání zůstat věrným svému přesvědčení, i když mu bylo snášet tak těžká protivenství.
Pak ubírali se vystěhovalci dále, aby vkročili na cizí – německou půdu.

Takto rozestavené kameny tu zůstaly až na naše časy. Mnozí pokoušeli se balvany pohnout, ale nikdo toho nedokázal.

Zůstaly zde jako svědkové těžkého loučení českých vyhnanců. Na památku vypravované událostí pojmenovali lidé toto místo „U třech oltářů“.

Kamenné oltáře dodnes najdete v Hrubém lese nad Štědrákovou Lhotou, ale v běžných turistických mapách zaznačené nejsou. V mapě „Ruda a okolí“, kterou zhotovilo „Jesenické nakladatelství JENA, Šumperk“, je toto místo – díky snaze místních pamětníků – vyznačené jako Kamenné oltáře. Tyto mapy jsou instalovány v obcích svazku regionu Ruda. Kameny najdete, když se kteroukoliv značenou turistickou stezkou vydáte na Paramuť. Na této křižovatce pak zvolíte jedinou neznačenou vrstevnicovou cestu, nazývanou Vápenná, a asi po kilometru na ně můžete narazit. Musíte se však pozorně dívat nahoru do lesního svahu, nacházejí se asi 20–30 metrů nad cestou, z které nejsou úplně viditelné.

Oltáře tvoří tři výraznější rulové bloky. Jedná o rulu dvojslídnou, drobně- až střednězrnnou. Je to pevná, houževnatá hornina, odolná vůči zvětrávání, která v Hrubém lese převládá.

Mgr. Mária Kudelová