Výstava Lichtenštejnové – 400 let knížecího rodu v Čechách

Regionální muzeum v Kolíně

Recenze výstavy

 

Ve Slezském zemském muzeu v Opavě se konala výstava Knížata z Lichtenštejna – Páni země opavské a krnovské, kterou byl hodnocen význam tohoto rodu. Její kurátoři se zaměřili na lichtenštejnská panství na Moravě a ve Slezsku, ale královský místodržící Karel I. z Lichtenštejna (1569–1627), první nositel knížecího titulu v zemích Koruny české, v letech 1622–1623 koupil několik panství východně od Prahy (Uhříněves, Koloděje, Škvorec, Kostelec nad Černými lesy, Plaňany) a tak položil základ lichtenštejnského dominia i v Čechách. Jeho následovníci (např. vévodkyně Marie Terezie Savojská, rozená z Lichtenštejna, popř. kníže Josef Václav z Lichtenštejna – voják a účastník bitvy u Kolína v roce 1757) středočeský rodový majetek rozšířili (panství Kounice, Radim, Rataje nad Sázavou).

„Českému“ působení Lichtenštejnů je věnována výstava Lichtenštejnové – 400 let knížecího rodu v Čechách. Ve výstavním sále a přilehlé prostoře Veigertovského domu, součásti Regionálního muzea v Kolíně, lze spatřit mnohdy dosud nevystavené rodové portréty, veduty lichtenštejnských sídel, sochy i archiválie. Expozice je instalována kombinovanou formou – výstavní panely po obvodu prostoru obsahují reprodukce sbírkových předmětů z majetku Lichtenštejnů a množství informací o dějinách rodu. Střed výstavního sálu vyplňují vitríny s unikátními exponáty a fotograficky je také zastoupeno vesnické prostředí lichtenštejnských panství. Lichtenštejnové náleželi mezi nejvyšší aristokracii, proto jsou představeni jako lesníci, mecenáši, stavebníci světských a církevních objektů, držitelé práva ražby vlastních mincí i palatinátu (možnost povyšovat do šlechtického stavu a udílet erby), zajímavé jsou tabulové textové medailony o nobilitovaných osobách (např. Štefan Forchheimer z Jakešova či Martin Jan Weidlich), doplněné výtvarně zdařilými kresbami erbů.

Vystavené exponáty dokumentují reálie společenských a ekonomických oblastí lichtenštejnského působení v Čechách ve spojitosti s pomyslným středem rodového majetku – zámky a panstvími Kostelec nad Černými lesy (původní barokní chrliče z kosteleckého zámku – Regionální muzeum Kolín – Podlipanské muzeum Český Brod) a Koloděje (plán zámku a okolí v měřítku 1 : 30 zemským provazcům, Ondřej Benedikt Klauser, rok 1715 – Regionální muzeum Kolín – Podlipanské muzeum Český Brod) – i výraznými postavami rodu, kterými byli např. vévodkyně Marie Terezie Savojská, rozená z Lichtenštejna (portrét anonymního malíře z roku 1729 – SZM Opava), kníže Josef Václav z Lichtenštejna (portrét anonymního malíře – Muzeum Rumburk – pobočka Oblastního muzea Děčín) nebo kníže Jan I. z Lichtenštejna (portrét Johanna Baptisty Lampiho – SZM Opava). Význam hospodářského přínosu Lichtenštejnů pro region dokládá veduta zámku v Kounicích (monogramista LI, 1. pol. 18. stol – Regionální muzeum Kolín – Podlipanské muzeum Český Brod), vystavená kvůli porovnání s nynějším neutěšeným stavem tohoto sídla.

Rodový umělecký a duchovní mecenát i tradice vojenství a lovu jsou zastoupeny několika obrazy s motivy zátiší, krajiny, militarií či mytologie od malířů, jako byli Joris Hoefnagel, Johann Vojtěch Angermeyer, Joos de Momper ml., Hans van Aachen (4× soukromá sbírka), popř. Pieter Wouwerman (Regionální muzeum Kolín), sochami Panny Marie Tismické (novodobá kopie odcizeného originálu) a Panny Marie Svatohorské z Kounic (2× Regionální muzeum Kolín – Podlipanské muzeum Český Brod), ukázkami zbraní (reprodukce typů děl vzniklých z reformy knížete Josefa Václava z Lichtenštejna a halapartna osobní gardy knížete Karla Eusebia z Lichtenštejna – soukromá sbírka) i předmětů potřebných pro myslivost (Regionální muzeum Kolín – Podlipanské muzeum Český Brod). V souvislostech měl být více zdůrazněn podíl knížete Karla I. z Lichtenštejna na řízeném ekonomickém úpadku země a svět financí také „reprezentují“ papírová platidla bývalé měny Lichtenštejnského knížectví (Regionální muzeum Kolín – Podlipanské muzeum Český Brod).

Autorský tým a spolupracovníci Regionálního muzea v Kolíně zajímavou a kompaktní výstavou připomínají čtyřistaleté výročí; dějinnou úlohu knížecího rodu Lichtenštejnů v Čechách posuzují bez polemik ohledně konfiskovaného majetku a dokazují, že Lichtenštejnové v Čechách žili po staletí ve smyslu zemském, nikoliv národnostním.

Výstava Lichtenštejnové – 400 let knížecího rodu v Čechách: Regionální muzeum v Kolíně – Veigertovský dům; ve dnech 20. 2. – 15. 9. 2024; garant výstavy: PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph.D.; autoři textů: Ing. Pavel Juřík, PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph.D.; realizační tým: Jitka Kutová, Bc. Tereza Malínková, BcA. Zuzana Miková Švarcová, PhDr. Vladimír Jakub Mrvík Ph.D., Marcela Nováková, Mgr. Vladimír Rišlink, Mgr. Lucie Zvolenská.        

 

Autor textu: Stanislav Vaněk                   

 

Lichtenštejnové - nový erb